Zůstaň čistý, pro závazek Jeho lásky! 1 Tm 6,13-16;

Zůstaň čistý, pro závazek Jeho lásky! 1 Tm 6,13-16;

Leviticus 20:26 Budete svatí pro mne, neboť já Hospodin jsem svatý. Oddělil jsem vás od každého jiného lidu, abyste byli moji.

Úvod:

Pokoj vám a milost od Boha Otce i Krista! V jedné chvále zpíváme:

„Není vždy slunce na obloze, nejsou vždy květy rozkvetlé.“ Ne vždy je náš čas na této zemi plný radosti, pokoje a chvil, kdy nebe je bez mráčků. Známe i hřmění, hromy, blesky, krupobití a prudké vichry.

Ale ta chvála pokračuje slovy jistoty víry. Zpíváme dál tato slova:

„Ale vždy vím, že ty jsi se mnou. Já vím, jak moc mě máš rád. To vím, jsi stále tentýž, včera, zítra, dnes.“

Komu zpíváme? Zpíváme Bohu Otci. Bohu Ježíši Kristu. Zpíváme v Duchu svatém.

Bůh je stále s námi. Bůh nás miluje Boží láskou.  To není láska tohoto světa, slabá, selhávající, liknavá a limitovaná. Jeho láska je pevná. Vždy připravená a vždy konající. Bez zaváhání, bez požadavků, beze strachu a s plností síly Boží. Této lásce říkáme Agapé.

Agapé naplňuje vždy potřeby milovaného osoby. Je to láska směřující k vyšším cílům. Přichází z nebes a má moc vytrhnout z temnoty hříchu až k Božímu trůnu.  Ale můžeme tuto lásku také pojmenovat jinak. Můžeme ji spojit s biblickou zvěstí a nazvat ji evangeliem. Můžeme ji spojit s křížem Ježíše Krista. Kristův kříž je činem plné Agapé.  A můžeme ji nazvat samotným jménem našeho Pána, Ježíše Krista. To On je láska.

• Jan 17:26 Dal jsem jim poznat tvé jméno, a ještě dám poznat, aby v nich byla láska, kterou máš ke mně, a já abych byl v nich."

Dnes bych chtěl, abychom se zaměřili na Boha Ježíše Krista, je dokonalým vyjádřením lásky. Je ztělesněním lásky. Zaměřme se na Boha Ježíše Krista a poznávejme v Něm Boha Otce. Poznávejme jediného nesmrtelného, který přebývá v nepřístupném světle. Náš dnešní text je z 1Tm 6, 13-16.

Odkazy: Fp 4, 7; J 17, 26; 1 J 4, 16;

1 Timoteovi 6:13-16 Vyzývám tě před Bohem, který dává všemu život, a Kristem Ježíšem, který vydal svědectví svým dobrým vyznáním před Pontiem Pilátem, abys bez poskvrny a výtky plnil své poslání až do příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Jeho příchod zjeví v určený čas požehnaný a jediný Vládce, Král králů a Pán pánů. On jediný je nesmrtelný a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí neviděl a nemůže uvidět. Jemu patří čest a věčná moc. Amen.

 

Zavazuji tě před Bohem a Kristem Ježíšem!

1. Seznámení s listem

Jsme v prvním listu Pavla Timoteovi. V závěrečné kapitole. Tento list Pavel začíná slovy:

• 1 Timoteovi 1:2 Timoteovi, vlastnímu synu ve víře: Milost, slitování a pokoj od Boha Otce a Krista Ježíše, našeho Pána.

To ukazuje na silný vztah Pavla k Timoteovi. Pavel zmiňuje Timotea jako svého spolupracovníka na díle evangelia ve svých dopisech. A označení můj syn ve víře je jasným vyjádřením vztahu těchto dvou mužů. Apoštol Pavel píše mladému muži, který je mu blízký jako syn. Který po boku Pavla mnohokrát prokázal svou oddanost evangeliu a kterému Pavel s důvěrou svěřoval mnoho důležitých úkolů v církvi!

Pavel Timotea nabádá, aby chránil boží církev a nedovolil učit odchylným naukám 1 Tm 1, 3.

Žádá Timotea i církev na prvním místě o prosby, modlitby, aby církev měla vše potřebné k tichému, zbožnému životu v posvěcení 1 Tm 2, 1-2.  V listu Pavel dosvědčuje věrohodnost evangelia sám na sobě. A ukazuje jasně na toho, komu máme být za evangelium vděční:

• 1 Timoteovi 1:15-17 Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného souhlasu: Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Já k nim patřím na prvním místě, avšak došel jsem slitování, aby Ježíš Kristus právě na mně ukázal všechnu svou shovívavost jako příklad pro ty, kteří v něho uvěří, a tak dosáhnou věčného života. Králi věků, nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému Bohu buď čest a sláva na věky věků. Amen.

Pavel se v tomto listu podrobně zaobírá také církví. Píše o starších a charakteru, který mají mít a který má být vidět na jejich jednání. Píše i o diákonech a jejich charakteru i jednání. Nejsilnější myšlenkou, která všechno shrnuje, je důraz na to, abychom všichni jako křesťané bojovali dobrý boj víry, tak jako Pavel. A to právě kvůli tomu, kdo Bůh je! Timoteovi píše.

• 1 Timoteovi 1:18-19 To ti kladu na srdce, synu Timoteji, ve shodě s prorockými slovy, která byla o tobě pronesena, abys jimi povzbuzen bojoval dobrý boj a zachoval si víru i dobré svědomí, jímž někteří lidé pohrdli, a tak ztroskotali ve víře.

Pavel ukazuje na to, co je cílem křesťanského života i na to, co je jeho motivem, zdrojem a cílem. Je to Bůh, Jeho sláva a svatost!

2. Zavazuji tě v Bohu!

Tomu odpovídá náš text. V prvním verši Pavel píše: „Vyzývám tě před Bohem, který dává všemu život, a Kristem Ježíšem, který vydal svědectví svým dobrým jednáním před Pontiem Pilátem, abys...“

Ústřední myšlenkou textu je poznání Boha. Boha, který sám sebe zjevil v osobě Ježíše Krista. To je hlavní myšlenka textu, od které se potom odvozuje hlavní aplikace. Bůh je podle Pavla tím, kdo dává všemu život. Písmo mluví o světě neviditelném i viditelném. A Boha označuje jménem Bůh duchů všeho tvorstva.  Když Bůh oznamuje v 16. kapitole knihy Numeri Mojžíšovi a Aronovi, že se rozhodl skoncovat s celým Izraelem, kromě nich, oba reagují k Bohu slovy.

• Numeri 16:22 Oba padli na tvář a volali: "Bože, Bože duchů veškerého tvorstva, jen jediný muž zhřešil a ty bys byl rozlícen na celou pospolitost?"

Bože, Bože duchů všeho tvorstva, všeho živého na nebi i na zemi. To je oslovení, které Mojžíš a Áron používají. Je to titul Boží! Je zde Bůh, někdo, kdo povolává do bytí všechno, co existuje. Někdo, kdo také vše živé povolává zpět. Kdo z nás by nevěděl, nebo odmítal vědět, že ruka Hospodinova to učinila a že v jeho ruce je život všeho, co žije i duch každého lidského tvora. Jób 12, 9-10.

Víme, že nejde o působení miliard let a miliard náhod. Žádné míchání aminokyselin a blesky. Z Boží milosti víme, že je Bůh! Spatřujeme Boží pravici ve všem, co existuje. Kdo to kdy pochopí? Kdo pojme ve své mysli Boha, který všechno tvoří a řídí svým slovem?

Bůh je nepoznatelný a nespatřitelný člověkem. Nikdo z lidí ho nemůže navštívit a spatřit v nepřístupném světle, kde přebývá. Každý z lidí by zemřel, pokud by pohlédl na Boha tváří v tvář. Vždyť i Mojžíš uzřel Boží slávu pouze zezadu a přikrytý ve skále Boží dlaní. Do Boží tváře nesmí pohlédnout nikdo z lidí. Zemřel by každý Ex 33, 18-23.

Naštěstí věčný Bůh se dává lidem poznat. Sklání se k nim až na úroveň, na rovinu, kde může být člověkem spatřen a poznán! Píše o tom Jan. V prvních verších svého evangelia. Kdy jasně svědčí o božství Ježíše Krista. Svědčí o slovu, které je Bůh. Skrze které vše povstalo, které je světlem i životem lidí. A které se stalo tělem. J 1, 1-4.

3. Zavazuji tě v Kristu!

Z Písma víme, že poznat Boha v pravdě, lze pouze v Kristu. Znovuzrozeni a naplněni Duchem svatým poznáváme Ježíše Krista, abychom poznali Otce. Proto Pavel pokračuje a zavazuje nás, vyzývá nás ne pouze před Bohem, který by snad chtěl zůstat skrytý. Ale vyzývá nás před Bohem, který se dává poznat ve svém Synu. Vyzývá nás před Ježíšem Kristem. Tím, který byl dosvědčen jako Boží Syn, Sk 17, 30-31. Pán Ježíš také dosvědčil sám sebe svým vyznáním před veleradou kněží i před Pilátem Pontským. V J 18, 33-37 čteme:

•  Pilát vešel opět do svého paláce, zavolal Ježíše a řekl mu: "Ty jsi král židovský?" Ježíš odpověděl: "Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní?" Pilát odpověděl: "Jsem snad žid? Tvůj národ a velekněží mi tě vydali. Čím ses provinil?" Ježíš řekl: "Moje království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; mé království však není odtud." Pilát mu řekl: "Jsi tedy přece král?" Ježíš odpověděl: "Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil, a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas."

Pán Ježíš necouvl, vydal věrné svědectví pravdě. Své svědectví zpečetil na kříži! Přišel, aby zjevil všem lidem lásku Toho, který jediný je nesmrtelný, který existuje ve světle, kam nikdo z nás nemůže vstoupit!

Když nás Pavel zavazuje Bohem i Kristem Ježíšem, potom nás zavazuje stejnou pravdou, které Ježíš vydává svědectví. Ví, co mu přinese dobré svědectví pravdě. Přinese mu potupu, mučení, smrt na kříži. Přinese mu plnost Božího hněvu, který patří nám. Přinese mu oddělení od Boha Otce, protože vzal na sebe naše hříchy. Ale neustoupí. A Pavel chce po Timoteovi i po nás to stejné!

Bůh dává všemu život. Bůh je svatý tak, že nikdo nemůže spatřit Jeho tvář. Bůh, své děti miluje tolik, že za ně dává svého Jednorozeného Syna. Aby Ho člověk mohl poznat v pravdě a být zachráněn!  

Boží Syn, se zříká své věčné slávy u Otce, aby v těle, jaké má hříšný člověk žil a zemřel. Přesto, že je svatý!  Vydal svědectví pravdě, přestože věděl, co ho to bude stát!

Je zde pravda, dosvědčená a obhájená Kristem i Otcem, protože Ježíš vstal z mrtvých. Je obhájená proti všem silám temnoty a lži. Slova Pavla jsou pro Timotea velmi zavazující. Pavel zavázal Timotea v našem textu, ale i v 1 Tm 5, 21 a ve 2 Tm 4, 1. Tím potvrdil vážnost svých slov. A milovaní, ta slova znějí nejen k Timoteovi, ale i k nám dnes. Zaposlouchejme se do nich se vší vážností.

Odkazy: 1 Tm 1, 2-3; 2, 1-2; 1, 15-19; 5, 21; 2 Tm 4, 1; Nu 16, 22; Jb 12, 9-10; Kz 3, 19-20; Ex 33, 18-23; 1 J 1, 1-4; Sk 17, 30-31; J 18, 33-37;

Buď čistý až do dne Kristova!

1. Bez poskvrny a výtky

Pavel píše ve 13-14 verši: Vyzývám tě před Bohem, který dává všemu život, a Kristem Ježíšem, který vydal svědectví svým dobrým vyznáním před Pontiem Pilátem, abys bez poskvrny a výtky plnil své poslání až do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.

Pavel klade plnost váhy evangelia na Timotea, ale i na každého křesťana. Evangelium zavazuje každého, komu se dostává. Cílem celého našeho jednání v Kristu má být svatost a láska.  A to pro Boží slávu. Když Bůh povolává starozákonní lid, zavazuje je podobně jako novozákonní lid.  Poslouchejte:

• Leviticus 20:26 Budete svatí pro mne, neboť já Hospodin jsem svatý. Oddělil jsem vás od každého jiného lidu, abyste byli moji.

A všichni dobře chápeme, že starozákonní doba je jen stínem věcí budoucích. Je předobrazem něčeho mnohem většího. Požadavek na svatost, na oddělení se od hříchu, na jasnou, zřetelnou odlišnost od ostatních pronárodů je ale naprosto klíčový a zřejmý i ve Staré smlouvě. Co potom my? Účastnící většího? Jak máme být my odlišní, oddělení od hříchu? Jakým máme být lidem my, které samo slovo Boží nazývá národem svatým, královským kněžstvem a božími dětmi. 1 Pt 2, 9;

Jestliže máme účast na vyšší smlouvě, než je Mojžíšova a naším prostředníkem není žádný smrtelník, ale sám Bůh, Boží Syn, jak mnoho jsme zavázáni k životu v posvěcení?

Pavel chce, aby na nás neulpěla ani žádná poskvrnka. Nic, co by bylo skvrnou, špínou, ale ne na těle. Ale na vnitřním člověku. Bavíme se o duchovních skutečnostech. Je dobré, když muž necizoloží, fyzicky nenaplňuje tento hřích. Ano, to je dobré, ale Ježíš říká, že naše spravedlnost, má být vyšší než spravedlnost zákoníků, požadovaná zákonem. Kdo hledí na ženu, nebo smýšlí o ženě chtivě, cizoloží. Mt 5, 28. Je dobré, když v hněvu nezavraždíme, ale Ježíš říká, že kdo se hněvá bez příčiny a v hněvu jedná s druhým, je v srdci vrahem!

Pavel nás zavazuje, abychom byli bez poskvrny vnitřní, aby naše mysl byla čistá. Naše svědomí, aby nebylo zatížené před Bohem. Nejen vnějším skutkům nesmí být nic vytknuto, ale i náš vnitřní život musí být čistý. Pamatujete na muže z prvního žalmu? Byl blahoslavený, požehnaný.

Proč? Protože jeho čistota začínala uvnitř. Nenaslouchal vůbec žádným způsobem zlu. Nesytil se jím. Neponechal ho klíčit ve své mysli. Chránil svůj vnitřní život, své srdce! Tam začínal jeho boj s hříchem. A proto nestál na cestě zla, ani na ni nevkročil.

A proto neskončil ve společnosti zlých posmívačů. Cíl jeho cesty byl jiný, protože počátek jeho cesty byl jiný! Jeho vnitřní život byl jiný, a proto vedl jinam. Počátek i směr jeho života, byly odlišné od svévolníků.  Vždyť jeho život je charakterizován těmito slovy:

• oblíbil si Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci. Ž 1, 2

To je závazek požadovaný po každém z nás váhou Boha a Jeho svatosti. To je požadavek daný váhou Kristova jména a váhou pravdy, které Ježíš vydal svědectví životem i smrtí!

2. Plnil své poslání až do Kristova příchodu!

Máme být svatí, máme usilovat o čistotu, aby nám nebylo co vytknout. Je to boj, ke kterému jsme povoláni. Jsme ve válce. Zůstáváme ve světě, zůstáváme v padlých tělech, ve kterých přebývá hřích. Válka zuří pod nebem i v lidských srdcích.

Bratři a sestry, Písmo nikde neslibuje, že to bude zadarmo. Klade důraz na ničivou sílu hříchu. Mluví o světě, který leží celý ve zlém. V 1 K 9, 23-27 Pavel mluví o úsilí a kázni potřebné k získání toho, po čem toužíme.

• 1 Korintským 9:23-27 Všecko to dělám pro evangelium, abych na něm měl podíl. Nevíte snad, že ti, kteří běží na závodní dráze, běží sice všichni, ale jen jeden dostane cenu? Běžte tak, abyste ji získali! Každý závodník se podrobuje všestranné kázni. Oni to podstupují pro pomíjitelný věnec, my však pro věnec nepomíjitelný. Já tedy běžím ne jako bez cíle; bojuji ne tak, jako bych dával rány do prázdna. Ranami nutím své tělo ke kázni, abych snad, když kážu jiným, sám neselhal.

I na vás čeká věnec, ale na za běh na sto metrů! Vaše zaslíbení je veliké, nebeské. Už jsem o tom mluvil v úvodu.  Citoval jsem následující slova.

„Ale vždy vím, že ty jsi se mnou. Já vím, jak moc mě máš rád. To vím, jsi stále tentýž, včera, zítra, dnes.“

Ne kvůli nám a našim schopnostem, ale jen kvůli Pánu Ježíši a Jeho dokonanému dílu může Pavel zavázat Timotea a každého křesťana k tomu, aby naše spravedlnost byla vyšší než zákoníků, aby ji nebylo co vytknout. Jen proto nás Pavel může zavázat, abychom ve svatosti a posvěcení setrvali ve službě Kristu až do Kristova příchodu, nebo po celý náš zbytek života zde.

Máme přeci v Kristu všechno, co potřebujeme ke zbožnému životu 2 Pt 1, 3. A není to naše vítězství Kristovo, které již bylo dokonáno. J 19, 30;

Jde o Boží lásku Agapé. Ona již vše učinila na kříži. Jde o Boží věrnost. Vždyť Bůh v Kristu říká, že nás nikdo a nic nevytrhne z jeho ruky a neodloučí od Jeho lásky v Kristu. 

Náš Bůh vzbuzuje bázeň v našich srdcích nejen tak, že se třese celý vesmír a hory se hroutí, kdy promluví. Největší bázeň vzbuzuje náš Bůh tím, že u Něho je odpuštění. On nám odpouští, něco, co je v podstatě neodpustitelné. Naši vzpouru proti Němu, náš hřích, který tupí Jeho jméno! Žalm 130.

• Žalmy 130:3 Budeš-li mít, Hospodine, na zřeteli nepravosti, kdo obstojí, Panovníku? 4 Ale u tebe je odpuštění; tak vzbuzuješ bázeň.

Proto můžeme být takto zavázání, proto obstojíme až do konce, protože Boží věrnost nám dá obstát. To je biblická vytrvalost Božích dětí.

Odkazy: Lv 20, 26;v 1 Pt 2, 9; Žd 9-10 kap.; Mt 5, 28; Ž 1, 2; 1 K 9, 23-27; 2 Pt 1, 3; Ž 130, 4; 1 J 1, 9;

Jediný nesmrtelný, jediný Bůh!

1. Požehnaný, jediný Vládce!

Ta jistota má svůj původ v Bohu! Podívejme se na druhou část textu. Pavel vyzdvihuje skutečnost, kdo a jaký je Bůh. A ukazuje nám, že naše jistota je v Jeho dokonalém charakteru!

• 1 Timoteovi 6:15-16 Jeho příchod zjeví v určený čas požehnaný a jediný Vládce, Král králů a Pán pánů. On jediný je nesmrtelný a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí neviděl a nemůže uvidět. Jemu patří čest a věčná moc. Amen.

Máme vytrvat až do konce, do druhého příchodu Pána Ježíše, nebo do konce našich dní zde, protože Bůh má všechno pevně v rukách. Od počátku světa, vše, co se pod sluncem děje. Věci velké i malé. Pamatujete se na pole, na které přišla Rút? Bylo shodou okolností Boázovo!

Bůh poslal svého Syna, aby se narodil jako člověk v přesně určený čas. Celý Kristův pozemský život byl pevně dán. I smrt a vzkříšení. A zrovna tak Bůh má pevně ve své moci náš život, který dovede do jeho konce, k druhému příchodu Pána Ježíše. Proč?

Protože Bůh je požehnaný a jediný Vládce, Král králů, Pán pánů. Stvořený svět zná mnoho pánů a vládců. Mnoho mocností. Ale ti všichni jsou vládcové s omezením a s hranicemi. Vše bylo stvořeno v Kristu a pro Krista.

• Koloským 1:15-17 On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. On předchází všechno, všechno v něm spočívá,

A Kristus je podřízen Otci. 

• 1 Korintským 11:3 Rád bych, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy muž a hlavou Krista je Bůh.

Bůh je jediný nesmrtelný, přebývá v nepřístupném světle. Jen Jemu patří věčná moc.

Bůh je svébytný. Má život sám v sobě. On je Pánem bez podmínky a omezení. Všichni ostatní, kdo nad někým, nebo něčím panují, činí tak ze Jeho vůle. Z Boží milosti, nebo z Božího dopuštění. Jsou ustanovováni i odvoláváni Bohem. Bůh má ve všem poslední slovo!

Ale právě v tomto nezpochybnitelném faktu Boží vlády je naše jistota. Protože náš Bůh si předsevzal, že dílo, které započal v životě každého z nás, dokončí. A nic Mu nezabrání!

2. Aplikace

Pavel Timotea i nás zavazuje:

Jeho slova jsou vážná. Pžinesou užitek jen na jedné půdě. Na té, kterou sám Bůh učinil. Všechny půdy světa neplodné. A Pavlovo slovo v nich vzejít nemůže.

Ale tam, kde je nové stvoření jsou ta samá slova motorem, motivem, který neselže. Nejsou jen závazkem, ale i radostí a povzbuzením. Jsou odměnou! Jsou samotnou silou života křesťana. Pán Ježíš říká v Janově evangeliu, že má pokrm, který zatím Jeho učedníci nepoznali.

• Jan 4:30-34 Vyšli tedy z města a šli k němu. Mezi tím ho prosili jeho učedníci: "Mistře, pojez něco!" On jim řekl: "Já mám k nasycení pokrm, který vy neznáte." Učedníci si mezi sebou říkali: "Přinesl mu snad někdo něco k jídlu?" Ježíš jim řekl: "Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo.

Jsme-li křesťané, jsme na tom stejně. Máme týž pokrm. Proto byla Pavlova slova pokrmem Timoteovi a jsou i nám. Na životě člověka je velmi dobře vidět čím se sytí. A zda je to, čím se sytí, pokrmem dobrým. Proto každý, kdo skutečně patří Kristu, bude naplňovat Pavlův závazek a uvidí to ve svém životě on sám, Bůh, lidé ve světě i církev. Pán Ježíš říká.

• Jan 15:16 Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce, aby zůstalo;

Jste-li Kristovi ponesete dobré ovoce a to zůstane!  Váš život i smrt bude dobrým vyznáním, tak jako život i smrt Pána Ježíše. Pavel vede Timotea k plnému úsilí zachovávat celé zjevené slovo Boží. Kázáním, vyučováním a celým životem. Stejně vede i nás. Amen!

Odkazy: Ko 1, 15-17; 1 K 11, 3; J 4, 30-34; 15, 8; 15, 16;