Dorůstání do plnosti Ježíše KristaNáš text mluví o Kristově tělu, mluví o jednotě Kristova těla, o jednotě místní církve. Na jedné straně vidíme individuální růst do podoby Ježíše Krista – nejprve v negativním a potom v pozitivním slova smyslu a nakonec vidíme společný duchovní růst. Vrcholem toho všeho je Ježíš Kristus, který je hlavou, zdrojem, z něhož všechno vyrůstá, cílem, k němuž všechno směřuje.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 23. října 2016
Pokoj vám a milost, milovaní svatí. Pokračujeme v našem výkladu Pavlova listu církvi do Efezu. Před námi je další a poslední část textu, která se zabývá budováním Kristova těla. Tím nechci říci, že dále to není o budování Kristova těla, tedy církve – je! O tom nemůže být pochyb, ale v první polovině čtvrté kapitoly je to hlavní myšlenka textu a vrcholí v šestnáctém verši.
Po cestě věčnosti mě veďDavid veden Duchem svatým předkládá před naše oči hluboké učení Písma: Bůh, kterého Bible zjevuje, je Bohem, který o nás ví vše – jak o našem jednání, tak i dokonce o našem "vnitřním člověku" - tzn. co si myslíme, jaké jsou naše touhy, ví i vše o našich motivech v rozhodování. A takový člověk, který byl vyhlédnut od Boha a jehož srdce sám Bůh změnil, nás nyní vede skrze hlubokou modlitbu, skrze Davidovo vyznání k poznávání toho, kdo je náš Bůh.
Jan Suchý, Ústí nad Labem, 16. října 2016
Pokoj vám, milé sestry v Kristu i bratři,
Na počátku Písma jsme obeznámeni se stvořitelským dílem Božím: vše povstalo z Boží vůle a Boží mocí skrze Slovo. Bůh řekl a stalo se.
Kristus slavně zvítězilCo je, milovaní, středem a základem radostné zvěsti evangelia, středem a základem křesťanské víry a naděje? Pokud odpovíte, že víra v Boha Stvořitele nebe i země, budete to pravda, ale nebude to plná pravda. Odpovíte-li, že je to osoba Ježíše Krista, blížíte se, ale není to celá pravda. Trváte-li na tom, že střed a základ naší víry a naděje je život a dílo Božího Syna Ježíše Krista, je to celá pravda, ale někdo by ještě nemusel porozumět obsahu této zvěsti tak, aby v jeho srdci zazářilo spasitelné poznání.
Je přece lépe, abyste trpěli za dobré jednání, bude-li to snad vůle Boží, než za zlé činy. Vždyť i Kristus dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu. Byl usmrcen v těle, ale obživen Duchem. Tehdy také přišel vyhlásit zvěst duchům ve vězení, kteří neuposlechli kdysi ve dnech Noémových. Tenkrát Boží shovívavost vyčkávala s trestem, pokud se stavěl koráb, v němž bylo z vody zachráněno jenom osm lidí. To je předobraz křtu, který nyní zachraňuje vás.
I vás, kteří jste byli Božími nepřáteli, smířil...Smíření s Bohem je tím nejdůležitějším urovnáním konfliktu na světě, je klíčové pro každého člověka na celém světě. Každý člověk ho potřebuje. Ať už si toho člověk je vědom nebo není, toto smíření mění od základů lidské životy - z místa Božího hněvu staví toto smíření člověka na místo Boží lásky.
Strom se pozná po ovociZatímco první list Janův je směřován církvi, druhý pak kvůli obecnému pronásledování křesťanů jisté paní, ale pravděpodobně personifikované církvi, tak list třetí je adresován přímo osobě - a to "milému Gaiovi", jak čteme v prvním verši listu. Znovu si připomeňme, že vnitřní svědectví jak obsahu, tak formy tohoto dopisu i tradice církve, připisují jeho autorství Janovi.
Jan Suchý, Ústí nad Labem, 25. září 2016
Pokoj vám, milé sestry v Kristu i bratři, tento krátký dopis nás ve svých celkem 15 verších přivádí zpět do situace rané církve na přelomu 1. a 2. století po Kristu.
