CHCEŠ-LI POZNAT BOŽÍ LÁSKU, MUSÍŠ POZNAT KRISTŮV KŘÍŽ! (IZAJÁŠ 53,1-12)

 

Chceš-li poznat Boží lásku, musíš poznat Kristův kříž!

(Izajáš 53,1-12)

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 7. dubna 2023

 

Kdo uvěří naší zprávě? Nad kým se zjeví paže Hospodinova?

 

1. Úvod: Velký pátek je soustředěný na Krista Ježíše.

Jak se člověk může přiblížit k Bohu? Co může ještě udělat – jaký dobrý skutek, který by se Bohu přeci jistě líbil? Komu a jak pomoci, aby to bylo v Božích očích dobré? A když budu víc poctivý a milý? Anebo o Bohu vůbec nepřemýšlí. Nějak bylo, nějak bude. Vždycky se to dá nějak snést… Ale zaposlouchá se někdo, aby slyšel Boží hlas? Zdá se, že málokdo.

• 1 Kdo uvěří naší zprávě? Nad kým se zjeví paže Hospodinova?

Kdo by tomu také věřil? Když Boží cesty jsou tak jiné, než lidské. My máme své představy, jak by to mělo být, dokonce máme jasno o tom, že kdyby Bůh byl, tak jaké by to bylo! Ale ačkoli je člověk hlučný a chvástá se, že má rozum a ví, jak se věci mají, ve skutečnosti člověk bez Boha na světě je jako slepý a hluchý.

• Zj 3:17 Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý.

Kdo uvěří Boží zprávě? Není vůbec o nás. Není vůbec o našich schopnostech se Bohu přiblížit. Není vůbec o tom, co ještě můžeme udělat, abychom to u Boha měli dobré. Jeho paže se zjevila nad někým jiným…

Bůh komukoliv na světě ukazuje svou rukou na jednoho muže. Nenarodil se do královské rodiny, nebyl to slavný voják ani diplomat. Marně bychom pátrali svým pohledem po muži, který by měl čest a slávu u lidí, kterého by zvali státníci na oficiální návštěvu a kdo by byl přední mezi mocnými. Muž, na kterého ukazuje Bůh, je jiný.

• 2 Vyrostl před ním jako proutek, jak oddenek z vyprahlé země, neměl vzhled ani důstojnost. Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili.

Muž, který se objevil v bezejmenném zástupu obyčejných lidí. Když byste chtěli dnes hledat budoucího premiéra Velké Británie, pravděpodobně byste ho našli mezi studenty některé z prestižních vysokých škol v Británii. Muž, na kterého ukazuje Bůh je jiný. Objevil se mezi obyčejnými lidmi na malém městě. Syn tesaře a ve městě, odkud nikdo neočekával nic dobrého (J 1,46). Jeho sousedé si jistě o něm nemysleli: to je budoucí král. A nakonec

• 3 Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili.

Po lidsku to s ním šlo od desíti k pěti. I když se ho držel zástup přívrženců, nakonec většina jeho vlastního národa i římská správa tím mužem povrhli. Byl opuštěn, někdo ho zradil, jiní odešli, mnozí měli o Mesiáši jiné představy. A golgotským křížem to vše vyvrcholilo. Kříž je přeci určen pro zločince. Kdo tam skončí, skončí tam proto, že je proklatý. Mojžíšův zákon přeci říká:

• Dt 21:22 Bude-li nad někým pro hřích vynesen rozsudek smrti, bude-li usmrcen a ty jej pověsíš na kůl, 23 nenecháš jeho mrtvolu na kůlu přes noc, ale bezpodmínečně ho pohřbíš týž den, protože ten, kdo byl pověšen, je zlořečený Bohem.

Ne, to jistě není hrdina, kterého hledal Římany podrobený židovský národ před dvěma tisíci lety; a není to hrdina, kterého hledá dnešní svět. Neopovrhuje jím snad většina lidí v tomto městě? Ale běžte se podívat na mítink někoho z politiků před volbami. Bude plné náměstí. Lidé budou doufat, že když vyhraje ve volbách jejich favorit, tak se budou mít lépe. Ale muž, na kterého ukazuje Bůh je jiný. Je plný bolesti, když se mu trnová koruna zarývá do hlavy a krev stéká po jeho tvářích. Jeho záda jsou rozervána římskými důtkami. Jejich tři biče, s kousky kovu nebo kostí přivázanými na koncích, mu způsobily velikou bolest. A ze všeho nejhorší je, že ho opustil sám Bůh. Proklel ho, zřekl se ho. Vylil na něj svůj spravedlivý hněv. Odepsali ho lidé, odepsal ho Bůh. Mzdou hříchu je smrt. A ten muž, na kterého Bůh ukazuje, umřel.

 

2. Ale

• 4 Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen.

Na tom muži je však něco zvláštního. Duch svatý o něm skrze apoštola Petra potvrzuje:

• On `hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest´. (1Pt 2:22)

A přece právě Ježíš Kristus trpěl – trpěl však za vás (1Pt 2:21). Nebylo v jeho charakteru ani v jeho skutcích nic, proč by měl být odsouzen k smrti. A to nejen v posledních třech letech, kdy veřejně vystupoval mezi lidmi a učil, uzdravoval a svědčil o Boží milosti i soudu. Nebylo na něm nic odsouzeníhodného, aby se za trest musel stát omezeným člověkem, narodit se v lidském těle. Ne.

• 5 Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. 6 Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech.

Bůh ukazuje svou paží na muže, který všechno to trestání a mučení snášel pro nás. Sedm set let před jeho narozením Bůh mluví skrze proroka Izajáše: zamiloval jsem si tě. Z lásky ke mně a z lásky k tobě tento muž dojde až na kříž, ačkoliv v něm samotním nebylo nalezeno nic k odsouzení. Jak tě vidí Stvořitel a Udržovatel života? Jak o tobě smýšlí? Jedna věc je jistá: vidí tě jako ovci, která bloudí po horách a nemá, kde se skrýt. Její budoucnost je beznadějná. Sama v horách nakonec zahyne. Zraní se či vyhladoví, dožene ji dravá zvěř, či uhyne žízní. Proto přišel v určený čas od Boha tento Ježíš. On, Král slávy, věčný Bůh, věčný Syn věčného Otce, přijal tělo poníženosti a vydal se dobrovolně do rukou hříšníků, aby alespoň některé zachránil.

• 7 Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku, jako ovce před střihači zůstal němý, ústa neotevřel. 8 Byl zadržen a vzat na soud. Kdopak pomyslí na jeho pokolení? Vždyť byl vyťat ze země živých, raněn pro nevěrnost mého lidu. 9 Byl mu dán hrob se svévolníky, s boháčem smrt našel, ačkoli se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti.

 

Jaký je ještě tento muž, nad nímž se zjevila paže Hospodinova. Jaký je ten, kterého Bůh dal pro naši záchranu od věčné smrti?

Je pokorný. My známe pozemské vládce: krále, prezidenty, premiéry. A kdo z nich se kdy dobrovolně vzdal svého místa, úcty lidí a výsad svého postavení, aby se místo toho stal služebníkem, dokonce otrokem pro druhé. A i kdyby někdo z mocných myl hříšníkům nohy, jako to dělává o Velikonocích římský papež, není to snad v pořádku – když každý takový má nad sebou větší autoritu a tou je jeho Stvořitel? Tady je však někdo, komu právem náleží větší úcta než králům, prezidentům či premiérům států. Zde je ten, který vládne nad celou zemí, ten, jehož uctívá nebe a před nímž se třesou padlé nebeské bytosti v čele s ďáblem! A přece se pokořil. Právě takovým se vydal do rukou, aby skrze jeho službu, skrze jeho oběť vydobyl mnohé lidi pro nebeské království. Pokořil se ve svém srdci, když na věčnosti vysvitl ten plán na záchranu hříšníků. Je jen jedna cesta, jak jim dát věčný život, jak je zbavit pout hříchu, jak je odvrátit od věčného utrpení v odloučení od Boží lásky. Pokořil se a přijal tu cestu. Není nikdo jiný, kdo by to mohl učinit. Není nikdo další, kdo by měl dostatek, aby mohl za hřích lidí zaplatit požadovanou cenu. Ta je stanovená Boží svatostí. Tu cenu má jen Bůh. A Boží Syn Ježíš se pokořil. Pokořil se až do hrobu, který byl určen pro svévolníky.

 

3. Moc Kristova kříže

• 10 Ale Hospodinovou vůlí bylo zkrušit ho nemocí, aby položil svůj život v oběť za vinu. Spatří potomstvo, bude dlouho živ a zdárně vykoná vůli Hospodinovu. 11 Zbaven svého trápení spatří světlo, nasytí se dny. "Tím, co zakusí, získá můj spravedlivý služebník spravedlnost mnohým; jejich nepravosti on na sebe vezme. 12 Proto mu dávám podíl mezi mnohými a s četnými bude dělit kořist za to, že vydal sám sebe na smrt a byl počten mezi nevěrníky." On nesl hřích mnohých, Bůh jej postihl místo nevěrných.

To je Hospodinova vůle. Jaká láska k nám, že uprostřed Boží Trojice vysvitl ten paprsek naděje pro nás stvořené k Jeho obrazu. Bůh sám se rozhodl dát sám sebe pro nás. Milující Otec, zdroj lásky, je ochoten zpřetrhat věčná pouta se svým Synem. Syn miluje svého Otce a vyjadřuje svou lásku poslušností tomuto úradku. Duch svatý je ochoten zjevovat skrze vykoupené Boží děti nádheru charakteru věčného Boha dalším hříšníkům, i když to znamená, že se mu budou rouhat a urážet jej. Ale odpuštění hříchů není bez prolití krve. Bůh posečkává s konečným soudem a odsouzením hříšníků. Každodenní chrámová oběť staré smlouvy je toho připomínkou.

• Žd 10:4 neboť krev býků a kozlů není s to hříchy odstranit.

Ale Božímu Synu, Kristu, dal Bůh tělo.

• 12 Kristus však přinesl za hříchy jedinou oběť,

A to své tělo. Prolil svou krev, kterou jsme i my očištěni, jestliže věříme, že byla prolita i za nás. Láska Kristova rozkvetla skrze kříž. Láska nemůže nikdy zůstat bez ovoce. I láska Pána Ježíše přináší dnes a denně nové a nové ovoce v podobě spasených hříšníků. I na tobě se dnes zjevuje Boží láska, jestliže za tebe Kristus zemřel. Vzal na sebe tvoje nepravosti, aby ti získal u Boha spravedlnost. Jeden skutek Kristovy lásky přinesl spravedlnost nesčetnému zástupu lidí (Ř 5,19). A Bůh mu dal podíl mezi mnohými (v. 12). Jak je Bůh štědrý! Kristus se stal v těle člověka prvním vzkříšeným k věčnému životu. Tak na jeho těle vidíme, jaké bude to naše tělo po vzkříšení. Jaká naděje! Jaký pokoj! Jaká radost a vděčnost! To tělo, které máš dnes a které tě někdy trápí a s přibývajícím věkem čím dál víc, to bude proměněno. Jakou budoucnost nám vydobyl svým utrpením kříže. Kristus spatřil světlo. Křížem, smrtí ani hrobem to nekončí. Kříž je začátek nového věku. Budeme jako Kristus, svatí, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, bezúhonní (Ef 5,27). Kristovo dílo přivede k životu zástupy. Nebe bude naplněno jejich zpěvem. A náš zpěv, naše chvála Bohu, bude jako hukot množství vod a jako dunění hromu. A budeme volat:

• Zj 19:6b   "Haleluja, ujal se vlády Pán Bůh náš všemohoucí. 7  Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila 8  a byl jí dán zářivě čistý kment, aby se jím oděla."

Tak kdo uvěří této zprávě o Ježíši Kristu? Na něj ukazuje Hospodinova ruka: To je On, to je Spasitel. Pozvedni své oči a podívej se na Něho vírou. Pak všechna hrůza Kristova kříže, který si dnes připomínáme, se pro tebe stane tím požehnáním, které skrze něj Bůh učinil. Přijď ke Kristu a budeš živ!

• Zj 19:9b Blaze těm, kdo jsou pozváni na svatbu Beránkovu."