Nádhera díla Ducha Svatého (J 16,1-15)
Ale Přímluvce, Duch Svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl. (J 14:26)
Nejen Petr, ale i další učedníci měli k Pánu otázky. Podrobně jsme je procházeli. A čeho jsme si spolu všimli, bylo, že všechny ty otázky učedníků se nezabývaly tím, co bude s Ježíšem, ale vždy, co bude s učedníky. Oni stále hleděli na sebe. Zármutek, kterým bylo naplněno jejich srdce, byl způsoben obavou o sebe sama. Proto se nikdo neptal na Krista – co bude s ním, ale jen a jen: „Co bude se mnou?“ Ale nyní obrací Pán pozornost učedníků od nich samotných ke Kristu. Teď jim vysvětluje, jak bude jednat v tomto světě, i když ho lidé už nespatří. Vysvětluje a ukazuje, že nepřestává být Pánem. Naproti tomu, nádherně odkrývá důsledky své lásky k učedníkům. Jako květ leknínu, který skrývá svou krásu, dokud je zavitý v poupěti, nyní v plnosti rozkvétá a ukazuje nádheru barev a tvarů, které byli dříve skryty.