Abrahamovo potomstvo (Gen 17, 1-16)
Ti, kdo se domnívají, že Bůh jedná na této straně kříže se svým dvojím lidem, totiž (1) s církví a dále ještě (2) s etnickými Židy, tedy tělesnými potomky Abrahama, Izáka a Jákoba (Izraele) tak pod tíhou prohlášení „Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo“ musí věřit, že „množství nebeských hvězd“ představuje nebeský Boží lid, tedy církev; a „množství zrnek písku“ představuje pozemský lid, tedy etnický Izrael. My ale věříme, že Bůh na této straně kříže má jenom jeden svůj lid v Kristu, svoji církev bez ohledu na tělesnou DNA.
Nikoli tělesný původ, ale Boží zaslíbení, Boží vyvolení, to je ta pravá kvalifikace pro Abrahamova potomka. Všimněme si té souběžnosti. Žid se musel do Izraele narodit bez sebemenšího přičinění, aby patřil k vyvolenému tělesnému Božímu lidu. Pravý Abrahamův potomek, se musí také a bez přičinění narodit, ale znovu, duchovně, aby patřil k vyvolenému duchovnímu Božímu lidu, k církvi.

Kam se upínáte v čase těžkých životních situací? Za co se modlíte?
Žalmy 31:2 Hospodine, utíkám se k tobě, kéž nejsem na věky zahanben; pomoz mi vyváznout pro svou spravedlnost!
Dnes máme před sebou žalm devátý. Nazveme ho společně: „ Bůh, Spravedlivý Soudce a zastánce. Jeho hlavní myšlenkou je totiž Boží spravedlivý soud. Trůn práva a spravedlnosti. Bůh soudí podle práva a spravedlnosti, nemůže jinak. Bůh se zastává slabých a bezmocných. A ujímá se každého, kdo k němu volá.
Když mu tedy podrobil všecko, znamená to, že nezůstalo nic, co by mu nebylo podmaněno. Žd 2:8