Boží moc ve vzkříšení Krista (Ef 1,20-23)
Ve své modlitbě za křesťany Pavel připomíná tři veliké věci: mluví o naději, ke které je Boží lid povolán, mluví o slavném dědictví, které křesťané mají v Kristově lidu a konečně mluví o nesmírné Boží moci, která je zde pro ty, kdo věří – Boží moc, která se projevila ve zmrtvýchvstání Krista.

Není trochu divné, že se Petr rozhodl připomínat nám věci, o kterých sám říká, že je známe. Že jsme je přijali a jsme v nich utvrzeni? Proč? Můžeme se ptát, není to tak trochu zbytečné?
Boží slovo nikoho nenechává na pochybách k čemu je člověku užitečné. Vezměme ji společně do ruky, otevřme a čtěme. To, co nalezneme, je život!
V sametové revoluci hledal český národ naději na svobodnější společnost,než kterou zažil za socialistické diktatury. Jeho naděje hynou s všudypřítomnou korupcí a rozsáhlými krádežemi miliard státních peněz. Socialismus nenaplnil touhu lidí po svobodě, kapitalismus nedokázal naplnit touhu po spravedlnosti. Zbývá nějaká naděje nebo to půjde s naší zemí pořád už jen z kopce?
Naším obrácením došlo jak ke změně našeho postavení, tak také ke změně našeho cíle - už nejsme otroci hříchu, ale otroci Boží a naším cílem není smrt, ale podíl na Boží svatosti. Jaká cesta k tomuto novému cíli vede?
Bůh věrně naplňuje své Slovo
Bůh nám daroval vše