Nespoléhejte na sebe a svou vlastní moudrost, ale na slavné Boží dílo spásy!

Nespoléhejte na sebe a svou vlastní moudrost, ale na slavné Boží dílo spásy!

Motto: Numeri 11:23 Hospodin Mojžíšovi odvětil: "Což ruka Hospodinova je na to krátká? Hned uvidíš, uskuteční-li se mé slovo, nebo ne."

Úvod

Pokoj vám a milost drazí přítomní! Dnes se vracíme do listu Římanům. Jsme v jeho jedenácté kapitole. Sledujeme vrcholící Pavlovo učení o vyvolení ke spáse skrze víru v Boha, v Jeho slovo. V Jeho zaslíbeného Mesiáše Ježíše! Když Pavel píše římské církvi, řeší ve svém listu i rozdělení mezi křesťany z pohanů a ze židů. Bylo tam neporozumění, svár a pýcha. Pýcha možná víc na straně bratří z pohanů.  A tak Pavel apoštol pokračuje ve velmi hlubokém výkladu evangelia Ježíše Krista, které je mocí ke spasení pro pohany, Řeky, Židy. Jak?

  • Římanům 1:16 Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka. 17 Vždyť se v něm zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře; stojí přece psáno: `Spravedlivý z víry bude živ.´

Rozdělení z neporozumění a nejspíše soudy nad druhou skupinou věřících (kapitola první, druhá, třetí), které povstávalo z kulturní i sociální odlišnosti obou skupin, bylo patrné na obou stranách. Ale proč říkám, že pýcha se týkala možná o trochu více pohanů, no říká nám to právě jedenáctá kapitola ve verších 17-21. Ano čteme ve druhé kapitole o tom, že možná někteří věřící ze židů nějakým způsobem spoléhali na zákon a chlubili se tím, že ho znají. Mysleli si, že jsou víc. Možná by i rádi vedli pohany k podřízení se Mojžíšovu zákonu.  

Ale zde ve jedenácté kapitole Pavlova argumentace naznačuje, že věřící z pohanů usoudili, že národ Izrael byl zavržen takovým způsobem, že už nemá nikdy žádnou naději a vedlo je to k pýše, že pohané jsou od této chvíle jediným Božím lidem! Že Židé jsou jednou provždy mimo Boží plán!  Touto padlou a pyšnou optikou se dívali i na křesťany ze Židů a usoudili o sobě, že oni jsou víc a lepší. Bohu snad milejší křesťané! Jak často i my milovaní, jsme při nějakém sporu s bratry v církvi přesvědčeni, že Bůh je v tom sporu na naší straně. Že my jsme ti lepší, zbožnější a Bohu milejší, že?

Pavel však přesně v kontextu celého listu, uzamčen vrcholem Ř 1,16-17 o jediné moci ke spáse všem, kteří věří, kárá pohany naroubované na ušlechtilou olivu. A v podstatě říká, že taková pýcha se neslučuje s pravou vírou. Povyšovat se jakýmkoli způsobem, který činí mě lepším nad druhé v církvi je vážný hřích. Neslučitelný s proměněným srdcem a s novým stvořením. Apoštol nás varuje, že taková pýcha naopak může ukazovat na srdce, které nechápe evangelium. Není spasené! Vždyť co stojí v kapitole druhé?

  • Římanům 2:16 Nastane den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit podle mého evangelia, co je v lidech skryto.

Podle evangelia, za které se Pavel nestydí bude Bůh soudit. Toho evangelia, které jediné je mocí ke spáse všem, co věří. Židům i pohanům! Je to Kristovo evangelium. A ten, kdo mu rozumí, velmi dobře chápe, že nemá žádnou zásluhu na svém spasení! Ani, co se za nehet vejde! Jediné, čím jsme přispěli ke své spáse, byla naše vzpoura hříchu proti Bohu. Zlý život, kterým jsme uráželi svatého Boha! My jsme nezvolili Boha, on zvolil nás. My jsme se nerozhodli pro Boha. On se rozhodl pro nás! A pokud ne, a přesto jsme v církvi, tak žijeme falešnou vírou, která nespasí!

Dnes budeme ve verších Ř 11,25-29. Pavel pokračuje a rozvádí svou argumentaci proti pýše pohanských věřících a znovu ukazuje, že vyvolení je jen jedno. Evangelium je jen jedno. Spása je jen jedna! V našem textu stojí:

Římanům 11:25 Abyste nespoléhali na svou vlastní moudrost, chtěl bych, bratří, abyste věděli o tomto tajemství: Část Izraele propadla zatvrzení, avšak jen do té doby, pokud nevejde plný počet pohanů. 26 Pak bude spasen všechen Izrael, jak je psáno: `Přijde ze Sióna vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbožnost; 27 to bude má smlouva s nimi, až sejmu jejich hříchy. ´ 28 Pokud jde o evangelium, stali se Božími nepřáteli, ale vám to přineslo prospěch; pokud jde o vyvolení, zůstávají Bohu milí pro své otce. 29 Vždyť Boží dary a jeho povolání jsou neodvolatelná.

Odkazy: Ř 1,16-17; 11,17-21; 2,16;

Abyste nespoléhali na svou vlastní moudrost, vězte že… Verš 25-26

  1. Plnost Božího lidu z pohanů i židů

Pavel začíná těmito slovy: Abyste nespoléhali na svou vlastní moudrost, chtěl bych, bratří, abyste věděli o tomto tajemství:

Než se dostaneme k samotnému tajemství Boží moudrosti, zastavme se bratři a sestry znovu u Pavlova pokárání. Nespoléhejte na svou vlastní moudrost říká Pavel. Je to důležité varování. A ten význam textu je doslova: „nebuďte opatrní k evangeliu" ve smyslu, že byste odmítali Boží moudrost, moc a tajemství evangelia, které vám v tomto listě přináším! Nebuďte povýšení, nadutí směrem k moudrosti a moci evangelia.

Protože proč věřící z pohanů došli k tomu, že se povýšili nad věřící ze židů a potom možná nad celým národem Židů? Je to tak, že neznali tu Boží moudrost, nepřijímali jí. Stavěli na té své vlastní. Přijímali evangelium po lidsku. A to, co možná bylo vidět navenek, pro ně znamenalo víc než pravé vnitřní, duchovní skutečnosti! Proto Pavel staví svůj list Římanům velmi precizně, dokonale od jednoduchých skutečností, až k hlubokým pravdám evangelia. Od mléka evangelia až k hutné stravě, aby je vybudoval! Varuje nás před lidským smýšlením a chápáním evangelia. Je to podobné, jako v 1K 2,1-5.

  • 1 Korintským 2:1 Ani já, bratří, když jsem přišel k vám, nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemství nadnesenými slovy nebo moudrostí. 2 Rozhodl jsem se totiž, že mezi vámi nebudu znát nic než Ježíše Krista, a to Krista ukřižovaného. 3 Přišel jsem k vám sláb, s velkou bázní a chvěním; 4 má řeč a mé kázání se neopíraly o vemlouvavá slova lidské moudrosti, ale prokazovaly se Duchem a mocí, 5 aby se tak vaše víra nezakládala na moudrosti lidské, ale na moci Boží.

Tuto jeho radu bychom měli pevně zabudovat do našich životů. Protože naše lidská moudrost, poznání, vnímání nestačí! A navíc milovaní, používat naši domnělou moudrost k výkladu duchovních skutečností znamená podřizovat pravdy Písma, Božího slova nám. Tedy člověku! A to je pýcha a vede to ještě k hlubší pýše, před kterou nás Pavel varuje.

Proto milujte Písmo. Podřizujte se mu. Je lepší podřídit se Písmu, i když ne všemu porozumím než stavět smyšlené konstrukce. Než upadnout do bludu. Do pýchy. Nevnášejte vědomě své vlastní představy, myšlenky. Přistupujte k Písmu s pokornou myslí. Modlete se k Pánu tak dlouho nad textem, než vás Duch Boží skrze text začne sám vést. Uvádět do pochopení. Proste Boha nad Jeho slovem o moudrost. On vám ji dá! (Jk 1,5) A neustále držte ve svém srdci pravdu, že Ježíš Kristus ukřižovaný je ta moudrost pro židy i pohany. Moc Boží spásy!

Pavel dál pokračuje a odhaluje tajemství Boží moudrosti spásy.

Část Izraele propadla zatvrzení, avšak jen do té doby, pokud nevejde plný počet pohanů.

Část národa Izrael propadla zatvrzení. V souladu s tím, co Pavel říká ve verších 11-12 o tom, že Bůh se odvrátil od národa Izraele, kromě těch, které si zachoval. Jejich dům byl ponechán prázdný. A je to v konečném důsledku tak, že Bůh neodmítá Izrael aktivně, ale Izrael velmi aktivně odmítá Boha, svého Spasitele. Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní Ho nepřijali! A to je v souladu s tím, proč byl Zákon dán. S jeho cílem. Boží plán se tedy přesně naplňuje.

  • Ř 3:19 Víme, že co zákon říká, říká těm, kdo jsou pod zákonem, aby byla umlčena každá ústa a aby celý svět byl před Bohem usvědčen z viny. 20 Vždyť ze skutků zákona `nebude před ním nikdo ospravedlněn´, neboť ze zákona pochází poznání hříchu.

Bůh zavrhl národ Izrael jako celek. Ale on nikdy nebyl povolán ke spáse plněním zákona, protože to vždy bylo a je nemožné! Jen vyvolení z Izraele, které Bůh povolal a zachoval, došli spásy (Ř 11,1-4). A to vírou!  A tak ta část, která nepochopila, co jí bylo zvěstováno, zůstal a v zatvrzelosti. A chápejte má slova dobře. Ta část, která nepochopila, k čemu byl dán Zákon, a proto ani nerozpoznala samotného Krista, odmítla Ho! Ta zůstala v zatvrzelosti! Dál přesvědčená o schopností zasloužit si spásu plněním zákona. Ale pohanům se tím doširoka otevřela cesta ke spáse!

Víte spása tu vždy byla i pro vyvolené pohany. Nevěstka Rachab, Rút, syrský Náman, Nebúkadnesar. Věřím, že někteří proselyté věřící v jediného Boha. Ale to byly jednotlivé příklady potvrzující pravdu, že Bůh od počátku počítá se spásou i vyvolených pohanů. Dnes vidíme po celém světě přicházet ke spáse plnost Božích dětí z pohanských národů. Z každého národa, jazyka, rasy! A dokud nevejde plný počet pohanů, propadla podle Pavla část národa Izraele zavržení! Jaká část národa? Kolik přesně z nich? Do kdy to zavržení trvá?  je potřeba znát čísla, časy, datumy? A když se podíváme na dnešní Izrael?

Neznáme přesná čísla, ale na asi 7 miliónů nejen židovských obyvatel Izraele je zhruba 4,5 tisíce mesiánských Židů asi v padesáti sborech. Mnohem více křesťanů je z Arabů, asi 130 tisíc. Pohanům se tedy cesta ke spáse široce otevřela a Židům jako by se cesta ke Kristu ztížila a zatemnila. Ale milovaní, takový byl a je prostě Boží plán!

Je 4,5 tisíce málo? A jaké pravdy si z toho máme vzít a aplikovat je do našeho života dnes? Máme udělat nějakou inventuru křesťanů z pohanů a Židů, abychom měli přesná čísla, časy, datumy a podle toho zacílili své zvěstování více na Židy? Ne milovaní. Příkaz zněl jasně. „Jděte do celého světa, ke všem národům!“ To je první aplikace. Zvěstovat bez rozdílu všem a nestarat se o to, kolik z jakého národa Bůh zachrání a jestli.

Druhá aplikace je pochopení kontextu celé 11. kapitoly. Mluví o plnosti! Bůh měl vždy, v každém čase v Izraeli své vyvolené. Oni předcházeli ve spasitelné víře všechny ostatní národy. Oni jsou tou prvotinou, ušlechtilou olivou, na kterou jsme my pohané nyní roubování ze stejné spasitelné milosti a vejde nás stejná plnost! Plný počet pohanů vejde!  Byla to vždy plnost Božího vyvolení z řad národa Izraele. Byli to vždy všichni zbožní Židé, kteří patřili Bohu! Všichni ke spáse vyvolení a vírou povolaní! A u pohanů nyní platí to samé! Co nás tedy učí Pavel v dnešním textu?

  1. Bůh je svrchovaný, spasen bude každý Žid, každý pohan, o kterém Bůh tak rozhodl na věčnosti! Ti z Izraele i z pohanů, kteří propadli a propadnou zavržení. Jsou ti, kteří Bohu od věčnosti spasitelně nepatřili a nepatří! Bůh je nezná ve smyslu Ž 1,6;
  2. Bůh je všemohoucí, nikdo z jeho dětí nebude vyrván z Jeho ruky. J 10,28-30;
  3. Bůh má celý plán spásy všech, které si zamiloval naprosto pevně a neochvějně v rukou, Židů i pohanů. Neimprovizuje nikdy! Koná, jak rozhodl na věčnosti! Ř 8,28-30;

Pokud tedy jste Kristovi, a to se pozná, když ho posloucháte, nesete ovoce a usilujete žít podle Jeho slova, máte život věčný. To je fakt, nezměnitelný! Janův první list říká:

  • 1 Janův 5:13 Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život.

Ne budete mít pokud, jestli, když…. Máte! Věříte-li v Krista máte! Ano, víra musí být živá, ne bez ovoce. Jk 2,26; ale pokud nesete ovoce víry, máte život věčný! Není to nádherné drazí? Není to naprosto přemáhající, věčná milost? Dar nad všechny dary? Láska nade všechnu lásku celého stvoření? Dobrota nedosažitelná, ve stvoření nenapodobitelná?

  1. A takto bude spasen celý Boží lid – dvě možnosti

Pavel pokračuje. Dokud nevejde plný počet pohanů je část národa Izrael zavržená. Ale až vejde plný počet pohanů, potom bude spasen celý Izrael. A zde se dostáváme ke kontroverzní části Písma. Co můžeme s určitostí říct? Zcela určitě ta část národa Izrael, která propadla zatvrzení, ta nevejde!

Zcela určitě vejdou všichni z národa Izrael, o kterých tak Bůh rozhodl v Kristu před stvořením světa. Nebude nikdo chybět! Vzhledem k mesiánským Židům musíme trvat na tom, že i nyní má Bůh svůj ostatek v Izraeli v každé generaci! Dříve se jim říkalo křesťané ze Židů, dnes mesiánští Židé.

A tak výraz část (Izraele) neznamená, že jsou zavrženi všichni Židé žijící od počátku NS až do vejití plného počtu pohanů. Ale jen někteří. Nejde o část ohraničenou časovým úsekem, ale je vymezená svrchovaným Božím vyvolením! Oni nejsou vyvolení, proto byli, jsou a budou zatvrzelí!  Vyvolení pracuje a rozděluje po všechny časy! I v tomto čase si Bůh povolává z etnika Židů své děti, mesiánské Židy. Jde o malý zlomek národa. Dvacetinásobně více se ve státě Izrael obrací ke Kristu Arabové! A v zatvrzení zůstává většina židovského národa!

Přesně v souladu s Izajášovým prohlášením z deváté kapitoly Římanům:

  • Římanům 9:27 A Izaiáš prohlašuje o Izraeli: `Kdyby bylo synů Izraele jako písku v moři, jen zbytek bude zachráněn, 28 neboť Hospodin vykoná svůj soud na zemi rychle a úplně. ´ 29 A jak to Izaiáš předpověděl: `Kdyby nám Hospodin zástupů nenechal aspoň símě, bylo by to s námi jako se Sodomou, Gomoře bychom byli podobni. ´

Jak to tedy ale bude, výklady se různí a rámcově jsou dva základní. Jak již jsem řekl.

  1. Platí, že pak bude spasen celý etnický Izrael.
  2. Neplatí, že pak bude spasen celý etnický Izrael.

Jedni věří, že až vejde plný počet pohanů, pak uvěří celý národ Izrael žijící na zemi. V tu dobu celý etnický Izrael přijme Krista!  Jinými slovy všichni v tu dobu žijící Židé, celý budoucí národ Izrael patří k vyvoleným a bude přijat. Nebudeme se bavit o eschatologii a složitém systému několika příchodů Krista, několika soudů a několika skupin lidí se kterými Bůh pracuje podle dispenzačního výkladu. Který zastává záchranu celého etnického Izraele poté, kdy vejde plný počet pohanů. Je to velmi složité a kázání by na to nestačilo. Také to přináší více komplikací a otázek, než řeší.  Ekumenický překlad by tomu nasvědčoval. Je tomu ale skutečně tak? Čtěme ČEP.

Římanům 11:25 Abyste nespoléhali na svou vlastní moudrost, chtěl bych, bratří, abyste věděli o tomto tajemství: Část Izraele propadla zatvrzení, avšak jen do té doby, pokud nevejde plný počet pohanů. 26 Pak bude spasen všechen Izrael, jak je psáno: `Přijde ze Sióna vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbožnost;

Skutečně to vypadá podle ČEP, že až vejde plný počet pohanů, potom uvěří celý Izrael!  Ale co se stalo? Čtěme nyní ČSP.

  • Římanům 11,25 Nechci totiž bratří, abyste nevěděli o tomto tajemství. Abyste nebyli moudří sami u sebe. Že část Izraele se zatvrdila, dokud nevejde plnost pohanů. Bude však zachráněn celý Izrael, jak je naspáno: „Ze Siónu přijde Vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbožnosti;

I ČSP nás trochu svádí k tomu, že bude po vejití všech pohanů celý etnický Izrael zachráněn a přiveden k víře. ČEP říká pak bude spasen, a ČSP bude však zachráněn celý Izrael. Ale řecký originální text znamená doslova: „A takto bude spasen celý Izrael!“

Tak, že vejde plná část pohanů, všichni pohané, které Bůh vyvolil. A takto bude spasen celý Izrael až vejde plnost vyvolených pohanů, tím bude spasen celý Izrael! Řecky „kai houtos". A takto bude spasen, tímto způsobem bude spasen celý Izrael! Kai houtos je v Novém Zákonu celkem 250krát. Cituji ze článku na webu Reformace.cz od bratra Pavla Steigra. A vždy označuje způsob a ne čas! Ne kdy, ale jakým způsobem bude spasen celý Izrael!

  1. Jen jedna smlouva, která snímá hříchy

A to je milovaní v naprostém souladu s kontextem celé jedenácté kapitoly listu Římanům. Tím, že vejde-li plný počet pohanů. Až tedy vejde plný počet pohanů, bude spasen celý Izrael. Protože zároveň stále platí a na mesiánských Židech to vidíme, že vchází i ten ostatek, to malé símě Ř 9,27-29 zachované v každé generaci národa Izrael jak stojí v Ř 11,1-5!  Tento zbytek vyvolený z milosti, jak říká Pavel   a sám se k němu jako příklad a důkaz řadí.

Bůh měl, má a bude mít tento ostatek, toto malé símě podle proroka Izajáše i podle Pavla v každé generaci. A on neustále vchází z etnického Izraele po boku pohanů v každé generaci. A bude tomu tak, až do vejití plného počtu pohanů tím i jejich plného počtu! Tak bude spasen celý Izrael!

Bude plnost! Jinými slovy všichni vyvolení ze Židů i pohanských národů v tu chvíli vejdou již do spásy, BUDOU VE SPÁSE, V KRISTU! Počet všech vyvolených ze Židů i pohanů bude přijat. Proto Pavel říká:

  • Římanům 11:13 Vám z pohanských národů říkám, že právě já, apoštol pohanů, vidím slávu své služby v tom, 14 abych vzbudil žárlivost svých pokrevních bratří a některé z nich přivedl ke spasení. 15 Jestliže jejich zavržení znamenalo smíření světa s Bohem, co jiného bude znamenat jejich přijetí než vzkříšení mrtvých!

Přijetí, koho bude znamenat vzkříšení z mrtvých? Celého etnického Izraele? Ne! Těch některých, u nichž zvěstování evangelia vzbudí žárlivost a oni budou činit pokání! A ty Bůh povolává v každé generaci etnického Izraele a bude povolávat až do chvíle, kdy vejde plný počet pohanů, a tak i jejich plný počet, Židů Ř 11,1-5!

Pavel mluví k církvi a v jedenácté kapitole zvláště ke křesťanům z pohanů, protože jsou pyšní, pohrdají jak věřícími, tak nevěřícími Židy, o kterých si dokonce myslí, že je Bůh již jednou provždy zavrhl! Pavel je kárá pro jejich pýchu. Varuje, že by mohla ukazovat na neobrácené srdce, které vlastně nerozumí evangeliu. Proto je evangeliu vyučuje v Duchu svatém. A ukazuje, že Bůh svůj lid nezavrhl, vždy v něm měl své vyvolené, které zachoval a zachová. A to je v kontextu celého listu do Říma. Několik bodů. Co tedy říká list Římanům?

  • Ř 1,16-17 – NENÍ ŽÁDNÉ JINÉ MOCI KE SPÁSE, NEŽ SPRAVEDLNOST PŘIČTENÁ VÍROU V MESIÁŠE JAK ŽIDŮM, TAK POHANŮM!
  • NIKDO NENÍ SPRAVEDLIVÝ, NENÍ ANI JEDEN! ZE SKUTKŮ ZÁKONA NEBUDE NIKDO, ŽÁDNÉ TĚLO OSPRAVEDLNĚNO! ALE JEN EVANGELIEM A VÍROU V KRISTA! Ř 3,9-24
  • JEDNÍM ZE ZÁMĚRŮ LISTU JE JEDNOZNAČNĚ NAPOMENUTÍ KŘESŤANŮ Z POHANŮ, KTEŘÍ BYLI STÁLE AROGANTNĚJŠÍ KE KŘESŤANŮM ZE ŽIDŮ A K CELÉMU NEVĚŘÍCÍMU ŽIDOVSKÉMU NÁRODU! VĚŘILI, ŽE BŮH NÁROD IZRAEL ZAVRHL JEDNOU PRO VŽDY A NAVŽDY. ŠPATNĚ INTERPETOVALI I NĚKTERÉ BIBLICKÉ PASÁŽE. NAPŘÍKLAD SK 13,46; IZ 28,22; PAVEL JE v ř 11 KÁRÁ A VYVRACÍ JEJICH POHLED VYCHÁZEJÍCÍ Z PÝCHY!

Ti, kteří tvrdí opak, že potom bude celý národ Izrael přiveden ke Kristu vycházejí podle Mc Arthura z toho, že v jedenácté kapitole Římanům Pavel mluví primárně k nevěřícím Židům. Ale podle mě tak to není. Pavel v Ř 11 oslovuje církev a mluví k ní o národu Izrael, jehož naděje na spásu trvá navzdory pyšnému přesvědčení mnoha římských křesťanů z pohanů. A naděje národa Izrael nebyla milovaní podle jasného kontextu celého listu Římanům nikdy jiná. Vždy byla stejná, jako naděje pohanských národů. Víra v zaslíbeného Krista, víra v Boží spásu a přičtenou spravedlnost! David říká:

  • Žalmy 32:1 Davidův; poučující. Blaze tomu, z něhož je nevěrnost sňata, jehož hřích je přikryt. 2 Blaze člověku, jemuž Hospodin nepravost nepočítá, v jehož duchu není záludnosti.

A to je milovaní přesně v souladu s Ř 1,16-17. A přesně v souladu s Ř 3, 9-24; Spása ve staré smlouvě nebyla nikdy jiná než spása v nové smlouvě. Jedni k ní vyhlíželi a očekávali jí s nadějí, ačkoli neměli plné pochopení a nebyla ještě ustanovena Žd 11! Druzí na ní dnes stavějí poté, co byla dokonána na kříži a vzkříšením Krista!  Když nyní mají v Kristu plné poznání pravdy! Ta smlouva zní:

  • Římanům 11:26 Kai houtos A takto bude spasen všechen Izrael, jak je psáno: `Přijde ze Sióna vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbožnost;

Pavel přeci nemluví o čase, ale o způsobu, jak bude spasen celý Izrael! Toto spasení staví na tom, co se již naplnilo. Na již naplněném proroctví!  Ze Sióna již přišel vysvoboditel! Ježíš se vtělil, žil dokonale podle zákona. Vynesl hříchy Božího lidu na dřevo kříže. Stal se pro nás hříchem, a nám byla přičtena Jeho dokonalá spravedlnost. Všem věřícím Židům i pohanům! Je dokonáno, praví Písmo! Verš 26 neurčuje primárně čas, ale způsob. Jde o již naplněné proroctví, kdy Spasitel již přišel a svůj lid již vykoupil, ale Jeho plnost bude zapečetěna na konci doby milosti, kdy vejde plný počet pohanů spolu s ostatkem Židů.

Odkazy: 1 K 2,1-5; Ř 3,19-20; 11,1-5; 8,28-30; 9,27-29; 11,13-15; 1,16-17; 3,9-24; Sk 13,46; Iz 28,22; Ž 32,1-2;

Neodvolatelnost Božího povolání Verše 27-29

  1. K čemu byl vyvolen tělesný Izrael?

Pavel pokračuje.

Římanům 11:28 Pokud jde o evangelium, stali se Božími nepřáteli, ale vám to přineslo prospěch; pokud jde o vyvolení, zůstávají Bohu milí pro své otce. 29 Vždyť Boží dary a jeho povolání jsou neodvolatelná.

Byl tu čas, kdy celý etnický Izrael byl vyvolen z prostřed pronárodů a učiněn lidem Božím. Ale milovaní, to neznamená, že byl vyvolen ke spáse jako celek. Že by každý etnický Žid, co se narodil do Božího lidu byl automaticky spasen! Že by celý tento národ se rodil do spásy a každý po své smrti byl uveden do lůna Abrahamova! Co o tom říká Písmo? Bůh dal Židům smlouvu Zákona. Ano. Ale proč? Dva texty.

  • Římanům 3:19 Víme, že co zákon říká, říká těm, kdo jsou pod zákonem, aby byla umlčena každá ústa a aby celý svět byl před Bohem usvědčen z viny. 20 Vždyť ze skutků zákona `nebude před ním nikdo ospravedlněn´, neboť ze zákona pochází poznání hříchu.

 

 

  • 1 Timoteovi 1:8 Víme, že zákon je dobrý, když ho někdo užívá správně 9 a je si vědom, že zákon není určen pro spravedlivého, nýbrž pro lidi zlé a neposlušné, bezbožné a hříšníky, pro lidi bohaprázdné a světské, pro ty, kdo vztáhnou ruku proti otci a matce, pro vrahy, 10 smilníky, zvrhlíky, únosce, lháře, křivopřísežníky, a co se ještě příčí zdravému učení 11 podle evangelia slávy požehnaného Boha, které mi bylo svěřeno.

 

Ne ke spáse byl dán Židům zákon. Ale k usvědčení a odsouzení! K odhalení všech nespravedlivých a bezbožných, jejichž život se příčí zdravému učení evangelia! Ale to tedy znamená všech, protože všichni zhřešili, pohané i Židé. Ke smrti byl dán! K odsouzení všech Židů. k odsouzení a usvědčení všech pohanů, celého světa z viny před Bohem!

K našemu ponaučení Ř 15,4. Tedy k usvědčení i těch, kteří byli nakonec spaseni skrze víru! Bůh nikomu nestraní. Ti bez zákona, pohané, kteří hřešili, v tu dobu hynuli bez zákona. Ti, Židé, kteří znali zákon a hřešili byli nakonec zákonem odsouzeni! A ti, Židé, kteří znali zákon a byli v Božích očích spravedliví skrze víru. I ti ve svých životech poznali odsouzení zákona, trest zákona, tedy smrt, to že jsou duchovně mrtví před Bohem pro své viny. Ale z Boží milosti poznali i odpuštění hříchů a život z víry. Oni Boží milostí uvěřili Bohu a bylo jim to počítáno za spravedlnost. Přesto však zakusili odsouzení zákona a poznání smrti. Není to totiž jinak možné! Co říká Pavel?

  • Římanům 7:9 Já jsem kdysi žil bez zákona, když však přišel zákon, hřích ožil, 10 a já jsem zemřel. Tak se ukázalo, že právě přikázání, které mi mělo dát život, přineslo mi smrt.

Žid usilující o spásu plněním zákona je nepřítelem evangelia. Člověk v dnešní církvi, který koná dobré skutky proto, aby byl spasen je nepřítelem evangelia! Kdo učí a žije spásu ze skutků, je bludař a nepřítel Boží pravdy, evangelia viz ŘKC a CASD. Kdokoli by vám říkal, že sice musíte věřit v Krista, ale k tomu je potřeba držet sobotu, nebo neděli jako den zasvěcený Bohu. Chodit ke zpovědi, platit desátky. Prostě dělat cokoli, jinak nebudete spaseni, slídí po vaší svobodě v Kristu a je nepřítelem evangelia! Vy jste spaseni pouze milostí, pouze skrze víru! A dobré skutky, které vám Bůh připravil, konáte jako nová stvoření z lásky k Bohu, a ne z donucení zákona!

A podle Pavla byl národ Izrael, který odmítl Krista a trval dál na spáse ze skutků takovým nepřítelem evangelia. Pro pohany to bylo ale požehnání přesně naplánované před stvořením světa, protože se cesta ke spáse otevřela v daný čas i jim! Žádný plán B, C, nebo snad D. Žádná improvizace a vaření z vody! Dokonalý, bezchybný Boží plán spásy, který se naplňuje a bude doveden a k cíli. A To tajemství tohoto plánu je popsáno v Ř 11,25-26.

  • Římanům Římanům 11:25 Abyste nespoléhali na svou vlastní moudrost, chtěl bych, bratří, abyste věděli o tomto tajemství: Část Izraele propadla zatvrzení, avšak jen do té doby, pokud nevejde plný počet pohanů. :26 Kai houtos A takto bude spasen všechen Izrael, jak je psáno: `Přijde ze Sióna vysvoboditel, odvrátí od Jákoba bezbožnost;

 

  1. Z hlediska vyvolení milí pro své otce

Ale Pavel říká, že z hlediska vyvolení zůstávají Židé Bohu milí pro své otce. Pro jaké otce? Své tělesné otce, kteří je zplodili? Když o jejich tělesných otcích mluví Bůh v Písmu takto?

  • 2 Královská 17:14 Neuposlechli, ale byli tvrdošíjní jako jejich otcové, kteří nevěřili Hospodinu, svému Bohu.
  • Lukáš 11:47 Běda vám! Stavíte pomníky prorokům, které zabili vaši otcové. 48 Tak dosvědčujete a potvrzujete činy svých otců: oni proroky zabíjeli, vy jim budujete pomníky.

 

  • Židům 3:7 proto, jak říká Duch svatý: `Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, 8 nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru jako v den pokušení na poušti, 9 kde si vaši otcové žádali důkazy a tak mě pokoušeli, ač viděli mé skutky

Nejde o tyto tělesné otce. O ty, z jejichž beder vzešli z vůle těla. Ale jde o duchovní otce. O patriarchy Abrahama, Izáka a Jákoba. O duchovní otce Izraele, se kterými Bůh uzavřel svou smlouvu. Izrael tedy, tělesný i duchovní vzešel z vůle Boha. Neexistoval ani jako pronárod, ale byl z pronárodů Kenánu vyvolen a učiněn Bohem skrze Abrahama, Izáka a Jákoba.  Pro ně jim byl Bůh po všechny časy milostiv a je i dnes, jak říká Pavel apoštol.

  • 2 Královská 13:23 Ale Hospodin jim byl milostiv. Slitovával se nad nimi a obracel se k nim pro svou smlouvu s Abrahamem, Izákem a Jákobem. Nechtěl je zničit a až do nynějška je od své tváře neodvrhl.

To pro ně platí, že etnický národ Izrael je Bohu milý. To pro ně Bůh zachovává ostatek mesiánských Židů i dnes. To malé símě podle Izajáše! Vždyť Boží dary a jeho povolání jsou neodvolatelná. To je jistota Božího lidu ze Židů i pohanských národů. Byla v době sepsání Pavlova listu do Říma, a je i dnes!

Odkazy: Ř 3,19-20; 15,4; 7,9-10; 1 Tm 1,8-11; 2 Kr 17,14; 13,23; Žd 3,7-9; Lk 11,47-48;

Aplikace  

Aplikace prvního bodu – nespoléhejte na sebe a svou moudrost, vede to k pýše, je to pýcha. Snažte se pilně na modlitbách a při studiu Písma poznat plně pravdy evangelia. Celý úradek Boží!

  • Koloským 3:16 Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch.

Aplikace druhého bodu – jedině vírou v Krista tehdy i teď je možné dojít spásy. K tomu veďte lidi, to žijte!

  • Jan 6:29 Ježíš jim odpověděl: "Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal."

Aplikace třetího bodu –Pamatujte na to, že všechno, co se děje ve vašich životech vám napomáhá k dobrému. To je jistota Božího díla Ř 8,28-32. nikdo a nic vás nevytrhne z Boží ruky!

  • Jan 10:27 Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou 28 a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve. 29 Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky. 30 Já a Otec jsme jedno."

Protože právě tak bude spasen celý Izrael! Amen!

Odkazy: Kol 3,16; J 6,29; 10,27-30;

 

Rok

Osnova kázání