ÚŽASNÉ POZNÁNÍ! ÚPLNĚ MĚ PŘESAHUJE! TO NEZVLÁDÁM! (ŽALM 139)

 

Úžasné poznání! Úplně mě přesahuje! To nezvládám!

(Žalm 139)

Aleš Novotný, Ústí nad Labem, 10. října 2021

On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna. V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů. Kol 1:13-14

Svatí, tento žalm, je přehlídkou Božího charakteru. A jeho cílem je vést nás k uctívání v úžasu nad Božím charakterem stejně, jako to vidíme u Davida. Hluboké pravdy o Boží vševědoucnosti, všudypřítomnosti a všemohoucnosti, nad kterými David rozjímá, ho vedou k úžasu, k chvále a přemáhající touze žít svatým životem. Svatí je před námi studium tohoto Žalmu. Uvidíme Boží atributy, které vystupují z tohoto textu jako mohutné ledovce, které nás přivádějí k úžasu i přesto, že jejich největší část zůstává pod hladinou. Protože jak může omezený člověk poznat neomezeného Boha? Boha, který je větší: než miliardy vesmírných galaxií než celý vesmír, Boha přítomného v každém okamžiku na každém místě vesmíru. Boha, který nás tak přesahuje. Když přicházíme k Bohu, vidíme jeho velikost a dobrotu, a to rozhojňuje naše uctívání. Poznávání jeho charakteru nás vede k pokoře a svatosti. A naše srdce je nesmírně posilováno, když vidíme, jaký Bůh opravdu je. Modlím se za to, abychom ve světle Božího charakteru zvolali spolu s Davidem:

• 6 Úžasné poznání! Úplně mě přesahuje! To nezvládám! 

Protože cokoliv v našem životě se ve světle Boží velikosti a slávy stává malé až bezvýznamné. A.W. Tozer ve své knize „Poznání Svatého“ píše, cituji: – „Uctívání je ryzí nebo bezcenné podle toho, zda uctívající smýšlí o Bohu vysoce nebo nízce.“ Konec citátu. Vysoce nebo nízce… Tedy vysoký pohled na Hospodina vede k vysokému, hojnému uctívání, ke svatému životu. Nízké přemýšlení o Bohu vede k nízkému uctívání a k životu, který nemá velký smysl. Dokonce čím více známe Boha, tím více rozumíme tomu, co se děje v našem životě i ve světě kolem nás.

Někdo řekl, že: poznání Boha je jako brýle, bez nich je vše rozmazané, ale s nimi je vše ostré a na svém místě. Konec citátu. Proto zaměření na Boha, je naprosto klíčové: v každém kázání, studiu, ve ztišení, v našem osobním životě i službě. Poznání Boha určuje, jak budeme přemýšlet, co budeme dělat, jak budeme mluvit, a dokonce i to, jak se budeme cítit v jakékoliv situaci. Naše poznání Boha půjde ruku v ruce s naší svatostí a praktickým způsobem života. Poznávání Boha přirozeně vede k životu pro něj, v práci v rodině ve škole ve výchově. K radostnému a věrnému životu i efektivní službě. Znát Boha znamená mít s ním osobní, intimní vztah…. Blízký vztah, který je mnohem hlubší než ten nejhlubší vztah mezi přáteli nebo dokonce mezi manželi. Ty nejúžasnější chvíle jsou, když přistupujeme k Bohu a poznáváme, jaký opravdu je. Když On v našem životě roste a my se zmenšujeme.

Známý americký kazatel Steve Lawson, v jednom ze svých kázání řekl, něco, co je nesmírnou výzvou pro každého z nás, kdo stojí za touto, nebo jinou kazatelnou cituji: Největší ocenění pro kazatele není, když lidé přijdou a řeknou: „Kazateli to bylo skvělé kázání, ale kazateli jak velkého a úžasného Boha máme… od okamžiku co jsi naším kazatelem je Bůh v mých očích větší a větší a větší a já se stávám menší a menší a menší.“ Konec citátu. Svatí, největší potřebu každého z nás je růst v poznání Boha. To je jádro křesťanského života. A dnes uvidíme, jak Davidovo poznání Hospodina, vede k chvále, k pokoře a přirozené touze žít svatým životem.

V 1-6 verši vidíme - Chválu Boží vševědoucnosti

V 7-12 verši vidíme - Chválu Boží všudypřítomnosti

V 13 -18 verši vidíme - Chválu Boží všemohoucnosti

V 19-24 verši vidíme - Touhu po svatosti

Tak to je osnova, dnešního kázání.

1. Chvála Boží vševědoucnosti

Verše 1-6 ukazují na doktrínu boží vševědoucnosti. Bůh zná všechno dokonale, přesně, okamžitě. Bůh, který stvořil miliardy galaxií, nespočitatelné množství planet, Bůh, který je všechny řídí, o všech ví, všechno dokonale v každém okamžiku, v každé vteřině. To je také Bůh, který také ví všechno o každém člověku, o každé buňce v jeho těle, o každé myšlence, To je Bůh, který má dokonce spočítané všechny vlasy na tvé hlavě, a to v každém okamžiku, protože co si budeme vykládat, ten počet se neustále mění. Bůh je vševědoucí! Podívejte se do dnešního textu! Jak víš, že to, co říkám, říká Bůh? No jedině tak, že si to ověříš v textu! Podívejte, jak David smýšlí o Hospodinu:

• Hospodine, tys mě vyzpytovala a (znáš mě.)

David říká Hospodine, Jahve: Ty, který jsi byl, Ty, který jsi, Ty, který budeš,

Ty, který jsi nezávislý, sám v sobě dostatečný:

• … tys mě vyzpytovala a (znáš mě.)t2 

Znáš mě! Tento všemohoucí Bůh zná Davida jako člověka osobně! On zná:

jeho charakter, jeho srdce, jeho myšlení, každou buňku v jeho těle, úplně všechno… celé jeho bytí. A David říká: tys mě vyzpytoval – což znamená: prozkoumal, probádal a stejné slovo se vyskytuje například v Soudcích 20, kdy čteme o prozkoumání země. Bůh ví úplně všechno o Davidovi, zná ho skrz na skrz, zná ho osobně. Zná ho jako své boty! Ví přesně, kdo a kým David je! A i když tu máme ilustraci, že Bůh probádal, prozkoumal Davida, neznamená to, že by se dověděl něco nového. Vždyť Bůh je vševědoucí, ale je to spíše vyjádření toho, že Bůh je osobní, že zná úplně všechno skutečnosti zřejmé i ty skryté. Že je osobně přítomen v našem životě. Ale podívejte se dál nejen, že Bůh ví, Bůh zná celé Davidovo bytí, ale zná také každý jeho krok, který dělá:

• 2 Ty víš, kdy si sedám a kdy vstávám -- už dávno znáš mé úmysly.

Bůh zná, Bůh ví, jestli David sedí nebo vstává! Zná každou minutu i vteřinu jeho života. Dokonce zná jeho úmysly! Zná každou jeho myšlenku…, každý záměr jeho srdce. Není to úžasné? Neexistuje nic, co by Bůh nevěděl! Davidův život je před Hospodinem jako otevřená kniha. Stejně jako můj nebo tvůj život! Bůh nás zná lépe, než nás znají druzí lidé, přátelé, rodiče nebo partneři. Dokonce lépe, než známe my sami sebe. Bůh říká, já znám své ovce – zná vše a má s nimi osobní vztah. Bůh zná naše: touhy, myšlenky i skryté věci v našem srdci, naše přesvědčení, naše radosti i starosti, naše zjevné i skryté hříchy. Druzí lidé vidí, co je na povrchu, naše skutky a jednání! Ti nejbližší vidí navíc, to co sdílíme, ale Bůh ví úplně všechno! Před Bohem není nic skryté. A David říká rozebrals!!!

• 3 Rozebrals mé putování i mé uléhání a dobře znáš všechny mé cesty.

Rozebrals znamená: „profoukal“, „provál“, „přeměřil“, „prosel“, za účelem přezkoumání. Roztřídil dobré od špatného! Bůh zná všechny Davidovy cesty – dobré i zlé. On ví, kdy vstává, kdy uléhá i co se děje mezi tím, zná každou cestu jeho života, každou činnost, každý okamžik. Stejně i u nás. Cokoliv dělám, ty víš, jestli jednám dobře nebo špatně. Jestli jednám duchovně nebo tělesně. Znáš každý můj krok ve dne i v noci. Jestli jsem mezi lidmi nebo v soukromí. Mezi lidmi ve sboru v práci nebo v soukromí za zavřenými dveřmi svého domu. A David říká a víš mnohem více:

• 4 Ještě nemám slovo na jazyku -- hle, Hospodine, ty už všechno víš. 

Dříve než cokoliv řekneme, Bůh už dávno ví… Bůh zná nejen naši minulost, naši přítomnost, ale také naši budoucnost. A to v jednom okamžiku úplně a cele: On se nemusí dívat do budoucnosti, On se nemůže nic naučit, nikdo a nic ho nemůže překvapit. On ví všechno, má všechno před sebou. On ví, o čem teď přemýšlíš, On ví, co řekneš teď, co po shromáždění a co zítra! Dokonce i to kdy a jaká budou poslední slova tvého života. Poslední slabika, poslední hláska, která vyjde z tvých úst. Kdo jiný to ví? A David pokračuje:

• 5 Oblehls mě zezadu i zepředu a položils na mě svou dlaň.

Před Bohem není možné nikam uniknout!

• Oblehls mě zezadu i zepředu

Stejně jako město oblehnuté vojskem. Položils na mne svou ruku. Bůh je neustále blízko, niky není dál, než je jeho pravice. Neustále v každém okamžiku na blízku: a ví co se dělo, ví co se děje, ví i to, co se bude dít! Vždyť minulost, přítomnost i budoucnost patří Hospodinu. David je úplně přemožen a říká:

• 6 Úžasné poznání!

Jeho srdce oslavuje Boha!

• Úplně mě přesahuje!

To je příliš velké. To je nad mé chápání! A pokračuje:

• To nezvládám!

Je úplně pohlcen poznáním Boha, poznáním jeho vševědoucnosti. Kdy tak majestátný Bůh: Hospodin, Jahve, Ten, který byl, je a bude, nezávislý na nikom a na ničem, zná osobně Davida. Stejně jako zná tebe i mě. Kdo by nechtěl stát v úžasu před svým Bohem stejně jako David? Je tu někdo takový? Tak následujme jeho příkladu! A vzdávejme chválu Bohu, který je vševědoucí. Připomínejme si tyto vzácné pravdy o Pánu. Poté co je David naprosto přemožen Boží vševědoucností. Přichází a oslavuje Boží všudypřítomnost. Když říká, podívejte se na 7 verš:

2. Boží všudypřítomnost

• 7 Kam odejdu před tvým duchem? Kam uteču před tvou tváří?

David dobře ví, že nemůže nikdy uniknout z Boží přítomnosti.

• 7 Kam odejdu před tvým duchem? Kam uteču před tvou tváří?

To jsou dvě rétorické otázky. A v 8-12 verši David na tyto dvě otázky odpovídá. Nikam není možné odejít před Tebou! Nikam není možné utéci před Bohem! Nikdy není možné být mimo jeho dosah! Nikdy není možné být mimo jeho přítomnost. A David to velmi dobře ví. Bůh je všudypřítomný a tím pádem je stále s námi.

• 8 Vystoupím-li na nebesa, David potvrzuje tam jsi ty.

Ano Bože, Ty jsi v nebesích! Nebesa jsou místem Božího věčného přebývání. Místo odkud vládne, sedí na trůnu ….. Místo odkud uplatňuje svoji vládu a moc… A David pokračuje opačným extrémem:

• Ustelu si v podsvětí,

Podsvětí (šeol) mluví o smrti, i v té je Bůh přítomen, dokonce v pekle, kde Bůh bude trestat dnem i nocí! Zj 14:10 mluví o Boží přítomnosti v pekle. Před Bohem člověk nemůže nikam uniknout. Pokud by bylo místo, kde by Bůh nebyl přítomen, nebyl by Bohem. Ustelu si v podsvětí, a David potvrzuje-  jsi i tam.  A pokračuje 9 veršem:

• 9 (Když se vznesu na křídlech jitřenky)t9

Jiný překlad: I kdybych se dostal na nejzazší východ; David se ohlíží daleko na východ, kde vychází slunce, a jeho paprsky směřují tryskem k západu… A David pokračuje

•  a usadím se (za koncem moře,)

A konec moře, je daleko na západě od Izraele, Středozemní moře je na západ a pro Davida, konec moře je tedy…je tedy tím nejzaším západem. A David tak deklaruje, že všude je Bůh přítomen. Neexistuje místo ve vesmíru, kde by Bůh nebyl…. Vzpomeňte na Jonáše…jak daleko utekl z Boží přítomosti….Co ta Boží bouře, která oblehla loď….a ryba poslaná od Hospodina? Jak daleko byl Bůh?

Podívejte se, co David říká: jestli vystoupím na nebesa. Jestli sestoupím do podsvětí Jestli půjdu až na nejzazší východ nebo na nejzazší západ:

• 10 i tam mě bude provázet tvá ruka, tvá pravice se mě chopí. 

Bůh je všudypřítomný. Bůh není nikdy dál, než dosáhne jeho pravice. Bůh je stále na blízku.

10 i tam mě bude provázet tvá ruka, jako když Otec stojí neustále vedle svého dítěte s pravicí položenou na jeho ramenou. A je neustále přítomen, možná že to dítě ho nevidí, protože se zrovna dívá jiným směrem, ale on je přítomen! Bůh je všudypřítomný. Bůh je neustále přítomen ve tvém životě.

A David pokračuje 11-12 veršem:

• 11 I kdybych řekl: Jistě mě přikryjet11 tma, i noc se kvůli mně stane světlem. 12 Ani tma před tebou není temná, noc ti svítí jako den, temnota jako světlo.a  

A David říká, i kdyby mne přikryla tma! Žádná tma, nás neskryje, neskryje před Bohem naše jednání a chování, …. Spousta hříchu je páchána v šeru v temnotě ve stínu noci, ale i temnota je pro Boha světlem. Bůh je přítomen:

On vidí, kde jsme, s kým jsme, co děláme, vidí, co čteme nebo na co koukáme v televizi nebo mobilním telefonu. Žádná temnota nepřikryje náš hřích, a hřích nikdy nezpůsobí omezení boží všudypřítomnosti! Hřích naruší vztah a postavení Boha proti nám samotným, protože Bůh se staví pyšným, ale pokorným dává milost. Bůh je všudypřítomný! Bůh je s námi i v našich zkouškách, on je s tebou, kdy nevidíš dál, jako by tě přikryla temnota …. Lidé mohou být z různých důvodů daleko, ale Bůh je vždycky blízko! Z takového poznání v životě věrného křesťana roste bázeň i radost zároveň. Neexistuje situace, ve které by Bůh nebyl přítomen, jestli je to škola, práce, služba…těžká období našeho života. Dokonce nejsi sám, i v situacích kdy si myslíš, že tě nikdo nevidí! A tak můžeme stejně jako David Boha oslavovat a chválit. Jeho všudypřítomnost je pro nás povzbuzením a jistotou. Svatí, ale co by to bylo platné, kdy Bůh byl jen vševědoucí a všudypřítomný? Co by to znamenalo? Byl by pouhým bezmocným divákem. A nebyl by majestátným, slavným Bohem. Ale David dobře ví, že Hospodin je i všemohoucí! Podívejte se na 13-18 verš.

3. Boží všemohoucnost

David říká:

• 13 Vždyť tys utvořila mé ledví,t13 21utkalb jsi mě v lůněc mé matky. 

A Ledví odkazuje na celou jeho bytost, na jeho fyzické i duchovní bytí! A tato Boží práce byla učiněna v lůně matky 9 měsíců před jeho narozením. Byl to Bůh, kdo rozhodl, že bude počat a byla to jeho vůle, jeho záměr, kdy a kde a komu se David narodí. Jak bude vypadat, jaké budou jeho přednosti i omezení. Také tebe Bůh uděl takového, jakého chtěl: to jak vypadáš, fyzicky, … tvé schopnosti i limity, tvoji inteligenc, dokonce i to jak se budeš smát….i jak velké budou tvé slzy. David ví, že Bůh je všemohoucí!  On stvořil vše a vše udržuje svým slovem, on je ten, všemohoucí vyvýšený Bůh. A podívejte, k čemu to Davida vede! 14 verš.

• 14 Vzdávám ti chválu za to, jak jsem úžasně stvořen -- vzbuzuje to bázeň. Tvé dílo je 18 obdivuhodné -- má duše to velmi dobře ví. 

Jediné, co může David udělat je chválit Boha za tento důkaz všemohoucnosti. Za to, jak je úžasně stvořen. Když přemýšlíte o svém těle, vidíte, jak úžasně funguje, oči, uši, myšlení …. DNA se všemi informacemi. A další a další… To vzbuzuje bázeň i obdiv! To jak nás Bůh stvořil.

• 15 Před tebou nebyla skryta má kostra,a když jsem byl utvářen vskrytu, utkán v útrobáchb země. 

Bůh ho utvářel ve skrytosti, v útrobách země – v lůně jeho matky. Žádné oči to neviděli. Velmi skryté místo …. Skelet kosti, … Utvářen, utkán stejně jako pestrobarevná látka nebo vyšit.

• 16 Tvé oči viděly můj zárodek a do tvé knihy se zapisovaly všechny dny -- utvářely se, nebyl ani jeden z nich. 

Ekumenický překlad:

•  Žalm 139:16 Tvé oči mě viděly v zárodku, všechno bylo zapsáno v tvé knize: dny tak, jak se vytvářely, dřív než jediný z nich nastal.

Všechny dny Davidova života byli zapsány, dříve než jediný nastal… Bůh je všemohoucí, ty jsi neurčil ani to nejmenší a to datum svého narození. Ne jen že Bůh stvořil: naše kosti, svaly, orgány, DNA, ale stvořil každý den, počet dnů, a určil všechno, co se stane: kdy se narodíme a kdy zemřeme, vše je zapsáno v jeho knize. A jen Bůh ví, nemůžeš prodloužit ani zkrátit své dny. Bůh určil počet Davidových dnů. Ale i tvých dnů. Tak proto se můžeme i v zármutku radovat, když zemře věřící člověk. Bůh je všemohoucí, on určuje dne narození a den smrti i všechno mezi tím. A jak David reaguje?

• 17 A jak vzácnét jsou pro mě tvé úmysly, Bože! Jak mnoho jich je! 18 Kdybych je chtěl spočítat, je jich víc než písku! Procitnu a již jsem s tebou.  

Bože ty jsi mne stvořil! Ty víš všechno! Určil jsi mé dny… jak vzácné jsou tyto pravdy. David nemůže jinak než ho oslavovat. Pokud by se tyto pravdy snažil spočítat, bylo by jich více než písku na všech plážích a pouštích světa. David je úplně přemožen!

• 20 Procitnu a již jsem s tebou.  

Když vstane jeho myšlenkám dominují tyto pravdy o Bohu o jeho charakteru! Co dominuje našim myšlenkám po probuzení? Jak jsme líní, špatní, nepoužitelní…. Podívejte se na Davida, procitne a je s Hospodinem. Jaká je Davidova reakce na myšlenky o božím charakteru? Jak reaguje jeho srdce, které je pohlcené Hospodinem? Jak reaguje Davidovo srdce, které je naprosto závislé na Hospodinu? Srdce, které je tak blízko Pánu? Chválou a touhou po svatosti! Ani nemůže jinak….

4. Davidova reakce

 

1. Nechce mít nic společného s Božími protivníky

• 19 Bože, kéž bys skolil 1ničemy. Odstuptea ode mě, vy, kdo proléváte krev. 20 Oni o tobě mluví se zlými úmysly; nadarmo vyvyšují tvé protivníky. 21 Což nemám, Hospodine, nenávidět ty, kdo tě nenávidí? A pociťovat odpor proti těm, kdo proti tobě povstávají? 22 (Mám je v dokonalé nenávisti;) jsou mi za nepřátele.  

19-20 verši vidíme: To není osobní msta, ale žádost o Boží vyrovnání! Chce, aby Bůh vykonal svoji vůli, aby Bůh vykonal to, co slibuje ve svém slově vůči ničemům. Se svatým zápalem David touží, aby Bůh skolil ničemy:

ty, kteří stojí proti Bohu,

ty kdo prolévají krev,

ty kdo mluví se zlými úmysly,

ty kdo vyvyšují Boží protivníky.

David s nimi nechce mít nic společného, odděluje se od nich. Odděluje se od těch, kteří opovrhují Bohem. Nechce být s vykonavateli nepravosti, aby nebyl jako oni. David nenávidí ty, kdo nenávidí Boha. Nemůže být neutrální. David ví, komu patří, na které straně stojí. Má odpor k těm, kdo povstávají proti Hospodinu. Nebyl to David, kdo je učinil svými nepřáteli, ale oni, protože stojí proti Bohu. A David stojí na Boží straně. Postavit se proti Bohu, znamenalo postavit se proti Davidovi.

2. Chce žít svatým životem

• 23 Vyzpytuj mě, Bože, a poznej mé srdce, zkoumej mě a poznej mé myšlení 24 a pohleď, není-li ve mně cesta trápení, a veď mě cestou věčnosti!

Vyzpytuj mě. Cožpak David neví, že Bůh ví všechno? Jistě že ví, už to konstatoval v 1. verši. David chce v tomto případě vidět to, co vidí v jeho životě Bůh. Chce vidět, jestli nejde po cestě hříchu. Sám touží jít po cestě věčnosti, po cestě svatosti. David nechce nic, co by mohlo stát mezi ním a Bohem. David si uvědomuje, že lidské srdce je lstivé, úskočné, kdo ho zná? Jer 17:9 Zkoumej mne – stejně jako tavič, který zkoumá čistotu kovu. Poznej mé myšlení, myšlenky….osobní Bůh. David chce vidět svůj hřích, aby ho mohl vyznat, a tak se od něj odvrátit. Aby šel po cestě připravené Hospodinem, aby žil život ve svatosti. Setkání s Bohem …. Ho vede ke svatosti. On vidí, že problémem nejsou jen bezbožní lidé okolo, ale také jeho vlastní srdce. Všimněte si, že David neříká Bohu, odpusť mi hřích, který nevidím, ale ukaž mi hřích, který nevidím! Proč? Chce se od něj odvrátit! Protože jedině tak ho může vyznat, odvrátit se od něj a jít po cestě svatosti. On počítá s tím, že Bůh ho povede, že mu Bůh ukáže realitu jeho života. I v přemýšlení o jeho vlastním hříchu zůstává jeho mysl zaměřená na Hospodina. Proto je mužem podle Božího srdce. To je Davidův příklad! Máme stejného Boha! Žasneme, uctíváme, rozmlouváme se stejným Bohem jako David. Tak, můžeš říci spolu s Davidem, procitnu a již jsem s tebou? Protože tam to vše začíná! Začínáš svůj den s Hospodinem:

který už všechno ví,

který už je přítomen, už je s tebou,

který už má veškerou moc

Žasneš nad jeho velikostí a slávou? Předkládáš mu v pokoře svůj život s touhou chodit ve svatosti? Jdeš se svými hříchy ke Kristu, činíš pokání, vyznáváš je a opouštíš? Pak budeš chodit v radosti po jeho cestách, po cestách věčnosti.

AMEN