V NĚM SI NÁS JIŽ PŘED STVOŘENÍM SVĚTA VYVOLIL A ZAMILOVAL! Jr 1,4-8

V Něm si nás již před stvořením světa vyvolil a zamiloval!

Jeremjáš 1:4 Stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 5 „Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě, dříve než jsi vyšel z lůna, posvětil jsem tě, dal jsem tě pronárodům za proroka.“ 6 Nato jsem odpověděl: „Ach, Panovníku Hospodine, nevím, jak bych mluvil. Jsem přece chlapec.“ 7 Ale Hospodin mi řekl: „Neříkej: Jsem chlapec. Všude, kam tě pošlu, půjdeš, a všechno, co ti přikážu, řekneš. 8 Neboj se jich, já budu s tebou a vysvobodím tě, je výrok Hospodinův.“

Bůh znal Jeremiáše ještě před tím, než ho začal tvořit v lůně Jeho matky. V Ef čteme, že nás Bůh v Kristu vyvolil a zamiloval si nás ještě před stvořením světa Ef 1,4-5. Bůh rozhodl o Jeremiášově narození i celém dalším životě. Všechny okolnosti Jeremiášova života vedl tak, aby v předem určený čas Jeremiáš vstoupil do prorocké služby přesně takový, jaký měl být. Mluvíme o Boží prozřetelnosti, je to Boží moc uchovávat, vést, udržovat, řídit a směřovat všechny věci ve stvoření k cílům, které předem určil! Tato Boží moc řídí celé stvoření, národy i jednotlivce. Je něčím, co je pro nás jen velmi těžko pochopitelné. Když o tom mluví David v Žalmu 139 říká.

 

• Hospodine, tys mě vyzpytoval a znáš mě. 2 Ty víš, kdy si sedám a kdy vstávám -- už dávno znáš mé úmysly.  3 Rozebrals mé putování i mé uléhání a dobře znáš všechny mé cesty.  4 Ještě nemám slovo na jazyku -- hle, Hospodine, ty už všechno víš.  5 Oblehls mě zezadu i zepředu a položils na mě svou dlaň.  6 Úžasné poznání! Úplně mě přesahuje! To nezvládám! CSP

 

A stejně tak mluví o Boží svrchované prozřetelnosti i náš text z Jeremiáše. Bůh záměrně začíná své slovo k Jeremiášovi právě tímto způsobem, aby ho povzbudil pohledem na Boží svrchovanou moc. Bůh totiž prozřetelně ví, jak mu Jeremiáš odpoví!

„Ach, Panovníku Hospodine, nevím, jak bych mluvil. Jsem přece chlapec.“

Veškerá pravá služba Bohu je založena na Boží milosti a moci. Pavlovi bylo řečeno: „stačí, když máš mou milost.“ A tak se Pavel chlubí svými slabostmi, aby v Jeho životě byla všem zřejmá síla Boží moci a milosti. V Žalmu 147 je psáno, že Boha netěší svaly mužů, ani lidská moudrost Boha neohromí, protože je psáno, že Bůh zahubí moudrost moudrých a rozumnost rozumných 1 K 1,19.

Pavel napsal, že ne on, ale Boží milost v něm se namáhala a velmi se napracovala, když hájí sám sebe před falešnými apoštoly. A má úplnou pravdu. Proto nebuď jako Jeremiáš a neříkej já nemohu, nejsem hoden, jsem slabý, nemám moudrost ani vytrvalost. Protože to všechno je pravda. Ale i tobě Bůh říká.

„Neříkej: Jsem chlapec. Všude, kam tě pošlu, půjdeš, a všechno, co ti přikážu, řekneš. 8 Neboj se jich, já budu s tebou a vysvobodím tě, je výrok Hospodinův.“

Jsi povolán k velikému úkolu, ke zvěstování evangelia všemu stvoření, které máš ve svém dosahu Mk 16,15-16. Jsi povolán abys byl světlo světa sůl země, abys zářil v tomto temném věku jako hvězda na nočním nebi Mt 5,13-16.

Neboj se a věř. Neboj se a svou sílu hledej u Pána a Jeho veliké moci Ef 6,10. Amen!