…z veliké lásky, jíž si nás zamilovalDneska si ukážeme, co to je Boží láska. Co to znamená, když Pavel napsal, že si nás Bůh ze své velké lásky zamiloval? Chci, abychom dnes porozuměli tomu, co to znamená, že si nás Bůh v Kristu zamiloval, miluje nás a navěky nás bude milovat.
Bůh bohatý v milosrdenstvíDnes se podíváme na to, jaký je Bůh ve svém milosrdenství. Uvidíme, jak to souvisí s naším zoufalým stavem, jak nesrovnatelně veliký je v tomto směru rozdíl mezi námi a Bohem, v čem Boží milosrdenství spočívá a jak nám ho Bůh v hojnosti prokazuje.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 3. srpen 2014
Pokoj vám a milost, milovaní svatí. Z Boží milosti budeme dneska pokračovat v našem výkladu listu Efezským a zaměříme svou pozornost na jedinou frázi ze čtvrtého verše druhé kapitoly. Abychom ale pro stromy nepřehlédli les, budeme číst z druhé kapitoly verše 1-10.
Nadřazenost Boha nade všímDneska se budeme zabývat jenom těmito dvěma slovy a naučíme se na nich, jak máme studovat Bibli. Ukážeme si, že protiklad a důraz, který je na tomto místě, je protikladem a důrazem nejen listu Efezským, ale celého Písma. Bůh je nadřazený nade všechno!
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 27. července 2014
Pokoj vám a milost, vyvolení svatí, milí přátelé i hosté. Bůh je věrný a zachoval nás až do dnešního dne, abychom Ho mohli společně uctívat a sloužit Mu. Nyní před Něj předstupujeme a chceme slyšet Jeho hlas – ten slyšíme, kdykoliv otevíráme Jeho Slovo, Bibli. Budeme číst z listu do Efezu kap. 2,1-10 a potom svou pozornost zaměříme na začátek čtvrtého verše.
Svět pomíjí i jeho chtivostNemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není. Neboť všechno, co je ve světě, po čem dychtí člověk a co chtějí jeho oči a na čem si v životě zakládá, není z Otce, ale ze světa. A svět pomíjí i jeho chtivost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věky.
Nepřítel uvnitř násTřetí verš nás vede do hloubky našeho vlastního nitra a ukazuje nám, jak převrácené je naše srdce i naše mysl a dává nám poznat, co z toho vyplývá pro náš vztah s Bohem – jsme dětmi Božího hněvu. Nikoliv pro to, co děláme, ale ze své přirozenosti.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 13. července 2014
Pokoj vám a milost, milé sestry, milí bratři, milí hosté. Znovu dnes otevíráme list apoštola Pavla církvi do Efezu a budeme číst prvních deset veršů z druhé kapitoly tohoto listu. Potom se budeme zabývat třetím veršem.
Začátek druhé kapitoly listu Efezským je nejtemnějším místem celé této epištoly. Z nádhery a slávy první kapitoly nás vrhá do nejtemnějších a nejhlubších útrob lidské hříšnosti.
Poslušni vládce nadzemských duchůUkážeme si dva ohromné paradoxy lidského života, paradoxy života bez Boha, které nám znovu připomínají naší zoufalou situaci před Bohem a tváří tvář věčnosti a vysvětlíme si, že tento tragický stav lidské duše je pro křesťany více nebo méně dávnou minulostí.
