Kříž je chloubou křesťana, a uráží lidskou pýchu! Ga 6,12-16;

Kříž je chloubou křesťana, a uráží lidskou pýchu! Ga 6,12-16;

Galatským 6:12 Ti, kteří chtějí dobře vypadat před lidmi, nutí vás, abyste se dávali obřezat, jen aby nebyli pronásledováni pro kříž Krista Ježíše. 13 Vždyť ani ti, kdo jsou obřezáni, zákon nezachovávají; chtějí, abyste se dali obřezat jen proto, aby se mohli pochlubit tím, co se stalo na vašem těle.14 Já však se zanic nechci chlubit ničím, leč křížem našeho Pána Ježíše Krista, jímž je pro mne svět ukřižován a já pro svět. 15 Neboť nezáleží na obřezanosti ani neobřezanosti, nýbrž jen na novém stvoření. 16  A všem, kdo se budou řídit tímto pravidlem, Izraeli Božímu, pokoj a slitování.

Úvod

Pokoj vám a milost Boží! Dnes budeme v listu Galatským, v šesté kapitole, v jejím závěru. Abychom dobře pochopili náš text, objasníme si, o co v Galatské církvi vlastně šlo. Co se tam dělo a jaké to přinášelo důsledky.

V roce 278 před Kristem se velká skupina Galů přestěhovala na území dnešního Turecka. Slovo Gal je blízce příbuzné se slovem Kelt. Šlo tedy o Galy, Kelty, kteří se v rámci římské říše přesídlili ze západu daleko na východ. Území, na kterém sídlili mělo pevně dané hranice. A neslo jméno Galácie. Mnozí vykladači jsou přesvědčeni, že nestálost Galatských křesťanů má kořeny právě v keltském původu.  List Galatským hraje významnou roli v raném křesťanství. Jde o obhajobu a horlivé, zapálené úsilí ubránit křesťanství před tím, aby se nestalo mesiášskou odnoží zákonického judaismu.

Autorství listu nebylo nikdy vážně zpochybněno. Autorství připisovali Pavlu Polykarp, Ignácius z Antiochie, Justin Mučedník, Origenes, Ireneus z Lyonu, Tertulián i Klemet Alexandrijský. Pavla uvádí za autora listu i Muratoriho kánon, dokonce i Markiónův Apostolicon. 

Většina vykladačů, kromě německých, čas sepsání listu řadí do doby před Jeruzalemským koncilem, na kterém byla vyřešena otázka obřízky těla u křesťanů z pohanů. List byl podle této většiny naspán tedy v roce 48 n. l.

 

Pavel během svých prvních misijních cest navštívil Malou Asii. Kázal pravé evangelium spásy pouze z milosti a pouze na základě víry. Mnoho lidí se díky Boží milosti a Pavlově kázání Krista obracelo a bylo spaseno. Vzniklo mnoho sborů a některé i v Galácii. Obyvatelé Galácie byli známí jako nepokojní, bojovní a také nestálí. Když Pavel z těchto končin odešel, přišli falešní učitelé do těchto sborů a přinášeli falešné evangelium, které bylo směsí víry v Krista a dodržování Mojžíšova zákona. Podle nich nebylo možné získat spásu jinak, než touto kombinací! Byla to směs křesťanství a judaismu, milosti a Zákona, Krista a Mojžíše! Pavel byl velmi silně rozrušen a znepokojen! Proto napsal ihned v úvodu listu tak mocná, silná, a dokonce tvrdá slova. Protože nešlo o nic menšího než o spásu lidských duší, nebo jejich věčné zatracení.

• Galatským 1:6 Divím se, že se od toho, který vás povolal milostí Kristovou, tak rychle odvracíte k jinému evangeliu. 7 Jiné evangelium ovšem není; jsou jen někteří lidé, kteří vás zneklidňují a chtějí evangelium Kristovo obrátit v pravý opak. 8 Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet! 9 Jak jsem právě řekl, a znovu to opakuji: Jestliže vám někdo hlásá jiné evangelium než to, které jste přijali, budiž proklet!

 

Tito falešní učitelé, svůdci a draví vlci pronikající do Kristova těla šli ve své touze získat Galatské křesťany tak daleko, že neštítili napadnout samotného Pavla. Tvrdili, že není pravý Pánův apoštol a jeho poselství je nespolehlivé! To je jeden ze znaků falešných učitelů, že napadají důvěryhodnost těch, co v církvi slouží pravému evangeliu.

Mnoho galatských bylo silně ovlivněno těmito vlky v rouše beránčím a svedeno k příklonu k Zákonu. To Pavla vyburcovalo k rozhodnému činu a výsledkem je list Galatským, ve kterém objasňuje skutečnou povahu spasení. To je podle Pavla od začátku do konce založeno na milosti! A nelze si ho zasloužit v žádném případě dodržováním Zákona! Dobré skutky nejsou podmínkou spásy, ale ovocem spásy. Křesťan je mrtvý pro Zákon a vede život víry z moci Božího Ducha, který v něm přebývá. Proto Pavel píše v páté kapitole naléhavé varování.

 

• Galatským 5:2 Slyšte, co vám já Pavel říkám: Dáváte-li se obřezat, Kristus vám nic neprospěje. 3 Znovu dosvědčuji každému, kdo se dá obřezat, že je zavázán zachovávat celý zákon. 4 Odloučili jste se od Krista vy všichni, kteří chcete dojít ospravedlnění na základě zákona, pozbyli jste milosti. 5 My však z moci Ducha a ve víře očekáváme spravedlnost, která je naší nadějí.

 

Dnes budeme v samém závěru listu a je to dobrá příležitost k tomu, abychom poznali, že celé Písmo je vdechnuté Božím svatým Duchem a je živé, mocné a ostřejší, než jakýkoli dvousečný meč!  I v závěru biblických textů se nachází mnoho dobrého a mocného pro život víry. Náš dnešní text je.

Odkazy: Ga 1,6-9; 5,2-5;

 

Galatským 6:12 Ti, kteří chtějí dobře vypadat před lidmi, nutí vás, abyste se dávali obřezat, jen aby nebyli pronásledováni pro kříž Krista Ježíše. 13 Vždyť ani ti, kdo jsou obřezáni, zákon nezachovávají; chtějí, abyste se dali obřezat jen proto, aby se mohli pochlubit tím, co se stalo na vašem těle. 14 Já však se zanic nechci chlubit ničím, leč

křížem našeho Pána Ježíše Krista, jímž je pro mne svět ukřižován a já pro svět. 15 Neboť nezáleží na obřezanosti ani neobřezanosti, nýbrž jen na novém stvoření. 16 A všem, kdo se budou řídit tímto pravidlem, Izraeli Božímu, pokoj a slitování.

 

Náboženská pýcha těla versus pohoršení kříže Verš 12

Galatským 6,12 říká:Ti, kteří chtějí dobře vypadat před lidmi, nutí vás, abyste se dávali obřezat, jen aby nebyli pronásledováni pro kříž Krista Ježíše.

Pavlíkův překlad je zde velmi doslovný. Tak jen pro lepší pochopení, ale i trochu pro zasmání: Kteříkoli se chtějí pěkně ukázat v mase, ti vás nutí dávat se obřezávat, jen aby nebyli pronásledováni pro Kristův kříž.

Hleďte na náboženskou pýchu, která se chlubí sama sebou a pro kterou je kříž Krista pohoršením, a těžkou urážkou! Ve verši dvanáct čteme lidech, kteří chtějí dobře vypadat před druhými, a ten řecký výraz doslovně znamená v těle. Ti, kteří chtějí dobře vypadat v těle, tedy navenek a před dalším tělem. Jsou to právě falešní učitelé a svůdci Galatských křesťanů od milosti evangelia k obřízce a ke skutkům Zákona. Jaká je jejich charakteristika?

• Chtějí zvnějšku vypadat dobře. Gal 6,12; 23,27; Mt 6,2;
• Hledají svou slávu v tomto světě, u lidí! Mt 6,5; Ga 1,10;
• Nutí a manipulují druhé, aby jednali stejně, podle jejich vlastních představ. G 6,13;
• Tak panují nad svědomím druhých a okrádají je o jejich svobodu v Kristu. Ga 2,3-4;
• Tím vším se dopouštějí modlářství, když oslavují sami sebe.

Proste za to, abyste rozlišovali a dokázali takové lidi v církvi odhalit. Jsou nebezpeční. Asi nenarazíte dnes v našich sborech na příznivce mojžíšovského zákona, ale mohou to být jiné věci. Adventisté mají sobotu a to, co smíte nebo nesmíte jíst. Někteří reformovaní lpí striktně na neděli jako dni odpočinku. Letniční požadují jazyky a druhou zkušenost. Toho, co po vás mohou mnozí požadovat podle svých vlastních představ je hodně.

Musíte být tady i tam, zúčastnit se tohoto setkání, tady toho pobytu, nebo výletu, dělat tohle a pro změnu toto nedělat. A společný jmenovatel těchto věcí je, že oni podle těchto vnějších věcí posuzují svoji, ale i vaši zbožnost. Ale posuzovat zbožnost člověka, tedy vnitřní duchovní stav pouze a jenom na základě viditelných, vnějších věcí, je špatné a svazuje to do různých forem zákonictví! Vnější příkaz Zákona přeci není schopen změnit lidské nitro, to dokáže jen život z Ducha svatého. Jen Bůh tím, že vám dá život. Co čteme v Ř 8,

• Římanům 8:1 Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši,2 neboť zákon Ducha, který vede k životu v Kristu Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti.

Bůh musel učinit to, co Zákon nedokáže! Jen On dává život, ten časný i ten věčný. Proto musíme rozpoznávat tyto svody k zákonictví, protože stojí proti životu z Boha, bojují proti němu a nenávidí ho. Motivem pravého křesťana není příkaz vnější moci, ale poslušnost lásky v jeho novém srdci. To, co činí člověka skutečně svobodným není vnější ovládání zákona, ale vnitřní vedení Ducha svatého, vedoucí k radostné poslušnosti.

Nebezpečí zákonictví je veliké. Sám Pán Ježíš o ovoci této náboženské pýchy říká varovná slova. Ta patří nám jako varování, ale i těm, kteří v této pýše svádějí druhé. Myslet si, že se Bohu zalíbím ze svých sil je pýcha.

• Matouš 23:15 Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Obcházíte moře i zemi, abyste získali jednoho novověrce; a když ho získáte, učiníte z něho syna pekla, dvakrát horšího, než jste sami.

Ale podívejme se zpět do Ga 6,12. Stojí tam, že zastánci obřízky doslova nutili galatské, aby se nechali obřezat, docházelo k násilí? Ano, ne k fyzickému, ale k mnohem horšímu. Falešní učitelé útočili na samotnou podstatu, na spásu. Bylo to ohavné. Dělo se to podobně, jako v Antiochii.

• Skutky apoštolské 15:1 Tu přišli do Antiochie někteří lidé z Judska a začali bratry učit: "Nepřijmete-li obřízku, jak to předpisuje Mojžíšův zákon, nemůžete být spaseni."

Tak podobně to zní i dnes, nebudete spaseni, nebudete duchovní, nebudete mít moc Ducha svatého. Jste zmrzlí, nebo dokonce odpadlí křesťané a tak podobně. A o co jim těmto lidem jde, kromě toho, že vás nutí žít pode svých neobřezaných srdcí, podle své náboženské pýchy a svého falešného náboženského přesvědčení, které je bludem a svodem? Co za tím skutečně stojí?

Stojí za tím jejich pohoršení z kříže a z ukřižovaného Krista. Jejich náboženská pýcha nemůže snést pohled a přijmout pravdu, že musel zemřít Syn Boží tak strašlivým způsobem! Jejich srdce se zlostně a plné vzteku bouří při pohledu na Krista, který se stal hříchem, aby člověk mohl být zachráněn.

Kristův kříž naléhavě volá a usvědčuje každého člověka, že je naprosto zkažený, zlu zaprodaný. A nemůže udělat vůbec nic, čím by se mohl vyprostit z otroctví hříchu a zlu. Nic, čím by se mohl zalíbit Bohu, natož se zachránit. Kříž volá:

„Ano člověče, jsi takový zaprodanec zla, že svatý Boží Syn se musel stát člověkem v těle podobnosti hříchu, musel se sám stát hříchem a podstoupit v poníženosti smrt, a to tak hroznou, mučivou, odpornou, že byla připravena jen těm nejhorším vyvrhelům jen těm nejzlejším ze zlých.“

A nakonec byl Bůh Syn byl opuštěn na kříži od Boha Otce. V hodině tak těžké, kdy pil kalich Božího svatého hněvu místo tebe člověče, zůstal sám. Neříkejte, že ten verš z evangelií neznáte.

• Marek 15:34 O třetí hodině zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eloi, Eloi, lema sabachtani?", což přeloženo znamená: `Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?

Milovaní, stejná pýcha v hávu ateismu, nebo v hávu náboženském byla v srdci každého z nás. I nás naprosto stejně pohoršoval kříž našeho drahého Spasitele Ježíše. A pořád v našich tělech ten kořen zla přebývá a je potřeba ho umrtvit, vytnout, protože on má snahu se probouzet a růst. Budeme pokoušeni z našich padlých těl znovu a znovu začít stavět na našich skutcích.

Možná po několika letech víry má člověk podvědomí pocit, že už je přeci dost posvěcen a určitě se Bohu líbí jeho život a úsilí o zbožnost a začne na tom stavět svou spásu. Ale Písmo nic takového ani nepřipouští!

Falešní učitelé v Galácii chtěli sami sebe utvrdit o své náboženské horlivosti a přijatelnosti pro Boha tím, že vytvářeli veliký zástup následovníků lpěním na obřízce. A my možná sami sebe utvrzujeme o tom, jak jsme dobří a jak již spásu trochu zasluhujeme.  Počítáme ty, kdo nám naslouchají. Ty, kterým sloužíme, ty za které se modlíme. Záslužnicky počítáme všechny naše služby a skutky, o kterých Písmo jasně praví, že nejsou naše a z nás, ale od Boha připravené, nám z milosti dané a propůjčené!  Jsme přeci Jeho dílo , v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil. Ef 2,10;

Pokud tomu podlehneme, stane se nám několik věcí. Zřekneme se milosti a milost, Kristus nám nic neprospěje Ga 5,2. My se totiž zřekneme samotného kříže. Vyhneme se mu v bláhové a pyšné snaze učinit to ze sebe a svých sil. A další věc, tím se okamžitě dopouštíme modlářství, protože začínáme vyvyšovat a uctívat sami sebe! Satanova lež budete jako Bůh se znovu chopí našich životů.

Odkazy: Ř 8,1-2; Mt 23,15; Sk 15,1; Mk 15,34;

Obřízka prospěje pouze jsi - li schopen plnit celý zákon Verš 13

Proto si znovu a znovu z Písma připomínejme slova z Efezským o víře spáse. Pavel pro nás zapsal.

• Efezským 1:2 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.   Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás v Kristu obdařil vším duchovním požehnáním nebeských darů; 4 v něm nás již před stvořením světa vyvolil, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří.

A o několik veršů dál ve druhé kapitole Pavel jasně formuluje spásu jako věc, na které nemáme žádnou zásluhu, píše: „Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.“ Ef 2,9;

Pavel nesleduje žádné lidské cíle, ale jasně a zřetelně slávu Boží. Tak stojí, a tak učí veden Duchem svatým. To, proč nám Pavel znovu a znovu říká pravdy evangelia není na prvním místě kvůli nám, ale kvůli Bohu. Pro slávu Boží. Ale tyto věci k Boží slávě přinášejí milost za milostí i nám. Chrání nás. Je to pro nás naprosté požehnání a dokonalá ochrana být neustále vystavován pravdě Božího evangelia. Uvidíme to i v našem textu. Náš druhý verš o tom mluví.

Galatským 6,13 Vždyť ani ti, kdo jsou obřezáni, zákon nezachovávají; chtějí, abyste se dali obřezat jen proto, aby se mohli pochlubit tím, co se stalo na vašem těle.

Tento verš znovu silně ukazuje na motivy těch svůdců. Jsou to pokrytci. Písmo je usvědčuje v listu Římanům.

• Římanům 2:21 Ty tedy poučuješ druhého, a sám sebe neučíš? Hlásáš, že se nemá krást, a sám kradeš? 22 Říkáš, že se nesmí cizoložit, a sám cizoložíš? Ošklivíš si modly, a věci z jejich chrámů bereš? 23 Zakládáš si na zákoně, a sám přestupováním zákona zneuctíváš Boha? 24 `Jméno Boží je vaší vinou v posměchu mezi národy´, jak stojí psáno.

Sami zákon nezachovávají! Jim nešlo o zákon a jeho zachovávání. Oni nemilovali a nemilují Boží zákon! Milují sebe, a jen sebe na prvním místě. Boží zákon je v jejich rukou prostředkem zajišťujícím jejich slávu v očích lidí. Učí něco, co padá znovu a znovu pro lidskou slabost hříchu. A neštítí se to učit pro svou slávu a věhlas. Podobné motivy najdete i u jejich dnešních napodobovatelů, falešných učitelů církve. Chtějí se líbit sobě i druhým. Sami sebe přesvědčují o své pravdivosti a náboženské ryzosti tím, že učí svody, falešné evangelium a získávají pro ně stoupence. Počet stoupenců roste a tím i přesvědčení svůdců o tom, že jsou Bohu zalíbením a přijímá je na základě jejich skutků. Vždyť podívej se Bože, kolik lidí nás následuje.

Ale plný, velký sbor není tím pravým ukazatelem opravdové zbožnosti. A už vůbec ne v dnešním světě. Mít jako hlavní parametr zaplněné židle v sále naopak otvírá cestu hříšnému světu do církve! Dnes je naprosto běžné v církvích plnit sedadla a tak rozšiřovat sbory tím, že slevíme z toho, co požaduje Písmo. Snížíme tu normu toho, kdo je křesťan a co to znamená! Ale tím se podobáme falešným učitelům, proti kterým Pavel hájí evangelium v Galácii. Protože odstraňujeme pohoršení toho samého kříže, usvědčení toho samého kříže, pravý, Boží zármutek a bázeň Kristova kříže. A tím i skutečnou, pravdivou a zachraňující milost kříže. Bez kříže není žádná milost! Pán Ježíš říká.

• Matouš 11:5 Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. 6 A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží."

Jen ten, kdo se v pohoršení neodvrátí od kříže. Jen ten, kdo je pohledem na kříž usvědčen. Jen ten, kdo v pohledu na kříž rozpozná své hříchy a je zarmoucen při pohledu na Spravedlivého, jenž umírá pro mé hříchy. Jen ten, kdo pocítí svatou bázeň při pohledu na kříž a bojí se Boha, volá o slitování k Bohu. Jen ten smí přijít k trůnu milosti a stát ve shromáždění svatých.

A uvědomme si, že pokud podlehneme podobným svodům, jako v Galácii, sami se pak stáváme nejenom jejich stoupenci, ale i jejich dalšími hlasateli. Tím přivoláváme Boží hněv na sebe i ty, které svádíme. Náš konec nemůže být dobrý. Náš konec bude zkáza. Protože přeci v Písmu jasně čteme, že nikdo není schopen získat spásu. Zasloužit si jí. Naše nitro je před Bohem mrtvé ve svém hříchu a slouží zlému a smrti. List Římanům a tři lekce z něj.

• Římanům 3:20 Vždyť ze skutků zákona `nebude před ním nikdo ospravedlněn´, neboť ze zákona pochází poznání hříchu.
• Římanům 3:27 Kde zůstala chlouba? Byla vyloučena! Jakým zákonem? Zákonem skutků? Nikoli, nýbrž zákonem víry. Římanům 3:28 Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona.
• Římanům 9:31 Izrael však, který usiloval o spravedlnost podle zákona, k cíli zákona nedospěl. 32 Proč? Protože nevycházel z víry, nýbrž ze skutků. Narazili na kámen úrazu, 33 jak je psáno: `Hle, kladu na Siónu kámen úrazu a skálu pohoršení, ale kdo v něho věří, nebude zahanben. ´

Spasení je dar milosti skrze víru a nikdo nebude spasen ze svých skutků, i kdyby se sebevíce snažil. Naopak, za svou pýchu a za to, že činí z Boha lháře 1 J 5,10 bude souzen a potrestán.  Celý národ na zákoně ztroskotal. Celý tělesný Izrael, přestože měl zaslíbení, smlouvu i bohoslužbu! Jenomže právě list Římanům 3,9-18 svědčí o tom, že nikdo není spravedlivý před Bohem, ale každý je naopak zvrácený do smrti, je mrtvý. Člověk je chodící hrob a smrt!

Proto pohoršovat se a urážet nad křížem, utíkat před ním a odmítat ho znamená zůstat mrtvý. A pokud jsme již křesťané a podlehneme pokušení zajistit si Boží přízeň, lásku a spásu svými skutky, opouštíme milost a vracíme se do hrobu! Do duchovního hrobu. Pavel v Galatským prohlašuje směrem k těm, co opouštějí kříž.

• Galatským 5:1 Tu svobodu nám vydobyl Kristus. Stůjte proto pevně a nedejte si na sebe znovu vložit otrocké jho. 2 Slyšte, co vám já Pavel říkám: Dáváte-li se obřezat, Kristus vám nic neprospěje.

Odkazy: Ef 1,1-4; 2,9; Ř 2,21-24; 3,20; 3,27; 9,31-33; Ga 5,1-2;

Milost Boží v novém stvoření, jediná pravá chlouba Verše 14-16

Pavel spěje k závěru listu a my k závěru našeho kázání. 

Galatským 6,14 Já však se zanic nechci chlubit ničím, leč křížem našeho Pána Ježíše Krista, jímž je pro mne svět ukřižován a já pro svět. 15 Neboť nezáleží na obřezanosti ani neobřezanosti, nýbrž jen na novém stvoření. 16 A všem, kdo se budou řídit tímto pravidlem, Izraeli Božímu, pokoj a slitování.

Ukážeme si tři důležité věci. 1) Jediná Pavlova chlouba je kříž. 2) Ukážeme si Pavlův důraz na nové stvoření. 3) Uvidíme dobré důsledky těchto pravd.

Pavlova jediná chlouba

Pavel se vší vážností a rozvahou prohlašuje, že jeho jedinou chloubou je kříž Pána Ježíše Krista! Jeho odpor k tomu, aby se chlubil čímkoli jiným, než Kristem máme chápat i jako modlitbu a zbožnou prosbu ve smyslu: „Můj Bože nedopusť, abych se kdy chlubil něčím jiným, než Kristem a milostí kříže!“  Pavel byl farizej z farizejů, vychován a vyučen v té nejlepší duchovní tradici a v té nejlepší škole. Měl vše, co potřeboval k tomu, aby se stal jedním z neváženějších lidí Izraele. Moc dobře však ví, že je naprostým potvrzením biblické pravdy o úplné zkaženosti každého člověka. Vždyť se stal až hubitelem církve a tím pronásledovatelem samotného Pána Ježíše. Sk 22,7-8;

 Pavel byl poměrně drsně zastaven Kristem a byl v šoku. Oslepl, tři dny neviděl, nejedl a nepil. Už jsem to říkal, stal se tak podobným svému Pánu. Nebyl v hrobě, ale byl jako mrtvý. Ale stálo to za to. Pavel poznal v pravdě svého Stvořitele a Pána. Pavel poznal svou duchovní bídu a zaprodanost zlu! Díky milosti vyznal Ježíše, činil pokání, ve víře přijal křest a okamžitě se stal horlivým zvěstovatelem evangelia. Sk 22,14-16; To jsou znaky skutečně obráceného srdce. Poslušnost slovu Pána, rychlé pokání, vyznání víry stvrzené křtem a horlivé zvěstování evangelia. Pavel jednal v souladu s příkazem Pána Ježíše. Pavel ale díky tomu všemu také poznal nesmírnou cenu milosti, cenu spásy. A nenechává si to pro sebe!

• Filipským 3:7 Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu. 8 A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic,

I v našem oddíle mluví o tom, že jeho jedinou chloubou, jediným bohatstvím je kříž Ježíšův. A ukazuje na milostivé dílo kříže ve svém životě. Co totiž Kristus na kříži učinil pro Pavla i pro každého křesťana?

• Římanům 6:5 Jestliže jsme s ním sjednoceni, protože máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání. 6 Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili. 7 Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu.

A tak Pavel prohlašuje: „Galatským 6,14 Já však se zanic nechci chlubit ničím, leč křížem našeho Pána Ježíše Krista, jímž je pro mne svět ukřižován a já pro svět.“

Chvála Bohu, že nejenom Pavel, ale i my jsme díky Kristovu kříži mrtví pro svět a svět pro nás! Sjednoceni vírou s Kristem na kříži, jsme Mu podobni ve smrti. Zemřeli jsme hříchu, světu a tím i svět zemřel pro nás. To je velmi dobré, požehnané pro nás! Učme se od Pavla a mějme jedinou chloubu. Pána Ježíše a Jeho kříž. Bojme se mít před bohem jinou chloubu. Zůstávejme mrtví pro svět a mějme svět se vším jeho hlukem a pozlátkem za mrtvý pro nás!

Pavlův důraz na nové stvoření

Pavel pokračuje slovy: „15 Neboť nezáleží na obřezanosti ani neobřezanosti, nýbrž jen na novém stvoření.

Myslí tím v kontextu Galatského sporu, že je pro spásu naprosto nepodstatné, zda je naše tělo obřezáno, nebo neobřezáno podle Mojžíšova zákona. Podle Pavla totiž absolutně nezáleží na žádných vnějších věcech těla. Vnější zdání budou mít podle Pavla i bezbožníci z 2 Tm 3,5; Budou zbožně vypadat, ale praxí v jednání to budou popírat. To, na čem jedině a opravdově záleží je nové narození. Pavel se pevně drží učení Pána Ježíše. Co říká Ježíš Nikodémovi, to drží Pavel jako důležitou, nezbytnou pravdu i pro Galatské i nás. Musíte se znova narodit! To je na čem záleží, bez toho spása není! Nikodém nechápe.

• Jan 3:4 Nikodém mu řekl: "Jak se může člověk narodit, když už je starý? Nemůže přece vstoupit do těla své matky a podruhé se narodit." 5 Ježíš odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. 6 Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch.

A skutečně to je nezbytnost. Chtěl bych zde říci, že mnoho církví, mnoho křesťanů je dnes uchváceno zázraky. Uzdravováním, jazyky, prorokováním, vyháněním démonů. Udělají proto všechno, aby to zažili ve svých životech.  Ale jen velmi málo jich je uchváceno pro ten největší zázrak, který Bůh díky kříži svého Syna činí přes dva tisíce let! Pro obrácení dalšího hříšníka.

Dokonce jen málo z nás si uvědomuje cenu i moc tohoto obrácení plně a vždy. To, že Boží Syn se musel stát člověkem a poté i hříchem, když byl vydán do rukou bezbožných, krutě zmučen, zavražděn. To vše v naprostém osamění od přátel, které miloval. Opuštěn i od Otce, kterého miloval a miluje nadevšecko. Málo si uvědomujeme to, že mocí své svatosti byl třetího dne vzkříšen a tím vytrhl k novosti života i nás! To je veliká cena Kristovi smrti, a ještě větší moc Jeho vzkříšení! Chápeme to dobře, plně?

Vždyť máme jako nová stvoření mnohem více, než měl Adam před pádem. Byl učiněn velmi dobře. Ale my jsme děti Boží. Byl neporušeným obrazem božím, ale my jsme děti Boží! Byl bez hříchu, my ještě nejsme, ale jsme děti Boží a máme podíl na Jeho svatosti! Mějme tedy Pavlovo poznání toho, co znamená, že jsme nová stvoření, Pavlovu vděčnost za to. I Pavlův důraz na nové stvoření, když přijdou noví lidé do sboru. Z lásky ke Kristu, z lásky k církvi tak draze vykoupené i z lásky k nim samotným trvejme na viditelné bázni, zármutku Božím, na viditelném pokání, které není jen lítostivými slovy, ale zjevným odvrácením se od hříchu k Bohu. Kéž je náš sbor díky tomuto důrazu podobný tomu v Tesalonice, kéž o nás platí:

• 1 Tesalonickým 1:8 Od vás pak se slovo Páně rozeznělo nejen po Makedonii a Acháji, ale o vaší víře v Boha se ví všude, takže není třeba, abychom o tom vůbec mluvili. 9 Lidé sami vypravují, jak jste nás přijali a jak jste se obrátili od model k Bohu, abyste sloužili Bohu živému a skutečnému 10 a očekávali z nebe jeho Syna, kterého vzkřísil z mrtvých, Ježíše, jenž nás vysvobozuje od přicházejícího hněvu.

Pavlovo poznání dobrých důsledků

Posledním bodem dnes je Pavlovo poznání dobrých důsledků pravého evangelia. „Gal 6,16 A všem, kdo se budou řídit tímto pravidlem, Izraeli Božímu, pokoj a slitování.

O jakém pravidle to Pavel mluví? Je to pravidlo Nové Smlouvy, pravidlo nového stvoření v Kristu. Vychází z poznání toho, že jen kříž je naše spása i chlouba. Z poznání toho, že jen na nvém stvoření ve spáse záleží a nelze být spasen jinak, než novým narozením z vody a z Ducha Božího.  Žádné skutky, žádná chlouba, žádné modlářské vzývání sebe i čehokoli jiného, než Krista. Celý list Galatským je odmítnutím starého, všeho co zvetšelo, co bylo dočasné, co nikdy nemohlo člověka dovést ke spáse, ale vždy ho to dovádělo k odsouzení a ty, kteří měli od Boha i milost, k poznání jejich hříchu a k pokání.

Je odmítnutím zákona skutků. Je také odmítnutím veškeré pohanské modloslužby a nevědomosti, protože pevně tvrdí: Jen Kristus, jen Jeho kříž!“  List Galatským je takovou Pavlovu přípravou na list Římanům, vrchol biblické teologie. Je Pavlovou velmi horlivou, úzkostnou a v bázni zápasící přípravou. Pavel bojuje za evangelium Boží a za ohrožené Galatské křesťany. List je z tohoto pohledu zásadní v celém biblickém kánonu Nové Smlouvy. List byl velmi důležitý pro ranou církev a je i pro nás.

Pavel také vyslovuje požehnání, které spojuje všechny, kteří se budou řídit tímto pravidlem jediné spásy, a to skrze kříž Ježíšův. On jediný je cesta, pravda i život. Není pod nebem jiného jména, daného lidem, ve kterém by bylo spasení a moc posvěcení! Tyto všechny Pavel nazývá Izraelem Božím. Naši dispenzační bratři by asi nesouhlasili, ale já tomu věřím na základě kontextu Písma. Vždyť sám Pavel říká.

• Efezským 2:14 V něm je náš mír, on dvojí spojil v jedno, když zbořil zeď, která rozděluje a působí svár. Svou obětí odstranil 15 zákon ustanovení a předpisů, aby z těch dvou, z žida i pohana, stvořil jednoho nového člověka, a tak nastolil mír. 16 Oba dva usmířil s Bohem v jednom těle, na kříži usmrtil jejich nepřátelství. 17 Přišel a zvěstoval mír, mír vám, kteří jste dalecí, i těm, kteří jsou blízcí. 18 A tak v něm smíme obojí, židé i pohané, v jednotě Ducha stanout před Otcem.

Bratři a sestry, nenechte se zlákat jakýmkoli jiným evangeliem. Žádné totiž není! Jste lid Písma a modlitby. Amen!

Odkazy: Fp 3,7-8; Ř 6,5-7; J 3,4-6; 1 Ts 1,8-10; Ef 2,14-18;