Dnes je před námi velmi silný příběh o víře, která je neoddělitelně spojená s poslušností a odvahou. Je to příběh o odvaze i lásce, o ochotě obětovat pro Pána Boha to nejvzácnější co máme, abychom mohli získat to nejlepší, co nám Bůh může dát.
Přes všechny Abrahamovy pády se Bůh oslavil a po pětadvaceti letech naplnil svůj slib – otevřel lůno Sáry, Sára otěhotněla a porodila syna zaslíbení, Izáka.
Bůh pamatoval na Abrahama a přesto, že Abraham jedná jako recidivista, tak se Bůh na jeho jednání oslavuje a dává všem jasně najevo, že to je právě Abraham, koho si Bůh vybral.
Dostali jsme úžasný poklad, který Bůh vložil do hliněných nádob. Jako znovuzrozené děti Boží už nemusíme otročit staré přirozenosti, ale mocí Ducha ji překonáváme a přemáháme touhy této hříšné podstaty člověka.
Dodnes je Sodoma výstrahou, dodnes k nám promlouvá příběh Lota, který byl vychvácen z tohoto bezbožného města. I my se z něj dnes chceme učit a přijmout varování Božího slova, a nechat se povzbudit velikostí Boží milosti, která se obrací k nám hříšníkům.
Abraham je přímluvce. Jeho víra ho vede před Boží tvář a Abraham se přimlouvá za spravedlivé. Jeho modlitba je vzorem pro každou přímluvu, kterou se modlíme za lidi kolem nás. Jeho příklad je burcující a Boží milost, která se zde zjevuje, je naprosto přemáhající.
Bůh navštěvuje AbrahamaCílem života učedníka je zralost. Právě to se můžeme učit od Abrahama. Abraham má za sebou 24 let Boží školy, ale ještě není hotovým učedníkem – stále se má co učit. Přesto už také dosáhl velkého stupně duchovní zralosti – je skutečně přítelem Božím!
Bůh věrně naplňuje své SlovoNaše víra nestojí ve vzduchoprázdnu, ale musí mít pevné kořeny a musí být zasazena do hlubších a širších souvislostí. Uvidíme, jak spolu souvisí víra v Kristovo narození z panny s naší důvěrou v Boží slovo, s osobou Ježíše Krista a také s naším spasením.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 18. prosince 2011
