Je Kristův kříž také tvůj?

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 21. června 2019

Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží. (1K 1,18)  

Pokoj vám, milí bratři a sestry, vítám také hosty.

Dostáváme se dnes k jádru křesťanské zvěsti: ukřižování Ježíše Krista. Proč k jádru?  Proč je třeba se dívat na události, o kterých jsme právě četli, jako na vyvrcholení evangelia? Protože jím vskutku je. Kdyby Janovo, Matoušovo, Markovo nebo Lukášovo evangelium končilo v tuto chvíli, ještě před ukřižováním, byli bychom jistě dobře obeznámeni s narozením a životem Ježíše Nazaretského. Podivovali bychom se nad neobvyklými událostmi spojenými s jeho narozením - kdy andělé zvěstují pastýřům na horách, že dole ve městě se narodil Spasitel. Viděli bychom je, jak se mocně radují oni i nebeské zástupy.  Dozvěděli bychom se také o Ježíšově uzdravování mnoha lidí, o zázracích při  kterých nasytil tisíce dalších chlebem a rybami. Dozvěděli bychom se o tom, co říká o Bohu, kterého nazývá Otcem. Tím vším by to také skončilo. Dobrý člověk, opředený záhadami. Mohli byste o nich diskutovat. Lidé rádi řeší záhady.

I. Lidé musí vědět, že Ježíš byl ukřižován (19:17-22)

Bible tu však nekončí. Dnešní text v J 19:17 nás vede dál, za zázraky Ježíše i uzdravování nemocných:

• J 19:17-18  Nesl svůj kříž a vyšel z města na místo zvané Lebka, hebrejsky Golgota. 18  Tam ho ukřižovali a s ním jiné dva, z každé strany jednoho a Ježíše uprostřed.

To je stručný popis událostí toho rána, kdy byl Ježíš po svém nočním zatčení vyslýchán židovskou veleradou, potom římským místodržitelem Pontiem Pilátem i tetrachou Herodem a nakonec odsouzen k trestu smrti ukřižováním za velezradu. Jak prosté oznámení "tam ho ukřižovali" o nejdůležitější chvíli lidských dějin, nám zde evangelista Jan předkládá! Kdo by se divil: takových konců života již svět viděl mnoho. Zločinci, vzbouřenci, zrádci. Tak skončil život Kóracha a 250 mužů, kteří se vzbouřili proti Mojžíšovi, tak skončil život Abšalóma, který zradil svého otce Davida, tak skončil život Akána, který kradl. Ale s Ježíšem je to jinak. Písmo říká:

• Sk 13:28  Ačkoli na něm nenalezli žádný důvod pro trest smrti, vymohli si na Pilátovi, aby ho dal popravit.

Jaké bylo obvinění, pro které jej ukřižovali? Oznamuje nám to nápis, který byl připevněný na kříži:

• J 19:19  Pilát dal napsat nápis a připevnit jej na kříž. Stálo tam: Ježíš Nazaretský, král židovský.

Ale má ten král svůj trůn? A kde má žezlo moci? Jedinými znaky krále byl koruna a purpurový plášť. Ta koruna však místo ze zlata a drahých kamenů, byla z trní a šat, který přes něj přehodili, sloužil jen pro pobavení a výsměch vojáků. Neprohlašoval se za krále, ani neusiloval o trůn v Jeruzalémě. Nebylo tedy, proč by ho podle zákona měli odsoudit k trestu smrti. Ale odsoudili. A přece je to král. Král, o kterém jsme ani nepřemýšleli. Jeho vladařství je větší než Judsko a Galilea. Nedá se ani změřit, protože On je králem všeho!

• Ko 1:16  neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.

To je ten Král, kterého židé potřebovali, ale nepoznali, protože očekávali krále svýma očima - ne srdcem. Očekávali krále, který dá do pořádku jejich životy tady a teď.  Ale odmítli krále, který by kraloval jejich srdcím! Lidé v naší zemi chtějí, aby se jim dařilo dobře. Proto velká část lidí volí politiky, kteří se zdají být schopnými manažery. Heslo: Ano, bude líp, říká: my víme, jak na to. Ale ani sebeschopnější člověk není sto naplnit očekávání po spravedlnosti, právu a prosperitě. Protože lidé nechtějí krále, který by kraloval jejich srdcím. Tam nikoho nepustí! Tam už kraluje každý sám svému srdci! Ten nápis na kříži hlásá, co každý člověk potřebuje slyšet: Ježíš Nazaretský je král!  Pilát nechal napsat ta slova ve 3 jazycích: hebrejsky - jde o aramejský dialekt, tedy o běžný jazyk v Judeji, kterým mluvili místní lidé, dále latinsky - což byl oficiální jazyk římské armády, a nakonec byl ten nápis uveden řecky - v jazyce společném celé Římské říši (jako dnes angličtina), rozléhající se na území národů Evropy, Asie a Afriky.

Proč Pilát nechal napsat nápis v těchto 3 jazycích? Aby jej četlo mnoho židů (v.20). Místo ukřižování bylo blízko města a o tomto velkém svátku velikonoc přicházeli do města židé ze všech možných měst římské říše, aby vykonali pouť do Jeruzaléma. Byli tam proselyté - tedy pohané, kteří přistoupili k židovství. Jejich rodný jazyk nebyla hebrejština, ale rozuměli latinsky nebo zcela jistě řecky. Tak Pilát zajistil, aby každý rozuměl tomu nápisu na Ježíšově kříži:

Ježíš Nazaretský, král židovský.

Vidíte zde Boží moudrost? Jeho svrchovanost vedla bezbožného Piláta, aby se po celé římské říši rozneslo, do všech měst, odkud židé na svátky přišli, že Ježíš Nazaretský je král židovský! Tak Bůh používá kohokoliv, ať ty, kteří ho milují anebo ty, kteří ho nechtějí znát a ctít, aby naplnil svůj záměr: rozhlásit mezi národy, že v Ježíši je spása. On je totiž vskutku králem židů, ale ne národa, který se pozná podle obřízky na mužském těle, ale je králem celého duchovního Izraele:

• Ř 2:28-29  Pravý žid není ten, kdo je jím navenek, a pravá obřízka není ta, která je zjevná na těle. 29  Pravý žid je ten, kdo je jím uvnitř, s obřízkou srdce, která je působena Duchem, nikoli literou zákona. Ten dojde chvály ne od lidí, nýbrž od Boha.

Co je tou aplikací pro naše životy, dnes po 2000 let? Proč nám Duch svatý to slovo zachoval a my jej dnes čteme? Myslím, že jeden z důvodů je zřejmý: stejně jako skrze Piláta, tak i skrze nás se má zvěst o Ježíši - Králi králů rozeběhnout do všech možných míst, aby ji lidé slyšeli a rozuměli.

- nemůže nám být lhostejné, zda lidé jiných jazyků už slyšeli evangelium Ježíše Krista či nikoliv. Asi nikdo z nás neovládá jazyky lidí žijících od nás daleko a mnohdy v národech čítajících jen stovky či tisíce lidí, kteří o Kristu neslyšeli. Nevím, zda někoho z nás Pán volá, abychom se stali překladateli Písma nebo misionáři mezi nimi. Ale jisté je, že nás volá, abychom na takové práci měli podíl: svými modlitbami a svou štědrostí můžeme podporovat misijní organizaci, která vede překladatelskou práci Bible do dalších jazyků. To může dělat každý z nás, i když žijeme zde ve střední Evropě, v Ústí, Teplicích anebo v Hrobě. To musíme dělat jako sbor.

- je však jeden národ, do kterého nás Pán posílá, abychom zvěstovali Ježíše Nazaretského, krále lidských srdcí. A to je národ, kde žijeme. Důrazem Písma je povolání dělat to srozumitelně. A nejde jen o jazyk, kterým mluvím, ale o obsah zvěsti. Jak se můžeme zlepšovat ve zvěstování slova?

 - čím více budeme chodit Duchem svatým ve víře a důvěře Pánu, budeme ho lépe znát, tím srozumitelnější bude i naše zvěstování.

II. Je dokonáno! Přesvědč se! (19:23-24; 28-37)

A. Ukřižování Ježíše nebyla náhoda

Evangelista Jan si dal velkou práci, aby svým čtenářům ukázal, že ukřižování Ježíše není náhoda. Proto několikrát a do detailu popisuje to, co další evangelisté říkají velmi stručně:

• J 19:23-24  Když vojáci Ježíše ukřižovali, vzali jeho šaty a rozdělili je na čtyři díly, každému vojákovi díl; zbýval ještě spodní šat. Ten byl beze švů, od shora vcelku utkaný. 24  Řekli mezi sebou: "Netrhejme jej, ale losujme, čí bude!" To proto, aby se naplnilo Písmo: `Rozdělili si mé šaty a o oděv můj metali los.´ To tedy vojáci provedli.

Ne, čtenář tohoto evangelia nesmí zůstat na pochybách. To, co se dělo na Golgotě, není náhoda. Před deseti stoletími ústy Davida Duch svatý mluvil o podrobnostech Mesiášova ukřižování. Davida Bůh používá jako předobraz Krista. Zvláště to vidíme v Žalmech - zejména v Žalmu 22. David tu ve chvíli zoufalství volá k Bohu:

• Ž 22:2  Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?

 To je Pánovo zvolání (Mt 27:46)  Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eli, Eli, lama sabachtani?", to jest: `Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?´

nebo verše:

• 8  Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro smích, šklebí se na mě, potřásají hlavou: 9  "Svěř to Hospodinu!" "Ať mu dá vyváznout, ať ho vysvobodí, když si ho oblíbil!"

dále

• 16  Jako střep vyschla má síla, jazyk mi přisedl k patru. Vrháš mě do prachu smrti!

a dále

• 19  Dělí se o mé roucho, losují o můj oděv.

Jan tu podtrhuje svrchovaný Boží plán i Synovu poslušnost. O jeho šaty se rozdělili vojáci. Zůstal nahý. Když včerejšího večera umýval nohy učedníkům, odložil svrchní šat, aby se pokořil, jako jejich služebník. Nyní je zbaven veškerých šatů, aby byl pokořen přede všemi lidmi. Tak nakonec ten Král králů odložil i svou slávu, kterou měl u Otce na věčnosti, aby stal hříchem kvůli nám.

B. Je dokonáno!

Zbičovaný, krvácející, vyčerpaný tak, že horní břevno kříže musel nést na vrch kopce někdo jiný  - Šimon z Kyrény, byl Ježíš o deváté hodině (Mk 15:25) ukřižován. V poledne nastala po celé zemi tma. Kolem třetí hodiny se Ježíšovo utrpení na kříži chýlilo ke konci.

• J 19:28-29  Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce naplnilo Písmo, řekl: "Žízním." 29  Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům.

Cestou z města mu někteří milosrdní lidé podávali víno okořeněné myrhou (Mk 15:23), což je přírodní sedativum a slouží k tišení bolesti a otupuje vědomí člověka. Ježíš je však nepřijal. Vojáci podali Ježíši houbu namočenou do octa. Ne proto, aby mu ulevili od bolesti, ale naopak. Ocet posílil tělo, aby ještě déle bojovalo. Utrpení se prohlubovalo. Nepřišel však Ježíš právě pro tuto chvíli? Ano, s plným vědomí projde veškerým utrpením kříže, aby v tuto hodinu mohl hlasitě zvolat: Dokonáno jest!

• 30  Když Ježíš okusil octa, řekl: "Dokonáno jest." A nakloniv hlavu, skonal.

V tu chvíli byl na něj vylit Boží hněv. Na něho, Božího Syna, který hříchu neučinil (1Pt 2:22)! Je to spravedlivý hněv, který stíhá každého a dopadne na každého, kdo hřeší. Je spravedlivý, protože nás Bůh učinil ke svému obrazu, abychom byli svatí, protože On je svatý. Na Ježíše dopadl Boží hněv určený všem, kteří se narodili jako Boží nepřátelé, žili jako Boží nepřátelé, ale jednoho dne byli usvědčení ze své vzpoury proti svému Stvořiteli a tak litovali svých hříchů a prosili Boha o odpuštění. Je to nejméně pravděpodobná možnost, jak být před Božím hněvem zachráněn: krvácející, zbitý, nahý muž, přibitý na kříž mocně zvolal: Dokonáno jest! To proto, aby pokořil naši pýchu a my viděli a rozuměli, že záchrana z našich vin, naše spása nevede skrze snahu o dobrý život: udělat na Boha dojem, že jsem přeci dobrý. Toto je Boží cesta ke spáse, k odpuštění, k věčnému pokoji s Bohem a k plné radosti nyní i navěky! Skrze víru v tohoto ukřižovaného Ježíše!

• J 3:36  Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává."

To, co tys nedokázal udělat, to udělal Boží Syn Ježíš. Jeho život se vyznačoval tím, co každému z nás chybělo: vždy se řídil Otcovou vůlí a tak prokazoval svou lásku k Otci. My jsme to nedokázali, On to dokázal. Kdo v něho věří, byl ukřižován spolu s ním. On umřel kvůli našim hříchům, abychom my umřeli moci hříchu! Bůh nyní volá každého, aby litoval své bezbožnosti a věřil v jeho Syna Ježíše Krista! Ještě je čas být zachráněn před hněvem Božím, který Ježíš nenesl. Ten přichází stejně tak jistě jako po noci nové ráno! Skryj se skrze víru v Kristu! Jedině tak budeš spasen!

C. Očitý svědek

Pán Bůh nám dal 3 svědky, kteří dosvědčují pravdivost toho, co se stalo na Golgotě.

1) Písmo samotné, ve kterém nyní čteme, je napsána s autoritou Ducha svatého

2)  jsou naplněná proroctví SZ

3) očitý svědek

• 3) J 19:35  A ten, který to viděl, vydal o tom svědectví, a jeho svědectví je pravdivé; on ví, že mluví pravdu,

Ten očitý svědek je evangelista Jan, jeden z Dvanácti. Takto podobně o sobě píše na dalších místech evangelia - dobře ho známe z popisu Písma jako "učedníka, kterého Ježíš miloval"

• J 13:23  Jeden z učedníků, kterého Ježíš miloval, byl u stolu po jeho boku.

Kontext nám dosvědčuje, o koho jde: podívejte se do 21. kapitoly v. 24, kde se znovu píše stejným způsobem o učedníku, který vydává svědectví:

• J 21:24  To je ten učedník, který vydává svědectví o těchto věcech a který je zapsal;

Evangelista Jan, očitý svědek života i ukřižování Ježíše Krista, nám o tom všem nyní vypráví.

2) Druhý svědek pravdivosti těchto událostí je Starý zákon. To, co bylo o Kristu předpovězeno, to se do nejmenších detailů naplnilo. Je pátek, blíží se večer. Se západem slunce začíná v židovském týdnu sobota. Od slunce západu do slunce západu dalšího dne. Na nadcházející sobotu připadá velký svátek.

• J 19:31  Poněvadž byl den přípravy a těla nesměla zůstat přes sobotu na kříži - na tu sobotu totiž připadal veliký svátek - požádali Židé Piláta, aby odsouzeným byly zlámány kosti a aby byli sňati s kříže.

Těla se musí z křížů sundat. Nesmí tam zůstat přes noc, jinak by to zemi přineslo prokletí. Proto židovští vedoucí požádali Piláta, aby jim byly zlámány kosti a těla byla sundána.

• Dt 21:22  Bude-li nad někým pro hřích vynesen rozsudek smrti, bude-li usmrcen a ty jej pověsíš na kůl, 23  nenecháš jeho mrtvolu na kůlu přes noc, ale bezpodmínečně ho pohřbíš týž den, protože ten, kdo byl pověšen, je zlořečený Bohem. Neposkvrníš svou zemi, kterou ti dává do dědictví Hospodin, tvůj Bůh.

Obyčejně nechali Římané muže nebo ženy viset na kříži dokud nezemřeli. To mohlo trvat i několik dní. Na svislém trámu kříži bylo dokonce cosi, jako sedátko, aby si mučený mohl ulevit. Ale to nakonec jen prodlužovalo agonii, která končila ve chvíli, když člověk již neměl sílu, aby se nadechl. Římští vojáci měli pro tuto příležitost železnou palici, kterou se lámaly kosti odsouzeným. Člověk potom zemřel rychle.

• Jan 19:32-37  Přišli tedy vojáci a zlámali kosti prvnímu i druhému, kteří byli ukřižováni s ním. 33  Když přišli k Ježíšovi a viděli, že je již mrtev, kosti mu nelámali, 34  ale jeden z vojáků mu probodl kopím bok; a ihned vyšla krev a voda. 35  A ten, který to viděl, vydal o tom svědectví, a jeho svědectví je pravdivé; on ví, že mluví pravdu, abyste i vy uvěřili. 36  Neboť se to stalo, aby se naplnilo Písmo: `Ani kost mu nebude zlomena´. 37  A na jiném místě Písmo praví: `Uvidí, koho probodli.´

Ježíši kosti nelámali opět podle slov Písma, která se nyní naplnila. Jan Křtitel, když uviděl poprvé Ježíše, řekl:

• J 1:29  Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa.

Velikonoční beránek, který byl Mojžíšovým zákonem předepsán, aby jej o velikonocích židé jedli, nesměl mít zlámané kosti (Ex 12:46).  

Druhé místo, které spojuje Starý zákon s tím, co se nyní děje na kříži, je

• Žalm 34:20  Mnoho zla doléhá na spravedlivého, Hospodin ho však ze všeho vysvobodí. 21  Ochraňuje všechny jeho kosti, nebude mu zlomena ani jedna.

Jeden z vojáků však probodl kopím Ježíšův bok, aby se ujistil, že je mrtev. Krev a voda jsou důkazem, že je opravdu mrtev. I zde se naplnilo slovo o příchodu Mesiáše, kdy Bůh vysvobodí svůj lid ze zajetí: ze zajetí modloslužby a hříchu.

• Zacharjáš 12:10  Ale na dům Davidův, na toho, jenž sídlí v Jeruzalémě, vyleji ducha milosti a proseb o smilování. Budou vzhlížet ke mně, kterého probodli.
• Zacharjáš 13:1  V onen den vytryskne pro dům Davidův i pro obyvatele Jeruzaléma pramen k obmytí hříchu a nečistoty.

V očích nevěřícího světa to byla Ježíšova absolutní porážka – byl ukřižován jako zločinec. Z pohledu věčnosti pak mnozí mohou zvolat s evangelistou Janem:

• J 1:14  Spatřili jsme jeho slávu...

Neboť dokonal dílo spasení.

Milí bratři, milé sestry, to co jsme nyní slyšeli z Janova evangelia, není pro většinu z nás nové. Slyšeli jsme o Ježíšově ukřižování, přemýšleli o něm. Jan nám tu však říká, proč to vše tak důkladně zapsal. Proč si dal tu práci a spojil události kříže s oddíly Starého zákona, s Žalmy, 5 knihami Mojžíše nebo s Malými proroky. Svůj cíl nám odhaluje ve verši 35:

• Jan 19:35  A ten, který to viděl, vydal o tom svědectví, a jeho svědectví je pravdivé; on ví, že mluví pravdu, abyste i vy uvěřili.

Abychom uvěřili. Věříte tomu? Věříte tomu, co se stalo s Ježíšem na Golgotě? Má otázka však nesměřuje jen do chvíle ukřižování Ježíše. Myslím, že ani Janův důvod k sepsání evangelia tam nesměřuje. Ta otázka jde dál: Věříte i dnes, že Ježíš umřel na golgotském kříži ne pro svoje viny ale za naše? Pak musíte žít ve světle Ježíšova kříže! Ježíš nezemřel proto, aby se stal námětem svatých obrázků a krucifixů na zdi! Kříž není dávná vzpomínka na hrůzné události toho dne!

• Římanům 6:3-13  Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt? 4  Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom - jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce - i my vstoupili na cestu nového života. 5  Jestliže jsme s ním sjednoceni, protože máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít účast i na jeho zmrtvýchvstání. 6  Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili. 7  Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu. 8  Jestliže jsme spolu s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. 9  Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje. 10  Když zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, když nyní žije, žije Bohu. 11  Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši. 12  Nechť tedy hřích neovládá vaše smrtelné tělo, tak abyste poslouchali, čeho se mu zachce; 13  ani nepropůjčujte hříchu své tělo za nástroj nepravosti, ale jako ti, kteří byli vyvedeni ze smrti do života, propůjčujte sami sebe a své tělo Bohu za nástroj spravedlnosti.

Milovaní svatí! Žijete ve světle kříže nebo se necháváte dobrovolně znovu spoutávat hříchem skrze pokušení, které nutně přichází? Jaké starosti každodenního života jsou silnější než to, že Ježíš zaplatil za tvé hříchy. Co je na v tomto světě lákavějšího, že zastiňuje moc kříže, která tě osvobodila z pout hříchu? Písmo po nás chce, aby svoboda, jíž nám Ježíš svou smrtí vydobyl, prostupovala naše životy! Tak proč ještě je tvůj život naplněný tolika koníčky, cíli i starostmi, o které se stará tento svět? Ty jsi byl povolán ze tmy do světla. Proto to Jan napsal: abychom nyní věřili a ve víře žili, abychom naplnili svůj život Kristem. Jak, jak to mám udělat? Jak mám "poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání, a dát se prostoupit vší plností Boží." ? (Ef 3:19) Přicházej ke Kristu v modlitbě, čti o Kristu v Písmu, přemýšlej a rozjímej o Kristu Písma a služ Kristu Písma, kde jen můžeš - ve své rodině i v církvi. Den má 24 hodin a přece bude každá naplněná užitkem v tvém životě pro celou věčnost, budeš-li žít vírou v dokonané dílo Kristova kříže.

Jak to vypadá v praxi?

Jan nám dává příklady 4 lidí, jejichž život byl křížem Krista proměněn.

III. Nikdy už nebudeš stejný! (25-27, 38-42)

• J 19:25  U Ježíšova kříže stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská. 26  Když Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce: "Ženo, hle, tvůj syn!" 27  Potom řekl tomu učedníkovi: "Hle, tvá matka!" V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě.

A. Některé z žen, které Ježíše...

• Mk 15:41   ...provázely a staraly se o něj, když byl v Galileji, a mnohé jiné, které se spolu s ním vydaly do Jeruzaléma.

nyní stály opodál u kříže. Ježíš svěřuje svou matku, Marii, do péče evangelisty Jana. O Josefovi, manželu Marie, už se Písmo nezmiňuje. Jako nejstarší syn měl Ježíš zodpovědnost za matku. Proto ji nyní svěřuje do péče Jana. Na Ježíšově rodině se naplňuje slovo, které pověděl učedníkům, když si tak trochu ztěžovali, že všechno kvůli Ježíši opustili a nyní toho na tomto světě moc nemají, že jsou chudí.

• Mk 10:29   "Amen, pravím vám, není nikoho, kdo opustil dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce nebo děti nebo pole pro mne a pro evangelium, 30  aby nyní, v tomto čase, nedostal spolu s pronásledováním stokrát více domů, bratří, sester, matek, dětí i polí a v přicházejícím věku život věčný.

Vzpomínáte, když jste uvěřili a přišli do církve mezi lidi, kteří uvěřili ve stejného Spasitele jako vy? Duch svatý vám ukázal, že máte novou rodinu. Písmo o ní svědčí jako o Boží rodině, kdy máme všichni jednoho nebeského Otce! Myslím, že to dobře víme, že máme novou velkou rodinu. Rádi s tím počítáme. Dostává se nám péče a pozornosti, kamkoli přijdeme do církve Kristovy, ať v Čechách nebo v cizině. Cítíme se jako doma. Potíž je, když ale víme, že máme novou rodinu v Kristu, ale nerozumíme, že my sami jsme novou rodinou druhým křesťanům! Jak to vypadá v rodině? Otevíráš dveře svého domu pro jiné křesťany, bratry a sestry? Jsi pohostinný?

Písmo říká: 1 Pt 4:9  Buďte jedni k druhým pohostinní a nestěžujte si na to!

Když otevřeš dveře svého domu a pozveš někoho, můžeš ho lépe poznat, budeš lépe vědět, za co se můžeš v jeho životě modlit, můžeš ho povzbudit. Ale jistě skrze takovou návštěvu Pán bude povzbuzovat tebe, protože se dozvíš, co Spasitel nyní dělá v životě bratra nebo sestry. Budeš bohatý. Otevři své srdce druhým!

B. Josef z Arimatie a Nikodém

Byli tu ještě dva muži, jejichž život se ve světle Ježíšova kříže proměnil.

• J 19:38-39  Potom požádal Piláta Josef z Arimatie - byl to Ježíšův učedník, ale tajný, protože se bál Židů - aby směl Ježíšovo tělo sejmout z kříže. Když Pilát k tomu dal souhlas, Josef šel a tělo sňal. 39  Přišel také Nikodém, který kdysi navštívil Ježíše v noci, a přinesl sto liber směsi myrhy a aloe.

Jeden jak druhý se kdysi bál lidí - hlavou jim běhalo asi toto: "co by si lidi řekli, kdyby se vědělo, že jsem Ježíšův následovník?" Evangelista Jan měl ve 12. kapitole pro takové lidi jen slova zármutku:

• J 12:42  Přesto v něho uvěřili mnozí z předních mužů, ale kvůli farizeům se k němu nepřiznávali, aby nebyli vyloučeni ze synagógy. 43  Zamilovali si lidskou slávu víc než slávu Boží.

Ale i pro takové lidi je kříž Ježíše mocnou pomocí. Nyní se oba k Ježíši veřejně přiznali. Už déle nemohli skrývat, co se dělo v srdci: pravda je přesvědčila. Už není možné skrývat svou víru, i kdyby je to mělo stát vyloučení z nejvyšších kruhů - židovské rady. Tam, kde své dílo koná Duch svatý, bude vidět ovoce Ducha. Kdysi se oba báli lidí - co by řekli. Nyní se bojí Boha a ne lidí. Tak světlo kříže přivedlo do správné perspektivy i život těchto dvou mužů. Už rozumí, na čem záleží: líbit se Bohu je důležitější než se líbit lidem!

• J 19:40  Vzali Ježíšovo tělo a zabalili je s vonnými látkami do lněných pláten, jak je to u Židů při pohřbu zvykem.

Nakonec zaopatřili Ježíšovo tělo k pohřbu, Josef jako vážený člen židovské rady měl přístup k Pilátovi a tak požádal o jeho tělo a Nikodém, jako zámožný člověk, nakoupil ke 40 kg směsi myrhy a aloe. Zabalili Ježíše do vonných pláten.

• J 19:41-42  V těch místech, kde byl Ježíš ukřižován, byla zahrada a v ní nový hrob, v němž dosud nikdo nebyl pochován. 42  Tam položili Ježíše, protože byl den přípravy a hrob byl blízko.

Je pátek k večeru. Ježíš leží mrtev v hrobě. Je dokonáno. Je zaplaceno.

Co znamená Ježíšův hrob?

Kdyby nebyl dán do hrobu, znamenalo by to, že nezemřel na kříži. A jestliže nezemřel, jak prorokovalo Písmo, pak by nebylo zaplaceno výkupné za otroky! Ještě bychom byli v moci hříchu! Také by to znamenalo, že hřích není v Božích očích až tak hrozný, že nemusí být potrestán. Znamenalo by to, že výrok Písma "mzdou hříchu je smrt" by neplatil. Nemusel by být potrestán smrtí - tou věčnou smrtí! Ale Bůh to vidí jinak. Hřích není lehkovážná záležitost. Bez výjimky nás odděluje od Boha na věky věků a přináší prokletí a utrpení. To je mzda hříchu. Vidíš to také tak, jako tvůj Spasitel? Když budeme rozumět, co je to hřích v Božích očích, pak Ježíšův hrob bude nedílnou součástí naší evangelizace. Bez jeho hrobu nemá totiž evangelium žádný smysl. Kdo by potřeboval být zachráněn, když není od čeho? Ale hřích je v očích svatého Boha tak hrozný, že nebylo jiného způsobu, jak nás vysvobodit z jeho moci, než smrtí Božího jednorozeného Syna! Tak veliká je propast mezi vším, co je s hříchem spojeno a svatým Bohem! Pán Ježíš byl dán do hrobu. Nechal jsi přibít svoje hříchy spolu s Kristem na jeho kříž? Zemřel jsi hříchu spolu s Kristem? Pak ten starý člověk v tobě zemřel a byl dán do hrobu s Kristem, abys mohl být vzkříšen k novému životu. To je naše evangelium!