BOŽÍ DĚTI UPROSTŘED POKOLENÍ ZVRÁCENÉHO!Ř12,1-2

BOŽÍ DĚTI UPROSTŘED POKOLENÍ ZVRÁCENÉHO!

Římanům 12:1 Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba. 2 A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.

Motto: Filipským 2:15 abyste byli bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět,

Úvod

Pokoj vám a milost drazí přátelé! Není to nádherné, že každý týden nám Bůh ve své dobrotě dává nedělní dopoledne? Čas, kdy se jako tělo Kristovo scházíme ke společnému uctívání, ke společné bohoslužbě? Víme, že máme Boha ctít v Duchu a v pravdě každý den, v každý čas. Ale přesto chápeme i význam společných shromáždění. List Židům v desáté kapitole říká.

  • Židům 10:23 Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný. 24 Mějme zájem jeden o druhého a povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům. 25 Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův.

Vidíme, že nezanedbávat společná shromáždění je prostředek milosti, který nám pomáhá v celé řadě věcí. Držet se neotřesitelné naděje a Boží věrnosti. Mít zájem jeden o druhého, povzbuzovat se vzájemně k lásce a dobrým skutkům. A také napomínat se v lásce, se srdcem upřeným k Pánu Ježíši Kristu, který se vrátí pro svůj lid ve stanovený čas!

Společná bohoslužba je milost a dar. Všichni víme ze svých životů, jak pookřejeme díky této milosti našeho Boha, ať už jsme unavení, nebo se nám někdy ani moc nechtělo přijít do shromážděni. Ale Pán se smiloval a my jsme Mu nakonec děkovali za Jeho milost, že nám dal vůli i sílu jít. A radovali jsme se, že nad naší únavou, možná leností a možná tak trochu i nemoudrostí a hloupostí zvítězila právě milost našeho Pána Ježíše!

Každý den a v každý čas, tedy i v den nedělní zakoušíme pravdivost slov Pána Ježíše, když říká: „Bděte a modlete se, neboť duch je odhodlaný, ale tělo slabé a skomírající!“ Víme, že s pohledem srdce upřeným kamkoli jinam než na našeho Pána a Spasitele nejsme schopni obstát. Jako ratolest neobstojí, oddělena od kmene. Bez Krista nezmůžeme nic J 15,5!

V posledním kázání z listu Římanům jsme byli v prvním verši dvanácté kapitoly. Dnes se o něj také opřeme a půjdeme společně i do druhého verše kapitoly dvanáct. Náš text je:

Římanům 12:1 Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba. 2 A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.

Odkazy: Žd 10,23-25; J 15,5;

Buďte jiní než tento věk!

  1. Plnost Božích milosrdenství, dokonalá motivace k pravé bohoslužbě.

V prvním verši dvanácté kapitoly Římanům nás Pavel vybízel, abychom sami sebe, svá těla, mysl, celou naší bytost vydávali na oltář evangelia Ježíše Krista jako Bohu příjemnou, svatou, čistou oběť! Pavel nás seznamoval se skutečností, že jsou to Boží milosrdenství, jejich plnost, nespočetné množství Boží dobroty zahrnující naše životy, pro která máme sami sebe dát Bohu na oltář pravdy o Boží lásce, milosrdenství, slitování a veškeré dobrotě. To je ta pravá motivace.

Síla a dobrota Božích milosrdenství je v životě každého křesťana jako hřejivé slunce v čase, kdy je nám zima. Jako voda, která vytryskne ze zřídla uprostřed pouště. Boží dobrota je chlebem z nebes, když kolem nás zuří hladomor!

Boží milosti jsou hradbou při obležení nepřítelem. Pavézou proti zbrani nepřítele. A hojivým balzámem, když přeci jen zbraň protivníka pronikne obranou a tne nás do živého! Podle Písma jsme v našem Pánu Ježíši Kristu obdarování milostí za milostí J 1,16. Písmo také o Boží milosti a dobrotě říká:

  • Žalmy 34:8 Hospodinův anděl se položí táborem kolem těch, kteří se bojí Boha, a bude je bránit.

Boží anděl se položí jako vojenské ležení kolem každého Božího dítěte! Ve starověku, v době, kdy král táhl v podstatě vždy se svým vojskem do pole, bývalo dobrým zvykem a dobrou strategií, že v době táboření vojska stál stan krále vždy uprostřed. Obklopen svým vojskem, kdy od kraje tábora směrem ke královu stanu se vojsko rozložilo takto: Na vnějších okrajích obyčejné vojsko a na vnitřním prostoru kolem krále jeho nejvěrnější, kdy v největší blízkosti krále byla jeho osobní stráž. Nejvěrnější z věrných!

A takto neproniknutelně se milovaní kolem vás, kolem každého z vás položil Hospodinův anděl! Chrání vás „jako“ krále! Tak jste Bohu milí a drazí pro krev Kristovu! On je ten pravý Král, ale vy jste Bohu milí a drazí pro Jeho krev tak, že jste milovaní stejnou láskou, jakou Bůh Otec miluje svého Syna Ježíše! Tak milovaní jste! Tak vzácní jste v Božích očích! Zachariáš říká, že kdo se vás dotýká, dotýká se prstem zřítelnice Božího oka! Doslovně řečeno, kdo se vás ve zlém dotýká, píchá Boha drápem do oka! A na jiném místě čteme pravdivá, posilující slova o Božích dětech.

  • Matouš 18:3 a řekl: "Amen, pravím vám, jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského. 4 Kdo se pokoří a bude jako toto dítě, ten je největší v království nebeském. 5 A kdo přijme jediné takové dítě ve jménu mém, přijímá mne. 6 Kdo by svedl k hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří ve mne věří, pro toho by bylo lépe, aby mu pověsili na krk mlýnský kámen a potopili ho do mořské hlubiny. 7 Běda světu, že svádí k hříchu! Svody sice nutně přicházejí, ale běda tomu, skrze koho přijdou.

Jestliže víme o této plné, nezměřitelné milosti. Jestliže víme o tomto naprosto nezaslouženém Božím milosrdenství, slitování a mocném spasení. Kdo zůstane vlažný tváří v tvář neodolatelné Boží dobrotě? A kdo zůstane laxní, nebo cynický, líný nebo nerozhodný? Nikdo, komu bylo dáno toto pravdivé poznání nového stvoření, dar nového srdce, jak je psáno v Ezechielovi 11,19 a 36,27.

  • Ezechiel 11:19 A dám jim jedno srdce a vložím do jejich nitra nového ducha, odstraním z jejich těla srdce kamenné a dám jim srdce z masa,

Nikdo, komu Bůh prokázal tuto milost nemůže zůstat stát a říct: „Já nemám proč být pravou, Bohu milou, příjemnou, čistou a svatou obětí!“ To prostě není možné! Živá víra se projevuje ovocem a tam, kde toto ovce není. Tam není pravá, živá víra.

  1. Posvěcení je nutné k pravé bohoslužbě!

Tu nejlepší motivaci k tomu žít život, který se libí Bohu a těší Ho, tu tedy máme. Nejenom motivaci. Ale zdroj, podstatu, sílu a moc pravé zbožnosti máme od Boha. Dar darů. Nové stvoření a Ducha svatého v nás, Písmo, společenství Božího lidu, modlitbu. Milost za milostí, vše! Má někdo plnější dar? Hodnotnější dar? Vzácnější? Písmo praví, že všechno, co potřebujeme ke zbožnému životu, darovala nám Jeho božská moc skrze víru a pokání 2 Pt 1,3. A v našem listu Římanům čteme.

  • Římanům 8:32 On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?

Stalo se ti to? Patříš Kristu? Pak jsi dlužný a nepatříš sám sobě, ale Bohu, tak Ho oslavuj, tím jak přemýšlíš, jak mluvíš, čím sytíš své oči i srdce. Oslav Ho tím, jak jednáš třeba i tváří v tvář zlu!

A ty, který nepatříš Kristu, nečinil jsi pokání, nevěříš evangeliu, co s tebou člověče? I pro tebe mám slovo z listu Římanům, nebo si snad myslíš, že unikneš Boží pravdě:

  • Římanům 2:4 Či snad pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a velkomyslnosti, a neuvědomuješ si, že dobrotivost Boží tě chce přivést k pokání?

Pavel pokračuje a vede církev od motivace dál. Od vykoupení a ospravedlnění k posvěcení, bez posvěcení totiž nemůže nikdo být Bohu pravou, milou obětí! Nemůže konat pravou bohoslužbu. Pavel pokračuje.

Římanům 12:2 A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.

A než přejdeme k tomu, jak prakticky máme se posvěcovat, nejprve si vysvětleme, proč není bez posvěcení možné být Bohu milou, příjemnou obětí. My jsme jako Boží děti příjemci toho nejkrásnějšího daru. Bůh nás vykoupil, odpustil nám naše hříchy a zahrnul nás plností milosti. Milostí za milostí! Ale je snad možné pro ty, kdo jsou nová stvoření, aby dál setrvávali v hříchu? Protože přeci On nám všechny naše hříchy odpustil, ne? Písmo dokonce v Římanům v páté kapitole říká: „Římanům 5:20 K tomu navíc přistoupil zákon, aby se provinění rozmohlo. A kde se rozmohl hřích, tam se ještě mnohem více rozhojnila milost,“

Můžeme tedy dál klidně hřešit, nebo hřích tolerovat v našem životě? Vždyť tam kde bují, rozhojňuje se ještě více milost Boží, ne?

Milovaní, hřích je neslučitelný s životem v Kristu! Nelze spojovat temnotu se světlem, ďábla s Pánem Ježíšem! Hřích, urážku Boží svatosti, s povoláním ke zbožnému životu! Pavel to dokládá.

  • Římanům 6:1 Co tedy máme říci? Že máme dále žít v hříchu, aby se rozhojnila milost? 2 Naprosto ne! Hříchu jsme přece zemřeli – jak bychom v něm mohli dále žít?

Vždyť nové stvoření v nás má podíl na Boží přirozenosti a byli jsme vyrváni zvrácené touze hříchu ze spárů 2 Pt 1,4! A Bůh, který pro nás učinil tak mnoho. Ne opravuji. Bůh, který pro nás učinil naprosto vše! Náš Bůh Stvořitel, a Spasitel nás povolává k čemu?

  • Leviticus 20:26 Budete svatí pro mne, neboť já Hospodin jsem svatý. Oddělil jsem vás od každého jiného lidu, abyste byli moji.

Je to příkaz, buďte svatí! Kdo by váhal, u Petra 1 Pt 1,16 to má napsané jasně. Bůh nám neříká zkuste to, být svatí. Nebo jestli chcete, buďte svatí. Ani nám neříká buďte v nějaký čas dne, týdne svatí. A není to jen svatost, oddělenost od nějakých hříchů a od nějakých ne. A není to jen oddělenost od viditelných, vnějších hříchů a těch vnitřních, těch myšlenek, pohnutek ne. Ale Bůh požaduje svatost niternou, ven se vylévající. Od pohnutek, přes myšlenky a vůli až k slovům a činům! Buďte svatí od chvíle, kdy jsem vás povolal, neustále svatí. A buďte celí svatí!

Otázka č.1 dětem. Milovaní, jestli máme naplnit verš Ř 12,1, potom musíme pochopit, že posvěcení, naše svatost, oddělenost od zla hříchu, je nezbytnou nutností k pravé bohoslužbě. Boží dobrota a milosrdenství to je ta motivace a moc ke zbožnému životu. Všichni ji máme! A neustávající, nekončící boj s hříchem a úsilí o svatost je nutnost pro pravé uctívání. Není jiná cesta. A nelze se rozplývat nad mocí Boží milostí, nad nádherou cesty svatosti, a přitom na ni ani nevykročit.

Odkazy: Ž 34,8; J 1,16; Za 2,12; Mt 18,3-7; Ez 11,19; 36,27; 2 Pt 1,3-4; Ř 8,32; 2,4; 5,20; 6,1-2; Lv 20,26; 1 Pt 1,16;

Svou myslí a vůlí již nyní směřujte od padlého lidství k nebeské dokonalosti!

Nyní pojďme tedy k druhému verši. Od pravdy proč to máme a musíme činit, se posuneme k tomu praktickému, jak to máme činit.

Pavel v listu do Filipis píše, parafrázuji. „Vše, co pro mě až doposud bylo hodnotné, odepsal jsem jako ztrátu, když jsem z Boží milosti činil pokání a uvěřil evangeliu! Vše až dosud pro mě cenné, pokládám nyní za hnůj ve srovnání s tím, co mám v Kristu “ A v prvním listu do Korintu v deváté kapitole, od verše dvacet tři Pavel napsal:

  • 1 Korintským 9:23 Všecko to dělám pro evangelium, abych na něm měl podíl. 24 Nevíte snad, že ti, kteří běží na závodní dráze, běží sice všichni, ale jen jeden dostane cenu? Běžte tak, abyste ji získali! 25 Každý závodník se podrobuje všestranné kázni. Oni to podstupují pro pomíjitelný věnec, my však pro věnec nepomíjitelný. 26 Já tedy běžím ne jako bez cíle; bojuji ne tak, jako bych dával rány do prázdna.27 Ranami nutím své tělo ke kázni, abych snad, když kážu jiným, sám neselhal.

Nové stvoření v nás, narozené z Boha má plnou, nádhernou, dostatečnou motivaci v samotném pánu Ježíši, ale tělo je slabé. A já už jsem minule řekl, že tělo je nejen slabé, ale dokonce zůstává Bohu nepřátelské. A vší svou padlou silou si žádá proti Duchu svatému v nás Ga 5,17!

Vidíme zde ve Fp u Pavla tu nádhernou motivaci a v 1 Korintským devět ten tvrdý zápas o posvěcení? Právě pro ten nádherný poklad v Pánu Ježíši? Tyto dvě pravdy jdou ruku v ruce celým životem každého Božího dítěte. Odhodlaný duch versus slabé tělo. Nádherná motivace a plná Boží moc daná Božím dětem, versus realita tohoto světa a našich těl. Realita, která znamená boj, bitvu, válku. A v druhém verši máme popsanou tuto válku. Možná to na první pohled nevidíte, ale je tam.

Ř 12,2 A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.

Tento verš nevypadá jako verš válečný. Není tam na první pohled zmínka o boji, o nějaké zbrani. Ale pamatujme, že náš boj je duchovní boj. Proto se vede tak, jak nám to popisuje dvanáctý verš! Tři body.

  1. Nepřizpůsobujte se tomuto věku.
  2. Nýbrž proměňujte se obnovou své mysli.
  3. Za pomoci těchto dvou strategií usilujte poznat Boha, Jeho vůli. To, co se mu líbí a je v Jeho očích dokonalé!  

Za prvé strategie nebýt jako tento věk! Co si představíme? Jaký je tento věk, co vše do tohoto výrazu patří? Milí posluchači, znovu 1 J 5,19. Celý svět ve zlém leží! Proto Bůh ústy Pavla v Ef 4 říká.

  • Efezským 4:17 To vám říkám a dotvrzuji jménem Páně: nežijte tak, jako žijí pohané podle svých marných představ. 18 Mají zatemnělou mysl a odcizili se Božímu životu pro svou nevědomost a zatvrzelé srdce. 19 Otupěli, propadli bezuzdnosti a s chtivostí dělají hanebné věci.

A chcete-li podrobnější, dokonalý popis zlého myšlení, hříšných pohnutek, vzpurné vůle a jednání světa čtěte znovu a znovu Ř 1,18-32! V Ef 4,18 proto Pavel velmi důrazně říká: „vy však od Krista takovéto věci neznáte, neučili jste se jim! Pokud Mu ovšem patříte a vaše víra je pravá! Proto svlékejte ze sebe to staré, zkažené lidství.“

Nehleďte tedy na ně, neučte se od nich, nesmýšlejte, nemluvte, nekonejte jako oni! Jako nevěřící a celý tento svět. Vůbec se tomu ani trochu nepřizpůsobujte! Tento věk a všechny lidi v něm žene hříšná touha hříšných lidských srdcí do záhuby. Vy buďte jiní. Své pohnutky, mysl, slova skutky braňte před touto zkažeností, vědomě stůjte vždy proti této zkaženosti a odstraňujte ji ze svých životů! Oddělte se Ž 1,1-3!

Za druhé strategie proměňujte se obnovou své mysli! Pokud stojíte pevně proti zlu a odstraňujete ho ze svých životů. Musíte to místo zaplnit dobrým. Nelze vaši mysl, srdce ponechat prázdné. Nelze zůstat nějak neutrální. Proto je nutné svůj život podřídit aktivně, vědomě Kristu! Jak nejlépe milovaní obnovíte svou mysl, a tak dáte růst celému novému člověku ve vás? Pozorně poslouchejte tento text.

  • Jan 2:15 Udělal si z provazů bič a všechny z chrámu vyhnal, i s ovcemi a dobytkem, směnárníkům rozházel mince, stoly zpřevracel 16 a prodavačům holubů poručil: "Pryč s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržiště!"17 Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: `Horlivost pro tvůj dům mne stráví.´

Pán Ježíš, druhý Adam, Duch oživující. Plné dokonalé lidství podle obrazu Boha Stvořitele. Proč je jen Kristus tímto plným lidstvím, plně podle Božího obrazu? Protože je zároveň Bohem, Božím věčným a vtěleným slovem. A proto je tam i plnost plného lidství, plně oslavujícího Boha! Božství a lidství je v Kristu naprosto plně sepjaté, spojené. Dokonale a tak, že žádná z těchto dvou přirozeností neumenšuje a neruší tu druhou. Proto je Kristova služba tak dokonalá, a plně oslavující Boha Otce. Tak mocná ve vykoupení, ospravedlnění i posvěcení! To nemohla učinit žádná jiná, stvořená bytost, aby naplnila dokonale všechny požadavky Božího zákona. Než Bůh Syn, který se stal dokonalým člověkem!

Jak se Kristu podobat? Jak se proměňovat do Jeho podoby, do plného lidství podle obrazu Stvořitele? Být stejně horlivý pro Boha, Jeho Chrám, církev? Opakovat stále totéž nám není zatěžko, že?

Hleďte na Kristův život. Na život plný čeho? Modlitby a slova! Ježíš se neustále modlí! Ježíš v každé situaci jedná podle Písma a staví na Písmu. Celé své učení, své myšlení, své pohnutky, skutky! Chcete být takto horliví pro Boha? Tak buďte stejně horliví jako Kristus v modlitbě! Buďte stejně horliví jako Kristus pro Písmo a plní Písma!  Nelze být horlivým pro Boha, pokud nejsem horlivý v modlitbě a pokud nejsem horlivý pro Písmo, hladový po Písmu, dychtivý pro Písmo! Co stojí v listu Koloským?

  • Koloským 3:16 Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch.

Otázka dětem č.2 a tři. Oddělit se od zla, první strategie! Plnit se dobrým od Boha, plnit se Kristem, druhá strategie! Znamená to být horlivý v modlitbě, být horlivý pro Písmo, plný Písma! Tak naplníte třetí bod. Budete poznávat Boha a Jeho vůli. Budete znát, co je v Jeho očích dobré, svaté, dokonalé, Bohu příjemné a milé! Odstraňte zlo ze svého života, mysli, srdce, úst, očí, skutků. Utíkejte před ním! A nasyťte se Kristem v horlivé modlitbě a v přebohaté hostině pro vaše duše, kterou vám připravil v Písmu!

Nemůžete v sobě jako v nádobě ponechávat hořkou, nečistou vodu a jenom ji tak trochu ředit čistou a sladkou vodou. Výsledek nebude k pití! Musíte hořkou, špinavou vodu vylít, vyčistit sklenici a celou ji naplnit vodou čistou, živou! Jk 3,11;

Odkazy: Fp 3,7-8; 1 K 9, 23-27; 1 J 5,19; Ef 4,17-19; Ř 1,18-32; Ž 1,1-3; J 2,15-17; Kol 3,16; Jk 3,11;

Poznání Svatého Izraele, být přemožen Boží svatostí!

  1. Boží, Kristova skvoucí se svatost!

Jeden z velkých mužů víry tohoto národa, Jan Hus řekl. „Proto věrný křesťane, hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdu až do smrti. Neboť pravda tě vysvobodí od hříchu, od ďábla, od smrti těla a konečně od smrti věčné. Kterou je odloučení od Boží milosti na věky.

Víte je velmi dobré dosadit si za slovo pravda v tomto citátu jméno Pána Ježíše. Zkusme si to…

A dnešní text není o ničem jiném. Pavel říká, že máme usilovat o pravdu ve svých životech a říká jak. Oddělením se od zlého, přimknutím a přilnutím k dobrému. A musím tedy dobře znát, co je zlé v Božích očích. Čemu mám odpírat tvrdě ve svém životě. Utíkat od do toho. Nemít s tím nic společného! To totiž není samozřejmost. Vždyť i my jsme žili se zatemnělou myslí, odcizeni Božímu životu v hříchu a temnotě a měli jsme to za normální stav věcí!  Navíc hříšné sklony ještě nejsou pryč z našich těl.

A proto musím znát a poznávat i k čemu mám běžet, po čem mám dychtit, k čemu mám pevně lnout! Co je dobré, Bohu příjemné a milé! A skutečně nám pomůže, když se budeme ptát v modlitbě nad Písmem, je tato má myšlenka hodná Krista? Líbí se Mu? Oslavuje Ho? Nebo Ho uráží a tupí. Je má řeč oslavující Krista, nebo ne? Mé skutky ukazují lidem Krista, nebo ne?

Každou myšlenku, slovo, čin hanobící Ježíše Krista je třeba opustit, vyznat, vytnout! A vědomě v modlitbě, při čtení Písma a při rozjímání nad Písmem, nad Pánem Ježíšem poznávat, jak On jednal a my mnohdy nejednáme, přestože máme být jako On. Potřebujeme vidět jasně Pána Ježíše, potřebujeme Ho znát dobře v pravdě. Jeho skvoucí se svatost! Aby konfrontovala naši nedostatečnost, náš hřích a hříšné sklony. Bez toho dobře nepoznáme, co je zlé v nás a v našich životech, co potřebuje odstranit, vyřezat, umřít! Proto musíme poslechnout Jana Husa a hledat, slyšet, učit se, milovat, mluvit, držet, bránit. Co? Krista, Krista, Krista v našem srdci, v našem životě!

Proč je to tak důležité znát Jeho skvoucí se svatost? A jaká je? Milovaní, je nádherná, dokonalá, úžas vzbuzující. Bázeň přinášející. Zármutek k pokání dávající!

Kdo je Ježíš? Bůh Syn, roven Bohu! Bůh který se stal člověkem. Přijal tělo padlého lidství. Co o Něm píše Pavel ve Fp 2, 1-8?

Nelze povzbudit, než v Kristu, On je plnost povzbuzení. Nelze milovat posilovat láskou než v Kristu, On je láska. Není pravé společenství než v Něm! Protože každé společenství mimo Krista je porušené hříchem a smrtí! Není pravý soucit, ani slitování, protože mimo Krista nakonec vždy zvítězí sebestřednost. On je soucit a slitování!

Chceme-li dovršit radost Pavla i Boží a být nástrojem Kristovy lásky, soucitu, slitování a jednoty, to nelze bez poznání Ježíše, bez Jeho moci a přítomnosti v mém životě. Postavit se všemu hříchu světa i mého, být pokorný a sloužit druhým. To nejde, pokud nepatříte Kristu. Protože to všechno je On a je to možné pouze v Něm! Přemoci zlo dobrem, což je ústřední myšlenka Ř 12, nelze bez Pána Ježíše, nelze to, pokud nejsme v Něm!

Pokud jsme v Něm a s Ním na kříži nezemřeli, a v Jeho vzkříšení jsme nebyli povoláni k novému životu. Jsme jen dál otroci hříchu a zla! Protože to On, pro nás podstoupil smrt na kříži. Stal se pro nás hříchem! Prožil zavržení a odloučení od Otce! A vstal z mrtvých!

To Pán Ježíš je věrný Otci i nám. Dárce, strážce, dokonavatel naší víry. Je s námi až do skonání tohoto věku Mt 28,20. A kdo k Němu přijde, toho On ve své lásce a plné, dobrotě Boha Syna i v dobrotě dokonalého lidství druhého Adama neodmítne! Takový je tvůj Pán bratře, tvůj Spasitel sestro. Dokonalý Bůh, dokonalý člověk! Vidíš to a rozumíš tomu? Kdyby ne, tak ještě toto svědectví o Pánu Ježíši a jeho dobrotivé milosti.

  • Zjevení Janovo 1:17 Když jsem ho spatřil, padl jsem k jeho nohám jako mrtvý; ale on vložil na mne svou pravici a řekl: "Neboj se. Já jsem první i poslední, 18 ten živý; byl jsem mrtev – a hle, živ jsem na věky věků. Mám klíče od smrti i hrobu.

Neboj se, říká Pán Ježíš Janovi! Já jsem! Mocný zjev oslaveného Krista vzal Janovi veškerou sílu. Kolena toho, který v té době byl již zralým křesťanem se rozlila jako voda. Jeho duch byl jako mrtev. Tolik ochromen Jan byl. Ale Ježíš se sklání k němu, vkládá na něho svou pravici a říká: Neboj se! Neboj se! Já jsem!

Už mnohokrát to řekl. V celém Písmu 67krát. Neboj se Abrame, já jsem s tebou! Neboj se Izáku, já jsem Bůh tvého otce Abrahama a jsem s tebou! A v Izajášovi všemu Božímu lidu.

  • Izajáš 41:14 Neboj se, červíčku Jákobův, hrstko Izraelova lidu. Já jsem tvá pomoc, je výrok Hospodinův, tvůj vykupitel je Svatý Izraele.

Takový je tvůj Pán bratře, sestro, váš Spasitel. Víš to dobře, vím to dobře já? Je to důležité, Protože poznání Pána Ježíše Krista rovná se poznání dobrého! Zopakuji. Poznání Krista rovná se poznání dobrého!

  1. Závěrečné povzbuzení do těžkého zápasu

Pavel apoštol nás učí, jak být svatou, Bohu příjemnou obětí. Ukazuje nám dvě strategie a jejich důsledek, růst v poznání Boha a Jeho dobré vůle. 1. Oddělte se od zlého. 2. Syťte se a plňte dobrým. Jak? V horlivé modlitbě a v neustálé touze po každém slovu, které vychází z Božích úst! Vždyť je psáno:

  • Efezským 6:18 V každý čas se v Duchu svatém modlete a proste, bděte na modlitbách a vytrvale se přimlouvejte za všechny bratry i za mne,

A také: Matouš 4:4 On však odpověděl: "Je psáno: `Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.´"

Tak budete podle Pavla proměňovat svou mysl a růst v poznání Krista a Jeho vůle. V poznání dobrého!

Protože znám bratři a sestry své srdce. Vím a vy také velmi dobře, že nás Pavel vede do zápasu. Tvrdého, kde nejde o sportovní body. Nejde v něm o slávu, bohatství a moc. Nejde v něm dokonce jen o život. Ale jde v něm o věčný život. O to, zda na věčnosti ponesu plný Boží hněv proti mému hříchu. Nebo jestli omilostněný a v Kristově spravedlnosti budu žít pravý život v novém světě, kde není hřích, bolest, zármutek a smrt. Petr mluví o novém nebi a nové zemi. Kde podstatou je spravedlnost! 

  • 2 Petrův 3:10 Den Páně přijde jako přichází zloděj. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud. 11 Když tedy se toto vše rozplyne, jak svatě a zbožně musíte žít vy, 12 kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem. 13 Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.

Vím bratři a sestry, že zápasíte. Věděl bych to, i kdybych zde dnes kázal poprvé a vůbec vás neznal. Jak je to možné? Písmo to jasně říká! V 1 Pt. Petr nás povzbuzuje k zápasu s temnotou.

  • 1 Petrův 5:6 Pokořte se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil v ustanovený čas. 7 Všechnu `svou starost vložte na něj´, neboť mu na vás záleží. 8 Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako `lev řvoucí´ a hledá, koho by pohltil. 9 Vzepřete se mu, zakotveni ve víře, a pamatujte, že vaši bratří všude ve světě procházejí týmž utrpením jako vy.

Všude ve světě všichni Boží svatí vedou zápas. A vítězstvím v tomto zápase je pokorně se odevzdat do Božích rukou a v Jeho milosti přijímat od Něho dobré i zlé. Vždyť moc Kristovy smrti i Jeho vzkříšení je tak obrovská, že Pavel v Římanům v osmé kapitole svědčí o tom, že i zlé věci tohoto světa si dobrý Bůh používá v našich životech k dobrému. K dokonalému posvěcení a k pevné víře Ř 8,28-39.

Protože vím o svých klopýtnutích, svých pádech, o svých slabostech. Tak vím, jak mnoho zápasí každý z vás. Neboť o každém z nás platí, že duch horlí pro Pána Ježíše a tělo, ta hlavní naše slabost, dokonce náš zrádce, dělá vše proti Duchu svatému v nás. Mnohdy se ptáme. Jak je to možné Pane? Někdy jsme překvapeni, jak uprostřed slunného dne udeří hřích jako náhlá bouře vysoko v horách! Ještě před minutou jsme nic nečekali. A už musíme na kolena v pokání, se slovy: Pane, opět jsem to učinil! Hřešil jsem proti tobě! Mám oblíbený žalm šestý. Stojí tam.

  • Žalmy 6:1 Pro předního zpěváka za doprovodu osmistrunných nástrojů. Žalm Davidův. 2 Nekárej mě, Hospodine, ve svém hněvu, netrestej mě ve svém rozhořčení! 3 Smiluj se nade mnou, Hospodine, chřadnu, Hospodine, uzdrav mě, mé kosti trnou děsem. 4 Má duše je tolik vyděšená, a ty, Hospodine, dokdy budeš váhat? 5 Vrať se, Hospodine, braň mě, pro své milosrdenství mě zachraň!

Když hledím na sebe ve světle Kristovi svatosti, potom chřadnu a mé kosti trnou děsem. Zní mi v uších příkaz žalmu druhého. Abych sloužil Hospodinu s bázní, abych líbal Syna, miloval Ho a usiloval o posvěcení. Já, ubohý prach. Má duše je vyděšená a volám k Bohu, Pane, kde jsi, přijď už! Slituj se, zachraň mě!

Ale chci vás povzbudit. Pohledy na svou bídu ve světle Kristovi nádhery a slávy jsou dobré, nanejvýš žádoucí, ale…

Nezůstávejte u nich. Obraťte vždy svůj zrak zpět k Němu, K Ježíši! On je větší a mocnější než naše viny! Proto žalmista končí žalm šestý slovy: Žalmy 6:10 Hospodin slyší mou prosbu, moji modlitbu Hospodin přijme.11 Hanba a velký děs padnou na všechny mé nepřátele. Pryč odtáhnou v náhlém zahanbení.

Pamatujte na slova řečená Abramovi, Izákovi, Janovi a celému Božímu lidu. „Neboj se červíčku Jákobův, neboj se hrstko Izraele, já jsem s tebou!“  Pamatujte na Kristovu pravici, když se k nám sklání přikrývá nás s ní! Jste hluboce milováni, jste drazí a cenní! Pro Boha Otce i pro Pána Ježíše! Proto svým životem oslavujte Boha, a nebojte se. Ten, který ve vás dobré dílo započal, Ten ho dokončí a dovede vás k sobě domů.

Jeden milovaný, zbožný bratr, kterého jsem znal a který se již nyní raduje v přítomnosti Pána Ježíše. Když odcházel, jako poslední slova pro nás vzkázal. „Vím, že jsem obrovský hříšník, ale mám velikého, největšího a nejmocnějšího Spasitele.“ Velmi mě to zasáhlo a dodávám: Jediného Spasitele, Ježíše Krista! Podoben svému Pánu Ježíši při svém odchodu tento zbožný bratr myslel na velikého Božího Syna, Jeho slávu a na nás, aby nás povzbudil! Kéž nás Pán Bůh vyučí stejné víře, lásce a věrnosti. Amen!

Odkazy: Fp 2,1-8; Mt 28,20; 4,4; ZJ 1,17-18; Iz 41,14; Ef 6,18; 2 Pt 3,10-13; 1 Pt 5,6-9; Ř 8,28-39; Ž 6;

Rok

Osnova kázání