Jan Suchý, Ústí nad Labem, 11. srpna 2019
Pokoj vám, bratři a sestry, milí hosté,
pokračujeme dnes výkladu části Nového zákona, Janova evangelia, kapitola 20. Na úvod přečteme z našich Biblí oddíl od 1. do 18. verše.
Jan Suchý, Ústí nad Labem, 21. června 2019
Pokoj vám, milí bratři a sestry, vítám také hosty.
Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží.
Věříte tomu, co se stalo s Ježíšem na Golgotě? Má otázka však nesměřuje jen do chvíle ukřižování Ježíše. Myslím, že ani Janův důvod k sepsání evangelia tam nesměřuje. Ta otázka jde dál: Věříte i dnes, že Ježíš umřel na golgotském kříži ne pro svoje viny ale za naše? Pak musíte žít ve světle Ježíšova kříže! Ježíš nezemřel proto, aby se stal námětem svatých obrázků a krucifixů na zdi! Kříž není dávná vzpomínka na hrůzné události toho dne!
Efezským 4:29-30 Z vašich úst ať nevyjde ani jedno špatné slovo, ale vždy jen dobré, které by pomohlo, kde je třeba, a tak posluchačům přineslo milost. A nezarmucujte svatého Ducha Božího, jehož pečeť nesete pro den vykoupení.
Pavel Borovanský, Ústí nad Labem 7. července 2019
Potomstvo Abrahamovo
Pavel vede Izraelce k Abrahamovi, aby se ve světle Písma podívali na to, čeho a jak Abraham vlastně dosáhl. Když chceme pochopit dobře Pavlův záměr, musíme nejdříve poznat, jak se Židé na Abrahama dívali. Jak se na něj dívali všichni ti, kdo usilovali o spásu ze skutků.
Židé měli Abrahama za vzor spravedlivého člověka, pro jeho skutky. Vnímali ho jako toho, kdo skutečně dosáhl spásy díky svým skutkům. Úplně převrátili Boží pravdu vzhůru nohama. Tím dokazovali, že svou snahou domoci se spásy plněním Zákona, se odklonili od víry židovských praotců. Abrahama, Izáka a Jákoba.
Jan Suchý, Ústí nad Labem, 30. června 2019
Pokoj vám, bratři a sestry, milí hosté i domácí víry.
Po tři a půl roku vyučoval Pán Ježíš své učedníky o Božím království. A my jsme spolu nyní tři a půl kapitoly před zakončením Janova evangelia, které o této slavné službě Božího Syna, Ježíše Krista, vypráví.
Před Bohem a Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, tě zapřísahám pro jeho příchod a jeho království (2 Timoteovi 4:1)
Když zvěstujeme o Ježíši Kristu, naším cílem musí být ne to, co je před očima člověka. Lidé si někdy myslí, že být křesťanem znamená nedělat špatné věci a žít dobře. Ale Ježíšovo království není z tohoto světa. To na čem záleží, je lidské srdce. Z něho vychází zlé nebo dobré. Tvoje zvěstování evangelia musí vysvětlit člověku, který tě poslouchá, že je to jeho srdce, které je v nepořádku a ne na prvním místě jeho jednání.
Pavel Borovanský, Ústí nad Labem 2. června 2019
Pokoj vám a milost! Apoštol Pavel píše do Filipis tato slova:
