Žijte v Kristu Ježíši (Koloským 2,6-7)

Kazatel

 

 

Žijte v Kristu Ježíši

(Koloským 2,6-7)

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 8. ledna 2023

 

Všechno dělejte bez reptání a bez pochybování, abyste byli bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět, držte se slova života, abych se vámi mohl pochlubit v den Kristův, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal.

Filipským 2:14-16

 

Pokoj vám, ve jménu Kristově, milí domácí víry, vážení hosté.

 

  1. Úvod-Živé slovo pro nás!

Studujeme společně již po několik neděl dopis apoštola Pavla a Timotea místní církvi v Kolosách. A ačkoli ani apoštol Pavel ani Timoteus nechodí již po této zemi, protože oba nás již dávno předešli do slávy, a ani církev není přítomná dnes v Kolosách, protože toto město na území dnešního Turecka již neexistuje, přece ta slova staré knihy doslova přetékají životem a mluví k nám, do našich vlastních životů. Není to snad důkaz, že živý Bůh dává lidem také živé slovo? Je to důkaz síly slova života. Ano, Boží slovo bylo živé v době Pavlově a stejně tak živé a mocné je dnes. Bible, Boží slovo je vydechnuté samotným Pánem. Apoštolové a jejich spolupracovníci zapsali, vedeni Duchem svatým, slovo od Boha. Slovo pro všechny generace lidí, pro všechny národy, pro každého jednoho člověka. Tak opravdu z tohoto pohledu nejde vůbec o to, jestli zde dnes někdo z nás sedí a věří Bohu anebo jsi člověk, který teprve hledá odpovědi na nejpalčivější otázky svého života: kdo jsem? Proč žiji? Jaký smysl má můj život? A kam jdu? Co bude? Pro jedny je náš dnešní oddíl zcela jasnou výzvou:

  • Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. (v.6)

Pro druhou skupinu, pro ty, kteří ještě Pána nepřijali, bude doufám dnešní oddíl Písma a jeho výklad jako výkladní skříň obchodního domu: abyste viděli tu nádheru a ona se mohla stát součástí vašeho života. Abyste viděli nádheru Krista. Spasitele a Pána!

  1. Kristus Ježíš je Pán (V.6)

1. Svoboda Ježíše Krista

Náš dnešní text začíná slovy:

  • Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. (v.6)

Pro koho je to slovo určeno? Kdo mu má naslouchat a kdo ho má poslechnout? Tak to je celkem zjevné, že? Těžko ho poslechne někdo, kdo nevyznává Krista jako svého Spasitele a Pána. Co to znamená, že je Kristus něčí Pán? Má-li někdo Pána, pak se jedná o vztah podřízenosti a nadřízenosti: Pán je ten, kdo vládne, určuje pravidla, vede a vyžaduje ovoce poslušnosti. Podřízený je ten, kdo poslouchá a je odpovědný svému pánu. V Písmu Duch svatý používá popis vztahu Pán – otrok. Každý člověk, který se rodí do tohoto světa, je slovy Písma otrok. Jeho pánem není nikdo jiný než satan, protože každý narozený člověk, od dítěte až po starce, je otrokem hříchu, pokud do jeho života nevstoupí nový Pán – Ježíš Kristus. To jsou slova Pána Ježíše, které říká židům. Oni měli za to, že i když je jejich národ právě pod vládou Římanů, mají stále svobodu své mysli, svého přesvědčení, svého náboženství. Že jsou ve skutečnosti uvnitř svobodní. Jak zdrcující je Kristova odpověď pro každého, kdo spoléhá na svou domnělou dobrotu.

  • J 8:34 Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.

 Jestli tedy hřešíš a nečiníš pokání, nelituješ své vzpoury proti Bohu, kterou je každý jeden hřích a nebojuješ, abys hřích opustil, pak jsi otrok hříchu, otrok satana. A ten přišel, aby kradl, zabíjel a ničil. Krade životy, zabíjí je a ničí životy. Teď i pro věčnost. Ale každý, kdo přijal Ježíše Krista ve víře za Pána svého života, ten se stal otrokem Ježíše Krista. To je úplně jiný Pán. Ten přináší skutečnou svobodu: svobodu od otroctví hříchu i jeho důsledků. Od smrti.

  • J 8:36 Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni.

 

Vírou v Krista tě Bůh učiní svobodným pro Něj. Otrok satana nemiluje Boha a nechce se mu podřídit, nechce mu sloužit, nechce ho oslavit. Ale otrok Ježíše Krista je nyní schopen naplnit to, k čemu byl stvořen. Nyní je uschopněn využít veškeré dary pro věčnou Boží slávu a pro dobré své i svých bližních. Zkrátka – tvůj život má konečně smysl. Už jsi přijal Ježíše? Už jsi mu svěřil svou budoucnost? Už jsi uvěřil v jeho dokonalou oběť, že ji dal za tebe? Kříž Golgoty není jen námět uměleckých děl a historických knih. To je místo, kde umíráme hříchu a rodíme se novému životu pro věčnost s Bohem! Už jsi porozuměl, že Bůh je svatý? Čistý a dokonale spravedlivý? Už jsi s hrůzou zjistil, že ty nejsi čistý a dokonale spravedlivý, že nejsi svatý, i když jím máš být? Už jsi se roztřásl nad vidinou hrůzy Božího hněvu a věčného trestu za svoje viny? Už jsi padl před Bohem do prachu země a volal: smiluj se Bože nade mnou hříšným? Pak víš, jak osvobozující je odpuštění a jak sladce chutná ujištění o Otcově lásce. Už víš, že Ježíš na kříži je záruka dostatečné platby za tvé viny. A už také víš, že Kristovo vzkříšení je i tvoje. Nyní jsi živ! To je svoboda Ježíše Krista. To je svoboda, kterou přináší víra v Ježíše.

2. Panství Ježíše Krista

  • Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. (v.6)

Slyšeli jste už o lidech, kteří říkají: abys byl spasen, abys měl věčný život, je potřeba uvěřit v Krista. Kristus musí být tvůj spasitel. Ale nemusí být tvůj Pán. Můžeš ústy říkat svým kamarádům ve škole: já věřím v Boha. Bude to možná pro některé zajímavé, budou tě obdivovat, jak jsi duchovní! Ale pokud tvoje jednání popírá, co říkají ústa, pak je to k ničemu. Pak jen podporuješ své kamarády v přesvědčení, že na tom, zda věřit Bohu nebo ne vlastně nesejde, protože v tom není žádný rozdíl. Doufám, že nyní rozumíme, že to nejde. Člověk má vždy nějakého Pána: buď je to satan, který může lidem namlouvat, že jsou svými vlastními pány, ale tak spějí ke smrti, anebo je to Kristus, který vykupuje z otroctví hříchu a dává život. Vždycky máš nějakého Pána. Je-li to Kristus, pak Duch svatý k tobě volá:

  • Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. (v.6)

Kdo z vás uvěřil Ježíši, ten nyní musí zbystřit: Duch Boží skrze Pavla přikazuje: žij v Kristu Ježíši! Žij v Něm! Ale jak? Jak máme žít v Kristu? Co to znamená? Jak se to dělá? Jak žít v Kristu Ježíši, aby se to Bohu líbilo, abys poznal nádheru nového života v Kristu v plné míře? Mám pro vás dobrou zprávu. Bůh nás nenechává bez odpovědi. Podívejme se do verše 7.

  • Kol 2:6-7 Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. 7 V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky.

Náš ekumenický překlad je potřeba ještě více osvětlit. Řecký text dává více důraz na to, jak život v Kristu vypadá nyní, teď. Poslouchejte možná ne tak čtivý překlad, ale takový, který osvětluje více důrazy Božího slova:

  • Koloským 2:6 Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána.

v.7: zakořeněni v Něm, postaveni na Něm, držíce se pevně víry, jak jste v ním byli doposud vyučováni a přetékejte v ní děkováním.

Máme žít plný život v Kristu. Jak to vypadá? Jak toho dosáhnout? Jak to udělat? Jak vypadá chození v Kristu, s Kristem každý den? Co to vlastně je ´žít v Kristu´? To je něco, co jsme neznali před obrácením, před uvěřením Kristu. Je to něco naprosto nového. Starý člověk, který se rodí v padlé přirozenosti do tohoto světa, vůbec nemůže tušit, co to je, co to znamená: žít v Kristu Ježíši. To může poznávat jen ten, kdo se narodil znovu skrze pokání a víru v Krista. To už jsme si ukázali. Tak jak si máme představit, co to znamená žít v Kristu, chodit s Kristem? Máme výbornou pomoc. Všichni úplně perfektně víme, co to znamená žít v tomto světě, že? Každý to zakoušíme dennodenně. Každý o tom dennodenně přemýšlíme: jak mám dnes žít. Všichni to známe a zakoušíme. Bez výjimky. Rozumíme, co to znamená žít v tomto světě. Dám vám několik příkladů. Žít s Kristem je podobné jako když:

1. Žijete ve světě a poznáváte jeho nádheru. Nedávno jsme si s tátou vzpomněli, jak jsme byli na výletě na Dlouhé louce. Stáli jsme na rozhledně na vrcholech Krušných hor. Vystupovaly z moře mlhy jako ostrov a pod námi byla celá severočeská hnědouhelná pánev jako bílé moře. Obdivovali jsme tu nádheru. To je život ve světě. A je nám to pomocí k porozumění, co je život v Kristu. To, co jsem nyní popsal, je jen malinká část z našich životů – poznávání nádhery stvoření. A tyto fyzické skutečnosti života jsou v tomto světě nápomocnými obrazy duchovní skutečnosti života v Kristu. Žít s Kristem znamená poznávat jeho nádheru. S úžasem budeme obdivovat den ze dne nádheru Kristova charakteru. Vezměte například jeho milosrdenství z J 8.

  •  ...  přivedli před něj ženu, přistiženou při cizoložství; a řekli: 5  V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?" 7  Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: "Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!" 9  Když to uslyšeli, zahanbeni ve svém svědomí vytráceli se jeden po druhém, starší nejprve, až tam zůstal sám s tou ženou, která stála před ním. 10  Ježíš se zvedl a řekl jí: "Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?" 11  Ona řekla: "Nikdo, Pane." Ježíš jí řekl: "Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!" (J 8:3-11)

Jak Ježíš pomohl lidem pochopit svou vlastní bídu a potřebu Spasitele. Jak milostivě jednal se ženou, jejíž hřích je obrazem toho nejhoršího, co se pozvedá proti Bohu: duchovního smilstva. Tak jako obdivujeme nádheru stvoření v přírodě, tak v životě s Kristem obdivujeme Jeho nádheru, nádheru Jeho charakteru. V tomto světě jezdíme obdivovat cizí města, moře a hory. Kdo se znovu narodil vírou v Krista, i kdyby nevytáhl paty z té nejmenší vesničky, třeba ze Žandova, bude poznávat takovou nádheru, která převyšuje i tu největší pozemskou nádheru a rozmanitost takovou měrou, jako je východ od západu.

  • Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána.

Žít s Kristem je podobné jako když:

2. Žijete ve světě ve světě a poznáváte jeho zákonitosti. Na chalupě jsme měli dva sudy. Do jednoho byl svedený okap. Potřebovali jsme, aby se ale naplnili oba sudy. Vzali jsme tedy krátkou hadici, naplnili ji vodou a ponořili v obou sudech pod hladinu. A tak i když šla hadice nahoře pře okraj sudů, pořád se udržovali stejné hladiny v obou, dokud nebyli při dešti sudy plné. Žít s Kristem bude obsahovat poznávání zákonitostí, které nesrovnatelně převyšují i ty nejúžasnější vynálezy v tomto světě. Jen považte. Zákonitostí u Pána Ježíše je láska. Láska, jakou nikdo z lidí neumí milovat. Anebo je zde někdo jako Bůh, kterému vše patří od věčnosti na věčnost, kdo je dokonale nádherný v čistotě charakteru, který není poskvrněn jediným hříšným skutkem, jedinou hříšnou myšlenkou, a přece je ochoten v této lásce sestoupit a omezit se přijetím těla jako má hříšný člověk, narodit se do hříšné rodiny, podřídit se hříšným rodičům i učitelům, nechat se mučit a nakonec zabít? A to vše kvůli lidem, kteří jsou dobrovolně jeho nepřáteli a nechtějí s ním mít nic společného? Takovou lásku můžeš zakoušet každý den, když budeš žít v Kristu Ježíši, svém Pánu.

Žít s Kristem je podobné jako když:

3. Žijete ve světě ve světě a těšíte se na výlet. Stačilo nám minulý týden jít dvě hodiny lesy a loukami, kolem potoka. Odpočinek pro duši a protažení pro tělo na čerstvém vzduchu nás celkově občerstvilo. Žít s Kristem znamená takový odpočinek a pokoj pro duši i tělo, který nemůžeš zažít ani v nejlepším mariánskolázeňském hotelu. Protože odtud se musíš jednoho dne vrátit domů. Ale odpočinek u Krista trvá stále. Každého dne 

  • Iz 40:29-31 Od dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému. 30 Mladíci jsou zemdlení a unavení, jinoši se potácejí, klopýtají. 31 Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení.

A to tak, že jednoho dne obnoví tvé tělo úplně a bude bez jakékoliv nemoci, bez bolesti, bez důsledků hříchu. Bude to tělo, které bude žít ve slávě Boha. Tvůj odpočinek v Kristu je odpočinek od dopadů hříchu. A pamatujte, co jsem si již řekli: hřích ničí a zabíjí. V Kristu je však odpočinek. Dnes i na věčnosti.

Žít s Kristem je podobné jako když:

4. Žijete ve světě ve světě a sytíte svou mysl, své smysly, potěšením. Stačí si poslechnout začátek Smetanovy skladby Vltava. Několik tónů a během pár minut je srdce, nitro člověka uchváceno a zajato krásou hudby. Žít s Kristem přináší potěšení pro tvé smysly, pro tvou mysl, které překonává nejen Smetanovu Vltavu, ale i tu pro naše smysly nejúžasnější krásu na světě. Protože život v Kristu nás přivádí až ke zdroji vší estetiky. Bůh je přeci autorem přesnosti a řádu matematiky i hudby, nádhery, kterou se snaží vystihnout štětec malíře nebo verše básníka. On je autorem celého vesmíru, který jen z části dokážeme pozorovat i tím nejnovějším vesmírným dalekohledem. Chtěl bych, abychom všichni, co tu dnes jsme, lépe nyní rozuměli, že vše v tomto světě, co máme rádi, co obdivujeme, po čem dobrém toužíme, to je ve věcech a zážitcích tohoto světa určitě nádherné. Ale v životě s Kristem je nesrovnatelně více. Proto

  • Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána.
  1. Praktické kroky víry (V.7)

Tak, jak to máme udělat, jak žít s Kristem? Pavel říká:

  • 7  V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky.

Už jsme si ukázali na hloubku textu. v.7: zakořeněni v Něm, postaveni na Něm, držíce se pevně víry, jak jste v ním byli doposud vyučováni a přetékejte v ní děkováním.

Máme zde zásadní ingredience plného života v Kristu, jaký zde na zemi můžeme žít. Jednoduchými slovy nás zde Boží Duch vyzbrojuje, abychom každé ráno, každý večer, celou noc i celý den chodili v pokoji a radosti Ducha svatého, kterou nám Kristus vydobyl. První z nezbytných částí života v Kristu je:

1. V něm zapusťte kořeny,

doslova zakořeněni v Kristu. Žijte v Kristu tak, že v něm jste zakořeněni! Jak to vypadá? Tak asi se musíme vypravit do říše rostlin, že, abychom více rozuměli slovu zakořenit. Jak rostlina zakořeňuje? Co potřebuje? Potřebuje zálivku, tedy vodu, a potřebuje živiny v půdě. Pak rostlina postupně zakoření. Pustí kořen a ten roste dále, do hloubky. Je známo, že kořeny keře rodu Prosopis v Arizoně byly nalezeny až v hloubce 53 metrů. Největší známá hloubka kořenů nějaké rostliny je neuvěřitelných 120 m. Jde o fíkovník z Jižní Afriky. Jak hluboko jsme zapustili už kořeny víry v Kristu? Jsou těsně pod povrchem, takže když přijde vítr, může celou rostlinu vyrvat i s kořeny? Potřebujeme zapustit své kořeny víry hlouběji. Tak, aby když přijde vichr, abychom obstáli. Dokonce, když přijde sucho v podobě, kdy se všechno v životě nezdá být jen růžové a doléhají na nás těžkosti, jedině hluboké kořeny víry nám pomohou přestát i takové období, aniž by rostlina uschla. Podívejte, co takový hluboký kořen víry dokáže způsobit. Apoštol Pavel napsal Korintské církvi o tom, co ho potkalo:

  • 2K 1:8 -10 Chtěli bychom, bratří, abyste věděli o soužení, které nás potkalo v Asii. Dolehlo na nás nadmíru těžce, nad naši sílu, až jsme se dokonce vzdali naděje, že to přežijeme; 9 už jsme se sami smířili s rozsudkem smrti – to proto, abychom nespoléhali na sebe, ale na Boha, který křísí mrtvé. 10 On nás vysvobodil ze samého náručí smrti, a ještě vysvobodí; v něho jsme složili svou naději, že nás vždy znovu vysvobodí,

Kořen Pavlovy víry byl hluboko zapuštěn do Krista a pomohl mu tak přestát ve víře i takovou situaci.

2. Na něm postavte základy

Ano, žijte v Kristu, postaveni na Něm, jako na přepevném základu. List Efezkým mluví o Ježíši, úhelném kameni, který dává celé stavbě víry směr a spojuje ji.

  • Ef 2:20-22 Jste stavbou, jejímž základem jsou apoštolové a proroci a úhelným kamenem sám Kristus Ježíš. 21 V něm je celá stavba pevně spojena a roste v chrám, posvěcený v Pánu; 22 v něm jste i vy společně budováni v duchovní příbytek Boží.

Apoštolové a proroci pili z Krista, pravého duchovního nápoje a jedli z Krista, pravého duchovního pokrmu. Bez něj by nebyli ani apoštoly ani proroky. A tak celá stavba církve, chrámu, ve kterém sám Bůh přebývá, je možná jen a jen kvůli Kristu, kvůli jeho dílu kříže. Postavil jsi se vírou na Krista jak základ svého života? Nebo stavíš částečně na Kristu a částečně na jiném základu? Měli jsme chalupu, která byla postavena na základech dříve zbouraného starého německého domu. Chalupa stála nepohnutě a pevně. Rodiče se rozhodli přistavět verandu. Musel se tedy udělat jiný základ, navazující na ten původní. Když nádherně prosklená veranda už stála, přece se rok co rok objevovala trhlina mezi zdivem chalupy a novou verandou. Nový základ nefungoval stejně jak ten původní. Nestav na Kristu a zároveň na myšlenkách světa. Ty jdou proti Kristu. Vznikne tak trhlina v tom, co stavíš a v nejhorším se ta stavba může zřítit. Ale když se cele postavíš na Krista, budeš oběma nohama na pevném základě. A i když přijdou v životě otřesy, Kristus je základ, který vydrží. Je jako ta skála, na které jeden muž postavil svůj dům. Když přišla povodeň a vichřice, jeho dům obstál, protože měl základy na skále. Ale jiný muž postavil svůj dům na písku. Povodeň a vichřice jeho dům úplně zničily. A co to znamená postavit svůj dům na skále? Poslouchejte Ježíše, co říká zástupům:

  • Mt 7:24 A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále.

Tak se staví život víry na Kristu: kdo slyší jeho slova a plní je. Čti Boží slovo a jednej podle něj. A tehdy budeš stát pevně na Kristu!

3. Pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni

Třetí nezbytná přísada plného života v Kristu je podle Pavla toto:

Žijte tedy v Kristu, když jste ho přijali jako Pána, držíce se pevně víry, jak jste v ním byli doposud vyučováni. Vyučování v církvi je nezbytná součást našeho života v Kristu, našem Pánu! Aby budovalo a posilovalo naši víru. Největší díl vyučování se děje v církvi kdy? Ano, skrze kázání. Každou neděli. Někdo říká: no, víš, toho vyučování je moc. Ale všimněte si, že když měl apoštol Pavel vybrat, co je životně důležité pro naše chození v Kristu, pro náš život v Kristu, jednou ze 4 součástí, kterou podtrhuje, je vyučování! Mohl mluvit o společných výletech – tam se sdílíme, poznáváme navzájem. Ale on píše: držte se víry, jak jste v ní vyučováni. Mohl psát o společném jídle v církvi. Ale on píše o vyučování. Bratři a sestry, jestli v tvém křesťanském životě není pravidelný přísun biblického vyučování, pak vaše víra i váš zbožný život bude spíše než vítězný běh k cíli, bolestivé klopýtání s pády a nejedním duchovním úrazem. Vím, že jako vedoucí v církvi máme my starší zodpovědnost sytit stádo Božím slovem. Proto budeme dělat všechno, co můžeme, abychom vám pomohli porozumět, že nedělní shromáždění, úterní biblická hodina, Základy víry v neděli ráno – to vše, ačkoliv toho není mnoho, jsou jedinečné příležitosti, jak být vyučován ve víře, jak chodit s Kristem, jak žít v Kristu. Jestli je využíváš, budeš sílit. Jestli ne, budeš slábnout.

  • Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána.

4. Znovu a znovu vzdávejte díky

Studijní překlad věrně k řeckému originálu Písma spojuje upevňování se ve víře nakonec s děkováním. Je tu dokonce přímá úměra: tvá víra bude upevňována tím více, jak se v ní bude rozhojňovat nejen vyučování, ale také tvé díkůvzdání. upevňujte se ve víře, jak jste byli vyučeni, rozhojňujíce se v ní s děkováním. Přetékejte děkováním! Sleduji zprávy z války na Ukrajině. Nevím, jestli jste si toho také všimli, ale nastala v té válce jedna změna, která není až tak patrná jako třeba postup fronty, ale myslím, že má velký dopad na celou situaci. Ještě před půl rokem, když jste poslouchali každovečerní řeč ukrajinského prezidenta k národu a ke světu, značná část projevu obsahovala požadavky na západní státy, co vše, zejména zbraně, Ukrajina potřebuje. A když něco dostala, reakcí obvykle bylo: potřebujeme ještě víc. Ale slovo děkujeme, bylo velmi, velmi vzácné. Nyní po dalším půl roce, nastala obrovská změna. Téměř každý den můžete číst, jak ukrajinský prezident někomu děkuji za pomoc. Myslím, že pochopil, jak děkování, tedy vděčnost, otvírá dveře lidských srdcí. Nevím, jestli byste čekali, že ve výčtu čtyř nejdůležitějších věcí, jak žít každý den v Kristu, bude děkování. A přece tu je. Málo děkuje ten, kdo je zahleděn do sebe. Pýcha člověku zatemňuje oči. Potom má za to, že to co dostává, si zaslouží, právem mu to patří, nebo přeci dělá dost na to, aby si to zasloužil, tak proč děkovat. Ale myslím, že děkování je takový barometr stavu našeho srdce. Čím méně děkujeme Pánu, tím více spoléháme sami na sebe. Ale kdo jsme? Co dokážeme? Sami jsme jen prach. Byla doba, kdy jsme neexistovali, a brzy přijde doba, kdy tady na zemi už opět nebudeme. Nějakých 70 nebo 80 let, když jsme při síle? Ale v Kristu jsme vše! Jsme nová stvoření! Žijeme na věky, protože smrt, ani peklo na nás nemá nárok! Jsme ospravedlněni Kristovou obětí. Jsme prohlášeni za spravedlivé, ne pro naše kvality, ale z milosti v Kristu! A co dokážeme? Někdo se celý život snaží, aby tu po něm něco zbylo. Málokomu se podaří, aby si lidé pamatovali jeho jméno déle než jednu generaci. Kolik jmen z doby před naším letopočtem znáte? 10? Někdo možná 100? Ale na zemi za tu dobu žili miliardy lidí. Kdo si je pamatuje? Ale v Kristu mohu všechno, v Kristu stavíme pro věčnost, v Kristu má vše v našem životě význam, který vytrvá. Čím více tomu budeme rozumět, tím více musíme Bohu děkovat. Pak nezůstane žádná modlitba, která by nezačínala děkováním a až teprve pak pokračovala prosbami. Dokonce Pavel neříká: děkujte. On říká: přetékejte díkuvzdáním! Ať tvá ústa přetékají děkováním Pánu, ať se tvůj život vyznačuje vděčností Bohu!

  1. Závěr

To je bratři a sestry, výzva Božího slova, co máme dělat, když jsme poznali Krista.

  • Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána.

To je cesta. Ale jako každé auto, aby někam dojelo, potřebuje zdroj pohonu – naftu, benzín, elektřinu a podobně. Tak i naše chození v Kristu potřebuje zdroj síly. A jak ten zdroj funguje, na to se, dáli Bůh, podíváme příště.

 

 

 

 

Rok

Osnova kázání

Otázky ke studiu