Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 1. prosince 2013
Pokoj vám a milost, milovaní v Kristu. Před námi je mohutný text Božího slova – možná jeden z nejdůležitějších veršů v Písmu, které se týkají našeho postavení před Bohem. Před námi je oddíl, který vyčnívá svou majestátností nad ostatní Písmo. Budeme teď číst Ef 1,3-14.
Svatí buďte, neboť já jsem svatý!0dhodlaně se tedy připravte ve své mysli, buďte střízliví a celou svou naději upněte k milosti, která k vám přichází ve zjevení Ježíše Krista. Jako poslušné děti nedejte se opanovat žádostmi, které vás ovládaly předtím, v době vaší nevědomosti; ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života. Vždyť je psáno: 'Svatí buďte, neboť já jsem svatý.'
Bůh je světloA toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy. Říkáme-li, že s ním máme společenství, a přitom chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu...
Už nejste otroci, ale synové!Kristova církev jako celek i křesťané jako jednotlivci byli od věčnosti Božím plánem číslo jedna. Všechno, co kdy bylo stvořeno, mělo a má právě tento cíl – slavnou a svatou Kristovu nevěstu. Právě to je hlavní důvod celého stvoření – aby se jednoho dne v celé své nádheře a kráse objevila Kristova nevěsta a byla svatba Beránkova.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 10. listopadu 2013
Dobré dopoledne, pokoj vám a milost. Dneska svou pozornost upřeme k pátému verši první kapitoly listu Efezským. Než to ale uděláme, tak nejdříve přečteme celý oddíl, z něhož tento verš pochází, a krátce si zopakujeme, co už jsme viděli z dosavadních čtyř veršů.
…svatí a bez poskrvny před Jeho tváří v lásceVyvolení není vůbec nepodstatné učení Písma. Potřebujeme mu porozumět nejenom dobře, ale především správně. Ale nejde jenom o to rozumět tomuto učení, ale máme také vidět, jak je toto učení užitečné a především – a to je důraz našeho textu – v tomto učení nalézt radost a zalíbení.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 3. listopadu 2013
Pokoj vám a milost, milovaní svatí. Pomalými krůčky jsme se vydali na cestu k vrcholu knihy Efezským. Jdeme velmi pomalu – verš po verši a může se nám snadno stát, že kvůli jednotlivým stromům – veršům, přehlédneme celý les. Proto si musíme nejprve zopakovat, kam to vlastně jdeme, kde je náš cíl, co je smyslem listu Efezským. Než to ale uděláme, tak pojďme udělat to, co musíme udělat vždycky, když přistupujeme k Božímu slovu – nejprve poděkujme Bohu a prosme Ho o vedení. Otevřme nyní list Efezským a budeme číst Ef 1,3-14.
Spasení připravené, spasení hledané, spasení prorokované, spasení zkoumané, spasení zjevené!Proroci hledali to, co bylo připravené, zkoumali svědectví Ducha svatého, který promlouval skrze ně samotné, a tak sloužili budoucím pokolením - nám. V moci Ducha svatého zvěstovali slavné spasení, které i andělé touží spatřit.
Požehnaný Bůh nás vyvolil před stvořením světa…Před námi je souvětí, které je mohutné, mocné, komplexní. Je to text, který popisuje Boží dílo od věčnosti do věčnosti. Popisuje Boží dílo jak v člověku samotném, tak v celém stvoření, v celém vesmíru, ve světě duchovním i světě fyzickém, materiálním. Je zde Bůh, který je hoden veškeré naší chvály a našeho uctívání.
