BOŽE CHRAŇ NÁS OD HŘÍCHU, ABY NÁŠ HŘÍCH NETUPIL TEBE!

BOŽE CHRAŇ NÁS OD HŘÍCHU, ABY NÁŠ HŘÍCH NETUPIL TEBE!

Žalmy 39:5 Hospodine, dej mi poznat, kdy přijde můj konec a kolik dnů je mi vyměřeno, ať vím, kdy ze světa sejdu. 6 Hle, jen na píď odměřils mi dnů a jako nic je před tebou můj věk. Člověk je jen vánek pouhý, i kdyby stál pevně. 7 Každý žitím putuje jak přelud, hluku nadělá, ten vánek pouhý, kupí majetek a neví, kdo to shrábne. 8 A tak jakou mám naději, Panovníku? Moje očekávání se upíná jen k tobě. 9 Vysvoboď mě ode všech mých nevěrností, nedopouštěj, aby bloud mě tupil!

Velmi zvláštní Davidova prosba. Bože dej mi poznat kdy přijde můj konec, kolik času je mi zde na zemi vyměřeno, ať vím, kdy mě povoláš zpět abych stanul před tebou. Modlíte se tak jako David?
Davidovu modlitbu pochopíte, když se podíváte do prvních veršů. David prožívá zápas a v něm přichází pokušení hříchu. Jaký je to zápas a jaké pokušení? 

•    Žalmy 39:2 Řekl jsem si: Budu dbát na svoje cesty, abych se jazykem neprohřešil. Budu držet na uzdě svá ústa, dokud budu před sebou mít svévolníka 3 Byl jsem zticha, mlčel jsem jak němý, ale nic se nezlepšilo, má bolest se rozjitřila. 4 Srdce pálilo mě v hrudi, v zneklidněné mysli mi plál oheň.

Známe to všichni. David hledí na svévolníka, podle CSP má David před očima ničemu. Hledí na svévolně a bezbožně jednajícího, nebo možná na svévolně a bezbožně jednající. A prožívá žal při pohledu na hřích, který bují. Možná prožívá i hněv, když vidí, jak se svévolným v zemi v podstatě daří, jak bují! Nedokáže dobře porozumět Božímu jednání. Cožpak to Všemohoucí Bůh nevidí, když on, hlína a prach to má neustále před očima? V žalmu 38 napsal.

•    Ž 38:20 Moji nepřátelé životem jen kypí, mnoho je těch, kdo mě zrádně nenávidí.

A tak David si řekl budu mlčet. Nezhřeším ústy proti Bohu. Drazí i když se zdá, že to Davidovi moc nepomohlo, jde o velmi moudré prvotní rozhodnutí. Když nerozumíme, je lépe mlčet a čekat i když to může vyvolat veliké pnutí v našem srdci. Modleme se, abychom dokázali káznit svá srdce i mysl. 
Davidovi to nakonec pomohlo. Jeho druhý krok byl díky jeho kázni totiž zaměřen tím správným směrem! Za prvé k Bohu a za druhé k sobě samému.

•    Žalmy 39:5 Hospodine, dej mi poznat, kdy přijde můj konec a kolik dnů je mi vyměřeno, ať vím, kdy ze světa sejdu. 6 Hle, jen na píď odměřils mi dnů a jako nic je před tebou můj věk. Člověk je jen vánek pouhý, i kdyby stál pevně.

David zná Boží velikost i svou lidskou nicotnost. Člověk je jen pouhý závan vzduchu, slabý, nicotný a kratičký. Před Bohem i sto let života je pouhé nic!  I kdyby ho člověk naplnil určitou pevností, konzistencí mysli i činů. I kdyby pevně celý život následoval Boha, jde před Boží tváří jen o vteřinku. 

Poznání vlastní slabosti a zároveň Boží velikosti vede Davida ale správným směrem. Díky tomu začíná chápat co je skutečně důležité. A začíná vidět největší problém svůj i každého člověka, totiž velmi silné ale hříšné zaměření na věci tohoto světa. Možná dobré věci tohoto světa, které však nejsou trvalé, věčné hodnoty a spolu s tímto světem jednoho dne skončí!

•    Žalmy 39:7 Každý žitím putuje jak přelud, hluku nadělá, ten vánek pouhý, kupí majetek a neví, kdo to shrábne. 8 A tak jakou mám naději, Panovníku? Moje očekávání se upíná jen k tobě. 9 Vysvoboď mě ode všech mých nevěrností, nedopouštěj, aby bloud mě tupil!

V sedmém verši jsou dvě synonyma pro slovo člověk. První je přelud, a to druhé je vánek. Přelud je iluze, klam, fata morgana. Biblicky se slovo přelud používá směrem k modlám a falešným bohům, kteří nic nejsou, nic neznamenají. To slovo přelud tedy v Bibli často znamená nicotu, prázdno! 

Vánek nám pak možná něco přiznává, že? Vánek už přeci něco je a znamená. Ano, znamená něco velmi slabého, často jen chvilkového. Něco, co tu v jednom okamžiku je a ve druhém již ne. Tak kde je naše naděje milovaní? Vždyť pravda o nás je hrozná! David nás veden Duchem svatým v beznaději nezanechává. Co má v našem krátkém životě zde opravdovou cenu, a to i před věčnou Boží tváří? 
•    Žalmy 39:8 A tak jakou mám naději, Panovníku? Moje očekávání se upíná jen k tobě. 9 Vysvoboď mě ode všech mých nevěrností, nedopouštěj, aby bloud mě tupil!

Bože smiluj se nad námi, zbav nás hříchu, posvěť nás svou pravdou. Tvoje slovo je pravda! Veď nás po cestě spravedlnosti pro slávu tvého jména. Zbav nás našich hříchů a nepravostí, chraň nás před nimi, aby se nám svévolníci neposmívali a pro naše hříchy netupili tebe Pane! Amen!