Žalmy

Lidský život je jako chmýří ve větru, pokud si člověk neuvědomuje, kým skutečně je ve světle božího majestátu a svrchované moci. Jen v Bohu, v Kristu dostává lidský život svou pevnost a dosahuje svého cíle a naplnění v poslušném a svatém životě podle boží vůle.

Autor našeho žalmu z Boží milosti ví o svém stavu i o tom, že jenom Bůh má pro něho záchranu a řešení! Volá k Bohu a volá z hlubin bezedných. Tedy takových, ze kterých nemůže nikdy sám vystoupat nahoru ke světlu. Tyto hlubiny jsou temné, studené jako sama smrt! Není z nich úniku ani záchrany.

Život na této zemi je častokrát doprovázen strachem. Strach má mnoho racionálních příčin. Existenční starosti, nemoc, utrpení, stáří přinášející často úplnou bezmocnost, strach o blízké, strach o život. Někdy může strach mít hluboké kořeny, které ani nerozpoznáváme a  tak se nám může zdát iracionální a my ani nevíme, proč se bojíme. Možná je takový strach nejhorší ze všech.

Ukřižování Pána Ježíše je vrcholícím bodem lidské vzpoury, nepřátelství a války proti Bohu. Ale od počátku dějin, od pádu až ke kříži. A nyní od kříže až do druhého příchodu tato vzpoura a válka proti Stvořiteli trvá. Myšlení všech lidí, kteří kdy žili je formováno satanovou lží a jejich padlé srdce roste v převrácenosti.

Svatí, tento žalm, je přehlídkou Božího charakteru. A jeho cílem je vést nás k uctívání v úžasu nad Božím charakterem stejně, jako to vidíme u Davida. Hluboké pravdy o Boží vševědoucnosti, všudypřítomnosti a všemohoucnosti, nad kterými David rozjímá, ho vedou k úžasu, k chvále a přemáhající touze žít svatým životem. Svatí je před námi studium tohoto Žalmu.