Očekáváme-li od Boha i od lidí jednání podle našich představ dokazujeme tím jen neznalost Písma a Boží moci spolu s naší pýchou. Střádáme si hořkost a neodpuštění ve vztahu k Bohu i k lidem. Ničíme své životy, i svých rodin a svých sborů. Je potřeba vzdát se svých představ, svých pocitů, domněnek, zkušeností a předjímání. Je potřeba opustit celé své staré, tedy lidské smýšlení a moudrost. Je to důležité, zásadní a nanejvýš životně potřebné. Proč?
Pavel Borovanský, Ústí nad Labem, 10. dubna 2020
To místo Písma, které četl, znělo: "Jako ovce vedená na porážku, jako beránek, němý, když ho stříhají, ani on neotevřel ústa."
(Skutky apoštolské 8:32)
Velikonoční kázání z 10. 4. 2020
Pokoj vám a milost, milovaní svatí! Zdravím všechny, kteří se rozhodli pustit si naše dnešní kázání! Všichni se dnes nacházíme ve zvláštním stavu. Jsme v situaci, kdy z důvodu šíření koronaviru česká vláda přijala zvláštní opatření a režim, který znamená, že se lidé nemohou svobodně scházet. Nechci hodnotit opatření vlády, ani situaci, která si je vynutila. Není rozhodující a podstatné, zda jsou opatření adekvátní, nebo nikoli.
Uzavřu-li nebesa, takže nebude deště, přikážu-li kobylkám, aby hubily zemi, pošlu-li na svůj lid mor, a můj lid, který se nazývá mým jménem, se pokoří a bude se modlit a vyhledávat mě a odvrátí se od svých zlých cest, tehdy je vyslyším z nebes, odpustím jim jejich hřích a uzdravím jejich zemi. (2. Paralipomenon 7:13)Bůh nás volá k pokání, k tomu, abychom se posvětili. Lid nazvaný jménem Krista je volán k pokoření se, k modlitbě, k usilovnému hledání Boží tváře a k usilovnému boji s hříchem. A v našem textu je i velmi silné dosvědčení, že Boží pohnutky jsou dobré, milosti a lásky plné. Boží soud a trest je otevřená brána milosti a odpuštění. K záchraně.
Hřích nad vámi už nebude panovat; vždyť nejste pod zákonem, ale pod milostí. Co z toho plyne? Máme snad hřešit, protože nejsme pod zákonem, ale pod milostí? Naprosto ne! Víte přece, když se někomu zavazujete k poslušné službě, že se stáváte služebníky toho, koho posloucháte – buď otročíte hříchu, a to vede k smrti, nebo posloucháte Boha, a to vede k spravedlnosti. (Ř 6, 14-16)
Hřích patří k tomuto padlému světu. Jeho mzdou je smrt. Ale čteme zde jasně, že nic v tomto celém tvorstvu nás neodloučí od Boha Jeho lásky! Mohlo by se zdát, že můžeme dát nohy na stůl a jen tak se poflakovat. Ale proč Pavel tedy vybízí k tomu, aby hřích neovládal opět naše smrtelná těla? Protože se to může stát...
Pavel Borovanský, Ústí nad Labem, 26. ledna 2020
