JEN A JEN BOŽÍ MILOST! Sk 15.35-41

JEN A JEN BOŽÍ MILOST! Sk 15.35-41

Skutky apoštolské 15:35 Pavel a Barnabáš zůstali ještě v Antiochii a s mnoha jinými tam učili a zvěstovali slovo Páně. 36 Po nějaké době řekl Pavel Barnabášovi: „Navštivme opět naše bratry ve všech městech, kde jsme kázali slovo Páně, a podívejme se, jak se jim daří.“ 37 Barnabáš chtěl s sebou vzít také Jana Marka. 38 Pavel však nepokládal za správné vzít ho s sebou, poněvadž je opustil v Pamfylii a v práci s nimi nepokračoval. 39 Vznikla z toho taková neshoda, že se spolu rozešli: Barnabáš vzal s sebou Marka a plavil se na Kypr, 40 Pavel si vybral za spolupracovníka Silase, a když ho bratří poručili milosti Páně, vydal se i on na cestu. 41 Procházel Sýrií a Kilikií a všude posiloval církve.

ÚVOD

Pokoj vám a milost v Kristu! Neprožíváme v tuto chvíli radostné věci, ale soužení. Prožíváme rozdělení a ztrátu. Církev Pána Ježíše Krista je plná hříšníků. Ano jsme obmyti Ježíšovou drahocennou krví. Ale pořád vězíme v tělech, která jsou hříšná a ve světě, který má jeden veliký problém. Problém, na jehož odstranění člověk sám nestačí! Jan napsal církvi ve svém prvním listu.

• 1 Janův 5:19 Víme, že jsme z Boha, kdežto celý svět je pod mocí Zlého.

Co tím Jan myslí? Především ukazuje na vykoupení Kristovi církve ze světa, kterému vládne ďábel a hřích. Hřích pak přináší zhoubu celému světu a smrt všem lidem.  Ale Pán Ježíš je tím Beránkem Božím, který obětoval sám sebe a prolil svou krev, aby jednou provždy očistil a vykoupil ty, kteří v Něho uvěří a vyznají Bohu své hříchy. Vyznají a opustí svou nevíru v Boha. Vyznají a opustí svou neposlušnost, že nechtějí žít podle Jeho slova.

Z veliké Boží  milosti většina z vás mohla svou nevíru a neposlušnost Bohu vyznat před Pánem Ježíšem a pod Jeho křížem. Tak jste se stali Božími dětmi a již nepatříte světu, hříchu ani ďáblu, který je vrahem lidských duší.

Vždyť co je nadějí církve ale i všech lidí? Je to Pán Ježíš, Boží Syn, Jeho svatý život a to, co učinil pro člověka na kříži! Co se tam stalo? Pán Ježíš je ten…

• Ga 1,4 který sám sebe vydal za naše hříchy, aby nás vysvobodil z nynějšího zlého věku podle vůle našeho Boha a Otce.

Bůh Otec tolik miluje člověka, že poslal svého Syna, aby zemřel za naše hříchy. Bůh Otec tolik miluje člověka, že svůj spravedlivý hněv proti našemu hříchu vylil na svého Syna! A Pán Ježíš tolik miluje Boha Otce a lidi stvořené k Božímu obrazu, že sám sebe nabídl jako oběť smíření mezi hříšným člověkem a nade vše svatým Bohem Otcem!

Čelil za nás svatému hněvu Otce, protože nikdo z nás není schopen Otcovu hněvu čelit a zaplatit Mu za naše hříchy! Museli bychom je splácet celou věčnost, odloučení daleko od Boží slávy, dobroty a lásky. V trestu věčného ohně, který se nijak nepodobá tomu peklíčku, které známe z pohádek. Ohnivé jezero je místem Boží svaté spravedlnosti, která dopadá věčně na každého hříšníka, co slyšel evangelium a odmítl ho. Dnes budeme ve Sk 15,35-41.

Skutky apoštolské 15:35 Pavel a Barnabáš zůstali ještě v Antiochii a s mnoha jinými tam učili a zvěstovali slovo Páně. 36 Po nějaké době řekl Pavel Barnabášovi: „Navštivme opět naše bratry ve všech městech, kde jsme kázali slovo Páně, a podívejme se, jak se jim daří.“ 37 Barnabáš chtěl s sebou vzít také Jana Marka. 38 Pavel však nepokládal za správné vzít ho s sebou, poněvadž je opustil v Pamfylii a v práci s nimi nepokračoval. 39 Vznikla z toho taková neshoda, že se spolu rozešli: Barnabáš vzal s sebou Marka a plavil se na Kypr, 40 Pavel si vybral za spolupracovníka Silase, a když ho bratří poručili milosti Páně, vydal se i on na cestu. 41 Procházel Sýrií a Kilikií a všude posiloval církve.

Odkazy: 1 J 5,19; Ga 1,4;

ANI TY NAŠE NEJBOHULIBĚJŠÍ ÚMYSLY NEJSOU BEZ POŠPINĚNÍ HŘÍCHU!

Dobrá zpráva o Božím Synu, který za tebe hříšníku zemřel a vstal z mrtvých, abys ty mohl věčně žít spolu s Ním je tvou jedinou nadějí!

Bez ohledu na to, zda jsi již činil pokání, věříš evangeliu a jsi součástí církve.

Bez ohledu na to, zda jsi ještě ve světě a nečinil jsi pokání a ještě nevěříš!

Nic jiného, než zástupná oběť Božího Beránka tě nezachrání a nezachraňuje. Jestli jsi ještě nevěřící a pod mocí toho zlého, patříš mu a jsi otrokem hříchu, který tě nepustí a nakonec tě i zahubí.

Jestli jsi činil pokání a věříš, že Kristus Pán za tebe zemřel a vstal z mrtvých, pak stejně nemáš nic, co by tě chránilo a vedlo k věčnému život než “jen” zástupnou oběť Krista na kříži. Tu potřebuješ každý den, každou minutu a vidíme to v našem textu. Stojí tam, že i naše nejzbožnější úmysly jsou pošpiněné hříchem. V našem případě ostrým sporem a rozdělením bratří.

Pavel s Barnabášem zůstali v Antiochii v pilné práci. Učili a zvěstovali slovo Kristovo. Víme dobře, kdo byl Pavel. Barnabáše známe méně. Barnabáš se ujal Saula po jeho obrácení a byl tím, kdo Pavla uvedl mezi apoštoly, budoval ho a vedl. Církev ho tradicí řadí k apoštolům. K širšímu kruhu. Nyní jsou ve společném díle evangelia spolu s bratřími.  Po nějakém čase Pavel chce završit jejich společnou službu tím, že objedou všechna města, kde kázali. Měl velikou starost o všechny církve. Barnabáš chce sebou vzít Jana Marka, ale Pavel je proti. Vznikla veliká neshoda. Studijní překlad mluví o ostrém sporu, který vedl k rozdělení!

První bod o kterém chci mluvit je, že i ty naše nejbohulibější úmysly nejsou dokonalé a jsou poznamenány hříchem!

Nejprve k lidem, kteří ještě patří světu a nevěří ještě evangeliu. Možná jsi z pohledu lidí dobrý člověk. Možná ne a dobře víš o svém hříchu a snažíš se potlačit ve svém svědomí každou myšlenku na tvůj hřích. Ale i kdyby si byl ten největší dobrodinec pro své okolí a nikdy se nezachoval k nikomu zle. To, že odmítáš věřit evangelium je zlé. Bůh k tobě v Bibli mluví a říká o tobě vážná slova.

• Římanům 2:4 Či snad pohrdáš bohatstvím jeho dobroty, shovívavosti a velkomyslnosti, a neuvědomuješ si, že dobrotivost Boží tě chce přivést k pokání? 5 Svou tvrdostí a nekajícnou myslí si střádáš Boží hněv pro den hněvu, kdy se zjeví spravedlivý Boží soud.

Ano, každý, kdo odmítá evangelium směřuje k Božímu soudu, protože pohrdá nesmírným bohatstvím Boží lásky a pohrdá Božím úsilím ho zachránit. Proto hříšníku vyznej Bohu svou nevíru a vzdor. Věř evangeliu a budeš zachráněn!

A jestli jsi Boží dítě uprostřed Božího lidu a věříš, nesmírně se raduj ze své spásy. Ačkoli jsi hříšník a zasluhuješ odsouzení, Bůh se nad tebou smiloval. V našem textu máme dosvědčeno pro každého z nás, že ani ty naše nezbožnější úmysly nestačí k tomu, abys dokonale potěšoval Boha a byl úplně bez hříchu! Možná sloužíš velmi pilně a s velikou horlivostí, ale to nestačí. Potřebuješ znovu a znovu Boží milost v každé vteřině svého života víry! Podívej, co o sobě napsal apoštol Pavel.

• Římanům 7:18 Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro. Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne. 19 Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci. 20 Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to já, ale hřích, který ve mně přebývá. 21 Objevuji tedy takový zákon: Když chci činit dobro, mám v dosahu jen zlo. 22 Ve své nejvnitřnější bytosti s radostí souhlasím se zákonem Božím; 23 když však mám jednat, pozoruji, že jiný zákon vede boj proti zákonu, kterému se podřizuje má mysl, a činí mě zajatcem zákona hříchu, kterému se podřizují mé údy. 24 Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti? 25 Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho! – A tak tentýž já sloužím svou myslí zákonu Božímu, ale svým jednáním zákonu hříchu.

V našem textu se dva bratři, kteří oba slouží a milují Pána Ježíše ostře pohádají a rozdělí se. Příčinu úplně neznáme. Marek je při předchozí službě opustil a vznikla nedůvěra na straně Pavla a poté, co Barnabáš trval na Janu Markovi pro další cestu, vznikla i nedůvěra mezi nimi samotnými. Na základě řeckého textu se však můžeme nejspíše přiklonit na stranu Pavla, protože to sloveso překládané jako opustil, má velmi negativní důraz. Znamená svádět, navádět ke vzpouře, strhnout i odpadnout. K čemu přesně došlo už nezjistíme, ale Barnabáš s Pavlem se rozešli po ostrém sporu.

Chtěl bych tedy, abychom si všichni uvědomili, jak moc každý jeden z nás potřebujeme znovu a znovu Boží milost. Jestli jsi ještě nevěřící a odmítáš evangelium, pak pohrdáš nesmírnou Boží láskou a dobrotu k tobě. Pohrdáš Jeho úsilím tě zachránit a pohrdáš obrovskou cenou, která byla zaplacena na kříži. Vždyť Bůh poslal za tebe umřít svého Syna! To jsi měl být ty, tam na tom kříži, a tebe čeká věčné splácení tvého dluhu na věčnosti v ohnivém jezeře, jestliže nevyznáš Bohu svou nevíru a vzdor!

A jestli jsi již Boží dítě a patříš Bohu? Pak máš být za co vděčný, pamatuj na Pavlova slova: 24 Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti? 25 Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho!

Není jiná cesta k záchraně a posvěcenému životu, než vírou v Pána Ježíše Krista. Pouze z milosti a skrze víru. Spasení není z nás, je darem od Boha. Tak na to pamatuj člověče, tak podle toho smýšlej a jednej!

Odkazy: Ř 2,4-5; 7,18-25;

ROZDĚLENÍ SE CÍRKVI NEVYHÝBÁ

Náš druhý bod bude o rozdělení. O tom, kde se vzalo a o tom, že se nevyhýbá ani církvi. Nejprve tedy: Kde se vzalo rozdělení mezi lidmi? Pojďme do knihy Genesis, do knihy počátku!

• Genesis 3:1 Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Řekl ženě: „Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“ 2 Žena hadovi odvětila: „Plody ze stromů v zahradě jíst smíme. 3 Jen o plodech ze stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: ‚Nejezte z něho, ani se ho nedotkněte, abyste nezemřeli.‘“ 4 Had ženu ujišťoval: „Nikoli, nepropadnete smrti. 5 Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé.“ 6 Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl.

Vidíme, jak rozdělení vstoupilo do světa. Nejprve rozdělení, propast mezi Bohem a lidmi. Bůh jako náš Stvořitel má právo požadovat po nás poslušnost. Člověk však Boha neuposlechl, oklamán hadem vzal a jedl! Do světa tak vstoupil hřích, s hříchem pak smrt jako mzda hříchu. A to rozdělení pak prostoupilo celé stvoření. Všechen svět a život lidí. Hřích se množí. Narůstá a sílí v jednotlivcích i v celých lidských společenstvích. A vidíme to všude kolem sebe. Dokonce to bylo vidět velmi brzy po pádu na celém lidském pokolení. Člověk se stal sobeckým a zlým. Velmi rychle  první lidé propadli zkaženosti hluboko do nitra vlastních srdcí.

• Genesis 6:5 I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý. 6 Litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci. 7 Řekl: „Člověka, kterého jsem stvořil, smetu z povrchu země, člověka i zvířata, plazy i nebeské ptactvo, neboť lituji, že jsem je učinil.“ 8 Ale Noe našel u Hospodina milost.

 A tak jestli jsi nevěřící, zůstáváš oddělen svou nevírou a hříchem od svého Stvořitele a potřebuješ od Boha milost jako Noe. Bůh je zdrojem, dárcem života a oddělení od něho znamená tedy prostě smrt těla i duše. A ne proto, že Bůh je tvrdý a zlý a přeje si tvou smrt. Ale proto, že ty jsi tvrdý a zlý vůči Bohu a Jeho lásce! On učinil vše pro tvou záchranu! Dal svého jediného Syna za tebe! Syn Boží prolil svou krev, aby tě očistil a zachránil! Ale ty odmítáš věřit v Krista, odmítáš Boha prosit o odpuštění za svou nevíru a neposlušnost! A tak zůstáváš oddělen od Boha a Boží spravedlivý hněv proti tobě trvá. Vyzývám tě pro Boží lásku, vyznej svou neposlušnost! Věř v Krista!

A rozdělení v církvi? I v církvi je rozdělení často vinou hříchu! Hřích má moc ničit, bořit a rozdělovat. Má moc klamat a to i Boží děti. Klamavost hříchu je jednou z jeho největších zbraní. Ale v církvi také dochází k rozdělení, které není špatné. Jde o rozdělení kvůli pravdě.

 

• 1 Korintským 11:17 Když už vás napomínám, nemohu také pochválit, že se shromažďujete spíše ke škodě než k prospěchu. 18 Předně slyším, že jsou mezi vámi roztržky, když se v církvi shromažďujete, a jsem nakloněn tomu věřit. 19 Neboť musí mezi vámi být i různé skupiny, aby se ukázalo, kdo z vás se osvědčí.

V církvi jsou tedy podle Pavla různé skupiny. Některé se před Bohem osvědčí, některé ne. Jediným biblickým důvodem k rozdělení a k oddělení je pravda Božího slova. Kterou musíme ještě rozlišovat na pravdu důležitou na tolik, že je potřeba ji hájit a stát na ní i za cenu rozdělení. A potom jsou tu různé další pravdy Bible, které ale nejsou tak zásadní, abychom se kvůli nim rozdělovali. Někdo jí maso a pije víno, jiný nejí maso a nepije víno. Někdo dodržuje svátky, druhému je den jako den.

Takže když se rozdělujeme kvůli hříchu, je to špatné a zlé. Přesto Bůh nám i v takovém zlém čase dává svou milost a příležitost. Velcí kazatelé vždy označovali konflikt v církvi za velikou příležitost, abychom zkoumali svá srdce v Písmu a na modlitbě. Abychom se zaměřili na Boha a Jeho oslavení. Někdy jde o běh na dlouhou trať a smíření, které by mělo být vždy cílem, může přijít až po mnoha letech! Ale slovo Bible z Ř 8. Kapitoly platí:

• Římanům 8:28 Víme, že těm, kteří milují Boha, všechny věci spolu působí k dobrému, těm, kdo jsou povoláni podle jeho předsevzetí.     29 Neboť ty, které předem poznal, také předem určil,aby byli připodobněni obrazu jeho Syna, tak aby on byl prvorozený mezi mnoha bratřími; CSP

A když se rozdělujeme kvůli pravdě, je to v pořádku. Přesto jsme si řekli v první kapitole, že ani ty naše nejzbožnější úmysly nejsou dokonale čisté, ale naopak poznamenané vždy hříchem, který v nás stále přebývá. Ani ti nejsvatější z nás nejsou prosti hříchu! A i ty naše nejlepší skutky jsou před Bohem nebes i země jen špinavé hadry a páchnoucí cáry. Takový ubohý stav nás charakterizuje a Pavel nám to již potvrdil v Ř sedm.

• Ř 7,24 Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti? 25 Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho! – A tak tentýž já sloužím svou myslí zákonu Božímu, ale svým jednáním zákonu hříchu.

Jestli dnes tedy máme zármutek z rozdělení, zaměřme se na Krista, hledejme v Písmu, modleme se. Prosme Boha, aby zkoumal naše srdce, odhaloval nám náš hřích a vedl nás k pokání a opuštění hříchu! Zkoumejme sebe a svou víru ve světle evangelia. Máme totiž velikou naději, jak uvidíme v našem textu.

Odkazy: Gn 3,1-6; 6,5-8; 1 K 11,17-19; Ř 8,28-29;

JEN MILOSTÍ PÁNĚ JE ČLOVĚK ZACHRÁNĚN A CÍRKEV POSILUJE

Sk 15,39b Barnabáš vzal s sebou Marka a plavil se na Kypr, 40 Pavel si vybral za spolupracovníka Silase, a když ho bratří poručili milosti Páně, vydal se i on na cestu. 41 Procházel Sýrií a Kilikií a všude posiloval církve.

Barnabáš s Markem se plavili na Kypr, kde se Barnabáš narodil.  Podle tradice církve se stal zakladatelem Kyperské církve. Byl podle ústní tradice umučen Židy v Sýrii v Salamis, když kázal evangelium a oni žárlili na jeho úspěchy.  Zůstal evangeliu věrný až na smrt. Chvála Bohu!  Pavel vzal sebou Silase a vydal se  s ním na plánovanou cestu. Je zajímavé, že se nám zde Barnabáš z Bible ztrácí. A to, co je skutečně důležité a stěžejní ve verších 39-41 je to, co stojí ve verši čtyřicátém.

Sk 15:40 Pavel si vybral za spolupracovníka Silase, a když ho bratří poručili milosti Páně, vydal se i on na cestu.  

Pavla se Silasem poroučí bratří milosti Páně. A o této milosti my dnes neustále dokola mluvíme. Protože ona je nezbytná. Bez Boží milosti totiž není vůbec nic. Ani záchrana před Božím hněvem. Ani žádné budování, žádný růst církve, či jednotlivých křesťanů!

Jestli jsi stále nevěřící a odmítáš věřit v Pána Ježíše, pak zůstáváš pod Božím hněvem. Jan apoštol napsal ve svém evangeliu tato stručná slova:

• Jan 3:35 Otec miluje Syna a všecku moc dal do jeho rukou. 36 Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.“

Bůh Otec dal všechnu moc potřebnou k záchraně lidských duší před věčným trestem do rukou svého Syna Ježíše Krista! Když věříš v Pána Ježíše, když věříš, že Ježíš zemřel na kříži za tebe a tvé hříchy, jsi zachráněn a máš život věčný. Ale když odmítáš uvěřit a přijmout vírou Kristovu oběť na kříži, věčný život nespatříš. Jen Boží hněv a soud. Jsi totiž vinen svou nevírou a pokračujícím vzdorem proti pravdě.

Je to stejné, jako když tě pozemský soud uzná vinným ze zločinu. Trest musí přijít. Ale i pozemské soudy se někdy slitují a darují tomu, kdo je skutečně vinen milost. V takovém výjimečném případě zůstává zločin nepotrestaný. To však spravedlivý a milující Bůh učinit nemůže. Bůh, který je naprosto spravedlivý a dokonale milující musí každý hřích, každý zločin proti Jeho dobrému zákonu potrestat! Proto Syn Boží bere všechny tvé viny na sebe! Když v něho uvěříš!

• Mt 11:28 Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.

Co tě tak strašně tíží pozemský člověče. Což to není břemeno tvých hříchů před Bohem? Což to není tvé svědomí, které máš jako dar od milujícího Boha, které v tobě křičí vinen, vinen! A proto Boží Syn zemřel, čelil Božímu svatému hněvu místo tebe, aby bylo Boží spravedlnosti učiněno po právu! A to potvrzuje Boží slovo v Bibli!

• 2 Korintským 5:21 Toho, který hřích nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom se my v něm stali Boží spravedlností. 

Cožpak nevidíš, jak je silné toto prohlášení Božího Ducha ve druhém listu do Korintu? Vždyť v něm sám Bůh prohlašuje, že svého Syna Ježíše, který je svatý bez hříchu, Bůh sám učinil pro tebe, pro nás hříchem, abychom my, kteří věříme stáli před Bohem čistí a svatí. Obmytí jednou provždy krví Pána Ježíše!

Jestli jsi tedy dnes zde v tomto sále jako ten, kdo ještě neuvěřil v Pána Ježíše, spěchej k Němu a k Jeho kříži! Vyznej Mu svou nevíru, všechny své hříchy! To je to břemeno, které nikdy neuneseš a nikdo z nás ho nedokáže nést a je otázkou věčného života a věčné smrti, jestli z tebe bude sejmuto. Sejmout ho z tebe může pouze Ježíš Kristus! Čiň tedy okamžitě pokání a věř evangeliu!

A co ty, který jsi uvěřil? Co pro tebe má dnešní text? Dozvěděl jsi se, že i tvé nejzbožnější skutky jsou pošpiněné hříchem a hříšnými sklony. Víš, že i když jsi Boží dítě obmyté Ježíšovou krví, stále potřebuješ každý den a v každé vteřině Boží milost! Ano, jsi spasený. Raduj se ze své záchrany. Raduj se ze svého Pána a Spasitele Ježíše! Poznal jsi, že i věci, které jsou smutné a souží tě, ti nakonec napomáhají k dobrému! Jak dobrý je tvůj Bůh a Pán. Podívej se do textu. Kdo anebo co je tím rozhodujícím činitelem, silou a mocí. Tím, co nakonec rozhodlo o tvé spáse a rozhoduje i nyní o tvém posvěcení?

Sk 15,40 Pavel si vybral za spolupracovníka Silase, a když ho bratří poručili milosti Páně, vydal se i on na cestu. 41 Procházel Sýrií a Kilikií a všude posiloval církve.

Je to Boží milost. To je tvá i má naděje křesťane. Nic jiného! Ale je nutné říci také: „Nic menšího!“ Protože Boží milost je nekončící síla. Nikdo a nic se jí nevyrovná! To je moc kříže, moc která vzkřísila Krista z mrtvých! Ta v tobě pracuje. A pracuje i v církvi. Navzdory tomu, že my zůstáváme pořád jen slabými a ubohými hříšníky. Bratři poručili Pavla se Silasem Boží milosti a oni šli a všude posilovali všechny svaté! Apoštol Pavel napsal všem křesťanům po všechny časy až do druhého příchodu Pána Ježíše.

• Ř 8:32 On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?

Tolik Bůh miluje své děti, které si vykoupil krví svého vlastního Syna. A na jiném místě Pavel napsal.

• 1 Korintským 15:9 Neboť já jsem nejmenší z apoštolů; nejsem hoden nazývat se apoštolem, protože jsem pronásledoval Boží církev.  10 Boží milostí jsem to, co jsem. A jeho milost, kterou mi prokázal, nebyla marná, vždyť jsem usilovně pracoval více než všichni ostatní -- nikoli já, nýbrž Boží milost,^[která byla se mnou.  CSP

Pavel pronásledoval církev! Vydával ovečky Pána Ježíše mučení i smrti. Nenáviděl Krista! A Bůh ho zastavil, smiloval se nad ním! Jaká je tedy Boží láska a milost? Nekonečná, dokonalá a svatá! Pavel sám sebe dává jako příklad té největší bezbožnosti a říká, že pokud se Bůh mohl slitovat nad ním, pak není na světě hříšník, který by nemohl být zachráněn! Na světě není hřích, který by nemohl být člověku odpuštěn pro krev Pána Ježíše!

A v církvi? Ani tam není hřích, který by nemohl být odpuštěn! Ani tam není situace, která by neměla dobré řešení od Boha, který je světlo a láska! Vždyť církev, lid Boží má v Kristu milost! Má tedy všechno, co potřebuje! To právě Boží milost pracuje v každém křesťanovi a v celé církvi. To ona se namáhá, posiluje, kázní, povzbuzuje, narovnává, někdy i boří, aby mohla budovat nové!

Nevěřící člověče, přijmi tu Boží milost. Ona stačí na tvou spásu. Křesťane, bratře, sestro, přijmi tuto milost, protože ona stačí úplně na všechno! Slyš jako apoštol Pavel, co ti říká Bůh. Pavel třikrát prosil Pána kvůli trnu, který měl ve svém životě víry. A co mu odpověděl Bůh?

• 2 Korintským 12:9 ale on mi řekl: ‚Stačí ti má milost, neboť má moc se dokonává ve slabosti.‘ Velmi rád se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova.  CSP

Kéž na mě i na vás všech spočine moc Kristova, skrze milost kříže a vzkříšení. Amen!

Odkazy: J 3,35-36; Mt 11,28; 2 K 5,21; 12,9; Ř 8,32; 1 K 15,9-10;