Staré pominulo, hle je tu nové! (1Pt 2,21)

1 Petrův 2:21  K tomu jste přece byli povoláni; vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. 22  On `hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest´. 23  Když mu spílali, neodplácel spíláním; když trpěl, nehrozil, ale vkládal vše do rukou toho, jenž soudí spravedlivě. 24  On `na svém těle vzal naše hříchy´ na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti. 25  `Jeho rány vás uzdravily. ´Vždyť jste `bloudili jako ovce´, ale nyní jste byli obráceni k pastýři a strážci svých duší.

Úvod

Pokoj vám milovaní bratři a sestry, vítám vás všechny, kdož jste dnes přišli na toto místo. Místo, které je úplně obyčejné, ale každou neděli se z Boží vůle a milosti stává místem zvláštním.

 Místem, kde se v jednotě Ducha schází Boží vyvolený lid, aby sloužil Bohu uctíváním, vyvyšováním, díkuvzdáním, písněmi, modlitbou a poslušným nasloucháním Božímu slovu!

To je ten první důvod, pro který se toto místo stává zvláštním. Ale je tu ještě mocnější důvod. Ten doslovně zapsaný v Písmu.

  • Matouš 18:20  Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich."

To je veliké zaslíbení, které dal Pán Ježíš svému lidu. A přítomnost Živého Boha je tím, co činí toto místo zvláštním. Každou neděli je tato přednášková síň místem, kde se my, omilostnění hříšníci, tváří v tvář setkáváme se svým Pánem, Spasitelem a Bohem Ježíšem Kristem, ne jako jednotlivci, ale jako tělo Kristovo, spojené jeho krví, jeho Duchem a Jeho vůlí.

Vždyť Boží lid už není lidem své vlastní vůle. Nebo snad ano? Žijete dál podle své vůle, bratři a sestry? Pokud ano, směřujete ke smrti Ř 8, 13;  Boží slovo nám pravdivě říká, že již nepatříme sami sobě. 1 k 6, 19. A na jiném místě v Ř 8, 12 Pavel praví:

  •  A tak, bratří, jsme dlužni, ale ne sami sobě, abychom museli žít podle své vůle.

Komu jsme dlužni? Vždyť jen díky Bohu již nemusíme žít podle své vůle, která prostoupena a zkažena skrz na skrz hříchem přinášela jen Boží hněv a záhubu, coby spravedlivý trest.

Bratři a sestry, zde na tomto místě jsme před trůnem Beránkovým, stojíme před tváří Krista pokaždé, když se sejdeme. Každý z nás by si měl proto položit otázky. Proč tu jsem? Proč tu chci být každou neděli? A skutečně chci zde být každou neděli?

Jestliže si neuvědomujeme tu vážnost a váhu společného nedělního shromáždění, kdy přicházíme před trůn Boží společně, jako Boží rodina, pokud si na první otázku proč tu jsem, neodpovíme:

Protože chci být tam, kde je můj Pán, chci mu vzdávat díky a chválit Ho spolu s mými sourozenci v Kristu, chci viset svým zrakem na Něm a na Jeho rtech a čekat na každé Jeho slovo.

Potom ty další dvě otázky jsou zbytečné a všechno je od základu špatně. Nestojí snad v Písmu svatém psáno:

  • Jan 12:26  Kdo mně chce sloužit, ať mě následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mně slouží, dojde cti od Otce."

A na dalším místě stojí:

  •  Každý, kdo věří, že Ježíš je Kristus, je zrozen z Boha; a kdo má rád otce, má rád i jeho dítě (děti, církev). (1J 5,1)

Nikdo z Božích dětí, by si tedy neměl nechat vzít vzácnou příležitost sloužit spolu s ostatními dětmi v bázni, poslušnosti a pokorné naději Bohu na společných shromážděních.

Je to totiž projevem a činem Boží lásky, která byla vylita do našich srdcí. A kdo miluje, ten nechybí na společných shromážděních. Vždyť láska je největším, nejkrásnějším darem a také přikázáním.

  • Marek 12:30  miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly! 31  Druhé pak je toto: `Miluj bližního svého jako sám sebe! ´ Většího přikázání nad tato dvě není."

Veliký dar a výsada milovat Boha i jeho děti, kterou jako lid Boží máme možnost zpečetit svou účastí na společné bohoslužbě i dnes, nebyl a není zadarmo. I když my jsme ho dostali zadarmo. Milost je totiž zadarmo.

 A neznamená to, že by proto měla malou, nebo neměla žádnou hodnotu! Je to přesně naopak. To jen svět zdarma dává většinou to, co je bezcenné. A my si připomeneme velikou cenu, kterou to stálo, protože budeme mluvit o kříži.

Zvu nás všechny k naslouchání u Kristových nohou. Služebník, který káže, má totiž kázat Jeho slovo, kterému ale zároveň sám pozorně naslouchá. Přesně jak to stojí ve 4. kap. 1 Pt listu ve verši 11. Má být jen hlasatelem Boží pravdy. Něco jako tlampač na náměstí. Pokud možno bez poruch.  A tak pojďme do 24 verše druhé kapitoly 1 listu Pt. Čteme zde tato slova:

  • 1 Petrův 2:24  On `na svém těle vzal naše hříchy´ na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti.

V posledním kázání z tohoto listu jsme již tato slova četli a slyšeli, mluvili jsme o nich v kontextu soužení, utrpení a pronásledování, které doléhá na církev všude ve světě. Petr v 5. kap. v devátém verši mluví o všech bratrech všude ve světě, kteří procházejí stejnými věcmi.  Soužením i utrpením pro svou víru.

Kontext Petrova listu je o povzbuzení pronásledované církve. Povzbuzení ke svatému životu a to i v těžkých situacích, kdy je lid Boží pronásledován. A v tomto duchu Petr použil 24 verš, jako připomínku toho nesmírného zázraku evangelia.

Zázraku vyvolení a povolání. Zázraku spasení, zázraku nových stvoření, kterými jsme všichni, kdo složili naději u Kristova kříže a jen v Jeho kříži.  Doslova nás Petr nabádá a vyučuje ve druhé kapitole takto.

„Zbavte se všeho zlého a hříšného, každé špatnosti. Mějte touhu po Pánovi a Jeho slovu, jako své duchovní stravě! Žijte vzorný, příkladně svatý život v tomto světě! Nehřešte milovaní sourozenci, dokonce ani, kdyby vás svět soužil, mučil a nakonec zabil.

Vždyť první, kdo trpěl, byl váš Pán Ježíš Kristus, a vám Bůh nedá nést to, co On nesl. Mějte ho za vzor a příklad. A pamatujte na jeho kříž a na to, co se na něm odehrálo.

Protože on vzal na sebe trest, který patřil nám, nesl a zaplatil za něco, co my bychom nemohli zaplatit za celou věčnost. Kdyby Bůh nechal dopadnout svůj hněv na nás. Znamenalo by to pro nás věčnou smrt.“

Petr také říká, že vlastně jako křesťané ani hřešit nemůžeme právě pro to, co se na kříži stalo. A ve třetí kapitole k tomu dodává, že jsme tím vším zavázání k čistému životu.

  • 1 Petrův 3:19  Tehdy také přišel (Ježíš Kristus) vyhlásit zvěst duchům ve vězení, 20,  kteří neuposlechli kdysi ve dnech Noémových. Tenkrát Boží shovívavost vyčkávala s trestem, pokud se stavěl koráb, v němž bylo z vody zachráněno jenom osm lidí. 21  To je předobraz křtu, který nyní zachraňuje vás. Nejde v něm zajisté o odstranění tělesné špíny, nýbrž o dobré svědomí, k němuž se před Bohem zavazujeme - na základě vzkříšení Ježíše Krista, 22  jenž jest na pravici Boží, když vstoupil do nebe a podřídil si anděly a vlády a mocnosti.

A o tom dnes budeme mluvit. Nebo spíše tomu budeme společně naslouchat. Na kříži se stalo něco, díky čemu jsme schopni vzdát se hříchu, nehřešit, dokonce jsme uschopnění žít svatě a konat dobré skutky, které nám Pán dává. A svým křtem do těla Kristova se zavazujeme a jsme zavázáni žít spravedlnosti Boží. Jsme schopni žít v lásce!

Náš dnešní text začíná slovy: On na svém těle vzal naše hříchy na kříž! Dnes to bude o centru křesťanské naděje i života. Budeme v centru dění a v samotném jádru evangelia.

Budeme stát před křížem, budeme duchovně na kříži, budeme z něj sejmuti a budeme duchovně vzkříšeni spolu s Kristem a v Kristu. Jen v Něm, jen skrze Něj a jen díky Němu!

A pokud dění na kříži není faktem v našich životech, potom není v našich životech nic z toho, o čem budeme mluvit a je třeba hledat, bušit na dveře, činit pokání a volat k Bohu skrze Ježíše Krista a Jeho kříž.

Máte milovaní jistotu spasení? Opřenou o objektivní poznání pravdy Písma a vnitřní, subjektivní svědectví Ducha svatého ve vás? Je vaše naděje opravdu zakotvená jen v díle Krista Spasitele?

Zkoumejte svá nitra a nechte Boha a Jeho slovo zkoumat vaše srdce. Měli byste to učinit zrovna teď, při dnešním kázání.

Dnes to bude hlavně o tom dřevě na Golgotě, o kříži našeho Pána. Ukážeme si, že Kristův kříž je místem spravedlivého soudu a trestu, místem smrti, místem života a místem lásky. 

odkazy: Mt 18, 20; Ř 8, 13; 1 K 6, 19; Ř 8, 12; j 12, 26; 1 j 5, 1; Mk 12, 30 – 31; 1 Pt 4, 11; 1 Pt 3, 19 – 22;

2. Kříž místo soudu a spravedlnosti

Nejprve pojďme na místo spravedlnosti. No a kam jinam, kde jinde bychom hledali místo spravedlnosti, než na soudě! Kříž je takovým místem.

Chtěl bych, abychom viděli, že Kristův kříž jako místo soudu a trestu je naprosto v souladu s Písmem svatým, se zjevením, které v něm Bůh poskytl lidem.

Svět často křičí, že to je nespravedlivé, když byl Ježíš Kristus trestán za viny druhých, křičí, že to je hrozné a jak mohl Bůh něco takového udělat. Svět se činí lepším a spravedlivějším, než je Bůh. Svět hledá hůl, aby mohl bít. Ne psa, ale Svatého Izraele, Hospodina zástupů.

To je bláhová zvrácenost a odporná vzpoura plná pýchy. Neboť trojjediný Bůh koná z lásky a dobrovolně, je také Svrchovaným vládcem, který koná dokonale, a Jeho rozhodnutí jsou ta nejlepší, která mohou být učiněna, a to jen jím samotným!

Pojďme se podívat na některá svědectví o Kristu a jeho kříži v Písmu.

Z Písma víme, že Pán Ježíš byl vyhlédnut jako Beránek bez vady a bez poskvrny před založením světa a přišel kvůli nám na konci časů 1 Pt 1, 19 – 20.

A Bůh o tom mluvil k lidem již od počátku. První místo je Gn 3, 14 – 15, kde je řeč o semeni z ženy, které rozdrtí hadovi hlavu. Zde jen málo vidíme, co bude tou zbraní, která hada zabije, není zde vidět, že to bude dobrovolná smrt na kříži.

Dalším velmi významným místem, které nám již mnohem lépe ukazuje na kříž, je třeba Gn 22 kapitola, kde Bůh přezkušuje Abrahama, který obstál a neodepřel Bohu svého jediného Syna.

Když se při stoupání na místo oběti ptá Izák otce na beránka, Abraham veden Duchem svatým mu prorocky odpovídá ve verši osmém, že Bůh sám si vyhlédne beránka k oběti.

A tak odpověď na otázku proč musel Kristus trpět a zemřít na kříži zní, protože to Bůh předurčil již před stvořením světa.

Podle svého plánu rozhodl se dát lidem, které k tomu předem vyvolil milost ve svém Synu a skrze Jeho oběť na kříži. Protože Bůh je svatý ve své spravedlnosti, musel ale zároveň potrestat hřích těch, které se rozhodl omilostnit!

  • Izajáš 53:6  Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech. 7  Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku, jako ovce před střihači zůstal němý, ústa neotevřel. 8  Byl zadržen a vzat na soud. Kdopak pomyslí na jeho pokolení? Vždyť byl vyťat ze země živých, raněn pro nevěrnost mého lidu. 9  Byl mu dán hrob se svévolníky, s boháčem smrt našel, ačkoli se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti. 10  Ale Hospodinovou vůlí bylo zkrušit ho nemocí, aby položil svůj život v oběť za vinu. Spatří potomstvo, bude dlouho živ a zdárně vykoná vůli Hospodinovu.

Přesně tento oddíl z proroka Izajáše Petr vykládá veden Duchem svatým.  Kristus je nám v utrpení na kříži nejenom věčným a dokonalým vzorem, ale byl potrestán jako náš zástupce na soudě!

On za nás zaplatil výkupné, výkupné ve smyslu pokuty. Jeho oběť dokonale uspokojila Boží svatou spravedlnost.

  • Římanům 8:3  Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích,

Petrovo prohlášení o tom, že Kristus vynesl na svém těle naše hříchy na kříž, znamená přesně toto. Kristus zaplatil a nesl vinu za hřích všech, které si Bůh v Kristu zamiloval před stvořením světa, a které povolal a povolává.

V minulém kázání Honza mluvil o světě, který si tak rád bere z Bible to, co se mu líbí. A já dnes budu pokračovat. Svět často rád proklamuje, že Kristus zemřel za hříchy všech lidí.

Ale je potřeba číst Písmo celé, a ne jen to, co se nám hodí a líbí. Jako Boží Syn měl a má Kristus moc zaplatit za všechny hříchy, všech lidí! O tom ať nikdo nepochybuje. Ale Písmo mluví jasně:

  • Římanům 8:28  Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí. 29, Které předem vyhlédl, ty také předem určil, aby přijali podobu jeho Syna, tak aby byl prvorozený mezi mnoha bratřími; 30,  které předem určil, ty také povolal; které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také uvedl do své slávy.

To veliké utrpení kříže Pán Ježíš podstoupil pro své milované a vyvolené. Pro Vás! Pro každého, kdo věří, nebo uvěří. Boží Syn se stal člověkem, a trpěl v padlém světě pro svůj lid.

A nebylo to za nějakou souhrnnou cifru, nebo balík lidu. Kdy by Bůh anonymně vybral nějakou část lidstva. Každý z vás byl povolán jménem. Pán zná ty, kdo jsou jeho. Osobně vás zná, povolal vás vaším jménem a zaplatil za vás konkrétně! Znáte slova této písně?

Nemusíš se bát, já tě jménem znám, znám i cestu tvou, vždyť jsem ji před tebou prošel sám…

Osobnější to již být nemůže. A je zde několik otázek.

1) Chcete větší důkaz Boží lásky a dobroty? Jeho zájmu o vás milovaní?

2) Chcete lepší motivaci ke svatému životu? Pokud ano, zamyslete se nad svou neskromností a možná nad svou slepotou. Nic takového, co by bylo větší a průkaznější, totiž není!

A třetí otázka? Ta je nejdůležitější. Zní takto: Jste si jisti, že Kristus zemřel za vás osobně, máte osobní vztah s živým Kristem, jako se svým Pánem a Spasitelem, zavolal vás osobně vaším jménem?

Prvním důsledkem kříže, jako místa soudu a trestu je to, že pro Kristovu prolitou krev byla z nás sejmuta vina. Byla obmyta a zaplacena krví Božího Syna.

Jde o právní akt, kdy jsme Kristem zastoupeni na místě soudu a trestu, a díky tomu jsme prohlášení za nevinné.  A Ježíš, ten obětovaný Beránek, ani ústa neotevřel. Nevzepřel se, nezakolísal, nezaváhal, činem, slovem, dokonce ani myšlenkou!

Taková je Jeho láska k Otci i k nám. To je ta nesilnější zvěst, která kdy byla. Jsme v Božích očích bez viny. Je to začátek posvěcení. Z hlediska práva je posvěcení tímto jednorázovým aktem. Jsme čistí díky Kristu!

odkazy: 1 Pt 1, 19 – 20; Gn 3, 14 – 15; Gn 22; Iz 53, 6 – 10; Ř 8, 3; Ř 8, 28 – 30;

3. Kříž místo smrti

Nyní přicházíme k bodu, kdy nebudeme stát jako učedníci před křížem Krista, jako místem soudu, kde nás Kristus zastoupil. Ale teď budeme duchovně na kříži spolu s ním.

My jsme tam byli i v tom prvním bodě, to ani není jinak možné, zastupovali nás tam naše hříchy, za které platil Boží Syn.   Ale v tuto chvíli, v tomto bodě to budeme lépe vidět.

Kříž je místem smrti! Kristus na kříži zemřel kvůli hříchu. Písmo nám jasně říká, že zbraní smrti je hřích a mzdou hříchu je smrt! 1 K 15, 56; Ř 6, 23;

Smrt používá hřích jako zbraň, kterou vás seká a bodá, tluče a bije vás s ní do všech částí vaší bytosti, dokud nezemřete!

Hřích je horší, než rakovina. Tu můžeme jako lidé léčit, a mnohdy ji vyléčíme. Ale hřích, ten léčit nedokážeme. Je totiž naším Pánem! On má autoritu nad námi. V našich bídných životech se tedy děje jeho vůle. Co říká Pán Ježíš?

  • Jan 8:34  Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.

A Kristus zemřel právě pro tyto vražedné důsledky hříchu. Nebyl to On, kdo se provinil, ale nesl smrt, jako trest za náš hřích. Protože ale zemřel, platí o Něm tato slova Písma:

  • Římanům 6:9  Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje. 10  Když zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, když nyní žije, žije Bohu.

A v tom je právě ta veliká moc evangelia. Zastoupil nás v trestu, zastoupil nás ve smrti! V Něm a na Něm byl potrestán náš hřích, v něm byly poraženy naše hříchy, jejich vláda nad námi.

 V Kristu jsme tedy i my zemřeli hříchu! To je právě ten zázrak evangelia. Moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří Ř 1, 16. Je to důsledek přebývání věřících v Kristu. Jde o věčné a trvalé přebývání. A to z hlediska svrchovaného rozhodnutí Boží vůle. Uvědomujete si tu nádheru, bohatství a sílu této skutečnosti?

  • Efezským 1:4  v něm nás již před stvořením světa vyvolil, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří.
  • Efezským 3:8  mně, daleko nejmenšímu ze všech bratří, byla dána ta milost, abych pohanům zvěstoval nevystižitelné Kristovo bohatství 9  a vynesl na světlo smysl tajemství od věků ukrytého v Bohu, jenž vše stvořil: 10  Bůh chce, aby nebeským vládám a mocnostem bylo nyní skrze církev dáno poznat jeho mnohotvarou moudrost, 11  podle odvěkého určení, které naplnil v Kristu Ježíši, našem Pánu. 12  V něm smíme i my ve víře přistupovat k Bohu svobodně a s důvěrou.

Přebýváme v Kristu podle odvěkého určení. Byli jsme Jeho ještě dříve, než jsme byli počati rodiči, dříve než jsme spatřili světlo světa. Dříve než byl svět učiněn!

To je něco, bratři a sestry, co je nepřekonatelné. To je pravá naděje a jistota. To může učinit jen ten, kdo je Svrchovaný. Jen Bůh! Vše, co činí kdokoli jiný je a bude vždy jenom sázkou do loterie. A kurs bude jednou příznivější, jednou horší, ale jisté je to, že to nikdy nebude jisté.

Byli jsme tedy spolu s Kristem a v Kristu na kříži a platí tedy i o nás, že jsme jednou provždy zemřeli hříchům.  A nemůžeme tedy již vlastně hřešit. Přesně tak, jak to Petr říká.  Není to velmi povzbuzující, milovaní sourozenci v Kristu? A bude to ještě lepší!

Druhým důsledkem kříže, jako místa smrti je to, že jsme v Kristu zemřeli spolu s ním jednou provždy hříchu a nemůžeme již hřešit proti Boží pravdě!

  • Římanům 6:3.  Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt? 4  Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom - jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce - i my vstoupili na cestu nového života. 5  Jestliže jsme s ním sjednoceni, protože máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání. 6  Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili. 7  Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu.

Platí to ve vašich životech, drazí přítomní? Platí ve vašem životě 1 Janův 3:9  Kdo je narozen z Boha, nedopouští se hříchu, protože Boží símě v něm zůstává; ba ani nemůže hřešit, protože se narodil z Boha?

Jestli jste křesťané, musí to platit! Jen dvě možnosti, jen dvě cesty jsou člověku dány, cesta hříchu a cesta pokání.  Kde stojíme my bratři a sestry?

odkazy: 1 K 15, 56; Ř 6, 23; J 8, 34; Ř 6, 9 – 10; Ef 1, 4; Ef 3, 8 – 12; Ř 6, 3 – 7; 1 J 3, 9;

4. Kříž místo života

Boží mocné slovo, které tříští skály, jako nejmocnější kladivo držené tou nejmocnější paží říká:

On vzal na svém těle naše hříchy na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti!

Proto musí platit v životě každého křesťana, že nehřeší a ani nemůže hřešit! Je mrtev hříchu. A sláva Bohu, protože je také živ spravedlnosti Boží.

Kříž Kristův, místo soudu, spravedlnosti, smrti, ale také místo života. Asi si řeknete: „Jak by něco tak hrozného a ohavného mohlo být zváno místem života?“

Chci vám ukázat, že je to možné. A Petr o tom mluví. Vězte, že nic z tohoto padlého světa na tom nemá podíl, nebo zásluhu, tím méně vy, nebo já. 

V minulosti jsem v kázání řekl, že Kristův kříž byl ten nejhorší výměnný obchod všech dob. A že Bůh je podle všech kritérií tohoto světa ten, kdo investoval tu nejhorší investici. Ale…

Bůh je Bůh! Není závislý na tomto světě, ani na čemkoli jiném.  Má život sám v sobě. Je dokonalý. A proto dokáže obrátit, to nejhorší, co je schopen vyprodukovat padlý svět v čele s démony a člověkem, v dokonalé dobro!

Přemýšleli jste někdy, co můžete Bohu dát? Co mu můžete skutečně nabídnout? Myslíte si, že jste schopni mu dát něco, byť malého, ale trochu hodnotného?

Pokud odpovíte ano, začnu se o vás bát. Možná řeknete: Mohu a chci dát Bohu sám sebe. Své srdce, svůj čas, svůj život. A možná to dokonce budete opírat o biblický verš. Třeba z:

  • Římanům 6:13  ani nepropůjčujte hříchu své tělo za nástroj nepravosti, ale jako ti, kteří byli vyvedeni ze smrti do života, propůjčujte sami sebe a své tělo Bohu za nástroj spravedlnosti.

Je dobré dát sám sebe Bohu za nástroj spravedlnosti! Ale právě jsme si řekli, jak jedině je to možné. Jen v Kristu, jen skrze Kristův kříž. Pokud uvažujete, že je něco z vás, nebo ve vás, co máte sami o sobě a co můžete dát Bohu sami za sebe, potom neznáte Písma, ani moc Boží.

Neznáte sebe, ani Boha. Vždyť jsme byli mrtví ve svých vinách.  A museli jsme být probuzeni k životu spolu s Kristem a v Kristu. List Efezkým. Mrtvola nikomu nic dát nemůže! A Římanům 6, 13 mluví o těch, co byli vyvedeni Bohem ze smrti do života!

Pokud tedy nyní přinášíte Bohu svůj život, své srdce, svůj čas, dáváte mu jen to, co On dal nejdříve vám. Skutečný výměnný obchod již proběhl, tam na kříži. Celou dobu dnes o tom mluvíme!

On vzal na sebe naše hříchy, a zemřel za ně. To je mi pěkná výměna! To je investice! Ale bratři a sestry Bůh nikdy neinvestoval do člověka, jako do něčeho cenného, co by mohlo přinést rozmnožení vkladu.

Nic takového nebylo a není. On nám musel dát hřivny, a jeho hřivny my máme a můžeme rozhojnit, všichni známe podobenství o hřivnách!

Pro svou slávu, spravedlnost, dobrotu, lásku a milosrdenství Bůh koná. Aby povstala Jeho sláva před zrakem celého stvoření, i toho padlého.

A bude to On, kdo zazáří a před kým klekne každé koleno. Jemu každý jazyk vzdá chválu. A to i jazyk těch, co setrvají ve vzpouře až do soudu. I démoni a jejich svůdce uzná, že jen Hospodin je Bůh a žádného jiného není!

  • 2 Samuelova 7:22  Vždyť jsi tak veliký, Hospodine Bože. Není žádného jako ty, není Boha kromě tebe, podle toho všeho, co jsme na vlastní uši slyšeli.

Je to tedy Bůh, který obrací i to největší zlo v dobré a v život. Syn Boží vzal od nás naše odporné hříchy a vzdálil je tak, že nejsou! Oni prostě nejsou! Skutečně Byly obmyty krví Svatého Krista.

Bůh nezhodnocuje, nevylepšuje staré, On tvoří nové. Na kříži z Kristovy krve povstalo k novému životu pokolení nových stvoření.

  • Izajáš 1:18  Pojďte, projednejme to spolu, praví Hospodin. I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.

To je Boží moc, Boží sláva, Boží dobrota. Jen On obrátí smrt a prokletí v život a v požehnání.

Kříž, Kristův kříž, nejhorší čin padlého světa, padlých lidí i padlých duchovních bytostí!  Z této nejstrašlivější události vzešlo Božím milovaným největší světlo a požehnání věčné.

I kdyby byli naše hříchy rudé jako krev Božího Syna. A věřte, že právě takové jsou naše hříchy! Naše hříchy stáli život a smrt Krista. On kvůli nim prolil svou krev.

Zbělají a zbělaly však jako nejčistší vlna. A to je kříž Kristův, místo zasetí zrna, početí nového života. Kristus nás zastupuje i v novém životě. To do Jeho spravedlností jsme zahaleni. Je to On, kdo v nás působí, abychom chtěli i činili, co se Jemu líbí! Fi 2, 13; Kristus žije v nás!

A proto tvrdím, že třetím důsledkem Kristova kříže je nový život v nás, ve spravedlnosti Kristově. On žije skrze víru v nás a my přebýváním v Něm jsme schopni konat Jeho vůli. 

On nám dal svého svatého Ducha a jen díky Kristovu kříži jsme Ho mohli přijmout, být jím znovuzrozeni, naplněni a zapečetěni.

Je váš život, lidé sedící v tomto sále, tímto životem nových stvoření v Kristu? Žijete spravedlnosti Boží? Potom je tím nejpádnějším důkazem, že jste děti Boží!

odkazy: Ř 6, 13; 2 S 7, 22; Iz 1, 18; Fp 2, 13;

5. Kříž místo vítězství a lásky

Hledíme-li na kříž našeho Pána a Beránka Božího, vidíme tedy místo spravedlivého trestu, místo zhouby smrti, ale také místo počátku nového života.

  • Jan 12:24  Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek.

Když budeme hledat výraz, kterým bychom to vše shrnuli, dojdeme ke slovu vítězství. A jen někdo, kdo je neskonale mocný, svrchovaný a dokonalý ve svých myšlenkách i činech, může obrátit něco, co se jeví celému světu jako porážka, k vítězství.

Jen Bůh může zvrátit prokletí smrti, ve vítězství věčného života. Jen Bůh obrátí slabost v totální porážku svých nepřátel a doslova hmatatelnou temnotu rozzáří a spálí svým světlem.  Je to Kristus konající vůli svého Otce a tedy i svou, který porazil hřích, mocnosti tmy i smrt.

Syn Boží, vyhlédnutý a obětovaný jako Boží Beránek. Stojící tváří v tvář temnotě, zlu a mocnostem smrti statečně, jako Lev z Judy. Vzkříšený nesmírnou Boží mocí, která jednoho dne vzkřísí i vás milovaní, v nepomíjitelném novém těle.

  • Skutky apoštolské 2:22  Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského Bůh potvrdil před vašimi zraky mocnými činy, divy a znameními, která mezi vámi skrze něho činil, jak sami víte. 23  Bůh předem rozhodl, aby byl vydán, a vy jste ho rukou bezbožných přibili na kříž a zabili. 24  Ale Bůh ho vzkřísil; vytrhl jej z bolestí smrti, a smrt ho nemohla udržet ve své moci. 25  David o něm praví: `Viděl jsem Pána stále před sebou, je mi po pravici, abych nezakolísal; 26  proto se mé srdce zaradovalo a jazyk můj se rozjásal, nadto i tělo mé odpočine v naději, 27  neboť mě nezanecháš v říši smrti a nedopustíš, aby se tvůj Svatý rozpadl v prach.

Ježíš Kristus je Ten Svatý, nerozpadl se v hrobě, vstal mocí svého svatého Ducha z mrtvých. Ani smrt Ho nemohla udržet ve své moci. Na kříži nám vydobyl vítězství, svobodu a život.

A přesto, že to v našem dnešním textu není výslovně uvedeno, je to Boží láska, která nám přinesla toto slavné vítězství. Láska, existující věčně a navěky v Boží trojici. Bůh je láska, jak jsme slyšeli minulý týden ve výborném kázání z 1 J listu. I list Titovi k nám mluví toto:

  • Titovi 3:1  Připomínej bratřím, ať jsou podřízeni těm, kdo mají vládu a moc, a ať je poslouchají. Ať jsou vždy hotovi jednat dobře. 2  Ať nikoho nepomlouvají, ať se nepřou, jsou mírní a vždycky se ke všem chovají vlídně. 3  Vždyť i my jsme byli kdysi nerozumní, neposlušní, zbloudilí, byli jsme otroky všelijakých vášní a rozkoší, žili jsme ve zlobě a závisti, byli jsme hodni opovržení a navzájem jsme se nenáviděli. 4  Ale ukázala se dobrota a láska našeho Spasitele Boha: 5  On nás zachránil ne pro spravedlivé skutky, které my jsme konali, nýbrž ze svého slitování; zachránil nás obmytím, jímž jsme se znovu zrodili k novému životu skrze Ducha svatého. 6  Bohatě na nás vylil svého Ducha skrze Ježíše Krista, našeho Spasitele.

Není to jakoby to z 1 Pt listu vypadlo? Je, přesto, že je to Pavlův list Titovi.  Ale mluví k nám stejně, jako Petr, stejné pravdy, důrazy, jen jinými slovy.

 

Čtvrtým důsledkem Kristova kříže je přítomnost Boží lásky v Božím lidu. Přesně jak o tom kázal náš starší, zvaný Jan, a to z listu apoštola Jana, staršího v Efezu. A my milujeme, protože Bůh napřed miloval nás.  A vylil svou lásku do našich srdcí spolu se svým Duchem svatým.

A již jsme si řekli, že i to je jen díky kříži, na kterém umíral náš Pán a Spasitel, aby nám získal život.  Miloval Otce tak mocnou a dokonalou láskou, že pro Něho naplnit Otcovu vůli bylo potravou a samotným životem, bylo to nejvyšší touhou a přáním!

A protože kdo miluje Otce, miluje i Jeho děti, šel na kříž i kvůli nám. Přestože jsme byli nezdární, vzpurní, zlí a hříšní. Tolik miloval svého Otce, že si zamiloval i Jeho děti.

Dokonce někoho takového, jako jsme byli my, přestože na nás nebylo a není nic hodného lásky!  A byl proto ochoten a schopen podstoupit tak strašlivé věci, jaké podstoupil a které vrcholily na kříži. A to je pravá, pravdivá a dokonalá láska.

Kříž je soud a trest, smrt i život, je to i vítězství.  Ale láska, láska ta bere vše. Láska je prostředek i cíl našeho vyučování. Děkujme Bohu a modleme se za ni.

Pane Bože svatý, mi ti děkujeme za spasení, které pro nás vydobyl tvůj Syna náš Pán a Spasitel Ježíš Kristus.  Prosíme tě, abychom nikdy neodpadli od první lásky a vděčnosti. Od pravé pokory a bázně Boží před tvou tváří! Smiluj se nad naší slabostí a nad našimi sklony k hříchu. Dej nám svou milost, aby se v našich slabostech projevovala tvá síla. Děkujeme ti za jistotu spasení, o které nás ujišťuje tvé slovo. A prosíme tě, Ty sám přezkušuj naše ledví tvým svatým Duchem a slovem. Abychom neklamali sami sebe a v den Páně neslyšeli z úst Tvého Syna, že nás nikdy neznal. Voláme k tobě v Jeho jménu a v něm ti děkujeme za Jeho kříž, za církev, kterou si připravil a očistil, když se za ni obětoval, i za naše spasení, které v Něm máme!

Amen!

odkazy: J 12, 24; Sk 2, 22 – 27; Tt 3, 1 – 6;

Rok

Osnova kázání