Rodičovství je přirozeným cílem manželství (Gn 1,26-28)

A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi!

Pavel Borovanský, Ústí nad Labem 27. května 2018

  • Genesis 1:26-28 I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.“ Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“

Pokoj vám a milost od našeho Pána a Boha Ježíše Krista! Pokračujeme ve velice praktické sérii kázání o manželství. A tak jsme spolu šli do Genesis první a druhé kapitoly. Viděli jsme, že manželství je dokonalý Boží záměr pro člověka, který byl stvořen k obrazu Božímu a to jako muž a žena. Jako muže a ženu Bůh stvořil člověka, aby byl obrazem Božím, aby zrcadlil Boží slávu, dobrotu a dokonalost. Tuto slávu Boha má člověk odrážet ve vztahu k celému stvoření, nad kterým má jako moudrý obraz Boží panovat. Má se starat o celé stvoření. Ale především má člověk ukazovat na Boží lásku, trpělivost, věrnost a laskavost právě ve vztahu manželském. Protože ten je nejintimnějším, nejhlubším, nejbližším, nejsilnějším a nejpevnějším vztahem, který člověk s člověkem na zemi může mít.

Poté ale přišla vzpoura a pád. To jsme viděli v Gn v kapitole třetí. Každá oblast lidského života, každý vztah člověka byl proklet kvůli hříchu! Vztah člověka k Bohu, vztah ke stvoření, vztah k ostatním lidem, vztah k manželovi i dětem. Vše je pod mocí zlého! Mohli bychom v Gn ve třetí kapitole úplně rezignovat na všechno a na celý náš život uprostřed padlého světa.

Padl Adam s Evou a vlastně i celé lidstvo, protože oni v Gn reprezentují celé své potomstvo napříč pokoleními. Adam s Evou a v něm celé lidstvo skončilo svou pouť zle a nešťastně, dříve, než mohla pořádně začít. Skončili ve smrti a záhubě. Pojedli ze stromu poznání dobrého a zlého a naplnila se slova Boží.

  • Genesis 2:15-17 Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil. A Hospodin Bůh člověku přikázal: "Z každého stromu zahrady smíš jíst. Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti."

Také v listu do Říma čteme slova:

  • Římanům 5:12 Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili.

To je vážný problém. Problém, který není v moci člověka, aby ho vyřešil. A tak se zdá, že cesta Adama i jeho potomků dospěla ke zkáze dříve, než pořádně začala. Ale Bůh je bohatý ve svém milosrdenství a veliký ve své lásce. Tak to stojí v Ef 2, 4. Proto čteme už v Gn 3, 15 známá slova. „ Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu."

A tak jsme nemuseli svěsit hlavy, když jsme četli o vzpouře a pádu člověka a prokletí celého stvoření. V milosti a moudrosti Boží jsme pokračovali v kázáních o manželství. Ta veliká věc, to tajemství totiž neskončilo v Gn třetí kapitole. Ježíš Kristus, símě z ženy, rozdrtil hadovi hlavu. Na kříži zrušil prokletí hříchu nad těmi, kdo v Něho věří!

  • Jan 3:14-18 Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.

Proto v Kristu je každý křesťan obnoven, muž, žena i dítě. A také manželství v Kristu je obnoveno, povoláno ze zhouby k životu pro Boží slávu. A platí, že i manželství je v Kristu povoláno tak jako jednotlivec k větší slávě, než mělo před pádem v Edenu. Písmo praví:

  • Efezským 5:31-33 ‚Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo‘. Je to velké tajemství, které vztahuji na Krista a na církev. A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.

Manželství v Kristu v novosti života ukazuje na slávu Božího Syna a na hloubku a moc jeho lásky a věrnosti, která plane v Jeho srdci pro Jeho nevěstu. Pro církev, kterou si Kristus zamiloval a sám se za ni obětoval, aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem; tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná. Ef 5, 25-27.

Proto naše pouť neskončila v Gn ve třetí kapitole u těch hrozných zpráv a prokletí. Šli jsme dál a viděli jsme, jak se máme podřizovat jedni druhým, sami na prvním místě podřízeni Kristu. Poznali jsme, že muž je povolán k podobné lásce a odvaze, jako jeho Pán Ježíš Kristus, aby miloval svou ženu stejným způsobem, jako Ježíš miluje církev.

Ženy pak jsou povolány ke službě a podpoře svého muže a celé rodiny. Jejich posvěcování se je posilou muže. To je ta pomoc nejen muži rovná, ale i nanejvýše potřebná. Vždyť každý z bratrů, žijících v křesťanském manželství dosvědčí, jak nezměrnou pomocí a povzbuzením je mu láska a služba jeho ženy. Vždyť žena od Hospodina je prozíravá, statečná a buduje celý dům. Taková žena dojde chvály a také skrze její dílo i její muž dochází cti. Taková žena miluje svého muže, podporuje ho ze síly, kterou ji dává Bůh a má svého muže v úctě, jako církev má v úctě svého Pána Krista.

  • Přísloví 31:30 Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása; žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály.

O všech těchto velikých věcech jsme mluvili. Takovou milostí Boží jsme byli zahrnuti. Že můžeme jako nová stvoření poznávat vůli svého Pána a v moudrosti ve svých životech vykupovat čas nám svěřený. Vždyť Písmo praví ústy apoštola Pavla k nám všem:

  • Efezským 5:15-20 Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete, abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří; nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé. Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně. A neopíjejte se vínem, což je prostopášnost, ale plni Ducha zpívejte společně žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce a vždycky za všecko vzdávejte díky Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.

Ani dnes nebudeme jednat jinak. I dnes chceme usilovat o moudrost a naším dnešním cílem bude poznání Boží vůle pro rodičovství v manželství. Poznáme, že manželství a rodičovství jsou základním stavebním kamenem celého lidského pokolení a konání. Poznáme, že rodičovství je přirozeným důsledkem i cílem manželství. Budeme v Gn 1, 26-28. Pojďme si to společně přečíst.

Manželství jednoho muže a jedné ženy je tou jedinou správnou platformou pro naplnění Božího plánu a Boží vůle!

A. K podobě Boží

 V knize Genesis totiž stojí psáno:

Genesis 1:26-28 I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.“ Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“

Vidíme, že Boží plán měl velmi jasné kontury a to od počátku. Učiňme člověka, aby byl naším obrazem, podle naší podoby. To řekl Bůh. Jakou podobu měl Pán Bůh na mysli? Jsme snad Bohu podobní v tom, jak zjevně vypadáme?

Ne. Bůh stvořil člověka ke své podobě ne fyzicky, ne ve formě těla. Vždyť Bůh je Duch a ne tělo. Člověk je stvořen jako duchovní bytost v těle. Je schopen duchovního prožívání, je schopen žít ve vztahu s Bohem, který je Duch. Je a má být na Bohu závislý. Pád tuto závislost nezrušil, naopak ještě více potřebujeme Boha, Jeho spásu! Člověk je na Bohu nejen závislý ve svém bytí, kdyby Bůh řekl jen jedno slovo, člověk na zemi skončí. Ale člověk je Bohu i vykazatelný. Ani to pád nezrušil. Bůh bude soudit a již soudí každý lidský čin.

 Člověk v sobě a ve svém charakteru odráží atributy charakteru Boha! I když je padlý, ten obraz je proto převrácený a poničený. První věcí, kterou člověk o Bohu viditelnému stvoření skrze své bytí říká, je ta, že Bůh je Pán a vládce. Lidé mají panovat nad vším stvořením. A manželství i rodičovství je klíčovou stavební jednotkou této vlády. Protože jako muže a ženu Bůh učinil je. Manželství a rodičovství, naše dnešní téma, to je základním zdrojem a prostředkem pro výkon správcovské vlády člověka nad celým stvořením. Podívejme se jak.

B. Boží trojice zdrojem stvoření všeho života, manželství muže a ženy zdrojem zrození člověka!

  • Gn 1, 28 A Bůh jim požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe."

Člověku je tedy podle našeho textu dáno zrcadlit Boha a ukazovat na Jeho slávu i tím, že na svět přivádí potomky.

Život Boha, Jeho bytí je zdrojem a pramenem života a existence člověka i všeho stvoření. Jako kdyby z Božích beder, z jeho síly vše povstalo. Víme, že Bůh vše povolává svým slovem. Písmo říká:

  • Židům 11:3 Ve víře chápeme, že Božím slovem byly založeny světy, takže to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného.

Člověk, muž a žena potom naplňují Boží vůli tím, že v manželství přivádějí a mají přivádět na svět děti. To je příkaz plodit se a naplnit zemi. Z beder muže a z lůna ženy povstává tak nový život každého člověka na zemi. Přesně podle Božího plánu z Gn 1, 26-28. Tímto pramenem života ukazují muž a žena na jeho původní zdroj, na Boha a Stvořitele duší všeho tvorstva. Jr 32, 27. Tam stojí psáno:

  • Hle, já jsem Hospodin, Bůh veškerého tvorstva. Je pro mne něco nemožného?

C. Plození potomstva člověkem je prostředkem vlády a autority nad stvořením.

Plození a přivádění dětí na svět podle Božího požehnání a podle dobré Boží vůle je nejen ukazatelem k Bohu, který je Stvořitelem a tím, kdo přivádí vše živé i neživé do bytí. Ale také základem a podstatou lidské vlády nad světem. Člověk vládne z pověření Boha a vládne nad stvořením jak?

Tak, že se plodí a množí, naplňuje zemi svými potomky, tím si zemi podmaňuje a spolu se zemí i vše, co na ní je. Člověk oslavuje Boha a ukazuje na Jeho slávu tedy i tím, že naplňuje Boží příkaz rozmnožit se na zemi a podmanit si ji.

Vidíme, že Boží plán je dokonalý a dobrý. Poznáváme, že manželství a rodičovství v něm hraje klíčovou roli. A vidíme velmi důležitou věc, kterou svět dnes halasně a drze ve své vzpouře popírá a odmítá. Tou věcí je důležitá a základní pravda, která zní: „ Plození dětí, přivádění potomstva na svět, rodičovství, to vše je dané jen do manželství. A to do manželství jednoho muže s jednou ženou! Bůh žádné jiné formě nepožehnal! A nepožehná!

  • Gn 1, 27-28 Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“

Zde není prostor pro nic jiného.

D. Rodičovství pouze v manželství jednoho muže a jedné ženy

Bůh nepožehnal a neřekl muži a muži ploďte se a množte se. A víme, že to ani není biologické možné. Už v tomto samotném faktu vidíme zvrácenost uvažování dnešního „moderního“ člověka.

Bůh tak neučinil ani ve vztahu dvou žen, ani tam není biologicky možné počít dítě a přivést na svět potomka. Jako muže a ženu učinil Bůh člověka. Jaké potom tedy řeči o právu na lásku, o právu na rodičovství! To vše jsou jen hloupé a hříšné řeči. Vše co je stvořeno a učiněno má své přesné místo a úkol v řádu stvoření. Hodinky nemohou být a sloužit jako holinky a mixér nemůže být 3D tiskárnou.

V Gn 1, 27-28 nevidíme ani model jeden muž a několik žen. Jedna žena a několik mužů. Znovu si to poslechněme ta slova.

  • Gn 1, 27-28 Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe.“

Manželství jednoho muže a jedné ženy je jedinou základní stavební jednotkou pro poslušné naplnění Boží vůle, pro rodičovství i pro takové správcovství člověka nad celým stvořením, kterému jedinému dobrý Bůh požehná. Vše ostatní je z hříchu a tedy prokleté.

Nemám nyní na mysli stav věcí, který je důsledkem pádu a hříchu. Kdy se může stát, že muž, či žena zůstanou na rodičovství a výchovu sami. Tam kde se toto stane, tam je takový osamocený rodič doplněn Kristem a v Kristu.

Ale tento základní fakt o jednom muži a o jedné ženě jako o jediné manželské a rodičovské platformě je důležitým pro náš další výklad i pro pochopení naléhavosti a odpovědnosti manželů a rodičů v Kristu, která leží na jejich bedrech před Bohem. Právě proto, že je to tak veliký a zodpovědný úkol, proto je dán jen do manželství jednoho muže a jedné ženy.

Povoláni k velikému úkolu a zodpovědnosti!

A. Křesťané, manželství a rodičovství jako sůl a světlo světa!

Jako křesťané jsme opravdu povolání v této oblasti k veliké zodpovědnosti. A manželství je ten jediný a základní stavební kámen tohoto Božího plánu. Muži a ženě bylo řečeno, ploďte se, množte se a tak vládněte na zemi. Ale potom přišel pád. Vše je převrácené a prokleté. O to více si musíme uvědomit naši zodpovědnost a naléhavost úkolu.

 Zodpovědnost křesťanských manželů a rodičů v tomto světě je veliká. Ve světě, který je mrtvý, i když to vypadá, že žije. Ale je mrtvý, spěje v rozkladu k úplné zkáze. A každá rozkládající se mršina zahnívá. O těch, které si Bůh povolává, však Písmo říká:

  • Matouš 5:13-16 Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali. Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře. A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě. Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.

Sůl byla ve starověku a je i dnes velmi silným a dobrým konzervačním prostředkem. Bourané maso zvířat se nasolilo, aby se nekazilo. A my máme být solí, který zabraňuje hnilobnému rozkladu tohoto světa. Naše manželství a rodičovství v Kristu mají být naprostým protikladem manželství a rodičovství v padlém světě.

Musí být jasnou odpovědí i pro jakékoli formy lidské svévole v této oblasti. Všech těch převrácených pokusů a omylů lidstva i světa. Vzpomeňme na Pavlova slova z textu, od kterého se v podstatě pořád odrážíme. Je základem pro celé naše vyučování o manželství a rodičovství, protože je evangeliem.

  • Efezským 5:15-20 Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete, abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří; nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé. Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně. A neopíjejte se vínem, což je prostopášnost, ale plni Ducha zpívejte společně žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce a vždycky za všecko vzdávejte díky Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.

A náš způsob života musí být diametrálně odlišný od světa. V manželství i v rodičovství. My sami, naše manželství a následné rodičovství jsme solí, která má konzervovat tento hnijící svět. Pán Ježíš dokonce říká, že jsme nejen solí, ale i světlem. Světlem, které má zářit ve zhoubné temnotě světa. Naše dobré skutky v manželství a v rodičovství mají proto být takovým světlem, že lidé budou vzdávat chválu našemu Otci a Bohu v nebesích. A tak vidíme, že…

B. Rodičovství – Bůh přikazuje a Bůh také dává

Přivést na svět děti není ani lehký, ale ani jediný úkol. To si musíme uvědomit, tím totiž vše teprve začíná. Protože potom je potřeba se o ně postarat, zaopatřit je a dobře je vychovat podle Boží vůle.

Pokud tedy chceme naplnit dobře své povolání manželů a rodičů, musíme si uvědomit, že Bůh na prvním místě přikazuje, abychom se plodili a naplnili zemi. A tak je to příkaz všem křesťanským manželským párům. A je to špatně, pokud křesťanské manželství nesměřuje k rodičovství a následné zbožné výchově dětí. Bůh přeci přikazuje v Gn 1, 28 muži a ženě, aby měli děti.

 Ale Bůh je také tím, kdo je dárcem dětí manželům a činí tak z nich rodiče. Děti nepatří na prvním místě nám, ale Bohu. Nám je Bůh svěřuje do péče a tím nás uvádí do veliké zodpovědnosti. Ke které se, dá-li Pán, dostaneme.

Na tomto místě se ale chci chvíli zastavit. Víte, že je na světě mnoho manželských párů, které usilují o děti, ale nemohou je mít. A i to je důsledek pádu. Písmo nás ale povzbuzuje i v této věci. Podívejme se na Abrahama a Sáru. Podívejme se na Chanu do 1 S 1, 2-20. Bůh může a má moc vyslyšet naše modlitby. Pokud však zůstane ve své svrchovaném rozhodnutí a nedá manželskému páru děti. Potom milostivě doplní takový pár v Kristu. Nemít děti je pro většinu křesťanských párů zármutkem, ale Bůh ho může utišit a těší ho prostřednictvím církve.

  • Marek 10:29-30 Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce nebo děti nebo pole pro mne a pro evangelium, aby nyní, v tomto čase, nedostal spolu s pronásledováním stokrát více domů, bratří, sester, matek, dětí i polí a v přicházejícím věku život věčný.“

Čteme dobře, stokrát více dětí dostane každý bezdětný pár křesťanských manželů prostřednictvím církve. Bůh je dobrý. Každý zármutek každého křesťana může být a je tišen Bohem v Kristu. Nyní ale již půjdeme k tomu, jak má zbožné rodičovství vypadat a jaké má obecné základy! Uvidíme, že…

Nejen pro manželství, ale i pro rodičovství je klíčová podřízenost Kristu z Ef 5,21

A. Láska muže, úcta ženy

Pro dobré vysvětlení, jak má žít zbožná rodina se vrátíme znovu do páté kapitoly Ef. Protože slova, která jsme již několikrát slyšeli, znovu pro nás v této kapitole ožijí.

  • Efezským 5:21-33 V poddanosti Kristu se podřizujte jedni druhým: ženy svým mužům jako Pánu, protože muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou církve, těla, které spasil. Ale jako církev je podřízena Kristu, tak ženy mají být ve všem podřízeny svým mužům. Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval, aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem; tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná. Proto i muži mají milovat své ženy jako své vlastní tělo. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe. Nikdo přece nemá v nenávisti své tělo, ale živí je a stará se o ně. Tak i Kristus pečuje o církev; vždyť jsme údy jeho těla. ‚Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo‘. Je to velké tajemství, které vztahuji na Krista a na církev. A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.

Vidíme to jasně. Není žádných pochyb. Základem zbožné rodiny je zbožný pár manželů, kde každý z dvojice muž i žena znají vůli svého Pána. A tak se vrátíme k tomu, že muž má vést a milovat svou ženu a učit se této lásce od Krista a žena má milovat a ctít svého muže. Pokud tomu tak je, potom jsou oba dobře připraveni pro rodičovství. To je ten dobrý základ. Milující muž podřizující se Kristu je hlavou milující a Kristu se podřizující ženy! To je ale jen začátek.

B. Spolupráce a spoluzodpovědnost v rodičovství

Manželé připravující se na rodičovství, nebo ti, kteří již rodiči jsou, musí vědět, že jsou oba podle svých rolí povolání ke společné práci a společné zodpovědnosti rodičů. Muž jako hlava ženy je před Kristem zodpovědný za svou ženu, za manželství i děti. Ale žena je přeci muži tou správnou, nejlepší, nejpožehnanější a jemu rovnou pomocí.

  • Genesis 2:20-24 Člověk tedy pojmenoval všechna zvířata a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Ale pro člověka se nenašla pomoc jemu rovná. I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem. A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu. Člověk zvolal: „Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest.“ Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.

Vidíte Adama, jak je doslova uhranut, zasažen, když uviděl Evu? Jak jásá? Adam viděl, jak dobré a jemu rovnocenné dílo Bůh pro něho učinil. Žasl nad tím! Z jeho těla, z jeho samého vzal Bůh, aby učinil ženu. On věděl, že když hledí na ženu, tak hledí na své vlastní tělo a také je vidět jeho veliká touha, která od těch dob vede každého muže k tomu, aby se stal jedním tělem se svou ženou. Aby srostl duchovně i tělesně se svou ženou.

 A tak muž musí vytvořit dobré podmínky a bdít nad všemi věcmi rodičovství. Zasáhnout včas, když je potřeba. Ne si říci, má žena to přeci nějak udělá. Ona to nějak zvládne, nechám to na ní. To by se choval jako Adam při setkání s hadem.

Žena zase nesmí obcházet muže, vynechat ho z celé věci, rozhodnout se sama, jako to učinila v zahradě Eden. Nebo naopak rezignovat na rodičovskou výchovu s tím, že muž až přijde tak s dětmi promluví, případně je i potrestá. Oba, muž i žena musí vědět, kde je jejich místo a zodpovědnost při výchově dětí. Podívejme se ale na další rovinu, ke které přirozeně směřujeme. A tou je postavení a zodpovědnost samotných dětí.

C. I děti mají zodpovědnost a dané místo v řádu stvoření

Muž i žena jako rodiče mají společnou zodpovědnost. Musí oba vést děti ke kázni a podřízenosti Kristu, k tomu aby poslouchali kvůli Pánu své rodiče bez výhrad a bez výjimky, otce i matku. A zde přichází na řadu děti. Jejich místo ve stvořitelském řádu a i jejich zodpovědnost. Aby ctili své rodiče. Jinak stojí v neposlušnosti nejen vůči rodičům, ale i vůči Božímu řádu a tím i Bohu. Podívejme se do knihy Přísloví.

  • Přísloví 1:8-9 Můj synu, poslouchej otcovo kárání a matčiným poučováním neopovrhuj. Budou ti půvabným věncem na hlavě a náhrdelníkem na tvém hrdle.
  • Přísloví 6:20-23 Dodržuj, můj synu, otcovy příkazy, a matčiným poučováním neopovrhuj. Přivaž si je natrvalo k srdci, oviň si je kolem hrdla. Povedou tě, kamkoli půjdeš, když budeš ležet, budou tě střežit, procitneš a budou s tebou rozmlouvat. Vždyť příkaz je světlem a vyučování osvěcuje, domluvy a kárání jsou cesty k životu:

Příkaz je zde nazýván světlem, světlem od Boha. Světlem, které vede naše kroky. Vždyť od Boha pochází každá autorita na zemi. Boží vůle a příkazy jsou cestou k životu. A tak má vše své místo i v manželství a svůj řád. Jiná je role muže, jiná ženy, jiná dětí. Ale všechny jsou si podobné a vycházejí z Božího řádu a z poslušného podřízení se tomuto řádu. Pavel přeci říká:

  • Efezským 5:21 V poddanosti Kristu se podřizujte jedni druhým:

To znamená, že celá křesťanská rodina má být v jednotě víry a v souladu s Božím řádem. To je naším zbožným cílem. Podívejme se na to. Je tam totiž zjevná posloupnost autority od Boha Otce, přes Krista, přes muže a ženu až k dětem.

Křesťanská rodina má být jedné víry a v souladu s Božím řádem

Od vzniku manželství, přes řád manželství k rodičovství

My jsme přeci začínali stvořením muže a ženy. Tím, jak vzniklo a bylo ustanoveno manželství. Přes řád manželství a roli muže a ženy v manželství, jsme se dostali postupně až k dalšímu cíli manželství. K rodičovství, ke kterému má směřovat každé manželství. I manželství ve světě, manželství nevěřících lidí. To je Boží vůle a řád. Evangelium a Kristus je tou vůlí a řádem. Každý, kdo zůstává ve vzpouře proti Kristu a Jeho evangeliu bude souzen a odsouzen za svoji svévoli.

Tím prvním cílem pro manželství je ukazovat na slávu Ježíše Krista a Jeho evangelia. Muž láskou a starostlivým zaopatřením své ženy. Žena svou láskou a úctou ke svému muži. Opět z Ef, z páté kapitoly.

  • Efezským 5:21-26 V poddanosti Kristu se podřizujte jedni druhým: ženy svým mužům jako Pánu, protože muž je hlavou ženy, jako Kristus je hlavou církve, těla, které spasil. Ale jako církev je podřízena Kristu, tak ženy mají být ve všem podřízeny svým mužům. Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval, aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem;

Tím druhým cílem každého manželství je zbožné, zralé a láskyplné rodičovství. Ve kterém ukazují lidé na slávu Boha Otce, který je láskyplným Stvořitelem všech duší! Tak je veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista. Písmo nás vede, abychom se láskyplně starali o děti, které nám Bůh svěřil. Podle Jeho vzoru. Vždyť On se stará o celé své stvoření a každého člověka. Cílem manželů a rodičů je směřovat v manželství i rodičovství ke Kristu. Jeho oslavit. Jemu se podřídit ve svých osobních životech, ve svých manželstvích i ve svých rodinách. Nevěřící lidé se tomu vzpírají, ale je to tak. Pokud nebudou činit pokání, budou odsouzeni. Protože Písmo praví o Ježíši Kristu:

  • Koloským 1:15-16 On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.

Křesťanská rodina, rodiče i děti tedy nemohou jinak, než být pevné víry a v souladu s Božím stvořitelským řádem. Vždyť už nepatříme sami sobě, ale bylo za nás zaplaceno krví Krista. Manželé, muž a žena mají směřovat k rodičovství a mají povinnost vychovávat své děti zodpovědně, s láskou a trpělivostí, aby zrcadlili nebeského Otce, který dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Tak milující je Bůh Stvořitel, který povolal do bytí všechny bytosti. Mt 5, 45

Závěr a shrnutí

Šli jsme společně v šesti kázáních od původu manželství přes pád a jeho důsledky. Viděli jsme roli muže a roli ženy, řád pro manželství a došli jsme až k dalšímu cíli manželství k rodičovství. I tento cíl má oslavovat Boha a ukazovat na Jeho slávu. Dá-li Pán, budeme se podrobně a prakticky zabývat rodičovstvím v dalším kázání. Abychom si ukázali praktické a konkrétní principy rodičovství. Písmo má k tomu mnoho textů např. V Efezským, Koloským, nebo Deuteronomium. Dnes jsme se podívali na obecný rámec a základ rodičovství. Na to, že je jedním z daných a přirozených cílů křesťanského manželství, které má ve všech aspektech oslavovat Boha. Manželství i jeho přirozený cíl a úkol jsou vůlí Boží pro člověka. Bůh je dobrý a Jeho vůle je dokonalá. Bohu samotnému a jen Jemu náleží čest i sláva i dobrořečení na věky věků. Amen!

Rok

Osnova kázání