Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 16. června 2013
Pokoj vám a milost, bratři a sestry. Minulý týden jsme uzavřeli knihu Genesis takovým stručným shrnutím celé knihy. Myslím, že to je moc dobré a užitečné, když se můžeme podívat na celou biblickou knihu z ptačí perspektivy, z určitého nadhledu. Chtěl bych, abychom takové shrnutí udělali postupně u každé knihy Bible.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 9. června 2013
Dobré ráno a pokoj vám, milovaní svatí. Minulý týden jsme dokončili výklad knihy Genesis. Urazili jsme dlouhou cestu. Možná si vzpomenete, že Honza vykládal prvních jedenáct kapitol a já jsem potom pokračoval od září 2011. Prošli jsme pak společně následujících čtyřicet kapitol až do konce knihy Genesis. Prošli jsme touto úžasnou knihou a dneska chci, abychom se tak trochu ohlédli a pokusili se přehlédnout těchto padesát kapitol.
Dva pohřby, dva konce a dvojí pláč JosefaDnes máme před sebou samotný závěr knihy – dva pohřby, dva konce, dvojí pláč Josefa. Od pohřbu Jákoba do pohřbu Josefa uběhlo padesát čtyři let – to je období, které zahrnuje tato kapitola. Jako Jákob viděl syny svých vnuků, tak i Josef se ve svém stáří těšil ze synů svých vnuků.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 2. června 2013
Dobré dopoledne. Pokoj vám a milost, milí svatí. Znovu dnes otevíráme Boží slovo a chceme skrze slyšení Božího slova, naslouchání Božímu slovu a poslušnost Božímu slovu uctívat našeho Pána a Vykupitele Ježíše Krista.
Cíl a smysl proroctvíMáme před sebou předposlední kapitolu knihy Genesis. Jedná o Jákobovo proroctví, které se týká potomků Jákobových synů. Mají se oddělit od světa a být spolu, být pohromadě, blízko sebe. Jsou shromážděni kolem otcova smrtelného lože a čekají na jeho poslední slova.
Jákob žehná svým vnukům (a v následující kapitole také svým synům), předává jim proroctví o Mesiáši, povzbuzuje jejich víru i naději a kromě toho slyšíme z jeho úst znovu zhodnocení jeho života.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 12. května 2013
Pokoj vám a milost. Minule jsme opustili Jákoba na sklonku jeho života, poté, co si vyžádal od svého syna Josefa slib, že ho pochová v Kenaánu. Jákob strávil v Egyptě dlouhých sedmnáct let na konci své životní pouti. Podle všeho to byla pokojná léta, kdy byl obklopen svou rodinou, svými syny, vnuky, pravnuky a v závěru svého života jistě i prapravnuky. Josef se stará o všechno potřebné a zajišťuje celou svou širokou rodinu.
V dnešním textu máme před sebou jeden z nejkrásnějších příkladů věrnosti v celém Písmu – Josef je věrný vůči své rodině, kterou zachraňuje před hladem, je věrný vůči faraonovi, jehož je správcem a je věrný vůči svému umírajícímu otci.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 5. května 2013
Pokoj vám a milost. Josefovi bratři i se svými rodinami a Josefův otec vstoupili do Egypta. Jákob se setkal se svým ztraceným a dávno oplakaným synem. Jejich setkání bylo velice dojemné – padli si kolem krku a plakali. Devětatřicetiletý Josef a jeho stotřicetiletý otec. Náš dnešní text se zabývá dalšími roky života Jákoba a jeho rodiny v Egyptě. Pojďme ho přečíst.
