Ale i kdybyste pro spravedlnost měli trpět... (1Pt 3,13-15)

... a Pán, Kristus, budiž svatý ve vašich srdcích!

1. Úvod

Pokoj vám bratři a sestry! Bůh je dobrý a zahrnuje své děti přízní a dobrotou. Dává svému lidu ty nejvzácnější dary. Milost spasení, dar nového, věčného života. Účast a podíl na Jeho svatosti Žd 12, 10. Dovedete si to plně představit a dovedete to plně pochopit? Hříšníci plní temnoty, stali se světlem Kristovým. Bůh obdarovává své vyvolené zdarma, koná tak, protože nás miluje.

• Izajáš 55:1 "Vzhůru! Všichni, kdo žízníte, pojďte k vodám, i ten, kdo peníze nemá. Pojďte, kupujte a jezte, pojďte a kupujte bez peněz a bez placení víno a mléko!

Přesto, že Bůh obdarovává svůj svatý národ z lásky a proto nezištně, zdarma, je tu cena, kterou tyto všechny nádherné dary a výsady stály. Boží Syn, Bůh vzal na sebe lidské tělo, tělo poníženosti, ve kterém se podrobil Božímu zákonu a ačkoli ho beze zbytku naplnil, podrobil se poslušně i trestu zákona za hřích.

Mzdou hříchu je smrt a Kristus Ježíš, Syn Boží i Syn člověka podstoupil smrt na kříži, jako strašlivou mzdu hříchu. Byli to však naše hříchy, které nesl na kříž a za které zaplatil. Ježíš, dokonalý Beránek hříchu neučinil ani v myšlence.

• 1 Petrův 2:22-23 On `hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest´. Když mu spílali, neodplácel spíláním; když trpěl, nehrozil, ale vkládal vše do rukou toho, jenž soudí spravedlivě.

Přesto je pravdou, že platil svým životem právě za hřích, za odporné skutky zlých padlých lidí, jako jste vy, nebo já. Drahocenný, dokonalý a čistý život Kristův, musel být zmařen v mukách na kříži, kvůli zvrácenému hříchu člověka.

Ježíš nesl na sobě všechnu odpornost, hrůzu a zhoubu všech hříchů, všech ve víře vykoupených lidí, co kdy žili a obecně i celého lidského pokolení. Ať už to nevěřící lidé chtějí, nebo nechtějí slyšet, pravdou zůstává, že za svůj život a za všechny dobré věci ve svých životech vděčí jen a jen Ježíši Kristu a Jeho kříži. Kdyby Kristus nebyl středem, cílem, příčinou a plností všeho, a to dávno před stvořením světa a prvního z lidí, nebylo by vůbec nic. V Koloským od 13 verše první kapitoly je psáno, že Bůh Otec:

• Koloským 1:13-17 ... nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna. V něm (v Kristu!) máme vykoupení a odpuštění hříchů: On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. On předchází všechno, všechno v něm spočívá,

Vše existuje jen díky Kristu a vše existuje a trvá jen pro Krista! Dokonce ďábel a démoni, dokonce i padlý svět vzbouřených lidí zatím trvají jen díky Kristu a pro Krista! Bůh je Svrchovaný Král.

 My společně procházíme první list Petrův. List, který Petr píše pronásledované, těžce zkoušené církvi. A to je kontext listu, na který nesmíme zapomenout. Jinak nám bude hrozit, že budeme chápat tento list a jeho důrazy v posunutém smyslu.

Jedním z hlavních témat je v našem listu pokorná podřízenost před Bohem a před stvořeným řádem světa, který Bůh ustanovil. A my jsme mohli a můžeme i dále obohatit své poznání Boha a Jeho moudrosti.

Pochopili jsme, že Bůh nedává svůj řád, svůj zákon ze svého rozmaru, nebo proto, že by se bavil nějakou šikanou beze smyslu. Bůh je dobrý, a koná jen dobré, i v případě, kdy dopustí do našich životů zlé věci, má za cíl nejvyšší blaho a dobro pro nás.

Jeho zákon a řád je tedy dokonalým prostředkem milosti, chránící nás ve zlém a padlém světě, kterým procházíme jako poutníci sledující a mající za cíl spočinutí na věčnosti v Kristu, jenž je tím nejblaženějším, nejvyšším dobrem, po kterém může lidská bytost toužit a kterého může dosáhnout!

A tak pokorná a poslušná podřízenost Bohem daným autoritám a zřízením v lidské společnosti, je na prvním místě vyjádřením pokorné poslušnosti a podřízenosti Bohu pro jeho slávu, na druhém místě je nástrojem Božím, jenž nás chrání od zlého a dává nám tak příležitost i možnost užívat dobrých věcí již zde, ve světě, který je celý pod mocí zlého. Bůh je moudrý a dobrý!

Pokud ve své lidské padlosti a úplné zkaženosti nerozumíme, nebo nechceme rozumět těmto věcem, vzpíráme se být pokorní a poslušní před Bohem a před lidmi v našich vztazích, potom je dobré podívat se kolem sebe na bezbožný svět a ještě lépe je podívat se a vzpomenout si na svůj vlastní život, před okamžikem našeho obrácení. Lépe potom pochopíme každý Boží požadavek formulovaný a sepsaný Petrem.

1 Petrův 2:11 Milovaní, zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši!

1 Petrův 2:12 Žijte vzorně mezi pohany!

1 Petrův 2:13 Podřiďte se kvůli Pánu každému lidskému zřízení!

1 Petrův 2:15 Umlčujte dobrým jednáním nevědomost nerozumných lidí!

1 Petrův 2:17 Ke všem lidem mějte úctu, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále ctěte!

1 Petrův 2:18 Podřizujte se ve vší bázni pánům, nejen dobrým a mírným, nýbrž i tvrdým!

1 Petrův 3:1 Stejně i vy ženy, podřizujte se svým mužům

1 Petrův 3:7  Stejně i muži: když žijete se svými ženami, mějte pro ně porozumění, že jsou slabší; a prokazujte jim úctu,

1 Petrův 3:8-9 Nakonec pak: Všichni buďte jedné mysli, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a pokorní, neodplácejte zlým za zlé ani urážkou za urážku, naopak žehnejte; vždyť jste byli povoláni k tomu, abyste se stali dědici požehnání. Shrnuto: Raději trpte, než abyste se dopouštěli zlého!

Tato slova nám již nebudou znít jen jako pouhé autoritativní, mnohdy nepochopitelné příkazy někoho, kdo má moc, někoho kdo si libuje v jejím uplatňování ke svému uspokojení, ale budou nám jasné jako vyjádření neskonale dobré a nadevše moudré Boží lásky a vůle, která nezištně naplňuje potřeby druhých, Bohem stvořených bytostí.

První list Petra apoštola, je dopis pronásledované církvi, dopis pozvedající srdce Božího lidu od utrpení a těžkostí zde ve světě k Bohu, k Jeho lásce, moudrosti a dobrotě, ke Kristu a Jeho dokonalé pokoře, poslušnosti a slávě. Dává nám sílu, moudrost a požehnanou naději i dnes, je aktuální, na to pamatujme, než přistoupíme k našemu dnešnímu textu.

1 Petrův 3:13-15 Kdo vám ublíží, budete-li horlit pro dobro? Ale i kdybyste pro spravedlnost měli trpět, jste blahoslaveni. `Strach z nich ať vás neděsí ani nezviklá a Pán, Kristus, budiž svatý´ ve vašich srdcích.

2. Kdo vám ublíží, hoří-li vaše srdce pro dobré?

A. Zasívaná vzpoura přináší smrt

Mluvíme spolu o Božím řádu, který je platný pro celé stvoření. Tento řád je pro celé stvoření velmi důležitý. Bez něho by se vše zhroutilo do zmatku a chaosu. Řád znamená pokoj, soulad, porozumění, pochopení, poznání, prostě dokonalou harmonii.

Řád znamená jistotu věcí, pevnou vládu a jistý cíl. Naproti tomu chaos znamená rozervanost, zmatek, naprostý deficit moudrosti a poznání, bezvládí a záhubu. Tedy smrt!

Žádná ze stvořených bytostí se nemůže vzepřít Bohu a jím stanovenému řádu všeho stvoření, aniž by to nepřineslo všechny ty negativní a temné důsledky do jejího života, od vnitřní rozervanosti a zmatku, přes nedostatek poznání moudrosti a pravdy, až po záhubu smrti tělesné a u lidí i věčné smrti duše.

• Jób 4:8 Pokud jsem já viděl, jen ti, kdo se obírají ničemnostmi, ti, kdo rozsívají trápení, je také sklidí.
• Přísloví 22:8 Kdo rozsévá bezpráví, sklidí ničemnost, hůl jeho prchlivosti vezme za své.

To vidíme všude kolem sebe, Bůh je zdrojem, Pánem a Stvořitelem života, je také zdrojem, Pánem a Učinitelem řádu stvořených světů. Vzpoura proti řádu je vzpourou proti životu a je tedy i vzpourou proti samotnému Bohu a nese smrt všem stvořeným bytostem.

• Římanům 5:12 Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili.

Jako křesťané tedy vyznáváme, že celé stvoření živé i neživé bylo porušeno a zkaženo vědomou vzpourou Adama, vše ve světě propadlo zhoubě a řítí se ve spirále vzpoury do propasti věčné smrti.

B. Poslušnost jako ochrana, požehnání a život

Ale my už nepatříme světu, byli jsme vytrženi, zachráněni a stali jsme se ve světě jen poutníky z jiného království. Nechme tedy svět, aby dál vzdoroval řádu, životu i samotnému Bohu. Zalíbilo se světu patřit do království smrti, my však jsme nová stvoření. A poslušnost Bohem danému řádu je obrácením se zpět k životu a Jeho zdroji i Tvůrci. Je také naší ochrannou. Protože jsme-li poslušní řádu danému Bohem, ten řád nás chrání. Petr říká doslova: „ Kdo vám ublíží, budete-li horlit pro dobro?“ Mimochodem je zde kladeno rovnítko mezi řád a dobro. Řád, kázeň je dobro! Kdo by tedy chtěl vám ublížit, pokud váš život přetéká dobrým jednáním. Budete všemu lidu milí! A církev poroste!

• Skutky apoštolské 2:47 Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.

Bůh vás nikdy neopustí. Nikdy nebudete bez Jeho dobrého zaopatření! Vaše potřeby budou dokonale uspokojeny, duchovní i hmotné.

• Žalm 37:25 Od své mladosti, a jsem už starý, jsem neviděl, že by byl opuštěn spravedlivý, nebo že by jeho potomci žebrali o chléb.

Právě Boží řád, Boží zákon je tou silou, která vytváří prostředí chránící ty, kteří jsou mu poslušní. Takoví lidé se nemají čeho bát. Kdo by vám ublížil, ptá se Petr? Od Božího řádu a zákona se odvíjí i zákony i řády lidí. Ve druhé kapitole tentýž Petr promlouvá těmto slovy:

• 1 Petrův 2:13-14 Podřiďte se kvůli Pánu každému lidskému zřízení - ať už králi jako svrchovanému vládci, ať už místodržícím jako těm, které on posílá trestat zločince a odměňovat ty, kteří jednají dobře.

Kdo se podrobuje v poslušnosti Božímu řádu, ten se nemusí bát. Naopak vládcové ustanovení Bohem jsou zde proto, aby nejen trestali zločince, ale i podporovali, chránili a odměňovali řádné občany.

Petr a skrze něho sám Bůh nám v Písmu ve 13. verši třetí kap. prvního Petrova listu říká, že nebudeme od druhých trpět, nikdo nám neublíží pro dobré skutky a pro řádný občanský, pracovní, nebo rodinný život. Naopak, pro ten budeme ctěni od mnohých pohanů i odměňováni od vládců.

Stojí zde psáno: 1 Petrův 3:13  Kdo vám ublíží, budete-li horlit pro dobro? A z té otázky si můžeme odvodit i za pomoci kontextu listu konstatování. Nikdo vám neublíží proto, že žijete jako řádní občané, pracovníci, manželé a slušní spořádaní lidé ve všech svých vztazích!

Petr ale píše pronásledované církvi a pronásledování i útlak je silným motivem jeho listu. Jak je to možné? Pro co hrozí křesťanům utrpení od druhých lidí, ať od bližních, nebo od vládní moci? Odpověď nám dává hned následující 14. verš:

14  Ale i kdybyste pro spravedlnost měli trpět, jste blahoslaveni. `

 klíčem je slovní spojení „ pro spravedlnost“. Když trpíte pro spravedlnost, zde není myšlena spravedlnost vměstnaná do představ mantinelů padlých hříšníků, padlá sebestředná spravedlnost lidská. Mluví se zde o spravedlnosti podle Božích měřítek a norem. O spravedlnosti Boží. Pojďme do Jana desáté kapitoly:

• Jan 10:32-33 Ježíš jim řekl: "Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Pro který z nich mne chcete kamenovat?" Židé mu odpověděli: "Nechceme tě kamenovat pro dobrý skutek, ale pro rouhání: jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh."

Rozumíme dobře, co se zde odehrává? Zde je potvrzení, samotní vzpurní zlostníci, kteří usilují o Ježíšův život, zde potvrzují 1 Pt 3, 13. Nikdo nás nebude pronásledovat třeba až k smrti pro dobré skutky, ale pro Boží svědectví, pro evangelium, pro pravdu Boží!

V okamžiku, kdy druhým lidem, pohanům kolem sebe, a to i těm, kteří si vás pro váš řádný život jinak váží, začnete svědčit o tom, že ne vy, ale Kristus ve vás koná ty dobré skutky, je zle. Všichni z nich, které Bůh nepovolává k životu věčnému, budou tímto svědectvím uraženi stejně, jako židé v desáté kap. Janova evangelia byli uraženi světlem Božího Syna.

Oni Krista chtěli zabít proto, že byli Kristem, jeho pravdivým životem i slovem usvědčeni ze své hříšnosti! To samé se ale bude dít vám, pokud vydáte pravdivé svědectví o Bohu a Kristu. Můžete být dobří, můžete být přeborníky v dobrých skutcích, můžete dokonce být doslova světci podle měřítek různých světských náboženských směrů od buddhismu až po katolictví, jako matka Tereza, Siddharta Gautama Šakjamuni (zvaný Budha), nebo Gándhí. Můžete se úplně rozdat a svět vám položí svůj obdiv k nohám! Ale nevydávejte prosím svědectví pravdě, nemluvte o Kristu, pokud chcete obdiv světa a nejste připraveni pro Krista i třeba zemřít v bolestech.

Jen Kristus může prohlásit, že je jediným a pravým Synem Božím, každý jiný by spravedlivě zasluhoval ten trest ukamenování za rouhání. Ale Kristus vydával svědectví, pravdě! Svědectví o Otci, který poslal svého Syna. To je Boží svědectví, a proto usilovali Ježíši o život. Stejně se možná povede i vám, vydáte-li stejné svědectví pravdy o Božím Synu. Ale Petr říká, neděste se jich, nenechte se odradit od Krista Od svědectví Jemu a Jeho pravdě.

3. I kdybyste trpěli, jste blažení, nebojte se!

A. V tom je totiž milost

Dostali jsme se až do 14. verše, kde je nám před oči postavena právě ta možnost pronásledování a pravda o tom, proč jsou křesťané pronásledování. Řekli jsme si, že nebudeme trpět kvůli tomu, že usilujeme být řádní občané, slušní lidé, dobří rodiče, manželé a bližní všem lidem kolem nás.

Pokud Bůh dopustí pronásledování a zlé věci z toho pramenící do našich životů, bude to kvůli pravdě a svědectví evangelia. Bude to pro zkoušku, tříbení a růst naší víry. Bude to pro Jeho slávu, která je naším cílem zde na zemi i na věčnosti. Bude to k dobrému, přestože v naší přirozenosti se to všechno mele a bouří, když přijdou na pořad dne tyto věci. Ale zlato prostě nezíská ryzost bez tavení a víra nezíská sílu a ryzost bez zkoušek a pronásledování.

• 2 Timoteovi 3:12 A všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, zakusí pronásledování.
• 1 Petrův 1:6-7 Z toho se radujte, i když snad máte ještě nakrátko projít zármutkem rozmanitých zkoušek, aby se pravost vaší víry, mnohem drahocennější než pomíjející zlato, jež přece též bývá zkoušeno ohněm, prokázala k vaší chvále, slávě a cti v den, kdy se zjeví Ježíš Kristus.

Nejen, že trpíte-li pro Krista, roste vaše víra, ale jste zahrnuti Boží milostí 1 Pt 2, 19. Spočívá na vás blahoslavenství, spočívá na vás Duch slávy, Duch Kristův. Máte podíl na utrpeních Kristových.  A budete se radovat o to více ze slávy Krista, který je vaším cílem i odměnou zároveň, který je vám milovaní nadevše a vším.

• 1 Petrův 4:12-14 Moji milovaní, nebuďte zmateni výhní zkoušky, která na vás přišla, jako by se s vámi dělo něco neobvyklého, ale radujte se, když máte podíl na Kristově utrpení, abyste se ještě více radovali, až se zjeví jeho sláva. Jestliže jste hanobeni pro jméno Kristovo, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, Duch Boží.

B. Nikdo a nic

Milovaní bratři a drahé sestry, neskonalé, nepoznané, nepopsatelné jsou nádherné skutečnosti, které vám Bůh ve své dobrotě připravil. Pavel říká:

• 1 Korintským 2:9 Ale jak je psáno: `Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují. ´

Mnohokrát a na mnoha místech Písma nám Bůh svědčí, o tom, že se nemusíme bát. Všechnu svou důvěru máme vložit na něj. V dílo Boha Otce Syna i Ducha Svatého máme doufat, ne ve své síly. Chvála Bohu, že to není o nás.

Izrael je místo, kde je mnoho plání plné skal a kamení. Kdybychom žili tam a žili bychom pod zákonem Staré smlouvy, nebylo by dost kamení v celém Izraeli jen pro jediného z nás. A my bychom museli mít daleko více životů než kočka, abychom zaplatili za hříchy jednoho jediného dne. Každý dokonaný hřích přináší smrt Jk 1, 15. Změnilo se dnes něco?

Ano změnilo se mnohé, změnilo se naprosto vše! Jsme nová stvoření, jsme děti Boží. Bůh nám dal nová srdce, která ho hledají, vyhlížejí, touží po něm a jeho slově. Mají také schopnost nejen slyšet, ale i poslechnout. Že bychom už nehřešili? No nikdo z nás by se nenechal zmást touto myšlenkou, Jan ve svém prvním listě mluví o tom dost jasně, kdo tvrdí, že je bez hříchu, je lhář. Naše tělo zůstává hříšné. Máme ale v Kristu odpuštění každého hříchu, činíme-li pokání.

Dále naše podstata, vnitřní člověk, je jiná, jsme zrozeni z Boha. Bůh nás obrátil od model a hříchu k sobě. Jen On to učinil a jen On to může učinit. Už nemilujeme hřích, milujeme Boha, jeho slovo, jeho spravedlnost. Skutečnost, že je to Bůh, kdo koná od počátku až do konce, nás musí naplňovat jistotou. Protože:

Kdo Bohu zabrání v Jeho svatém záměru? Kdo mu to rozmluví, kdo Ho přesvědčí, že se mýlí a mělo by to být jinak? Nikdo a nic.

 

• Numeri 11:23 Hospodin Mojžíšovi odvětil: "Což ruka Hospodinova je na to krátká? Hned uvidíš, uskuteční-li se mé slovo, nebo ne."
• Izajáš 50:2 Když jsem přicházel, proč tu nikdo nebyl? Volal jsem, a nikdo se neozýval. Což je má ruka tak krátká k vykoupení? Nemá k vysvobození dost síly? Hle, svou pohrůžkou vysušuji moře a řeky obracím v poušť; ryby v nich páchnou, protože není vody, a lekají žízní.
• Římanům 8:38-39 Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, 39  ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.

 

Drazí posluchači, nikdo a nic vás nevytrhne z Boží ruky, nebojte se těch, kteří mohou trápit jen tělo! Nenechte se svést pokušením odpovídat na útlak a utrpení oplácením, nebo jinými světskými prostředky. Pokud vás, nebo váš majetek, či vaši rodinu někdo napadá kvůli čemukoli i třeba pro evangelium, obraťte se na zákonnou moc. Bůh vás ochrání skrze řád, který ustanovil, v souladu s Jeho vůlí.

Pokud selže lidská spravedlnost, věřte, že Boží nikdy. Nikdy však se nenechte odradit od odvážného svědectví o Kristu konáním dobrých skutků, které vám Bůh v Kristu připravil a od vyhlašování evangelia Kristova slovem, máme svědčit vhod i nevhod.

A vložte vše do Božích rukou, jako to učinil Pán Ježíš. Bůh vás zajistí svou mocí, jako zajistil svého Syna. Ani lidé, ani zlé mocnosti, ani smrt vás nevyrve Bohu z rukou! Kristus porazil všechny nepřátele! Zvítězil, i vy v Kristu zvítězíte! Bůh vám dá zvítězit.

• Izajáš 8:11-13 Toto mi praví Hospodin, když mě pevně uchopil svou rukou a varoval mě, abych nechodil cestou tohoto lidu: "Neříkejte zrada všemu, čemu říká zrada tento lid, a čeho se bojí, toho vy se nebojte a nestrachujte." Dosvědčujte svatost Hospodina zástupů! Jeho se bojte a strachujte.

4. Pán Ježíš budiž dokonalý ve vás!

A. Nežiji již já, žije ve mně Kristus

V tomto kázání zaznělo, že to nejsme my, ale Bůh, kdo koná v našich životech. Mluvili jsme o Kristu, který v nás koná dobré dílo. Bůh a Jeho slovo v nás a našich srdcí je tou mocí, jež nás znovuzrodila, ospravedlnila a posvěcuje nás.

Touha konat vše, co se Bohu líbí, je sama již Božím působením v nás. Kvůli Pánu říká Petr na začátku 13. verše 2. kapitoly prvního listu. To znamená, že sám Pán Ježíš je naší nejvyšší motivací, ale můžeme to vyložit i jako díky Pánu. Je to výsada, kterou nám vybojoval a daroval.

• Filipským 2:12-15 A tak, moji milí, jako jste vždycky byli poslušní - nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti - s bázní a chvěním uvádějte ve skutek své spasení. Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí. Všechno dělejte bez reptání a bez pochybování, abyste byli bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět,

Pán Ježíš Kristus má být svatý v našich srdcích, říká Petr. Má být dokonalý v našem životě, potom musí být dokonalý v našem srdci, v naší mysli. Pokud bude Kristus skutečným a dokonalým Pánem našich srdcí, potom to bude na našich životech opravdu silně vidět!

Není to tak, že my bychom činili Syna Božího svatým a dokonalým, On je! Ale naše poslušnost Jeho slovu a vůli musí Krista činit dokonalým vládcem našich srdcí a životů. Srdce je ta pravá a Bohem požadovaná svatyně! A bezvýhradná vláda Krista v našich srdcích je pravá a Bohem požadovaná bohoslužba a zbožnost!

Bude to potom Ježíš, který bude posvěcovat nás a činit nás den ze dne podobnějšími Jemu. Musíme mít jako hlavní pokrm stravu, kterou svět nezná. Kristovu vůli. Jako Kristus měl za pokrm stravu, která nám byla před obrácením stejně neznámá, jako budoucím apoštolům.

• Jan 4:31-34 Mezi tím ho prosili jeho učedníci: "Mistře, pojez něco!" On jim řekl: "Já mám k nasycení pokrm, který vy neznáte." Učedníci si mezi sebou říkali: "Přinesl mu snad někdo něco k jídlu?" Ježíš jim řekl: "Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo.

Pán Ježíš učedníkům doslova říká: „ já mám k nasycení!“ A bez potravy nelze žít.  Člověk se prostě musí nasytit. Vůle Boha Otce je tedy doslova životem Krista. Ježíš se sytí Otcovou vůlí, žije z ní a pro ni.

I nám se má stát Kristova (Otcova) vůle pokrmem, ze kterého budeme žít a pro který budeme žít. Tělo bez pokrmu strádá, později hyne. A s duchem, s duší je to stejné. Odhoďme svou pošetilost, kdy tolik pečujeme o naše těla, a tak málo o naše duše. Dejme zemřít naší vůli, vůli těla a podejme se vůli Ducha Kristova. Učiňme ji svou! Je to nezbytnost, abychom obstáli v tak těžkých zkouškách, nebo i utrpeních možného pronásledování.

B. Kdo v něho věří, musí žít, tak jako žil On!

Možná někteří z nás podléhají sebeklamu, který nám namlouvá, že stačí Krista vyznávat svými ústy, ale ne životem. Možná nás až tolik neděsí náš hřích. Možná, že některé hříchy nevidíme, nebo dokonce nechceme vidět.

Možná se s některými hříchy pomalu sžíváme, a tolerujeme je. Možná že se nám některý hřích dokonce líbí a libujeme si v něm. Ale milovaní, Petr nikoho nenechává na pochybách. Pán Ježíš budiž svatý ve vašich srdcích! Je to nezbytná nutnost. Vzpomínáte si na testy a zkoušky víry v prvním Janově listu?  

• 1 Janův 2:1-6 Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého svět. Podle toho víme, že jsme ho poznali, jestliže zachováváme jeho přikázání. Kdo říká: `Poznal jsem ho´, a jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravdy. Kdo však zachovává jeho slovo, vpravdě v něm láska Boží dosáhla svého cíle. Podle toho poznáváme, že v něm jsme. Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.

Pokud nežijeme podle Ježíšových přikázání, čiňme pokání ze své nevíry, protože nemůžeme mít žádnou jistotu, že jsme Kristovi a že naše víra je spasitelná. Ve světě, hlavně v USA je velmi populární učení, které tvrdí, že člověk může přijmout Ježíše Krista jako svého Spasitele, ale nemusí Ho přijmout jako Pána.

Někdo to prý učiní až později, někdo vůbec. Stačí vyznat jen svými ústy. Jan zcela jednoznačně toto bludné učení vyvrací a spolu s Janem to vyvrací i celé Písmo. Nelze vyznávat Krista jen ústy, jen jako zachránce, ne jako Pána. Bez svatosti nikdo neuzří Pána. Žd 12, 14

• Izajáš 29:13 Panovník praví: "Protože se tento lid přibližuje ke mně ústy a ctí mě svými rty, ale svým srdcem se ode mne vzdaluje a jejich bázeň přede mnou se stala jen naučeným lidským příkazem,…

A je to také nezbytná nutnost proto, že budeme vystavováni zkouškám, přijde utrpení, přijde i pronásledování na každého, kdo chce zbožně žít a následovat Krista. Bez posvěcení, bez Krista v srdci neobstojíme.

Jen On nám to může dát. Jen Pán může dát, aby Jeho služebník obstál. A proč by Pán Ježíš dával obstát někomu, kdo Ho nemá za svého vládce a nevzdal mu čest, jako Bohu?

 Jen skutečná, svatá a dokonalá vláda Krista v našich srdcích učiní náš život světlem, přinášejícím slávu Bohu Kristu našemu Pánu. Amen!

Pane Bože svatý, mnohdy jsou naše dny jako bezedné jámy plné temnoty a beznaděje. Připadáme si vyprahlí, bez víry a bez dobrých skutků, bez východiska a beze světla na konci temného prostoru. Mnohokrát ani nevíme jak a za co se modlit. Děkujeme ti za velikou, pevnou a neotřesitelnou naději, která je v Tobě v tvém slově a v tvém díle. Děkujeme ti za Pána Ježíše, našeho Obhájce a Přímluvce. Děkujeme ti za tvého Ducha svatého, který se přimlouvá dnem i nocí za nás. Pane, posvěť nás pravdou, tvoje slovo je pravda. Posvěť nás svým Duchem, On je Duchem pravdy. Pane Bože svatý, pokud kdokoli z nás klame sám sebe, vírou, která není od tebe, ale je jen vírou náboženského člověka, smiluj se prosím nad námi. Pokud tu kdokoli z nás není obřezán pravou obřízkou a není zrozen z Boha, ale jen z těla, smiluj se nad námi! Pokud tu někdo podléhá hříchu a nechá nepřítele plenit město uvnitř hradeb, smiluj se nad námi! Pokud tolerujeme hřích, nebo si v něm dokonce libujeme, smiluj se nad námi! Pokud jsme slabí, rezignovaní, unavení, smiluj se nad námi! Ve jménu Pána Ježíše Krista smiluj se nad námi, Svatý Otče. V  něm prosíme a v něm ti děkujeme amen!