Ale Ježíš tu hroznou hodinu, to hrozné místo, hrozivý čin lidské zloby a ukrutný nástroj lidské zloby kříž promění na hodinu, místo, čin a nástroj nesmírné Boží slávy. Pán Ježíš všechno to zlé, hnusné a převrácené posvěcuje svým utrpením a svou krví! Posvěcuje ten čas a místo. Obrací čin lidské zloby v nádherný skutek Boží lásky.

Z Písma je nad slunce jasnější, že spása je pouze a jen vírou v Krista! A v Písmu není jasnější, lépe formulovaný text, než tento z 2 Tm 3,15-17, který by dosvědčoval dokonalou dostatečnost Písma v otázkách moudrosti potřebné ke spáse.

Mk 12,28 Tu přistoupil jeden z učitelů Zákona, který je uslyšel, jak se spolu dohadují.

Jaká byla v tu dobu Abramova víra? Byla to víra teprve se rodící, právě vložená do Abrama. Ale přesto silná, dostačující, protože Abram poslechl. Víte tehdejší pospolitost lidí byla mnohem více než ta dnešní spjatá se zemí, kde se lidé narodili a žili! Mnohem více pro ně znamenal jejich rod.

Boáz a Rút se stali jedním tělem. Oba jsou svou zbožností, pokorou a trpělivostí velikým příkladem pro nás. Možná je to pro nás dnes nepochopitelné, protože žijeme ve společnosti, která nás učí, abychom si bez ptaní vzali to, po čem toužíme. Učí nás, že když po něčem toužíme, potom to chceme hned a bez rozmýšlení. Třeba i na dluh!