Povoláni k následování Krista trpícího! (1Pt 2,21-25)

Pokoj Vám milovaní a drazí duchovní sourozenci v Bohu! Když vám položím otázku, kdo z vás pomyslel před svým obrácením na to, že každou chvíli v týdnu budeme toužebně a nedočkavě dopředu vyhlížet, aby už nastal ten den, kdy se jako jedno tělo scházíme k uctívání našeho Pána a Spasitele, který přišel kvůli nám na konci časů, odpověď by byla nikdo!

Každý z nás si chodil svými cestami a každá naše cesta byla cestou bludnou, na jejímž konci čekal nás všechny spravedlivý soud a spravedlivý věčný trest. Bible mluví o černočerné tmě, o druhé smrti v ohnivém jezeře, o místě, kde je pláč a skřípění zubů. Ale v životě každého z nás se stal veliký zázrak, nad kterým musí žasnout každé Boží dítě.  Svrchovaný, Všemohoucí a nade vším Vyvýšený Bůh se smiloval a dal svého jediného Syna, aby nás On vykoupil svou láskou, svou poslušností, když necouvl ani před hrozným ponížením, mučením, necouvl před našimi hříchy, jež na sebe vzal, ani před smrtí a odloučením od Otce.

Pán Ježíš, Syn Boží, věčný a svatý Bůh vzal na sebe lidské tělo, jako má padlý člověk. Narodil se v takovém těle, jaké máme my. A už toto samotné je důkaz mocné lásky Boží. On Věčný Bůh, Svatý, Dokonalý ve svém bytí, Nezávislý, Všemohoucí Stvořitel i podstata života, se ponížil k nám a narodil se jako člověk.

Již tato část pravdy zasluhuje naše zastavení a přemýšlení nad tím, co se vlastně stalo. A věřte, že bychom mohli přemýšlet celý život a nevyčerpáme nádhernou a zázračnou moc této zprávy. Bůh se narodil jako člověk! Ta zvěst bude stále proměňovat naši mysl tím, že ji bude uvádět v úžas!

  • Jan 3:16-18 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.

To jsou skvělé a úžasné věci! Bůh tak miloval svět, že obětoval svého Syna. Poslal Ho na svět, aby nás zachránil a smířil se sebou samým, s lidmi i s celým Jeho stvořením. Nebyla to věc diktátu, kdy by Syn byl obětován proti své vůli. Vždyť věčný Otec miluje svého Syna a věčný Boží Syn miluje svého Otce! Celý život Ježíše Krista je jedním velikým a dokonalým důkazem této nádherné lásky a jednoty Otce a Syna. Jejich vztah, jejich láska nemá vady, prasklinky, stínu, ani malilinkatého záchvěvu, nebo náznaku slabosti!

Kdyby tomu tak bylo, žádné spasení by se nekonalo. Pokud by na straně Otce nebyla dokonalá, svatě svatá láska, šlo by o diktát, o příkaz tyrana, který posílá svého Syna nemilosrdně na smrt. Potom ale by na svět s Kristem nemohla přijít obětující se agapé, která jediná má moc zachraňovat. Pokud by byla vada v lásce Syna k Otci, nebyl by Ježíš schopen naplnit své dílo. Vždyť naplnění zákona, je naplnění dokonalé lásky. V obou případech by tak nebyl poražen hřích, ani smrt a mocnosti zla. Kristus by nevstal z mrtvých! A my bychom zůstali ve smrti, jako důsledku svých vin. Láska Boží pro svět neobvyklá, nepochopitelná a dokonale plná láska Boží, přišla k hříšníkům právě v druhé osobě Boží trojice, v pomazaném Ježíši Kristu. Nedostanete se k ní nikde jinde, jen na Golgotě, jen pod křížem, jen v Kristu!

Dnes setrváme ve verších 21 – 25 druhé kap. 1 Pt listu.  Mluvili jsme spolu o tom, že milost Boží lásky se mocně projevuje právě ve chvílích těžkých, kdy soužení a utrpení doléhá na církev nejsilněji, při pronásledování ze strany lidí i politické moci. Projevuje se, když křesťan zachovává dobré svědomí pro svého Pána a kvůli svému Pánu a Spasiteli Ježíši Kristu, navzdory hříšné a nemilosrdné tvrdosti světa. Petr to ve třech verších zdůrazňuje hned 2x. V tom je milost, trpíte-li nevině kvůli Pánu a Jeho slovu. V listu židům autor pro nás napsal tato slova:

  • Židům 12:1-4 Proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo, ohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle. Místo radosti, která se mu nabízela, podstoupil kříž, nedbaje na potupu; proto usedl po pravici Božího trůnu. Myslete na to, co všecko on musel snést od hříšníků, abyste neochabovali a neklesali na duchu. Ještě jste v zápase s hříchem nemuseli prolít svou krev.

Vždy, když čteme slova této knihy, slova Písma, upíráme svůj zrak na Toho, který přišel kvůli nám! Boží Syn přišel kvůli nám, zatraceným, ztraceným hříšníkům. Milujete Ho? Ano milujete Ho! Proto jste dnes tady.

Petr nás bude dnes učit stejné věci, jako autor listu židům. Trpělivě snášejte soužení, v tom je milost, a k tomu jste byli povoláni. Pro posilu svých srdcí upřete zrak na Krista, běžte za ním!

  • 1Pt 2,20-21: Snášíte-li trpělivě soužení, ač jednáte dobře, v tom je milost před Bohem.  K tomu jste přece byli povoláni; vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích.

1. Povoláni k následování Krista trpícího! (v. 21)

A. Dokonalý příklad, aneb sluha není nad svého Pána

Dobrý Bůh Ježíš Kristus projevil tedy svým nepřátelům lidem lásku již tím, že se stal člověkem v těle, jaké mají padlí lidé. To je důkaz Jeho dobroty a lásky a již jeho zrození v těle člověka musíme považovat za počátek cesty utrpení. Ale můžeme a musíme jít dál.

Počátek je jen počátek a my chceme poznat celou cestu Krista trpícího, jak bychom ji jinak mohli následovat? Od Boha, který se stal člověkem, od Ježíše Krista počatého Duchem svatým a narozeného z panny musíme jít ke Kristu trpícímu pod Pilátem Pontským, jak vyznáváme. Beránek Boží sloužil veden svým Duchem svatým celým životem Bohu Otci a jeho vůli, a tím sloužil i nám. Cele a úplně se zasvětil svému evangeliu. To On je to evangelium! Vrcholem této cesty byl kříž.

A my se můžeme ptát, bylo to pro Pána těžké, a co bylo pro Něj nejhorší? Zjistíme, že nic nebylo lehké a jednotlivé aspekty soužení nemůžeme od sebe oddělit. Jeho služba a i utrpení začala již tím, že se narodil jako člověk.

Protože svatý Ježíš Kristus se narodil jako člověk do světa, který je celý pod mocí zlého. Nemusel se zlého bát ve smyslu své porážky, vždyť On je světlo, které tma nemohla a nepohltila! Musel však od svého narození se zlem zápasit a nést jako člověk všechny jeho důsledky v tomto padlém světě. Důsledky od pokušení až k smrti na kříži.  K čemu to připodobníme?

Představte si, že nějaký opravdu v Kristu zbožný člověk bude vytržen z obecenství Božího lidu (kde je mimochodem stále přítomen hřích) a uvržen do toho nejhoršího vězení, kde jsou ti nejhorší zločinci! Bude také vědět, že z tohoto vězení nevyjde živý. Co bude takový křesťan prožívat? Bude to pro něho lehké, nebo bude muset usilovně zápasit, aby obstál tváří v tvář takové bezbožnosti a zlé perspektivě?

Znásobte si to nekonečností, protože Ježíš Kristus je dokonalý svatý člověk a dokonalý Svatý Bůh, rozdíl mezi ním a i tím nejzbožnějším věřícím je obrovský a nezměřitelný! Zbožný věřící se musel vzdát požehnaných věcí, vyplývajících z jeho synovství uprostřed obecenství Božího lidu a skončil mezi zločinci. Jeho vnitřní člověk bude trápen tím stavem, ale jeho citlivost vůči hříchu není totožná s citlivostí toho, kdo je svatým Božím Synem a dokonalým druhým Adamem! Je to jen chabé připodobnění!

Nebo vzpomeňme na spravedlivého Lota, jak byl trápen a sužován chováním zvrhlých občanů Sodomy a Gomory. A přitom Lot není tím nejlepším a nejzbožnějším příkladem z Písma! Což teprve náš Pán a Beránek bez jediné vady a poskvrny v tomto světě, který je celý Sodomou a Gomorou.

Svatý Bůh Syn se vzdal nebe a své nebeské slávy, kterou měl dříve, než byl svět. Toho všeho se vzdal ten, skrze něhož a pro něhož bylo vše učiněno!  Přišel svatý Vládce nebes, kde není žádný hřích, kde je vše čisté a svaté.  A přišel do míst, kde vládne hřích, kde je vše padlé a převrácené. Proto pochopíme, když na jednom místě Pán říká:

  • Matouš 17:17 Ježíš odpověděl: "Pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás ještě mám snášet?

A na jiném místě bere provaz do rukou a vyhání z domu svého Otce, z domu modlitby všechny, kteří zneužívali víru k bezbožným kšeftům! Již přebývání mezi námi bylo pro Krista tvrdou službou, dosvědčující Jeho lásku. Vždyť Jeho oči hleděly na všechno to zlo, ačkoli vlastně nemohou!

  • Abakuk 1:13 Tvé oči jsou čisté, nemohou se dívat na zlo a hledět na trápení. Proč tedy trpíš věrolomné, mlčíš, když svévolník pohlcuje spravedlivějšího?

Abakukovo proroctví se naplnilo v životě Krista do slova do písmene! A odpovědí je na Abakukovu otázku: Proč tedy trpíš věrolomné, mlčíš, když svévolník pohlcuje spravedlivějšího? Protože miluji, protože jsem se rozhodl spasit, protože spasím!  

Tím však Kristův příběh nekončí, že se narodil v těle a musel přebývat mezi hříšníky. Ježíš se stal pro nás hříchem, to neznamená, že by se stal hříšníkem, ale byla na něho vložena vina nás všech, kdo jsme obmyti Jeho krví.

  • 2 Korintským 5:21 Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti.

Jako důsledek toho podstoupil zajetí, ponížení, mučení, hroznou smrt a odloučení od Boha Otce. Nemůžeme tyto věci od sebe oddělit, to vše je součástí Kristovi služby hříšníkům, to je kříž našeho Pána. On byl plně člověkem, proto nemůžeme zlehčovat Jeho tělesné utrpení, když byl ponižován, bit a bičován a nezlehčujme ani mučivou, trýznivou smrt na kříži. Možná si někdo z křesťanů myslí, že když je Ježíš, také naplno Bůh, bylo pro něho lehčí projít tím vším, čím jako člověk prošel. Ale to je nebezpečný blud!

Plná přirozenost Boha nijak v Kristu neumenšovala jeho lidství, Bůh v Kristu nenadržoval člověku Ježíši a nečinil ty strašlivé věci něčím, co by bylo snadné. Služba vrcholící na kříži nebyla pro člověka Ježíše lehčí, proto, že člověk Ježíš byl a je také Božím Synem a Kristem! I utrpení tělesné bylo pro našeho Pastýře zlou a těžkou zkouškou, všechny jeho stupně!

Přesto si ale myslím, že můžeme konstatovat toto: Naše prokletí, které na sebe vzal, prokletí lidského hříchu vedlo k tomu vrcholícímu a strašlivému okamžiku, kdy Pán volá na kříži: „ Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil!“ Mk 15, 34.

Mluvit musíme tedy o stupňujícím se utrpení Ježíše Krista, které začalo Jeho vtělením, narozením. Pokračovalo Jeho přebýváním v padlém světě, mezi padlými hříšníky a vlastně jeho nepřáteli! Každý padlý člověk, je nepřítel Boha.

Proto se nemůžeme divit, že následuje protivenství projevující se v náboženské a později i politické opozici, tlak světa na Ježíše je vystupňován od jednotlivců přes různé skupiny lidí, až přišlo nakonec jejich sjednocení, vrcholící zajetím, mučením a ukřižováním Pána Ježíše!

  • Žalm 2:1-2 Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány? Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho:

Soužení a utrpení Spasitelovo nakonec bylo zakončeno odloučením od Boha Otce a to kvůli našim hříchům!  Vina za naše hříchy, přinesla Kristu vrcholící důsledky od veřejné hanby, přes mučení, smrt až odloučení od Boha Otce! A to je ta nejstrašnější věc, něco, co muselo i Lva z Judy naplňovat hrůzou.

Vždyť to bylo něco nepoznané. Ten, který byl od věků v náručí Otce, spojen s ním věčnou láskou, byl pro nás učiněn hříchem a surově vytržen z objetí toho, kterého nadevše miloval, a kterým byl nadevše milován. Místo lásky Otce dopadl na Božího Beránka strašlivý Otcův hněv. Milování přemýšlejte o tom, co jsem právě řekl. Poznejte prosím hloubku Kristovi i Otcovi lásky.

Jestliže tedy cesta našeho Pána vedla skrze utrpení až na samotný, nejzazší možný vrchol strádání a útrap Syna člověka i Syna Božího, potom musíme mluvit i o Boží a Kristově slávě, která stejně tak dosahuje na kříži nejzazšího, možného vrcholu. Je to dokonalou slávou a láskou evangelia Kristova, které je svou podstatou a charakterem evangeliem Božím a z Boha.

Tím byla zlomena moc hříchu a smrti v životě všech, kdo věří, všech, kteří jsou povoláni jít ve šlépějích Ježíše.  Zrození a cesta trpícího Krista vrcholí a vítězí na kříži. Co z toho plyne pro nás?

Nalistujme si spolu Janovo evangelium, 15 kap. 20, verš. Zde mluví Pán Ježíš ke svým učedníkům:

  • Jan 15:20 Vzpomeňte si na slovo, které jsem vám řekl: Sluha není nad svého pána. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat

Tento verš nám pomáhá pochopit Petrova slova o tom, že jsme byli vlastně povoláni k utrpení. Protože v tom je cesta Boží milosti.

  • 1 Petrův 2,21 K tomu jste přece byli povoláni; vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích.

Nebuďme proto překvapení, když soužení vstoupí a vstupuje do našich životů. Berme ho jako Boží prostředek k posvěcení, růstu a cesty do slávy.

B. Evangelium kříže, ne prosperity!

Platí sice, že když se podíváte na současnou viditelnou církev ve světě i u nás, uslyšíte mnoho tkzv. evangelií, zprávy, jak skvělý a báječný je život zde na zemi, pokud ho budete žít s Kristem. Protože Kristus přišel, aby dal tvému životu smysl a naplnil ho.

Přes „evangelia“ o chození v moci, kdy se před vámi budou třást démoni a vy budete mocně prorokovat, vymítat, uzdravovat nemocné, prodlužovat jim nohy, či ruce. Někteří budou prý i křísit mrtvé.  

Až k vyloženým „evangelíím“ prosperity, kdy vám bude slibováno, že budete absolutně zdraví, úspěšní ve všem na co šáhnete, bohatí, slavní a vaši pouť na této zemi nezasáhne nic zlého, žádný smutek, či bolest. Ale to jsou ohavné démonské lži, které šíří obelhaní lidé!

Beránek Boží nepřišel, aby naplnil tvůj život zde na zemi. Ty totiž žádný život nemáš, pokud nejsi znovuzrozený křesťan: Jsi mrtvý! Tak co má být naplněno?

Pán přišel hledat, to, co je mrtvé, aby to přivedl k životu! Lukáš 19:10  

Ježíš nepřišel ani proto, aby s tebe učinil duchovního supermana, lovce démonů, zázračného léčitele, křísícího mrtvé, neomylného proroka. Nezaslibuje nikomu ani prosperitu těla, nebo prosperitu finanční, ani světskou slávu.

Kdo má totiž naději v něho usiluje žít, tak, jako žil On! A to se vším všudy.  Ukažte mi tedy slávu toho, který se narodil z Marie panny!

Je zde totiž sláva Kristova, zjevená světu a ve světě. Ale není to sláva moci a prosperity, není to sláva skvostných rouch, nádherných paláců, a pokladnic plných drahokamů a zlata! Vždyť Syn Boží neměl kde hlavu složit a nevykoupil nás zlatem a stříbrem, nýbrž svou převzácnou svatou krví! A tak pokud ji skutečně uvidíte, tu Jeho pravou slávu, ukážete mi na kříž! Jinou slávu tu Pán neměl. A když Ho satan pokoušel, že mu dá všechna království země, jejich moc a bohatství, a jejich slávu, rozpoznal to jako svod. Delší pausa:

  • 2 Timoteovi 3:12  A všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, zakusí pronásledování.

K tomu jsme byli povoláni, ke slávě kříže. Milovaní nenechte se svést těmi falešnými učiteli, kteří bují ve viditelné církvi, jako jedovatý plevel. Oni sami již jsou tím velikým soužením, které doléhá na Beránkovu církev a o kterém mluví Písmo! I když to mnozí sami netuší. I vy očekávejte soužení, které bude vrcholit, ne každý bude zajat, mučen, nebo pro víru zabit. Ale každý zakusí stupňující se tlak ze strany světa i toho zlého, který si uzurpuje vládu nad světem.

2. Nespílal, nehrozil, ale věřil! (v. 22-23)

A. Ježíš Kristus, dokonalý druhý Adam

Na začátku druhé kapitoly 1 Pt listu jsme četli výzvu:

  • 1 Petrův 2:1-3 Odhoďte tedy všechnu špatnost, každou lest, přetvářku, závist, jakékoliv pomlouvání a jako novorozené děti mějte touhu jen po nefalšovaném duchovním mléku, abyste jím rostli ke spasení; vždyť jste `okusili, že Pán je dobrý!´

A je to přesně to samé, co čteme v našem textu. Je zde  soulad s Petrovým požadavkem, abychom následovali Ježíše v Jeho příkladu a šli po jeho stopách.  Nikdo z nás neponese kříž, který nesl náš Pán. On nesl plnost utrpení. Na nikoho z nás nedolehne soužení světa, jeho hřích i nepřátelství takovou silou, jakou dolehlo na Lva z Judy. Na nikoho z nás nevytváří hřích a hříšný svět takový tlak, jako na Krista.

Jeho citlivost a odpor vůči hříchu je svatý. Proto i Jeho život byl a je svatý. On nezhřešil a i Jeho myšlenky a pohnutky byly čisté a svaté. Petr říká: On hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest.

To On je svatý Bůh a zároveň svatý člověk, druhý Adam.  Po nikom z nás nebude Bůh chtít, abychom zastoupili v trestu jednoho jediného hříšníka a brali na sebe jeho hříchy! Nejsme totiž schopni zaplatit ani za své hříchy. Kristus ale spasitelně zastoupil všechny, kdo věří a jistým způsobem, nese hříchy celého světa. Jen díky Němu svět zatím trvá!

Proto jeho boj s pokušením, jeho postoje ve zkouškách a v soužení mají plnost. Je to vše svaté! Jemu se děla ta největší křivda, proti Jeho autoritě byla vedena ta nejhorší vzpoura. On zažil tu největší nespravedlnost, která vrcholila tou nejodpornější náboženskou a politickou vraždou, která kdy byla spáchána! Ano vražda Božího Syna byla náboženská a politická a byla tím nejhorším činem, co svět učinil.

To vše má pro nás tu největší, spasitelnou hodnotu. Pro všechny kdo v Něho věří. Náš Strážce a Pastýř musel prokázat tu největší pokoru, poslušnost, naději, lásku a víru! On jediný byl v právu, protože byl svatý a bez viny. Mohl se tedy směle bránit, přesto neoplácel zlým za zlé. Nezlořečil, nevyhrožoval, nevracel rány.

B. Pramen dokonalé víry

Chvalte Beránka milovaní v Kristu! On obstál! Proto zde ve 22 a 23 verši stojí psáno.

  • 1Pt 2,22-23 On `hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest´. Když mu spílali, neodplácel spíláním; když trpěl, nehrozil, ale vkládal vše do rukou toho, jenž soudí spravedlivě.

To je Ježíšova víra, která vítězí nad hříchem a smrtí. A proto i my jděme v Jeho šlépějích a jednejme stejně. Přesně jak radí autor židům ve verši 12, 1. Musíme vytrvat v běhu za Kristem. Učme se od něj víře, jeho víra je svatá a dokonalá. Je také pramenem a zdrojem víry naší.

I od nás se očekává, že ani tváří v tvář pronásledování a soužení nesejdeme z cesty spravedlnosti. Musíme však upírat zrak na něj. To jeho víra nás zachránila, naše víra nás chrání ke spasení, které On nám vydobyl. Modleme se bratři a sestry za to, abychom obstáli v tomto padlém světě, ať už nás zde čeká cokoli. Kéž máme stejnou víru, která nám dá sílu vkládat vždy a vše do rukou Boha, který jediný soudí spravedlivě.

3. Kristus netrpěl jen jako příklad, ale i jako náš zástupce! (v. 24-25)

A. Víra Krista nám přinesla vítězství a život

Vidíme, jak ve víře v Otce se poddal Ježíš důsledkům našich hříchů, zaplatil za naše hříchy a dokonale uspokojil Svatého Boha. A to je velmi důležité pro nás. Tato pravda je jádrem křesťanské zvěsti. Petr doslova říká:

  • 1Pt 2,24  On `na svém těle vzal naše hříchy´ na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti.

To je jádro samotného evangelia. Síla Ježíšovi zástupné oběti by stačila na obmytí hříchů celého světa, ale…

Svatá víra, která působí u Krista je nezbytnou podmínkou. Tuto víru nám Otec daroval spolu s Kristem. Daroval nám spolu s ním přeci všecko. Ř 8, 32.

Jen ve víře máme podíl na Jeho smrti na kříži. Jen ten, kdo věří, tam na kříži zemřel spolu s ním! A proto jen ten, kdo věří, vstupuje do nového spravedlivého života. Jako nové stvoření. Spasení je cele dílem Božím. Bůh Otec nás vyvolil a povolal, Bůh Syn  nás zastoupil v trestu a tím vykoupil a Bůh Duch svatý z nás učinil nová stvoření, zapečetil nás a posvěcuje nás! Ř 8, 1-3 ukazuje opět na dílo celé trojice.

  • Římanům 8:1-3 Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši, neboť zákon Ducha, který vede k životu v Kristu Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti. Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích...

Ve všem, tedy i ve víře máme Krista následovat a jak čteme v Ef.4, 13 i dorůstat do Jeho plnosti lidství. Jen tak budeme zůstávat v Něm a budeme mít v Něm svůj podíl!  Jde o velmi těsné a přesné následování. Slovo, které Petr používá pro český výraz příklad, znamená doslova vzor k opisování. Jednalo se v podstatě o šablonu, jež se podkládala pod papír, aby se dosáhlo dokonalého kopírování textu.

On hříchu neučinil, i my se máme hříchu vyvarovat. On nikomu nezlořečil a nespílal, ani my bychom neměli zlořečit a spílat. V jeho ústech nebyla nalezena lest, a to znamená, že i jeho mysl, srdce bylo čisté. Vždyť co ústa mluví, tím srdce přetéká.

Budeme o tom znovu mluvit ve třetí kap. 1 Pt.

  • 1 Petrův 3:10-11 `Chceš-li milovat život a vidět dobré dny, zdržuj jazyk od zlého a rty od lstivých slov, odvrať se od zlého a čiň dobré, hledej pokoj a usiluj o něj.

Nový život bratři a sestry je pravdivou skutečností, podstatou křesťanského života a naplněním spravedlnosti požadované zákonem Ř 8, 4.  Nový život ve spravedlnosti se musí projevit tím, že usilujeme a jednáme jako Kristus. Byli jsme sice na smrt nemocní, choří hříchem, a ten nese smrt. Naše směřování bylo převrácené ke smrti a zhoubě. Jenže…

B. Smrtící infekce centra pro navigaci uzdravena

  • 1Pt 2,25 Jeho rány vás uzdravily. Vždyť jste `bloudili jako ovce´, ale nyní jste byli obráceni k pastýři a strážci svých duší.

Svou smrtí na Kříži nás Kristus duchovně uzdravil. Jeho smrtelné rány nám přinesly uzdravení z té smrtící epidemie. Z nákazy hříchu. Byli jsme obživeni spolu s Kristem v Jeho zmrtvýchvstání!

  • Efezským 2:6 Spolu s ním nás vzkřísil a spolu s ním uvedl na nebeský trůn v Kristu Ježíši.

Pryč je naše zvrácená touha, která nás vedla do pekel spolu s ostatním světem! Je mrtvá! Z Boží milosti jsme se v pokání obrátili. Mocné působení Boží v Kristu přebývajícím skrze víru v našich srdcích nás táhne do nebe. A nikdo a nic nás nevytrhne z mocné pravice Boha, Otce našeho Pána Ježíše Krista.

Ježíš je náš Nebeský Pastýř, vede nás a my jdeme v jeho šlépějích! Milovaní modlete se proto za sebe i za druhé, abychom měli milost následovat Krista kamkoli půjde, abychom cvičili svůj duchovní zrak i sluch a dobře viděli i slyšeli našeho Pána a Pastýře.  A buďme vždy vděční, pokorní a pohotoví ve chvále, uctívání a v přemáhání zlého mocí Krista a Jeho svatého Ducha v nás!

Amen.

Rok