Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 23. prosince 2007
Pokoj vám a milost.
Četli jsme dnes jeden z velmi známých textů popisujících narození Ježíše Krista. Je to asi nejznámější text vůbec - je to text, který je takovou vnitřní součástí všelijakých betlémů, vánočních pohlednic a příběhů.
Duchovní růst jednotlivce i společenství je závislý na ochotě jednotlivce i společenství obětovat se pro druhé, investovat do druhých - od „domácích víry" až na „sám konec země".
Jenom vytrvalé a ochotné investování do druhých křesťanů nám může přinést duchovně zralou a rostoucí církev, která se prokazuje ovocem Božího Ducha.
Žít z Ducha není nějaká možnost volby nebo výsada "lepších" křesťanů, ale je to Boží příkaz pro VŠECHNY křesťany.
Chodit Duchem je jediná možnost, jak můžeme překonat hřích, který v nás přebývá a naplnit to, k čemu jsme povoláni: sloužit v lásce jedni druhým.
Svoboda v Kristu neznamená, že si mohu dělat to, co sám chci a prosazovat sám sebe, ale je to svoboda milovat druhé. To znamená, že druhý je důležitější než já a moje potřeby.
Ježíš Kristus nás vysvobodil - proto musíme stát v pevné důvěře v Jeho dílo a nevracet se do otroctví. Návrat do otroctví hříchu nebo zákona nebo jakéhokoliv jiného znamená odpadnutí od milosti.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 4. listopadu 2007 osnova
Dobré dopoledne, milovaní svatí, bratři a sestry v Pánu Ježíši Kristu. Pokoj vám a milost.
V úterý jsme se na biblické hodině dostali do zajímavé diskuze a padla velmi důležitá otázka - kdo je tedy onen dědic, o němž se mluví v listu Galatským? Pro koho platí to nádherné dědictví? Platí také pro mě osobně? A jsou nějaké věci, jak mohu poznat, že toto dědictví je připravené právě pro mne?
