Dokonalý Boží plná pro vyvolené ze Židů i pro vyvolené z národů! Ř 11,11-15

Dokonalý Boží plná pro vyvolené ze Židů i pro vyvolené z národů! Ř 11,11-15

Motto: Filipským 1:27 Jenom veďte život hodný Kristova evangelia, abych viděl, až přijdu, nebo nepřijdu-li, abych slyšel, že zakotveni v jednom Duchu vedete jednou myslí zápas ve víře v evangelium.

Úvod

Dobrý den vám všem milovaní! Jaký den je ten dobrý? Ten, který můžeme prožít na této zemi ve víře a v pokání! Ten, ve kterém jsou naše srdce, mysl i duch zaměřeny na Ježíše Krista a Jeho kříž! Každý den, ve kterém sloužíme Bohu z bázní a chvěním, líbáme Syna a utíkáme se k Němu, žalm druhý!

Zdravím všechny domácí víry. Zdravím všechny Boží děti v tomto shromáždění. Zdravím všechny hosty a hledající. A toužím po tom, abychom si každý jeden z nás uvědomili, jaká veliká milost, jaká převzácná výsada. Jaká nebeská, Boží dobrota naplňuje v tuto chvíli naše životy právě proto, že můžeme být zde na tomto místě. Uprostřed shromáždění Božího lidu, naslouchat výkladu Božího slova, chválit Boha, zpívat mu celým srdcem a očekávat na Jeho konání v našich životech!

V listu do Říma sledujeme už nějaký čas Pavlovo vyučování o svrchovaném Božím vyvolení. Toto učení, které přijal Pavel od Pána Ježíše 1 K 11,23; 1 K 15,3; mluví o církvi ze Židů i pohanů! Mluví o jednom Božím lidu, který byl vyvolen, poznán a zamilován Bohem již před stvořením světa! Ef 1,4, Ř 11,1-2. Tento jeden vykoupený lid byl vykoupen vírou v zaslíbeného Mesiáše, o kterém hovoří Písmo od počátku až do konce! Tento Mesiáš je vyhlédnut a určen jako Beránek Boží před stvořením světa a přišel kvůli nám na konci časů 1 Pt 1,19-20! První výrok Božích úst o vtěleném Kristu je ihned po pádu ve třetí kapitole Gn. Bůh mluví k hadovi takto:

  • Genesis 3:15 Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu."

Pavlovo vyučování o spasení a záchraně všech Božích vyvolených ze Židů i pohanů je v souladu a v kontextu vrcholu celého listu Římanům! List Římanům dokonale vykresluje a odhaluje Boží plán spásy. Přesný, dokonalý, svrchovaný v moci, která ho uskutečňuje! List Římanům ukazuje ve svém vrcholném prohlášení na jednu jedinou cestu spásy pro všechny, Židy i pohany. Na jednu jedinou moc, která zachraňuje všechny, Židy i pohany!

  • Římanům 1:16 Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka. 17 Vždyť se v něm zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře; stojí přece psáno: `Spravedlivý z víry bude živ.´

Z víry v zaslíbeného Pána Ježíše Krista.  O Němž hovoří Písmo a o kterém mluví každá další kniha Písma jasněji a zřetelněji. Až k úplnému zjevení Kristovi slávy v Jeho vzkříšení a nanebevstoupení. Jen vírou v tohoto Krista Písma je možné dojít spásy. A to na základě svrchovaného Božího vyvolení. Nezáleží na tom, kdo se namáhá a kdo usiluje. Záleží jen na Bohu, který se slitovává Ř 9,16! Duchovní mrtvola, mrtvá ve svých hříších a vinách, popsaná v Ef 2,1-2; nemůže činit nic! A Bůh jasně ve svém slovu říká:

  • Římanům 9:15 Mojžíšovi řekl: `Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.´

Boží plán spásy byl a je od počátku dokonalý a je naprosto přesně podle předurčení Bohem naplňován! Písmo nikde neučí nic o tom, že by Bůh musel kvůli komukoli z lidí, nebo z duchovních mocností svůj plán nějak pozměnit, pozastavit, nebo dokonce zrušit a přijít s novým! Všechno se děje podle svého odvěkého ustanovení a spěje k naprosto absolutnímu naplnění. Vznik národa Izrael z kořenů Abrahama, Izáka a Jákoba. Vyvolení tohoto lidu a ustanovení první smlouvy s národem Izrael. Svěření zákona, bohoslužby, zaslíbení, to vše bylo dané národu Izraeli přesně podle tohoto plánu. Bůh chyby nečiní.

  • Žalmy 115:3 Náš Bůh je v nebesích a všechno, co chce, koná.

 

  • Žalmy 135:6 Všechno, co Hospodin chce, to činí na nebesích i na zemi, v mořích i ve všech propastných tůních.

 

Víme, že zákon nebyl dán k dosažení spásy a ze skutků zákona nebude nikdo spasen. Víme, že zákon byl dán pro poznání hříchu, aby celý svět a všichni lidé byli usvědčeni z viny! Ř 3,19-20; Víme, že Izrael nepochopil a nerozpoznal cíl Mojžíšova zákona. Pochopili to vírou pouze vyvolení z Izraele. Přesně podle Božího plánu. Tak jak bylo před věky uřčeno, se stalo. A přesně podle tohoto Božího plánu byl i Izrael jako celek zavržen, jak předpověděl již Izajáš Ř 9,27-29; 10,19-21. Potvrdil to i Pán Ježíš svým výrokem o domě, který se Izraeli zanechává prázdný Mt 23,37-39. A svědčí o tom i Janovo evangelium.

  • Jan 1:9 Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. 10 Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. 11 Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali.

Ale kéž my dnes neděláme tu stejnou chybu jako tělesný Izrael. Kéž dobře chápeme v Duchu svatém a pravdě! Kéž nám pravda o tom, že se vše děje přesně podle plánu svrchované Boží vůle, a tedy i zavržení tělesného Izraele bylo od počátku připraveno. Kéž nám toto poznání dopomáhá k ještě větší důvěře Bohu, Kristu a Jeho evangeliu! Číst těžká slova o zavržení kohokoli, třeba Ezaua, faraóna, Jidáše a zde dokonce celého národa, kromě vyvolených. To není lehké čtení, vždyť nás obmytých hříšníků se budou slova o soudu a zavržení vždy dotýkat velmi osobně, že?

Ale radujme se z Boží svrchované vůle a moci, kterou takto poznáváme. Protože to je naše neotřesitelná naděje! Jestli Bůh takto dokonale a svrchovaně podle svého plánu jedná a žádná moc to nezmění. Potom se každý vykoupený musí radovat věčnou radostí! Dnes budeme ve verších Ř 11,11-15. Ať nám Bůh žehná plností poznání a moudrosti.

Odkazy: 1 K 11,23; 15,3; Ef 1,4; 2,1-2; Ř 1,16-17; 3,19-20; 9,27-29; 10,19-21; 9,15-16; 11,1-2; 1 Pt 1,19-20; Gn 3,15; Ž 115,3; 135,6; J 1,9-11; Mt 23,37-29;

 

 

Boží plán pro vyvolené Boží děti z národa Izrael! Verš Ř 11,11;

V Římanům 11:11-15 stojí psáno:

Chci tedy snad říci, že klopýtli tak, aby nadobro padli? Naprosto ne! Ale jejich selhání přineslo pohanům spásu, aby to vzbudilo žárlivost židů. 12 Jestliže tedy jejich selháním svět získal a jejich úpadek obohatil pohany, co teprve, až se všichni obrátí? 13 Vám z pohanských národů říkám, že právě já, apoštol pohanů, vidím slávu své služby v tom, 14 abych vzbudil žárlivost svých pokrevních bratří a některé z nich přivedl ke spasení. 15 Jestliže jejich zavržení znamenalo smíření světa s Bohem, co jiného bude znamenat jejich přijetí než vzkříšení mrtvých!

V předchozích verších Pavel apoštol cituje Dt 29,3 a Iz 29,10. A to ve verších Ř 11,7-10, které jsme vykládali společně v posledním kázání z listu Římanům. Izrael nepochopil a nerozpoznal cíl zákona. Nedosáhl spásy plněním zákona Mojžíšova. Protože to nebylo ani možné a zákon k tomu nebyl dán! Čím více se národ Izrael snažil, tím více byla jeho mysl otupělá, oči nevidoucí a uši byli dokonale hluché. Pro lidskou hříšnost, lidskou hříšnou slabost a pro zaslepenost této  hříšné slabosti nemohl zákon a jeho plnění přinést žádnému z lidí spravedlnost. Od první věčnosti bylo předurčeno, že Bůh bude konat! Že Bůh spasí! Ř 8,3;

A tomu Izrael ve své hříšné slabosti neporozuměl. Jen vyvolení z Izraele. Všichni ostatní kráčeli cestou farizeje v chrámu. Jejich vyznání bylo: „Bože děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, nebo dokonce tento hříšný celník. Že nejsem jako modlářský pohan. Já tě znám, já se modlím, postím, odvádím desátek ze všeho. Jsem v tom dobrý!“ to je klam padlého lidského srdce. Namlouvá člověku, že je pro Boha dostatečně dobrý, přijatelný ve svém náboženském úsilí! Všechna náboženství světa o tom svědčí. Všechna říkají dělej toto a tohle, nedělej tohle a toto a svým snažením se dostaneš do nebe. Dojdeš osvícení, staneš se Buddhou, rozplyneš se v nirváně atd.

Naproti tomu všemu a v protikladu tomu všemu stojí učení Bible. A Pavel apoštol to dosvědčuje veden Duchem svatým. Jeho hluboké poznání Boha, tedy jeho teologie v celém listu Římanům popírá veškeré úsilí a lidskou snahu. Ukazuje dokonce na člověka jako na toho, kdo bez Krista je již odsouzen, a zůstává dál pod Božím hněvem i kdyby se sebevíc snažil! Nezáleží přeci na tom, kdo usiluje a kdo se namáhá. Ale jen a jen na Bohu, který se slitovává. Izrael to nepochopil, a proto jako národ padl. A Pavel pokládá řečnickou otázku. Chci tedy snad říci, že klopýtli tak, aby nadobro padli?

Jinými slovy, je pád Izraele jako národa takového rázu, že padli nadobro a nemají již žádnou naději? Nemá již Izrael žádnou naději? Nemá naději nikdo z Izraele? Pavel sám odpovídá na tuto svou řečnickou otázku: „Naprosto ne!“ Pád a selhání Židů jako celku má přesný cíl! Dokonalý Boží cíl!

  1. Otevírá dveře ke spáse všem vyvoleným pohanům, všem vyvoleným Božím dětem ze všech národů a ras! Naprosto v souladu a v kontextu s Ř 1,16-17
  2. Druhý Boží cíl je vzbudit v Židech žárlivost na národ, který není národem! Přesně jak předpověděl Mojžíš.

K této probuzené žárlivosti dodává Pavel ve čtrnáctém verši našeho textu, že ji chce probouzet také. Tím, že se stal apoštolem pohanských národů. Používá probouzení této žárlivosti u svých pokrevních bratří k tomu, aby některé z nich přivedl ke spáse. Tato slova jsou pro nás důležitá. Budeme o tom později ještě mluvit.

Je tedy nám všem jasné, že byly časy, ve kterých Bůh jednal ke spáse v podstatě pouze v židovském národě. Ačkoli učinil v těchto časech mnoho výjimek, jako Rachab, Rút, syrský Náman. Na kterých ukazuje od počátku, že ve své spáse počítá nějak i s pohany. Nyní jsme v časech, ve kterých se obrátil k pohanským národům, jedná zcela otevřeně ke spáse svých vyvolených mezi pohanskými národy.

Ale zároveň dál jedná i s národem Izrael, vždyť jsou Židé, kteří věří v Krista! Je to čas, kdy Bůh volá ke spáse zcela otevřeně celý svět, pohany i Židy, neboť celý svět je pod mocí hříchu 1 J 5,19. A celému světu, Židům i pohanským národům byl před oči postaven Ježíš Kristus, Ten ukřižovaný, Ten vzkříšený! Čas spásy pokročil dál a radostný úděl Božích dětí v příbytcích nebeských je nám všem blíže! Přesně podle Božího dokonalého plánu! Všichni, kdo jste Boží děti jásejte!

Ale to znamená nejenom, že náš nádherný cíl, to věčné, nehynoucí dědictví je blíže pro nás, všechny děti Boží, které věřili a věří evangeliu. Je zde jasná výstraha všem, kteří odmítají činit pokání a věřit evangeliu! Proč? Protože nejenom spása je lidu Božímu blíže, ale i hrozný soud, den strašlivého Božího hněvu je blíže všem, kdo vzdorují evangeliu a nepřijímají ho!

  • Skutky apoštolské 17:30 Bůh však prominul lidem dobu, kdy to ještě nemohli pochopit, a nyní zvěstuje všem, ať jsou kdekoliv, aby této neznalosti litovali a obrátili se k němu. 31 Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit celý svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem lidem o tom poskytl důkaz, když jej vzkřísil z mrtvých."

Jaká tedy je naděje tělesného národa Izrael v těchto časech Nové smlouvy? Milovaní je stejná, jaká byla od praotců, od počátku tohoto národa. Abraham věřil, Izák věřil, Jákob věřil! Čemu? Božím zaslíbením. Božímu plánu spásy. Věřili evangeliu od počátku, ačkoli z něj poznávali pouhé střípky.

A co k tomu říká Pavel? Říká:“ Bůh absolutně nikdy nezavrhl a nezavrhne svůj lid, který si vyvolil!“ A dává nám tři argumenty, DŮKAZY.

  1. I já jsem Izraelec, potomek Abrahamův, z pokolení Benjamínova! Ř 11,1; Pavel (tehdy Saul) podle své staré přirozenosti „horlil“ pro Boha tak, že pronásledoval křesťany a samotného Krista tím, že vydával Boží děti do vězení, k mučení a mnohdy i k smrti! Sk 22,4;

 

  1. Plný počet Božích vyvolených v Izraeli v čase Eliáše. Bůh si ho zachoval! Ř 11,2-4; Situace byla v Izraeli tak špatná, že samotný Eliáš ztrácel víru a nechtělo se mu žít.

 

  1. Vyvolený ostatek v čase Pavla, v čase sepsání listu do Říma. O tomto vyvoleném ostatku Boží slovo ústy Pavla říká: „A tak i nyní vznikl ostatek lidu vyvolený z milosti!“

 

Když se podíváte na tyto důkazy. Vidíte časovou osu. Která ve svém výsledku znamená, že Bůh měl v každé generaci Izraele plný počet svých vyvolených. V době Eliáše, v době obrácení Pavla, i v době sepsání listu do Říma! A k tomu Pavel apoštol dodává ve verši Ř 11,14, že i on svou službou chce vzbudit žárlivost svých tělesných bratří z národa Izrael a některé z nich zachránit!

Bůh tedy rozhodně nezavrhl svůj lid, který si před věky vyvolil, i naděje všech Pavlových tělesných bratří z národa Izrael trvá. Nikdy se nezměnila. Vždy byla v pokání a ve víře v zaslíbeného Mesiáše. Jak praví celé Písmo. Například v Janově evangeliu.

  • Jan 5:36 Svědectví, které mám já, je větší než Janovo: skutky, jež mi Otec svěřil, abych je vykonal. Tyto skutky, které činím, svědčí o tom, že mě Otec poslal. 37 A sám Otec, který mě poslal, vydal o mě svědectví. Vy jste však nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste nespatřili jeho tvář 38 a jeho slovo je ve vás nezůstává, poněvadž nevěříte tomu, koho on poslal. 39 Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně.

 Jen a jen Pán Ježíš Kristus! Jen pokání a víra v Něj! Není žádné jiné jméno, ve kterém je spása a moc k záchraně před Božím hněvem, soudem a trestem!

Odkazy: Dt 29,3; Iz 29,10; Ř 11,7-10; 11,1-5; 8,3; 1,16-17; 11,14; 1 J 5,19; Sk 17,30-31; 22,4; J 5,36-39;

Boží plán pro vyvolené Boží děti ze všech národů! Verš Ř 11,11 - 12;

Tak, jako se obrátilo evangelium do širé země k pohanům, tak i my se nyní vydáme v jeho stopách. Podíváme se na spasení Božích vyvolených z pohanských národů. Už jsme si řekli v úvodu, že Bůh dával najevo nějakým způsobem, že spása zahrnuje i pohany. Byla to nevěstka Rachab, která uvěřila a byla zachráněna se svou rodinou. Byla to Moábka Rút, které Bůh dal tak silnou víru, že i její tchyně Noemi z toho přijímala požehnání.

  • Rút 1:15 Noemi jí řekla: "Hle, tvá švagrová se vrací ke svému lidu a ke svým bohům. Vrať se také, následuj svou švagrovou!" 16 Ale Rút jí odvětila: "Nenaléhej na mne, abych tě opustila a vrátila se od tebe. Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem. 17 Kde umřeš ty, umřu i já a tam budu pochována. Ať se mnou Hospodin udělá, co chce! Rozdělí nás od sebe jen smrt."

Víme o lidech z pohanských národů, kteří věřili v jednoho Boha. Kornélius, důstojník italského pluku Sk 10,2; 10,22. Lydie, které Bůh otevřel srdce a ona uvěřila v Pána Ježíše Sk 16,14. A nakonec velká skupina Řeků ze Sk 17,4. A nyní nám Pavel říká ta slova o odpadnutí židovského národa! Ale mluví o nich v kontextu dokonalého Božího plánu. Ve kterém se děje vše, co Bůh naplánoval na věčnosti. A to přesně tak, jak to naplánoval!

Proto nemusíme být smutní a zarmoucení. Vždyť Bůh je dobrý a vše, co koná je dokonalé a dobré! Vždy byli v Izraeli vyvolení Boží svatí. A vždy tam také byli lidé nespasení, odcházející do zavržení! Bůh si i je svrchovaně používal ve svém plánu spásy, Ezau, faraon! Koneckonců to přeci známe i nyní z vlastních životů. Naši příbuzní, mnohdy ti nejbližší, rodiče, sourozenci zůstávají ve vzpouře a odcházejí do zahynutí. Ale naše víra trvá na tom, že svatý Bůh je dobrý. Jeho plán je dokonalý a dobrý v každém detailu Ř 8,28. To Pavel potvrzuje, když říká od druhé části verše jedenáct a ve verši dvanáctém doslova.

  • Ř 11,11nn-12; Ale jejich selhání přineslo pohanům spásu, aby to vzbudilo žárlivost židů. 12 Jestliže tedy jejich selháním svět získal a jejich úpadek obohatil pohany, co teprve, až se všichni obrátí?

Trvejme tedy vírou na tom, co praví Písmo v Římanům 8:28: že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí. Vše, co se dělo a děje v jejich životech i okolo nich.  Je to Boží plán milovaní! Od počátku Bůh zachraňoval své vyvolené ze Židů i pohanů. Od Pavla víme, že v každé generaci Židů byl plný počet těch, které Bůh vyvolil a kteří nesklonili kolena k modlářství! A je tomu tak i dnes! Jsou tu mesiánští Židé.

Ano v těch dávných časech Bůh povolával mnohé ze Židů, Písmo o tom jasně svědčí. A povolával i některé z pohanů. Poměr byl, jaký byl. Dohromady tvořili ale plný počet Židů i pohanů, vyvolených a povolaných v těch dobách ke spáse! Tím si můžeme být jisti. Ani jeden se neztratil, nebyl zapomenut!

Dnes je to stejné. Do Božího království vstupuje vždy, a tedy i nyní plný počet všech, které Bůh vyvolil před věky ze Židů i pohanů! Přesně v duchu Ř 1,16-17. To činí svatá Boží moc ke spasení, pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale i pro pohana. Vždyť když se nachyloval čas, a Pán Ježíš se blížil ke kříži s neochvějným odhodláním, co řekl Židům?

  • Jan 10:14 Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne, 15 tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce. 16 Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo a jeden pastýř.

Muselo to tak být, Jak Bůh určil. Izrael a jeho odmítnutí Krista i obrácení evangelia k pohanům! Ježíš má ovce i v jiných ovčincích, národech. Musí je přivést! Veliká je láska, poslušnost, odvaha odhodlání našeho Pána Ježíše, že milovaní? Ježíš se přibližuje kříži. Ví, co Ho čeká. A přesto mluví o tom, že se nemůže již dočkat, aby se ten čas naplnil! Oheň přišel založit a jak si přeje, aby se již vzňal! Křtem kříže má být pokřtěn, a jak je mu úzko, dokud se nedokoná! Lk 12,49-50;

Jeden hloupý a pyšný politik se kdysi v jednom rozhovoru chlubil svým jměním. Když všecko vypočítal před celým národem. Zakončil větou, která mezitím zlidověla právě v reakci na politikovu pýchu a hloupost. Prohlásil doslova: „Kdo z vás to má?“

My se však ptejme s pokorou a pravou bázní před svatým Bohem. Ptejme se: „Kdo by dokázal prokázat svou lásku, poslušnost, dokonalé odhodlání a takovou odvahu? Kdo dokázal pít kalich hrozivého, svatého Božího hněvu? Kdo kdy pro nás, pro člověka učinil a kdo snad učiní něco podobného, ne-li většího? Žádný takový další není!

A to všechno je dobrou, dokonalou Boží vůlí a dokonalým plánem spásy. Který Bůh připravil již na věčnosti. Nyní ho svrchovaná Boží moc naplňuje! Není síly, která by mohla Bohu v tom zabránit. Není mocnosti, autority, bytosti, která by Boží plán vychýlila o tisícinu tisíciny stupně! Která by Boží plán zbrzdila o tisícinu tisíciny vteřiny! Není nikdo, kdo by donutil Boha měnit plán, improvizovat, reagovat plánem B, jak známe z filmů. Když čtete o Beránku Božím, vyhlédnutém před stvořením světa. Co o Něm čteme v Bibli?

  • 1 Petrův 1:19nn On jako beránek bez vady a bez poskvrny 20 byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů.

 

  • Efezským 1:7 V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost, 8 kterou nás zahrnul ve vší moudrosti a prozíravosti, 9 když nám dal poznat tajemství svého záměru, svého milostivého rozhodnutí, jímž si předsevzal, 10 že podle svého plánu, až se naplní čas, přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu. 11 On je ten, v němž se nám od Boha, jenž všechno působí rozhodnutím své vůle, dostalo podílu na předem daném poslání, 12 abychom my, kteří jsme na Krista upnuli svou naději, stali se chválou jeho slávy.

 

Milovaní slyšte dobře! Kristus Ježíš, dokonalý Beránek, určený před stvořením světa. Přišel! A kdy? V předem určený, stanovený čas! A Efezským první kapitola? Tento dokonalý Beránek, pravý Kristus, nás svou obětí vykoupil, zaplatil za naše hříchy. Protože to byla dokonalá Boží vůle! Bůh se milostivě rozhodl. Kdy? Na věčnosti! Je to Jeho plán o jednotě v Kristu pro všechno na nebi i na zemi!  Kdy se to stalo, stane?  V přesně stanovený, předem určený čas!  Přesně podle rozhodnutí Boží, dokonalé vůle!

Jak tedy máme nahlížet na Pavlova slova o čase a dějích, kdy národ Izrael padl a odmítl Krista? Jen a jen jako na věci Boží vůlí předem dané a určené! Na věci nanejvýše dobré, které jsou prostředkem spásy pro všechen vyvolený Boží lid. Ze Židů i pohanů! Stalo se to podle dokonalého plánu Boha. Bůh rozhodl o národu Izrael již na věčnosti, že odmítne jako celek Krista. Nikdy nebylo Boží vůlí spasit tělesný Izrael jako celek. Nikdy nebyl dán Boží zákon, Mojžíšův zákon na kamenných deskách, aby jeho plněním kdokoli došel spásy. Vždy byla spása všech, kteří budou spaseni postavena na Ježíši Kristu. Na Jeho dokonalém, svatém životě, na Jeho smrti a na Jeho vzkříšení! Bylo předem určeno, že národ Izrael jako celek bude zavržen, kromě vyvolených z milosti a vším tím svět získá a bude obohacen. Dveře spásy byly otevřeny národům! A přesto díky nekončící milosti trvá i naděje Židů. Neboť pokání z hříchů a víra v Krista je stále Boží mocí ke spasení, pro každého, kdo věří!

  • Římanům 11:11 Chci tedy snad říci, že klopýtli tak, aby nadobro padli? Naprosto ne! Ale jejich selhání přineslo pohanům spásu, aby to vzbudilo žárlivost židů. 12 Jestliže tedy jejich selháním svět získal a jejich úpadek obohatil pohany, co teprve, až se všichni obrátí?

Jak veliký je Bůh? Jak mocné je Jeho spasení? Jak moudré a bázeň budící jsou Jeho skutky? A to není ještě vše, co Pavel pro nás v dnešním textu má!

Odkazy: Rút 1,15-17; Sk 10,22; 16,14; 17,4; Ř 8,28; j 14,16; Lk 12,49-50; 1 Pt 1,19-20; Ef 1,7-12

 

 

 

 

Cílem spásy je příchod Krista ve slávě! Doba milosti trvá! Verše Ř 11,12-15

Pavel, otrok a tvrdě pracující dělník evangelia Ježíše Krista nám v listu Římanům přináší hluboké proniknutí do pravdy evangelia. Jako každý zákoník, který se stal učedníkem Božího království, vynáší po vzoru dobrého hospodáře ze svého pokladu nové i staré. Mt 13,52. Pojďme spolu s ním od toho, co se stalo v minulosti do současnosti a toho, co nás čeká. Pavel říká veden Duchem svatým.

Římanům 11:12 Jestliže tedy jejich selháním svět získal a jejich úpadek obohatil pohany, co teprve, až se všichni obrátí? 13 Vám z pohanských národů říkám, že právě já, apoštol pohanů, vidím slávu své služby v tom, 14 abych vzbudil žárlivost svých pokrevních bratří a některé z nich přivedl ke spasení.15 Jestliže jejich zavržení znamenalo smíření světa s Bohem, co jiného bude znamenat jejich přijetí než vzkříšení mrtvých!

Selhání Izraele, jejich odpadnutí a odmítnutí Krista je pro svět zisk. Bohatství naděje a spásy pro pohany. Což teprve až se všichni obrátí. Až se všichni z tělesného Izraele obrátí? Píše zde Pavel o spáse úplně všech Izraelců do jednoho? Nemyslím. Protože to přináší mnohem více problémů, než když budeme pokračovat v Pavlově jasném učení o vyvolení. Vše, co jsme si až do této chvíle řekli, bychom museli popřít. Zůstaňme v kontextu vrcholu celého listu do Říma, kterým je to jasné slovo, o tom, že evangelium je Boží mocí pro vyvolené, pro každého, kdo na základě vyvolení věří! Předně pro Žida, ale i pro každého pohana. Několik dalších veršů pro kontext.

  • Římanům 9:6 Ne že by slovo Boží selhalo. Vždyť ne všichni, kteří jsou z Izraele, jsou Izrael,
  • Římanům 9:27 A Izaiáš prohlašuje o Izraeli: `Kdyby bylo synů Izraele jako písku v moři, jen zbytek bude zachráněn,
  • Římanům 11:3 `Hospodine, proroky tvé pobili a oltáře tvé pobořili, já jediný jsem zůstal, a také mně ukládají o život! ´ 4 Jakou však dostal odpověď? `Zachoval jsem si sedm tisíc mužů, kteří nesklonili kolena před Baalem.´ 5  A tak i nyní je tu (řecky vznikl) zbytek lidu vyvolený z milosti.
  • Římanům 11:13 Vám z pohanských národů říkám, že právě já, apoštol pohanů, vidím slávu své služby v tom, 14 abych vzbudil žárlivost svých pokrevních bratří a některé z nich přivedl ke spasení.

Celou dobu mluvíme o Božím vyvolení z milosti. Celou dobu stavíme toto učení na výroku Božích úst: „smiluji se nad kým se smiluji a slituji se nad kým se slituji.“ Tento výrok jasně předpokládá v souladu s Ř 3,10, že nikdo není spravedlivý. Nikdo z lidí. Ani žádný Žid, ani žádný pohan! Evangelium tedy nutně rozděluje podle Božího vyvolení určitou skupinu, nebo spíše určité skupiny lidí.

Na základě všeho, co jsme až doposud z Písma poznali můžeme rozdělit lidi na dvě základní skupiny, ke kterým nějakým způsobem přicházela a přichází i nyní spása. Jedni, Židé měli praotce, zákon, smlouvu, chrám a bohoslužbu. Druzí, pohané byli až do příchodu a ukřižování Krista bez Boha na světě! Ale nikdo z těchto dvou skupin není spasen jinak, než z milosti a vírou v Krista a dílem Ježíše Krista! Spása přichází skrze evangelium, protože jenom to je tou mocí ke spasení, pro každého, kdo věří. Pro Žida i pro pohana. Což vidíme v celém listu Římanům.

Také Pavel, když mluví o probouzení žárlivosti u svých tělesných bratří, dodává, že to koná s nadějí na spásu některých z nich. Ne všech stávajících Židů. Pavel ani na okamžik neruší své učení o vyvolení!

Vraťme se tedy ale zpět k tomu, co znamenají Pavlova slova až se všichni obrátí. To stojí v ČEP. Ale mnohem lepší je zde studijní překlad:

  • Ř 11,12 Jestliže jejich provinění znamená bohatství pro svět a jejich porážka bohatství pro pohany, oč více bude znamenat jejich plnost!

A my už víme, co znamená v Bibli slovo plnost v kontextu s učením o svrchovaném vyvolení. Znamená plný počet těch ze židovského národa, které Bůh vyvolil a v každé generaci zachovává! A skutečně doslovný překlad řeckého textu je: oč více bude znamenat jejich plný počet! Něco velmi nádherného je pořád ještě před námi všemi, vyvolenými Židy i pohany!  Nejde jen o plný počet vyvolených svatých jen ze Židů.

Slovem plnost Pavel ukazuje na slávu a nádheru spasení celého Božího lidu. Odpadnutím národa Izrael svět a pohané získávají. Jejich vzpoura otevírá pohanům dveře ke spáse. Chvála Bohu, protože jinak by tu nikdo z nás neseděl. Nejsme přeci Židé! Národ Izrael klopýtl, padl. Ale ne nadobro a na vždy. Jeho naděje trvá. V jeho selhání přichází k nám pohanům spása. A v naplnění plného počtu všech vyvolených z národa židovského budeme znovu i my pohané ještě více obohaceni! Jak?

Ve verši patnáctém to Pavel znovu zdůrazňuje. A tak, jak má Písmo ve zvyku i trochu více poodhaluje!

  • Římanům 11:15 Jestliže jejich zavržení znamenalo smíření světa s Bohem, co jiného bude znamenat jejich přijetí než vzkříšení mrtvých!

Studijní překlad pak říká toto: Neboť jestliže jejich zavržení znamenalo smíření světa, co jiného bude znamenat jejich přijetí než život po zmrtvýchvstání? Řecky doslova: co jiného bude znamenat jejich přijetí než život z mrtvých!

Na tento verš se pohlíží různě. Doslovný překlad z řečtiny život z mrtvých nedává přesnou odpověď, zda se jedná o konečné vzkříšení všech spasených v těle. Kdy povstanou k věčné blaženosti. Nebo se jedná o vyjádření okamžiku, kdy všichni vyvolení, jejich plný počet ze Židů i pohanů bude obrácen ve víře a pokání. Jistě ale můžeme trvat na tom, že před námi všemi je nádherné naplnění celého, dokonalého plánu Boží spásy! Včetně vzkříšení všech svatých v těle!  Bůh nikdy nezavrhl a nezavrhne nikoho z těch, které vyvolil před stvořením světa. V Kristu vejde do slávy plný počet všech Božích vyvolených svatých ze všech národů! A to je důvod k veliké chvále a radosti!

Shodneme se na tom, že přesně to Pavel vyučuje v jedenácté kapitole listu do Říma. Nehynoucí, neotřesitelná naděje. Dědictví slavné, o které nás nikdo nepřipraví! Doba milosti trvá pro Židy i pohany. A Ježíš, Ten ukřižovaný, Ten vzkříšený, Ten oslavený. On se vrátí pro svůj lid, který tak dokonale, draze vykoupil a obmyl svou svatou krví! Beránek Boží, dokonalý. Lev Z Judy nepřemožitelný. Bohatýr z nebes, jenž jediný může nést na svých ramenou tíhu nebeské vlády! Jemu buď sláva na věky!

Odkazy: Mt 13,52; Ř 9,6; 9,27; 11,3-5; 11,13-14; 3,10;

Aplikace

Boží dobrota a věrnost ve verši Ř 11,11-12. Neotřesitelná jistota spásy. Když se podíváte na svět a jeho všechny filosofie a náboženství. Na lidskou snahu o dosažení ráje ať už na zemi, či někde v pomyslném nebi. Co vidíte? Nezní vám v uších slova knihy Kazatel? Marnost všech marností, všechno je to marnost! Ale vy, kteří věříte, víte, že Bůh už to učinil. Spasil vás. Toto spasení vám Bůh dal Ef 2,9.  Jste pevně v Božích rukách!

Měli bychom hledat a poznat slávu své služby. Ano posvěcený život hodný Kristova evangelia je obrovskou nikdy nekončící aplikací. Zvěstování všemu stvoření také. Ale každému z nás Bůh dal své dary. Hledejme své obdarování. 1 K 12,28; Ef 4,11;

Probouzejme dobrým životem žárlivost, nebo spíše dobrou touhu v lidech kolem nás. Že budou chtít poznat naši naději. 1 Pt 2,12;

Vyvolení nás zbavuje tíže, když zvěstujeme evangelium. To jestli člověk bude zachráněn, je už od věčnosti dané. My jsme jen poslové se zprávou. Když člověk odmítá činit pokání, neleží zodpovědnost na nás.

To samé vyvolení by mělo upokojit naše srdce ohledně všech našich příbuzných, blízkých a kamarádů. Není to bez zármutku. Vždyť i Pavel mluví o svém zármutku nad Židy. Modleme se. Ale nenechme zármutek nad něčím, co není pod naší autoritou a v naší moci zničit nás samotné. Naši víru, náš vztah s Pánem Ježíšem Kristem. On nese všechnu naši bolest. I tuto.

Odkazy: Ř 11,11-15; 1 K 12,28; Ef4,11; 1 Pt 2,12;

 

Rok

Osnova kázání