Pánovo vyučování pokračuje.
J 6,47 Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný. 48 Já jsem chléb života. 49 Vaši Otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. 50 Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře. 51 Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z toho chleba, živ bude na věky.
BEZ ŽIVÉ, SPASITELNÉ VÍRY NEMÁŠ Z PAMÁTKY PÁNĚ ŽÁDNÝ UŽITEK!
J 6,45-57;
ÚVOD
V bitvě evangelia totiž nejde o vnější věci tohoto světa, o věci, které si myslíme, že dobře známe. Ale jde o duchovní zápas o duše lidí. Je nelítostný, hrozivý tak, že ani ten nejstrašlivější konflikt fyzického světa se mu nepřiblíží svou intenzitou a smrtností. Tento zápas by bez Božího nadpřirozeného zásahu a intervence nikdo z lidí nevybojoval vítězně.
VSTÁVAJE A VZÝVAJE JEHO JMÉNO POKŘTI SE! SK 22,6-16;
ÚVOD
Pokoj vám a milost drazí přítomní. Ve Sk 22 stojí v prvních dvou verších toto.
Z Galileje přichází Pán Ježíš. Je to něco přes sto Km. Jde tuto vzdálenost pěšky, aby se nechal od Jana pokřtít. To je něco nepochopitelného. Ten, který nás křtí svým Duchem svatým, abychom byli zachráněni a měli život. Ten, který je Stvořitelem života, Pánem života a který je ŽIVOT sám, se nechává od hříšníka Jana pokřtít! A velmi ho tím uvádí do rozpaků.
TOTO JE MŮJ MILOVANÝ SYN! Mt 3,4-17;
ÚVOD
Pokoj vám! Jak jsme oznámili spolu s bratrem Janem, začneme dnes vyučováním o křtu. A kde jinde bychom měli začít než u našeho vzoru pravého lidství. U Božího Syna, u Pána Ježíše Krista.
Víme, že Pán Ježíš se narodil jako člověk. V těle jako má hříšný člověk vyjma hříchu. Kraličtina říká: „V podobnosti těla hříchu, vyjma hříchu.“ Víme, že Ježíš je Beránkem Božím, vyhlédnutým před stvořením světa. Jan o Něm říká doslova.
Jak veliký je ten zástup VE Zjevení? Nikdo ho nedokáže sečíst! A kolik hříchu napáchá člověk před svým obrácením a kolik jich napáchá i po svém obrácení? A musíme to číslo skutečně znát? Když víme, že i za jeden jediný hřích spáchaný, byť jen v mysli člověka, musí být viník a bude viník odsouzen a odloučen od Boha na věky v trestu? Jak moc tupí i jeden jediný hřích svatého Boha?
HLE PŘIŠLA HODINA! Mk 14,33-41;
Ale plný, velký sbor není tím pravým ukazatelem opravdové zbožnosti. A už vůbec ne v dnešním světě. Mít jako hlavní parametr zaplněné židle v sále naopak otvírá cestu hříšnému světu do církve! Dnes je naprosto běžné v církvích plnit sedadla a tak rozšiřovat sbory tím, že slevíme z toho, co požaduje Písmo. Snížíme tu normu toho, kdo je křesťan a co to znamená!
